Příspěvky uživatele

Není to téma uplně pejskařské, ale já mám psa, tak píšu sem 😀 Mám na zahradě králíky. Nechovám králíky, oni se u mě chovají sami a chovají se celkem způsobně, až na bobky všude v trávníku. Chodí sem odněkud, protáhnou se mezi podezdívkou a plotem a jsou tu. Průběžně celý den, dva černobílý, jeden hnědobílý a jeden celý hnědý. Takže mám 4 králíky, zatím. Ale asi nechci králíky. Takže, jak je pochytat? Co pak s nimi? Varianta na smetaně se nabízí, ale u nás asi nejsme schopni nikdo zabít králíka (krom Boubiny, té to zas nechci dovoilit 😀). Hádám, že jsou něčí, kdo je buď chová takto extenzivně na volno, nebo spíše někomu zdrhli. Poptám se po okolí, jestli nenajdu majtele, ale co když nenajdu? Zavolat měšťáky?😇 A ten odchyt… Vymyslím nějaký sklopec, pravděpodobně z psí klece do auta… Co použít jako návnadu? Mrkev?

Jenže trefit malý obíhající satelit, zvlášť se svým velkým na vodítku, to není tak snadné. Já tohle zažívala v Praze, kdy jsem měla velkého psa. On malé pejsky měl rád, ale tyhle malé rychle se pohybující štěkající hromádky nervů, přišlo mi to nebezpečné. Navíc jsem měla ještě druhého psa, tedy fenu, často na volno, ta si psů nevšímala vůbec. Ale jak se zvedly emoce, protože malý hysterický pes, já a moje emoce, velký pes, který se chtěl jít kamarádit… Třaskavá kombinace, kdy selhat mohl jakýkoliv z článků - já ve snaze psa odsunout bych mohla kopnout víc, než jsem chtěla, stačí se blbě trefit, psice, která by měla dost štěkání, velký pes, který by se v rámci točení na místě dostal k hysterickému prckovi příliš blízko a položil na něj nohu/malý pes by ho kousl do čumáku, ocasu (stalo se, skončilo to amputací cca 10 cm kusu ocasu). Neměla jsem ty situace ráda. Jedny konkrétní yorky náš obr přímo nenáviděl, právě proto, že vždy na volno, vždy kolem nás kroužili ve strategické vzdálenosti moc daleko na odkopnutí. A on nemohl, nesměl udělat nic. 

Já nevím, město není jen sídliště, domy a občas nějaký strom a kousek trávníku. Žiju ve městě, 5 000 obyvatel a venkovních koček je tu spousta, evidentně milují vyhřívání na silnici, je třeba je objet, většinou ani hlavu nezvednou. K hlavní silnici celkem daleko, pro kočky myslím vcelku bezpečné místo. Chalupu máme na pidivesnici, asi 30 obyvatel, ale skrz vede silnice, kde je celkem provoz, i kamiony, autobusy… U mně “ve měste” je pro kočky určitě bezpečněji (a taky jich je tu milion, na vsi jsem kočku neviděla ani nepamatuji). Dřív jsem žila v Praze, ve čtvrti s rodinnými domy, zahradami… K hlavní silnici opět celkem daleko, koček venkovních a polovenkovních jsme měli jen u nás v ulici několik, zase myslím, že ač v Praze, pro kočku celkem přítelské a bezpečné místo. Takže venkovní kočka ve městě proč ne, záleží kde ve městě.

Co sousedi na to? Břečťan miluju asi stejně, jako ostružiní… Dostává se ke mně od sousedů, společný plot (jejich plot) taky drží víc břečťan než naopak. Já jsem na břečťan alergická, když se ho snažím nějak zredukovat, musím mít dlouhý rukáv a rukavice, jinak mi naskáčou pupeny všude, hrozně to stíní, roste mi všude v malinách, do zahrady se plazí šlahouny v trávníku i několik metrů, občas se mi to namotá na sekačku… Strašně mě to štve. Minimálně 2x za posledních 5 let jsem udělala radikální likvidaci, musím pak řešit odvoz hromady odpadu, spálit to nejde, zkompostovat taky ne a hnědou popelnici si neplatím. Nemám ráda sousedův břečťan a hlavně to, že ho nechávají růst. Na baráku si to hlídají a pravidelně zastřihují, na plotu to nechávají být a já šílím.

Já bojuju s ostružinami. Již několikrát proběhl pokus vykopat je i s kořeny, marný boj. Na to, že se je snažím už několit let zlikvidovat, tak se letos moc pěkně urodilo. Rostou částečně od sousedů a částečně u mě. Já je nechci, trnaté šlahouny, které se plazí všude a já na ně pak šlápnu bosou nohou. 

