Jako mě na tom udivuje jedna věc…samozřejmě neznám situaci, ale obecně…můj pes někoho kousne, tak poskytnu součinnost co největší…chcete vidět očkovák…tady je…chcete potvrzení z veteriny…tady je. Já jsem přeci za psa zodpovědná a z toho vyplývají nějaké povinnosti.
Místo, aby se majitelka minimálně omluvila a sama “nabídla” očkovák, tak ještě dělá vlny…se nic nestalo…stalo, dítě má otisky zubů, její pes tudíž dítě kousnul…ale pro nějaký lidi je to asi ok…
kometa:já mám sice teoretický základ, ale pohybové schopnosti skalního trola.
Jako kamarádka - ta nám líčila, jak byla se psem (BSP) poprvé na cvičáku - teď pamlsek, teď né pamlsek… Stejně jako na koni - taky mám pomalé reakce. A žádný smysl pro rytmus a vůbec.
Já jsem střevo na všechno…co se týká koní, tak jsem měla štěstí na ty, co pochopili “co tím chce básník říci”.
A psi? Jako teď mám berňuchu, který je psem spolupracujícím a tudíž Sardullah napadlo, že by ho mohla naučit nějaký triky, pro jeho zabavení, ale…Maťulka je tak moc horlivej a snaživej (s vidinou pamlsku ještě snaživější a horlivější), že mu nejsem štonc vysvětlit, co po něm chci mimo nějakých základních povelů.😴
Já bych to shrnula…pro mě zlatej chrt, zlatej pastevec, u těch se se psem stačí na NĚČEM dohodnout, žádnej stres, tam už to zavání titulem knihy “Trénig je rozhovor” akorát nám z toho vypadává ten tréning a zbývá ten rozhovor😎… u berňuchy vidím, že jsem vlastně naprosto neschopná, protože teď mám materiál (normálního psa) s nějakým potenciálem, ale s neschopnou paničkou ten potenciál mizí někde v západu slunce. A hlavně jsem zjistila, že mám trpělivost xy měsíců přesvědčovat pasteveckou madam, že na vodítku se tahat nebude a ne a ne a ne, ale nemám trpělivost naučit normálního psa, aby udělal otočku na povel, aniž bych ho musela na otočku navádět rukou. Jako Maťulka teda není žádnej raketovej inženýr, ale zase si myslím, že otočku snad zvládne i pes z chráněné dílny, takže chyba asi nebude na jeho straně.
Teď v nějakém Receptáři v televizi pán předváděl něco z “ošetření se souhlasem”…prostě naučit psa, aby mi položil hlavu do dlaně a nebo na podložku a já nad ním mohla máchat rukou, dotýkat se a tak…no si říkám, tak to je ale jednoduchý, máchat budu určitě moci jak chci, no problemo…vyzkoušíme…tak jsme s Maťulou zkoušeli a výsledek?…nebyla jsem schopná mu vysvětlit, že do ruky mi má položit tlamajznu a ne mi ruku olízat a ožužlat….toliko, abyste věděli, jaký střevo tady s vámi diskutýruje a ještě si někdy dovolí někomu radit.🙄
Tenurri:Nečetla jsem to celé, ale k těm trenérům…rozhodně souhlasím, že najít si trenéra jako začátečník je k těm všem teoretickým informacím nutnost, pokud člověk není echt obdařen 😀…
já mám sice teoretický základ, ale pohybové schopnosti skalního trola. V pondělí jsme měli trénink a já prostě nebyla schopná navést psa do sedu rovně, protože dělám asi tak 10 pohybů navíc a máchám rukama půl kilometru od těla…do toho pak přemýšlím teda nad tím, jak se mám kam pohnout, až nakonec odměním psa pozdě a ještě mi spadnou ty pamlsky na zem (plus nějaká nervozita na tréninku, protože na mě někdo kouká) 😀…když s ním chvíli cvičila trenérka, tak pejsek premiant třídy. Cítila jsem se trochu jako dementál.
