Příspěvky uživatele

assil:

Ale tak mimikry to jsou super👍

Já na knížky nemám už dlouhou dobu kapacity a to jak časově, tak kvůlivá stresíku nejsem schopná se moc soustředit… mám už ve frontě pár knížek včetně Zrzavcový… tu jsem teda načala, ale nedočetla… nebyla jsem  schopná se soustředit…

Ale vím, že nadejde den, kdy se můj život stabilizuje a kdy bude konečně ten správný čas sáhnout po knize a v tu chvíli chci mít doma právě Zrzavcovou… jednu, druhou a klině třetí, čtvrtou, pátou…..a je jedno jestli je budu mít v knihovně bez přečtení měsíc … rok … dva… jednou ten čas nastane a já si pak to ftipné povídání o životě s ohaříkama vychutnám…

Takže dámy Zrzavcový a Megínkový… už se těším na další knihu a na další….❤️

Tenurri:

Když už se tu řeší boty…

Já nejen, že jsem neměla žádné funkční boty, ale nemám ani žádné funkční oblečení do chladného počasí na ven 😀 (ve městě to bez psa nebylo úplně třeba)…

koukám po 4 dox zimních kalhotách a nějaké vestě. Není to úplně nejlevnější…vím (myslím?) že si tu někdo 4dox oblečení chválil. Tak jestli to někdo používáte a velikostně to podle tabulky taky sedí?

Teď je to ještě dobrý, ale až bude zima, tak pořádné oblečení na ven bude asi nutnost. Zatím chodím ven v tom, co mám normálně i do práce, akorát když proběhne pes kolem blátem nebo na mě skočí, tak to taky není ideálka …

Já už skoro v ničem jiným nechodím, kolikrát se musim přemlouvat, abych si alespoň do práce vzala nějaký “ normální” hadry… já teda mám skoro vše maskáčový z praktických důvodů a když pak ještě vylezu ze svýho černýho terénního suta, tak fakty vypadám jakože se chystám na Ukrajinu.

Je mi v tom pohodlně, obzvlášť super u kalhot je vysokej pas, takže i když se ohnu, tak mi neleze ven řiť.

Ze zimního mám dvoje kaťata a bundu. Velikostně bych řekla, že to cca sedí.   já jsem slonice, tak jsem si vzala asi o trochu větší, abych měla volnější a spokojenost. Bunda taky super..  hromada kapes, praktická.

Jedny kalhoty už mám… teď nevím.   jestli dva nebo tři toky a jsou furt jak nový..  a to je fakty tahám na střídačku dvoje od podzimka do jara.. v jedněch… černých chodim kolikrát i do práce..  celej den tam s nima dřepím na židli a ani náznak prošoupání na zadeli.

Jako je to drahý, dlouho jsem váhala než jsem si to pořídila, ale za mě velká spokojenost..  myslím, že mi to oblečení ještě xy let vydrží.

Tak kdyby byl diář tak to beru… ten používám a to bych minimálně další 3 kousky udala jako dárky a možná bych si ještě na někoho dalšího pejskařskýho vzpomněla.

Jo a lupu nepotřebuju neboť mám svojí neb jsem už slepiň a na některý písmáky mi brejle nestačej…

Ještě bych chtěla dodat, že jsem už přemýšlela, čím bych si udělala radost pod vánočním stromem a teda druhá ohaří kniha by mi radost udělala.🤗

megi-the-pes:

Vy jste to nevzala odzadu, od chytrejch keců o výchově? To se teda divim, to já bych přečetla jako první a hned šla kritizovat autorku! 🙂

No tak teď, když to vím, tak až se ke knize opětovně dostanu…začnu odzadu…něco už mám přečteno odpředu…tak se tak nějak v polovině střetnu…🤭

Kecy o výchově já čtu náhodou moc ráda a pak když to přečtu Gině, tak ta se začne řehtat a já pak nakonec taky, neboť si uvědomím, že my už teda rozhodně žádný rady nepotřebujeme…poněvadž já u Giny narazila na svoje kynologické dno a na svoje limity trpělivosti…a pokud si chci zachovat duševní zdraví, tak to nechám, jak to je. 

Na druhou stranu, člověk nikdy neví, kdy se mu která rada hodí do krámu třeba s jiným psem…a teda ještě jedna věc…co jsem od Zrzavcový četla ohledně výchovy, řešení nějakého problémového chování, tak je pro mě srozumitelný na rozdíl od jiných knih o výchově, tolik vychvalované a doporučované, které mi na Ginušoidu nefungují, neboť jí je šumák, co mám za mňamky v kapsičce…a můžu si u toho klikat až do alelujá…😎

Dafi:

ukažte sněhule prosíím

Mám něco takového…viz foto.