V Praze je zeleně dost. Mně před lety překvapilo, že se dá v podstatě z centra města, ze Žižkova, odejít zelení z Prahy ven. Jde se parky, lesoparky, zahrádkářskými koloniemi… a najednou už je člověk za Prahou, cestou jen párkrát přeběhne silnici, cestou potok, rybníky, krásná procházka. A zpět se člověk i pes sveze vlakem, pokud se mu nechce šlapat i zpět. 

Kříženec novfoudlaňana a asi kavkazana. A já to myslela jinak, jasně, byl to velký pes. Ale já ho nechtěla nechat vyříkávat si cikoliv s kýmkoliv, kdyby se mi popral, co bych asi dělala, já tehdy měla  50 kg. Takže jsem pro všechny ostatní a hlavně pro toho mého měla největšího pindíka. Jestli někdo nesouhlasil, musel si to vyříkat se mnou, ne s mým psem 😀 On byl kliďas, miloval malé pejsky, čím menší, tím větší láska. U těch větších samců byl klidný do té doby, než si na něj někdo otevřel hubu. A v téhle chvíli nastupoval můj největší pindík! (šmudlo, máš nějaký problém, řeš ho se mnou! proneseno hlubokým hlasem k potížistovi, ať to byl cizí nebo mj pes 🙂)

Ehm 🙂 Já když venčila našeho 60 kg psa, měla jsem zaručeně největšího pindíka v celé čtvrti a blízkém okolí 😀 😀 😀 

Svyzek klíčů je dobrá pomůcka, doporučuji si však vyrobit svazek k tomu určený, bez důležitých klíčů od domu, práce, auta… Jednou jsem takhle hodila klíče po psovi, který se rozhodl, že si chce poměřovat pindíka s tím mým. Samozřejmě jsem se netrefila (nejsem dobrý střelec). Na psího poměřovače to zabralo, sebral se a šel poměřovat jinam, já pak čtvrt hodiny hledala klíče, protože byl sníh. Hrabala jsem se v závěji a modlila se, abych nenahmatala místo klíčů houno 😀

Neverend:

Ono vyjadřovat se k těm vlkům by se měli hlavně lidi co v oblasti žijí a ne měšťáci 150 mil daleko.😀 Těm asi ti vlci fakt vadit moc nebudou.

To si nemyslím. Na vlky může (a má) názor kde kdo. Od lesníků, přes myslivce, chovatele, turisty, zákonodárce, akademiky, ochránce přřírody… Ochranu dravců smí komentovat pouze chovatelé holubů? Přemnoženou spárkatou pouze majitelé či nájemci lesů a polí? Pokutování černých pasažérů jen provozovatelé veřejné dopravy? DPH na pivo pouze pijáci piva?

Nebo to mám chápat ještě jinak? Vyjadřovat se k vlkům smí pouze ti, co jim vlci vadí?

Já se v problematice moc neorientuji, osciluji na křivce “vlk je zlo, červená karkulka to říkala” a vlk je divoká, krásná příroda, chci ji tady mít!". Na základě tohoto vlákna, pokud mě má jedna či druhá strana přesvědčit, tak jen na poslední straně vidím argumenty:
Anonymní: Co sem přijde by se mělo střelit.
mastnacekk: Mrtvej vlk, dobrej vlk. Tecka s vykricnikem.

mastnacekk: Blbci radi ploty a pastevecky cokly. Tskovym mamlasum preju, aby mely okolo kolem dokola sousedy takhle zabezpeceny. A sousedi sousedu taky. Si pak posahany pejskari nebudou mit kam jit vyprazdnit ty svoje milacgy.

A to nejsou argumenty, jen agresivní zvolání, které nevysvětlují, nevzdělávají, nicneříkají. Pouze urážejí

Pokud zastánci regulace/eliminace vlků budou mít mluvčí jako mastnacekk, nepřesvědčí nikoho. Mastnacku, že vy jste nakonec pro rozšíření vlků a svým projevem schválně nasíráte ty, kteří na vlky jasný názor nemají. Než souhlasit s vámi, radši budu souhlasit s kýmkoliv jiným, kdo v každém diskuzním příspěvku nestřílí kulkami a urážkami.
 

Varaxi:

Já ano. 
O zvíře se stará majitel. Je-li ten majitel spolek, stará se spolek. Jsem-li jím já, starám se já. 
A druhá úroveň toho všeho - pokud mi vyúčtují krmné dny a nezbytnou péči, pak ano, to dává smysl. Ale bez dokladu? Bez rozpisu, kolik dní vlastně pes v dočasce prožral?
Je to byznys. Bez paragonu je všechno byznys.