Trochu jsme cvičili i doma, a je to lepší…hlavně já cvičila sebe, kde a jak mám mít ruce a jak mám držet pamlsky aby mi to všude nepadalo…ale to jsou takové maličkosti a kraviny, že člověka to třeba vůbec nenapadne a je super že ho na to trenér upozorní. Já bych si možná ani nevšimla, že ten pes sedí křivě a byla bych happy, že sedí 😀.Ne že bychom to nějak drtily, ale jak říkala, když se to naučím teď a budu chtít dělat nějaký sport, nebudu to muset sebe a psa přeučovat později.
Ale bude to boj, mně padá i doma pořád něco z rukou, nebo do něčeho narazím a tak 😀…chudák pes má za paničku nemehlo.
a já prostě nebyla schopná navést psa do sedu rovně
Já jen takovou vsuvku…z pohledu člověka necvičákového, co psy necvičí…takže…
“Gino, SEDNI”….Gina si lehne…"a nebo tak.."
Venku, tam jí rovnou zatlačím na záď rukou, nebudu čekat, jestli si rozmyslí vůbec něco dělat.
Takže se tady tak uculuju, ne ve zlém, ale čeho všeho jsem ušetřena, neb si moc dobře pamatuju před fujky fujky xy lety, když jsem si cvičila ovčandu…a zrovna teda zmíním SED… sednoutí u nohy vypadalo tak, že madam vyvalila boček a opřela se mi o nohu…a ještě na mě šibalsky koukla “dobrý, ne..”.
Cvičila jsem si sama a zkraje jsem se snažila, aby to vypadalo předpisově…ale nakonec jsme s čubinou usoudili, že je jedno jak si dřepne, hlavně že si dřepne na první dobrou, když to nikde předvádět nebudeme a jde jen o provozní poslušnost a přiznám se, že po té se mi dost ulevilo….předtím jsem měla pocit, že když je to NO, tak by provedení povelu mělo minimálně hodně připomínat psa, co to má ze cvičáku.
Já jak sama nesnáším určitá pravidla…tak se mi příčí vyžadovat to po psu, nevidím důvod…asi proto nikdy cvičák nebyl pro mě…asi proto jsem pořád i po 35ti letech kynologické játro, co si furt říká…a ne a ne…já si to budu dělat po svém, tak aby to vyhovovalo mě i psu….a tak max vyzobává rady, tipy, triky…tady na fóru, které by se mohly hodit.
O to víc všem, co s pejsky něco dělají fandím a nejde jen o nějaké umístění v soutěžích, tituly z výstav, ale i úspěchy v nějakém hobby cvičení nebo i v “blbé” provozní poslušnosti.
A vy budete určitě taky úžasná…jen to chce trochu praxe..😉
Kilian:….zase chyba, vymýšlite zasadně vy, kdepak nechat to na psu🙂
Porucha není na mém příjmači, já nemám psa, já mám Ginu a upřímně, kdyby to se psy mělo být správně tak, jak to popisuje ten pán, tak to by mě teda nebavilo, možná bych ani psa neměla….
balu:Naše dvě kavkazanky chodily do lesa rády. Takže to bude specialita Giny…
Vlastně neznám psa, který by nerad chodil do lesa.
No vidíte a teď znáte…Gina anti-lesní pes. Měla jsem 8 psů + klidně napočítám v nejbližším příbuzenstvu dalších cca 10…nikdo neměl s lesem problém.
Jako já bych taky raději lesem, než pořád nějaká louka…ale zpruzelejšího psa jsem fakty v lese neviděla…ono Ginuš chvilku trvá, než zjistí, že jdeme lesem a že to není jen nějaký krátký průchod třeba z louky na louku…pak přestává čuchat, pak už regulérně zastavuje a ten pohled, to bych vám nepřála vidět…otrávená, zpruzelá….no a já, vzhledem k tomu, že chodím na procházky kvůlivá psům, tak ten les oželím…
Edit: někdy si říkám, jestli to nemá v genech nebo co, že teda pastevci hlídali na louce a hlouběji do lesa se nepouštěli…na druhou stranu jsem ještě neslyšela, že by nějaký pastevec měl problém s tím, že ho to v lese nebaví…tak nevim.
balu:Tak co? Přestanete chodit do lesa? Samozřejmě, že se může stát cokoliv, ale to vždycky.