Tak dočteno ještě nemám…ale druhou knihu teda chci 😉…až nastane čas na čtení, tak abych měla zásoby 😇

ad boty…já teda nechodím žádné horské túry, nechodím za nějakého extrémního počasí…nejvíc mi vyhovují běžecké boty.

No a na zimu mám takový sněhule…co mi dobře držej nohu a nekloužou, ty jsou super…teda byly…loni se mi rozbil zip a vůbec nevím co s tím, opravnu na boty, kde to dělali zrušili a nemůžu sehnat podobný typ.

Doron….ta situace je přesně to, o čem jsem mluvila resp. psala…že někteří pejskaři z mého pohledu jsou prostě ignoranti. Jako to přeci není normál…i kdybyste sebou neměla psy, tak přeci není normální, aby nějakej cizí čokl přiběhl a vrazil vám kebuli do koše s jídlem. Tak jasně, stane se, že mám psa, který to nezvládne projít jen pod povelem a musím ho připnout na vodítko…dokonce si můžu i pomyslet…zabrblat jakože “no tak to je super…si tady dělá někdo piknik…tak Fifinko pojď, budeš muset chvíli na vodítko.” , ale to je tak vše a když už se to stane, tak teda sklopím ušiska a omlouvám se co to jde.

Vy ani Framík na tom nemáte ani zbla viny…cizí fena přiběhla k vám a dokonce vyjela po vašem psu…z mého pohledu je situace jasná…a určitě bych jim přispívala na nějaké veterinární ošetření…zranění bylo způsobené jen a pouze nezodpovědností majitelů feny.

Mám kamarádku, která má staršího pejska…nějakej kříženec  připomínající plemeno slovenský kopov…pejsek je takovej bázlivější a tu bázlivost projevuje velkým bububu…takže ať potkají člověka a nebo psa, tak on na ně vyběhne a hodně štěká, viděla jsem a na první pohled to fakty vypadá na útok, já osobně bych si teda nebyla jistá, jestli pes kousne a nebo ne…jako jasně, strachová agrese to bude, ale nikde není řečeno, že i taková agrese nemůže skončit zákusem…moje kamarádka je klasik a tak volá…"nebojte, on vás nekousne, on jenom štěká"…dlouho jsem jí mluvila do duše, že tohle není ok, že kdyby takhle naběhnul k mojí Sáře, tak ta by ho pěkně zrychtovala…že jsou lidi, kteří se psů bojí a opravdu jim není příjemné, když na ně takhle naběhne cizí pes a v neposlední řadě, že je riziko, že jednou jí ho může nějakej člověk klidně i nakopnout, jako ona to uznala, ale co má dělat, když ten pes vyběhne (na volno) a už neposlechne, já jí říkala, že tohle je vysloveně pošušňáníčko, když já mám na vodítku ostrýho radikála, který nemá rád psy a doběhne takováhle štěkna..to už moje fena brala jako regulérní útok a tohle si rozhodně nenechá líbit, tam už to neupoveluju, neodtáhnu jí, protože pes jde za náma a mám co dělat, abych jí udržela, že takovýhle páníčky bych pak nejraději zaškrtila, protože se potom snažím zuby nehty zachránit jejich psa…neboť moje Sára by ho s náhubkem naklepala, jak řízek

……až došlo na moje slova a  jí jeden pán vyhrožoval, že odepne svýho ovčáka, ať si to s ním vyřídí…a pak další pán, co jí na férovku řekl, že ještě jednou, tak jí psa nakopne….tak to se teda chytila za nos….resp. to se teda začala bát, že by k tomu mohlo dojít a dává si na to větší pozor.

Do té doby jí přišlo, že o nic nejde, proč by s tím měl mít někdo problém…její pes nikoho nekousne, ona se za to štěkání omluví a vyřešeno….

Xerxova:

tak jsem se dneska docela naštvala - byli jsme v Jizerkách (mimochodem voda z hor je pryč - ani v příkopech nezůstala, hory ji vypily, potoky jsou poloprázdné).

Na Klečové loučky (rašeliniště) je jediné místo k focení - dlouhé hatě zakončené malou oplocenou pozorovatelnou. A tam vstávají a větrají spacáky a vaří si snídani lidi s belgičáky (maliny). Ta plocha je tak 3 x 3 metry - tam se nedá vyhnout… Feny vyjely po Pepovi (byť pán na něho volal ať klidně jde), měl jednu ječící čubu opřenou o hrudník… a já to s Yodou otočila a Klečovou louku neviděla… Fakt sobci - hory jsou obrovské, mohli se vyspat kdekoli… a ne na jediném místě, které stojí za to  vidět.