Bez paragonu to není byznys, to je prostě podvod, černé nedaněné peníze. 

Nenutila bych psovi hračku, kterou nechce. Plyšáka bych nechala ležet někde, kde prostě bude jen ležet a nevšímala si ho, pokud by na něj reagovala i tak, schovala bych ho uplně. A pořídila psovi míček, uzel na tahání, prostě něco, co ho bude bavit. Pes nemusí mít plyšáky.

Já mám fenu z útulku, jezdila jsem za ní měsíc, než mi ji vydali a považovala jsem to za ok. I když je pravda, že nejdřív jsem se trochu divila, že mi ji nedají hned. Útulek měl možnost vidět, že to myslím vážně, když jezdím kvůli psici dvakrát týdně 50 km tam a zpět, já poznala (aspoň trochu) psici. Ve smlouvě jsem si vymínila, že kastrace tam nebude, kontrolní návštěva u mě doma tam zůstala ale jasně jsem deklarovala, že na ohlášenou kávu u sebe doma přijmu macimálně vedoucí útulku, s kterou jsem jednala, žádnou anonymní pro mě neznámou paní. Taky jsem jasně řekla, že nemám FB, fotky neposílám. Poprosili mě, ať pošlu alespoň nějaké info emailem. Museli mě urgovat, vážně nejsem zvyklá podávat reporty, zcěřejnili pak mé fotky na jejich FB včetně mého ksichtu 😀 což mě trochu naštvalo, ale dostali jsme s Boe asi 30 lajků a srdíček, tak jsem jim to odpustila 🙂

Taky jsem zvyklá z jiných fór necitovat příspěvěk, pokud odpovídám hned pod ním. Jenže tady je velmi živo, vždy se může stát, že během psaní příspěvku naskáčou tři další od rychlejších pisatelů… A pak dává smysl citovat. Na některých forech tě to dokonce upozorní, že během psaní příspěvku přibyla v daném tématu další odpověď, lze ji přečíst a svůj příspěvek smazat, pokud bych opakovala to, co už je zveřejněno, či pouze upravit.

Přenesená agrese je dle mého něco jiného. Pes je nastartován např. na psa, co prochází kolem plotu, zuřivě štěká… A protože psa za plotem kousnout nemůže, kousne vedle sebe do druhého domácího psa, člověka. Přenese agresi z původního podnětu na dostupný objekt. To, že pes začne být agresivní po napadení je strachová agrese. Bojí se, že bude zase napaden, tak preventivně zaútočí jako první. Obojí jde řešit, jak moc to bude náročné záleží namnoha faktorech. Šikovnosti a schopnosti psovoda, jak moc má chování pes naučené a pod.

keriton:

Venčila jsem v pražské zoo. Psa to moc bavilo! Bylo roztomilý, jak mu po nějaký době došlo, že v každým výběhu a za každým sklem je něco zajímavýho. Pak už se všude poctivě díval. Kočka krátkouchá na něj chvíli koukala z dálky a pak přišlo přímo až k němu, ke sklu. Jenoznačně nejzajímavější mu přišli vlci. Pak ho bavily všechny možný malý opice, surikaty, klokani i sloni. Naopak za zcela nudný exemplář prohlásil mravenečníka. No, byla jsem celkem překvapená, jak moc ho to všechno zajímalo a bavilo 🙂 

Já byla v zoo s předchozí psicí a byly to nejvíc vyhozené prachy v mém životě. Celou dobu naprosto ignorovala všechna zvířata. Ne že by si jich nevšímala, ale koukala skrz ně, předstírala, že tam nejsou. Ona byla srábek a stejně reagovala i na kočku na plotě. Prostě dělala, že tam není a když tam není, nemusí se bát… Jediné zvíře v zoo, které opravdu viděla, byl oslík v dětském koutku. Ten se jí líbil a dokonce si k němu čuchla. Z procházky v zoo tedy byla nic moc venčící procházka. Hodně lidí, nemohla být navolno a furt jsem ji někde uvazovala (u pavilonů). Musím to zkusit s Boe, ta se nebojí, mohla by si zvířátka užít. 

Mám v koutu zahrady pod keřem hovnodíru. Ale primárně venčím (a sbírám do pytlíku, vyhazuji do košů nebo venčím někde, kde sbírat nemusím).

Boe by měla radost ze setkání, jako má radost ze setkání s každým psem. Ona je velmi společenský tvor v rámci svého druhu 😀 Jestli se nepletu, jste z matičky stověžaté, třeba na sebe narazíme 🙂

Jako bych to psala já! Útulkový pes s podílem knírače, za odměnu.  Moje Boe!