Tak my do lesa nechodíme, neboť Ginu to tam fakty neba…u nás se opravdu jedná o jeden určitý úsek při cestě tam a zpět…a tam prostě povídám…ani ten strach vnitřně nemám…ale když se vracíme za “už je hodně šero”, tak mám nepříjemný pocit vždycky.
Kilian:..jenom se procházet aneb procházka bez programu je týrání psa…a za tlustého psa by měl jít jeho majitel do kriminálu…..
Procházky máme s programem, ale ten nevymýšlím já, ale Gina…takže čucháme a čucháme…hlavně co nejméně otravovat a hlavně netahat do lesa prosím…tam je to nůďo.
a za tlustého psa by měl jít jeho majitel do kriminálu
…slyšíš Ginuš??
Cože, že za hustého psa by měl jít jeho majitel do kriminálu? No to dneska teda zavíraj fakty za všechno….
Né za hustého…za tlustého…takže vyčesat tě komplet na jeden zátah nepřipadá v úvahu, poněvadž to znamená minimálně 1 pytel piškotů na ten souhlas s ošetřením. A teď, když jsou ty vedra a s tím pohybem to nemáme žádnou hitparádu, tak tím spíš.
Jako krmení se v leže, mi přijde velmi přirozené, navíc nemusím vymýšlet různé držáky na to, aby měl pes misky výše…má to přímo u čumáku.😉
V poledne dostanou psi k obědu kus kuřete a se taky papá v leže.
Doron:Že se nějaký film jmenoval “Ještě větší blbec, než jsme doufali”? Nějak se mi to asociovalo..
Tak jsem se ještě dočetla, že krmení z misky je týrání psa, nebojme se to nazvat pravým jménem🙂)))
A barfem by i krmil ( je totiž zastáncem prirozenosti), i když je to z ruky složitější, ale nemá to cenu, v mase je totiž málo krve a krev je základ života.
A barfem by i krmil ( je totiž zastáncem prirozenosti), i když je to z ruky složitější, ale nemá to cenu, v mase je totiž málo krve a krev je základ života.
😲
krmení z misky je týrání psa
Tak to pozor…to si myslí i naše Ginuš, kterou jsem krmila z ruky…tedy ne z ruky, ale z vidličky, třeba mletina se z ruky krmí fakt blbě a přestala jsem s tím asi před půl rokem, kdy jsem jí na férovku řekla, že už je opravdu dospělá a je mi srdečně jedno, jestli se nají nebo ne…když nějaký kolíčko zhubne, tak se nic nestane…ale docela dlouho, docela dost blbě čuměla…no tak alespoň teda nežere z misky, ale z porculánovýho talíře a pěkně v leže na gauči.
a než bych vymýšlel krmné dávky barfu, budu raději vymýšlet program na prochazku
Tak zase tohle mám jednodušší…nemusím vymýšlet ten program, prostě se jen jdeme procházet. Teda ne že bych vymýšlela po těch letech nějaké krmné dávky barfu…prostě kydnu do misky maso a je vymalováno…přílohy nepapáme, zeleninu nepapáme…není nad čím přemýšlet.
Nó hele…mě ta příčina útoku na klidu nepřidala…na “naše louky” se dá přijít dvěmi cestami…od nás od zahrádek a nebo z úplně jiné ulice, co pak navazuje na tu polňačku…určitý úsek vedou cesty téměř souběžně, mezi nimi lesík, křoviska a vím, že by tam prasata mohla být.
Jako super vysvětlení, blbá náhoda, lidi na jiné cestě prase nechtěně nahnali na Alušku….ale mě by se to teda teoreticky mohlo stát taky, což by mě nikdy předtím nenapadlo.