Čihadla ale pak nezklamala a i zbytek cesty se povedl - ale naštvaná jsem byla hodně (a asi i dost nahlas jsem komentovala cosi o sobcích a idiotech…). Ani náznak nějaké ochoty (typu - počkejte, já vezmu feny pryč a vrátím se až za chvilku…) nic …

No a pak lidi nemají být na “čoklaře” naštvaný…vždycky se najde nějakej sobeckej ignorant…

Člověk sám psy má a je na takový lidi naštvanej a co potom nepejskaři a lidi, kteří se dokonce psů bojí…nechápu, že jsou lidi, kteří nemají dost sebereflexe a empatie a obtěžují a omezují, neřku-li ohrožují se svými psy ostatní…😠

efe:

…a protože jich máme málo, vyfásli jsme další štěkanátko…

Jejda… další štěnítko❤️ To se ta smečka rozrůstá… a kdepa se to u vás vzalo?

Jéžiš, to mi připomělo, jak naše ovčanda lehávala v obýváku na jednom křesle a jak byla nervní, když se tam někdo neznalý domácích poměrů usadil, chodila furt okolo, jak mlsnej pes a dotyčného hypnotizovala upřeným pohledem… “hele, proč na mě ten váš pes furt tak blbě čumí, začínám se cítit nepříjemě”… “no Františku sedni si prosím jinam, tohle je Sáriny křeslo”

Když ono je to celý těžký…myslím, že mimo nějaké akutní zdravotní potíže a nebo nějaké velké bolesti si zpětně člověk řekne, jestli neměl ještě chvíli počkat, prostě v tom zármutku se v tom může začít patlat…začne si to trochu idealizovat, jakože to třeba nebylo ještě tak hrozný….na druhou stranu si třeba zase zpětně vyčítá, že měl nechat uspat přeci jen o něco dříve.

Už jsem musela nechat odejít několik psů, ta ztráta je hrozná, strašně to bolí, ale nechci si k tomu ještě vyčítat, že kvůlivá mně pes trpěl.

Měla jsem fenu s osteosarkomem…diagnóza byla jasná, prognóza taky…takže léky na bolest a odhadnout, kdy už je čas, aby fena netrpěla. Já uspávám psy na veterině, protože nechci, aby pes cokoliv tušil a na veterině je zvyklej, že mu doktor píchá injekci, nic divnýho, nic nestandardního a je to těžký, když do ordinace nastoupí borka a hned “tak, kde je ten prďola, co mi tady minule šahal na tu nohu😠”…ředitelka zeměkoule do poslední chvíle…ale bylo by ode mne sobecký jí neuspat…2,5 měsíce od diagnózy jsme neskutečně rozmazlovali už tak rozmazlovanou fenu, podstrojovali, každou volnou chvilku jsme spolu ležely u televize, protože jsem nechtěla, aby za mnou courala po baráku…všechno ostatní šlo stranou…no a pak nastal ten den, kdy už jsem nechtěla čekat a trnout, jestli se jí ta noha s nádorem nezlomí…už jsem nechtěla pozorovat, jestli někde v náznaku už nezabírají prášky na bolesti .

Přeju vám hodně sil…držte se…nic jiného se dělat nedá.

anonymní:

Pelech peru tak jednou za dva měsíce. Ale v pelechu je ještě deka a tu peru tak 1x měsíčně. Všechno peru ručně - do pračky bych to teda fakt nedala, kdo by pak v tom chlupatým oblečení chodil.  Hodím to do lavóru, nechám odmáčet, pak vyždímám, dám do vody s aviváží a nejraději ven sušit. Pes pak taky asi týden voní. Kdybych prala jednou týdně voněl by stále.

Takhle moc nevoní. Je starej, smrděl vždycky, takže se to tupluje. A smrdí mu i z huby.

Budu prát zrovna dneska - je krásně a uschne to. 

Ještě napište vy, kterým se psi a kočky váleji v postelích, jak často převlíkáte postele. Když vidím (a cítím) ten psí pelech, tak ty vaše pohovky a postele musí být dost eklhaft.