Jako pořád tak nějak spoléhám na to, že “naše” prasata, zdržující se v této lokalitě, jsou na pohyb lidí a psů zvyklá…ne že by teda kolem proudili davy, ale lidi tam tudy chodí, nejčastěji pejskaři a běžci…tak si říkám, že nehysterčí a nešla by do útoku kvůlivá každé prkotině. Navíc já v této lokalitě žiju přes 30 let, prasata tam byla vždy a o žádném útoku jsem neslyšela…takže co…prasata tam máme zvyklá na lidi, na psy, nikdy na nikoho prase nezaútočilo a mám pasteveckou madam, která by mě snad na problém upozornila…ale stejně si říkám, že stát se může cokoliv a obzvlášť, když potom člověk opravdu zná (tedy internetově, ale i tak) někoho, na koho divočák zaútočil.
efe:Reklama na 4dox. A jo, fakt to sedí i mopsovi!!
To je kouzelný, když vidím ty postroječky na těch pejsáncích🤗…my máme vel. XXL…to už tak roztomiloučce nevypadá.
U mě se jedná defakto jen o kousek…přístupové cesty na louky vedou takovým …nepříjemným terénem, kde navíc vím, že ty prasata být můžou, už jsem je tam viděla nebo jen slyšela a u toho je kus louky hodně podmáčenej vodou a je to tam dost rozryté….tak tam povídám. ale jak vylezeme do volné krajiny, tak už si zase můžu potichu přemýšlet.
Zrzavci:Trefila! Je to Don Debilitos teda 😀
Má drahá půle taky furt říká, že nezaútočí a tak jsem mávala fotkama od Alušky. Je pravda, že tam na ni nejspíš tu bachnu natlačili ti druhý lidi, ale co člověk ví, do jaký situace se - zvlášť s čoklidama dostane. Já měla strach hlavně o Bubinku, jak už pak byla pomaloučká, dopadla by jako chudera Idorek. Tak já furt mluvim, furt. Pomlčim si jen na loukách 😀
Zrovna předevčírem jsme si povídaly se sousedkou Babičkou, že ona dřív jako dítě mohla chodit sama přes les - a že je to štreka, kam chodívala ke svý tetě - a že dneska už by to nešlo, takhle pustit dítě, páč člověk by se bál jednak hnusnejch lidí a druhak i těch prasat, to tehdy nebylo.
Jo já taky furt mluvim…nebo se o to alespoň snažím…já jak si přemýšlím, tak si najednou vzpomenu, že už jdeme cestičkou mezi křovinami, lesíkem, kde se prasata vyskytují a říkám “sakra, vůbec nás není slyšet” a tak hned začnu dělat komentátora…takhle…nevím, jestli by to k něčemu bylo, ale furt si říkám, že je lepší, když o nás prase bude vědět předem.
Trošku v tomhle spoléhám na Ginu, která vždycky měla reakci na divočáky, přestože na jinou zvěř defakto nereaguje. Tak to kdyby se zastavila, zpozorněla a začala vrčet, tak nebudu zkoumat proč…hodim pastevce na záda a mizím.
Doron:To jste napsala moc hezky, ano, to nebezpečí napodobování"autority" je u hloupých lidí velký.
A ty fantazie, že by si to s ním nějaký pes vyřídil, mám také..☹️:;))
Gučkák to dokonce udělal. On je strašně hodný a k lidem laskavý a empatický. Je mu deset let a jen dvakrát v životě se obrátil proti člověku.
Jednou to byl násilník na zastávce a podruhé taková primitivní a hloupá alkoholická paní, která pomáhala svojí dceři s obchodem se psy, jak jsem se později dozvěděla.
Chtěla ho pohladit a on po ní opravdu ošklivě vyjel, nekousnul, ale pěkně ji vydesil, dodnes nechápu..
Já to chápu, myslím, že spousta psů, možná všichni, z některých lidí cítí, že nejsou ok, že se jim prostě v hlavince rozsvítí varovná kontrolka a i když k nim dotyčný přistupuje přátelsky, tak mu, jak to nazvat, vidí až do duše. I když někdy stačí, že jim ten člověk nevoní nebo že se z jejich pohledu chová divně.
Nejhorší na tom je, že spousta lidí se toho může nejen chytnout, ale šířit to jako dogma…je to v Psí bibli, tak to musí být pravda..
Dodnes si pamatuju jednu výměnu manželek, kde měli…tuším labradorku…která doma byla zavřená v kleci, šli s ní ven a přišli a šup s čubou do klece…a když jí pak konfrontovala vyměněná manželka, že to je hrůza, tak panička tvrdila, že takto je to v pořádku, že jim chovatel řekl, že je to jako by měl pes boudu, že mu to vůbec nevadí…že takhle je to cajk. A ti lidi byli opravdu přesvědčení o tom, že takhle je to správné, že psu to vůbec neva. A věřím tomu, že tohle moudro byli schopní trousit jako “dobrou radu” i jiným majitelům psů.
Z mého pohledu to není o tom, jak kdo má nebo nemá zkušenosti se psy…s výchovou, výcvikem, prostým soužitím, ale o tom, jestli někomu vypadl mozek a nebo jestli ho má furt v palici plus nějaká empatie…
Už za Sáry se mi vždycky chtělo říct, když jsem narazila na nějakýho “ošklivýho” člověka…tak přijď k nám, ona ti to Sára vysvětlí…Gina je oproti Sáře prdlajs radikál, ale věřím tomu, že i ona by to byla schopná polopaticky vysvětlit….nebo…já mám z takových lidí mrazení a myslím, že kdybych řekla “bojim, bojim”, tak by si to dotyčný za rámeček nedal a snad by do smrti smrťoucí nechtěl žádnýho psa ani vidět, natož někomu udílet rady.
orionka-2:Vysvětlitelné je to snadno. Silný teritoriální pud. “Kde páník usedne, tam je to moje” - tak asi “přemýšlí”. Je tady několik zkušených, které vám poradí, jak s tím pracovat.
Měla jsem “šikovného" psa. V restauraci ležel pod stolem, takže o něm nikdo ani nevěděl, dokud se nosilo na stůl. Vyjel, až když došlo na placení. Tedy byl by býval vyjel, kdyby mu v tom nebylo zabráněno. Žádnému číšníkovi nohavici neutrhnul.
“Kde páník usedne, tam je to moje”
Tak samozřejmě neznám fenu, neznám situace, ale na první dobrou mi tohle přijde velmi přesně řečeno. A myslím, že to není nic úplně neobvyklého.
No a reakce na psy…tak to taky není nic neobvyklého a ani to nemusí být ve smyslu nějaké agrese, ale klidně “jé, támhle je pejsék, čau kámo…já chci za tebou”
Fence je sedm měsíců, takže nám asi pěkně začíná s pubertou …dělala to v menší míře už odmalička a evidentně jí nikdo toto chování nezatrhnul resp. nevysvětlil jí, jak se má chovat…ono často s nástupem puberty může pes “kravit”, ale pokud se ve štěněcím věku určité chování přehlíželo nebo se vlastně nevědělo co s tím a u roztomiloučkého štěňátka to bylo takové úsměvné nebo minimálně to nevypadá jako problém, tak není úplně na čem stavět a tak to vypadá, že budete muset začít od nuly.
Myslím, že okřikování a podobné metody, jak psu zarazit nevhodné chování, fakty nemají smysl. Jak psala výše hmn…toho bych se asi držela…plus samozřejmě to, že já jsem v klidu a dávám psu jasně najevo, že se nic neděje.