Mě se v posteli neválejí psi, ale rovnou 2 “medvědi”…já teda spím na jedné půlce, na druhé polovině pesani…je teda fakt, že přes postel mám přehoz, za prvé proto, že mám chlupatce a i na zahradě sem tam posbírají do kožichu nějaké jehličí…za druhé proto, že ne vždycky je venku sucho a po každém vyčůrání venku prostě paciny utírat nebudu.

Přehozy mám asi 4 kusy na výměnu…a je pravda, že teda měním tak 1 týdně, 1 za 14 dní…dle venkovního počasí a tak nějak je průběžně peru s přehozama, co mám v obýváku na sedačce. 

Mojí deku a nebo povlečení…tak to se přiznám, že jsem větší čunče než pesani…vím, že bych to měla dělat častěji, ale převlíkám, tak 1x za 3 týdny….v létě když je vedro, tak o dost častěji, protože to se prostě člověk potí, jak to prase…na rozdíl od psů.

To, že vám smrdí pelechy opravdu neznamená, že mě doma smrdí od psů gauče a nebo postel….o smradu z tlamy ani nemluvím, neboť to z mého pohledu zavání zdravotním problémem a to už bych byla dávno na veterině.

Jediné, kdy psi do postele a na gauč nesmí je, když přijdou zasviněný z procházky od bahna….mám pesany se samočistící srstí, no tak si po prochajdě pěkně schrupnou na chodbě na dece…a když se probuděj, tak už jsou zase krásně čisťounký…špína uschne, opadá a panička to poupratuje.

Opravdu vám garantuju, že když si přičichnete k mým psům, tak voňánkujou jako čerstvě vypraný prádlo.

Já bych to shrnula asi takto…že je to dle vkusu každého soudruha…moji psi spí se mnou v posteli a válejí se se mnou na gauči a komu se to nelíbí, ať si zadel políbí…bydlení si platím sama, je to můj barák, tak si tam budu dělat co chci a spát v posteli s kým chci.  Už jsem moc stará na to, abych se starala, co tomu řeknou lidi.🤪

impact:

Takže jsem jedinej magor, co je pere minimálně jednou týdně? Občas i dvakrát? Ach jo. 😂

Nejste… já neperu pelechy, poněvadž žádný nemám, ale furt dokola peru přehozy a koberečky…a teda nikdo mi nemůže říct, že můj pes smrdí.. když přičichnete, tak cítíte lenor😜

U nás je u jednoho suprmarketu veřejná pračka a je většatější než ty naše domácí.

Kámoška má takovej poměrně velkej tkanej koberec a úplně v poho. 
Kdybychom doma fungovali na pelechy, tak bych to asi vyprala tam… myslím, že do mojí pračky by se mi nějakej xxl pelech nevejde.

acher:

Ale měla bys změnu krve😜

Já budu počty redukovat… jen až jen až je načapu na nějakém příhodném místě, tak pošupajděj do přírody… je to jen pro zlost, Matěj po nich štěká a já teda jen doufám, že když je zakáplej Frontlinem, tak že nechytne blechy…

acher:

Nechcete někdo nějakého ježka,nám už chodí vylizovat i misky psa jen odejde pomalu až ke dveřím.Ani se moc neplaší.Nakovec jsem ho musela odnést na rohožce až ke stodole.To je jiný,to nejsou ti z chlíva.

Dík nechci… mám tři svoje… 😜

Zrzavci:

My teď ráno hrajeme škatulata-batulata- hejbejte se. každej na svým pelechu a přesouvají se podle pokynů mnou dávaných. Ty di sem, si přelez támdle, lehni si k němu, ty si lehni tudle, běž za ní a lehni si k ní, pote voba ke mně, děte zpátky, ty di támdle, šupni si k němu a pak di tudle….  nic velkýho , nenáročná zábava před odchodem do prasé, oba je to ale děsně baví.

A teď střh a pokus o škatulata u mě… zrovínka před chvilkou a hned jak to čtu, tak jsem se musela smát. Jsme poobědě a tudíž polední klid… konečně se svalím na gauč k telce a bílá madam se chystá lehnout si přede mne a já jí říkám “Gino, vypadni si lehnout někam jinam… Gino NE ti říkám… nelez sem, stejně se sem nevejdeš, mám tam nohy… aůůů… moje nohy.   Nohy vytaženy z pod Giny a párkrát jsem do ní těma nohama ještě zatlačila, aby vypadla… výsledek.. ležím tady skrčená a nevidím na telku, protože madam se rozhodla, že bude čučet taky a tak nemá položenou hlavu a já mám v zorném poli jen její bílou kebuli

Jo jo… prej ty si lehnu tudle…. u nás spíš “tůdle nůdle”