Dle mého to čubina nezvládá celkově a je potřeba se vyhýbat situacím, kdy už se do tranzu dostane. A to neříkám jako někdo, kdo má psy svatoušky a je kynológ až na půdu, co všechno zvládá, ale někdo, kdo si v pubertě mojí pastevecké čuby užil svoje…nechci tady dávat nějaké rady, neboť já to mám se psy spíš pocitově a s mojí pyrenejkou to byl spíše souboj vůlí, bylo to spíše o tom, kdo je umíněnější a tvrdohlavější, kdo vydrží si stát déle za svým, než o tom, abych jí nějak cíleně učila, neboť moje pyrenejka je pes nemotivovatelný a vlastně se se mnou ani nechtěla bavit, ale snad jen dva postřehy, kterých jsem se držela já….dostatečný distanc, kdy ještě zvládnu situaci tak, že se mi pes do tranzu nedostane (ne vždycky se toto podaří, ale pokud vidím, že to nedáme, tak se otočím na obrtlíku a ze situace se psem prostě rychle odejdu), než abych se dostala do stavu, kdy fena nevidí, neslyší, nevnímá…a potom …v mém případě…tvrdohlavost (moje, ne psa)…prostě chci, aby ses chovala slušně, fakty nechci vypadat jako debul, co má nevychovanýho zmetka, chápu, že se ti třeba něco nelíbí, ale prostě nebudeme tady předvádět divadlo…a nemyslete si, nic se nestalo přes noc…s pyrenejkou jsem se trápila dost dlouho, až to člověku přišlo beznadějné…až pak sem tam byl den, kdy to bylo super a pak takových dnů začalo přibývat a pak už byly dny, kdy byl problém vyjímečně a pak to najednou začalo být super a jako jo…i teď občas vymýšlí bejkárny, ale to už je jen párkrát do roka, pořád je to holka s vlastním názorem a holt si občas musíme vysvětlit, podle koho to bude…jinak už je to na pohodu.
Určitě bych radila víc zamakat obecně na poslušnosti a aby se pes dokázal soustředit na páníčka…pokud je čubina motivovatelná na pamlsky, tak je to z mého pohledu hodně usnadní práci. Pokud je pes nemotivovatelný resp. já třeba u pyrenejky nepřišla na nic, čím bych jí motivovala pozitivně, tak jsem zvolila metódu “a just ne, bude to po mým nebo se nepohneme, v horším případě otáčíme a jdeme pryč”. Pokud se chceš pozdravit s pejskem, tak to teda bude v mé režii a v klidu nebo máš útrum. A dneska je moje madam ve váhové kategórii 50+ schopná se v klidu pozdravit i s jorkšírem…a je schopná projít více méně na pohodu i kolem hystericky štěkajícího psa…ale přiznám se, že i dnes, pokud mám možnost, tak takovýho psa obejdu obloukem, tím spíš, když je to větší pes a vidím, že s páníčkem pěkně mává. Protože i trpělivost mojí pastevecké holky má své meze a na jejího spolubydlu berňáka si nikdo nebude otvírat tlamu. (mám dva psy…chodím s oběma, takže přes 100 kilíček živý váhy na vodítku a musí se chovat slušně oba)
Dokonce i očkování na veterině byl problém, protože v čekárně pejskové, my máme do čekárny prosklené dveře, takže už při příchodu k veterině je vidět, že uvnitř jsou psi, často nějací čekají i před dveřmi a ona se chovala…no nechci říct jak, to bych musela být sprostá, dohánělo mě to až k zoufalství, zkoušely jsme odcházet, abych jí “srovnala do latě” a přicházet v klidu a prostě to nešlo, otočily jsme se xy krát…a teď…máte vidět tu vzorňačku, kterou ostatní páníčci dávají svým pejskům za příklad…."podívej jak je ten pejsek hodnej, jak hezky potichu hačá (hajá)a ty tady vyvádíš a blafeš na každýho"…a já? Já se jen potutelně usmívám, protože tohle už mám naštěstí za sebou. Jako třeba v jejím nejhorším období, dojít po ulici do parku, který máme asi 200 metrů?…Tak tam jsme jezdily autem, protože co kdybychom potkaly na úzkém chodníku, tam, kde bych si nemohla odejít na potřebnou vzdálenost, psa….
Chci tím říct, že hlavně neházet flintu do žita, že tohle chování nezmizí přes noc ani za týden, možná ani za měsíc nebo dva…ale když člověk nepoleví a pracuje na tom, tak ty výsledky se nakonec dostaví.
No a pak teda ještě …lépe se trénuje se psem, který už absolvoval nějakou prochajdu, nějaké pocvičeníčko a není naspídovaný tím, že zrovna vylezl z baráku a ještě “neupustil páru”.
Určitě bych si vzala k srdci rady holek výše…on každý má nějaké zkušenosti, každý pes je jiný, na každého platí trošinku něco jiného…určitě bych začala používat náhubek (dostatečně velký), tím i vám to dodá truchu klidu a sebevědomí, že minimálně nemůže dojít k pokousání, budete si jistější v kramflecích.
Podobná témata…jako je třeba ta reaktivita na psy, kdy můj pes reaguje na psa i poměrně vzdáleného, už v tu chvíli se přetáčí a dostává do tranzu, kdy neslyší, nevidí…se už několikrát probírala i na minulém fóru…a ty rady jsou furt stejné…defakto učit správné chování v nějaké vzdálenosti, kdy pes ještě vnímá, navázat psí pozornost na sebe… a člověku se psem, jako jsem měla já, se pokaždé chtělo napsat…vám se to kecá, ale já už jsem zoufalá…jak to mám udělat?…u mě to spíš vypadá, že do smrti smrťoucí budeme chodit kanálama…a hle, kanálama opravdu nechodíme, můžu jít kdykoliv kamkoliv, to že pes začne hlídat, když se někde usalaším?…no tady jsem se usalašila a hlídám se sama, tak máš volníko (jakože od hlídání, ne že si můžeš dělat co chceš) a pokud tě něco zaujme a zbystříš, tak ti hned řeknu “v klidu, to je v pořádku, nic se neděje” a samozřejmě mám pořád oči na stopkách resp. všude, neboť čert a pastevec nikdy nespí a z naprostého klidu , kdy vypadá, že chrní jak pařez, do bojové připravenosti přepne teď hned…jakože z nuly na sto během zlomku sekundy…co kdyby třeba zezadu přišel můj známý, zahlédl mě a poplácal mě po zádech a nebo zakryl zezadu oči a moje pastevecká holka by to vyhodnotila jako útok na mojí osobu, to by nastalo takový čóro, že si to málokdo z “civilů” dokáže představit …tak snad díky mé “zpovědi” uvidíte světlo na konci tunelu, neboť, když jsem to dokázala já, kynologický játro s tvrdohlavou, umíněnou, nemotivovatelnou, nekomunikativní pasteveckou samostatnou jednotkou s vlastním názorem (neboť ona jako pastevec ví všecičko nejlíp a je ředitelka zeměkoule), tak věřím, že to dokáže každý, kdo má alespoň trochu “normálního” psa.😉
Ale Žeryk chce….
Tak to je přesný,.. ale Gina chce..
Dneska byla rozepře kvůlivá večeři pro psy. Dostali jen symbolicky, neboť dnes jsem česala Ginu a to znamená v našem podání skorem ošetření se souhlasem… a ten souhlas znamená prokrmování piškoty… takže jsem jim zkrouhla krmnou dávku na opravdu symbolickou, aby blbě nečuměli, že nedostali véču… no takže jsem Herodes, co trápí psy hlady.
Jo a Ginuš je samozřejmě čivavinda, alespoň co se velikosti týče resp. Gina si to asi myslí a to přesto, že jí furt říkám, že jí fakt nemůžu chovat, že to není čivava. Říkám jí “ Ginuško slez, vždyť jsi jak almara, já nemůžu dýchat” a ona na to “ páníček říká, že jsem malá princeznička, tak co furt máš.”
Příručka k Šustovi by byla na prdlačku… nejsem štonc vysvětlit, jak přemýšlí pes, u nás jede polidšťování a můžu 100x říkat “ takhle psi nepřemýšlí, nefungují”. Hlavně po psech nic nechtít.
Když vezmu mňaminy a hrajeme si s Matýskem v obýváku na cvičák, abych ho trochu zabavila… to teda Gina přikluše taky dobrovolně cvičit… tak tomu se vážení říká buzerace a chudinky psi.
Bobca:Tak který teda bude? Ten kratky, nebo dlouhy?.. Už jsem zblbá naultimo🤔
No holt se na to filé prostě musíme kouknout…ukázaná platí 😜
megi-the-osina:
A velebnosti… jdu blejt….
