Příspěvky uživatele

Jo, agr. zlatého kokra jsem taky znala.

Orionko, bohužel zatím ještě není citování vyřešené, jukněte do tématu "Rady a nápady k webu" - tak pozor na to, žere to texty, pokud citujete příspěvek, ve kterém bylo odpovídáno.

To je pořád váš názor, o té odbornosti 🙂 Podle mě je zase obojí znalost ze základní školy, a tím teda na stejné úrovni. A jako nevymrskám prezidenty, tak nevymrskám krystalové soustavy a obojí mě nechává naprosto klidnou.

Božíčku, nebuďte smutní, že neumím vymrskat prezidenty - pro mě to vážně není důležité, a ještě mi to nikdá v životě nechybělo 😀 Jakože ani maličko 🙂

Taky asi nevymrskáte krystalové soustavy minerálů, že.

Tak nic, tak holt text zmizel.

Nicméně kvákala jsem cosi o tom, že dějepis a architektura mě nezajímají, a že z dějepisu považuji za zajímavější vědět, CO se dělo, než KDY PŘESNĚ se to dělo. Pro neopakování chyb z minulosti stačí vědět, co a proč, no ale jak vidíte, v současnosti, ti namemorovaní, co vám vyskládají ty prezidenty jednoho za druhým, do té záhuby skáčou často rovnou po hlavě.

zkusím, zda se to neobjeví

balu:

»

Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 19.04.2024, 07:48:55

Vyjmenování našich prezidentů od roku 1918 po současnost a jejich chronologické seřazení by mělo být pro každého člověka samozřejmostí. Vždyť je to ta nejbližší historie…

Tak to teda pro  mě samozřejmost není. Nevím ani jména všech, natož abych je seřadila. Já dějepis nesnášela, pro mě je tedy v současnosti mnohem zajímavější vědět, jak fungují viry, než kterej byl dřív, jestli Svoboda nebo Novotný (byl vůbec nějaký Novotný?). Nebo třeba jak se zpracovávají živiny, základní finanční gramotnost (ta by se měla testovat u deváťáků!!!), jak funguje v CZ státní aparát…

Sarah01:

Pro nás kraviny, ale dnešní děti to vidí jinak, nějakýho Husáka spousta z nich vůbec nezná, o chrámu sv. Barbory ani nemluvím.

Chrám sv. Barbory neznám ani já, mě ten dějepis těžce nebavil a nikde jinde jsem se to neučila. Ono je tam toho dějepisu vůbec dost. Druhá světová, Karlovka…

Ale z biologie teda nic, jako. A co když já spíš ty přírodní vědy a méně tu historii? A takových bude… Mohli dát třeba otázku, jakou jsme měli v přijímačkách na vysokou - jestli tučňák patří mezi běžnou kořist ledních medvědů 🙂

Já se o jahody úplně nebojím, mám je ve zvýšeném záhoně a zakryté geotextilií, teda samozřejmě jen ty kořeny. Pokud pomrznou nějaké listy, tak však ony nasadí nové. Teď jsem jim dosypávala po obvodu bedny zeminu, tak by měly být trochu chráněné v načechraném, a stěny bedny jsou vyšší než rostliny, takže i to by mohlo pomoct.

Jabloně mě také netrápí, buď budou nebo ne. Ale co bych ráda, aby se letos povedlo, jsou třešně. Už kvetou ty předloni přesazené, velmi radostně, tak jsem se těšila na úrodu, nakoupila sítě proti ptactvu, a kdo ví, jak to dopadne…

Nikčo, tak ještě existují krmítka pro kočky/psy na čip. Tak zkusit sehnat ještě to, a Bertík by měl na obojku čipy dva 🙂 A krmítko by se otevřelo jen Bertíkovi. To už se cizímu kocourovi bude hůř dobývat, leží to na zemi, má to menší rozbitnou plochu… Můžete zkusit, no. 

A venkovanům tam nechat někde zvenčí třeba nějaké low cost granule, aby se zacpali tím a neměli motivaci lozit Bertíkovi dovnitř?.

Aha, tak se asi změnil opravdu tím zásahem nějak způsob, jakým se příspěvky citují, také mi můj přidaný text u tohoto zmizel. - Tento se objevil až když jsem dala “upravit příspěvek”. Ale ten původní text tohoto příspěvku, kdy píši, že zkouším citaci, není vidět ani napoprvé (jako u Xerxové), ani teď po úpravě.

Ale když jsem před chvilkou citovala Xerxovou, tak to proběhlo standardně. Nebude tam problém s tím rozbalováním toho “odpověď na…”? Že když se dá citovat příspěvek, ve kterém je odpovídáno, ta funkcionalita rozbalování odpovědi nějak zamíchala s tím vkládáním nového textu k citovanému? 

Omlouvám se za problémy, snad to bude mít nějaké jednoduché řešení.

Xerxova:

nefunguje to správně - není vidět nová reakce, jen starý příspěvek

To jste asi nedala “odpovědět”, ale “citovat”?

Citování se pozná podle toho “vodoznaku” uvozovek.

Jéé, funguje to!

Když kliknu na šipičku, rozbalí se příspěvek, na nějž je odpovídáno!

👍👌❤️

Díky díky!

Já si myslím, že Bobo volí výraz(ivo) hlavně takové, aby měla sledovanost. Dá se to říct i normálně, no ale to by nemělo tu šťávu, že ano.

Tak to zaplaťpánbu za plnokrevníka pohodáře, který žádný tygry a medvědy nehledá, a zahlásí, že je tam vlk, jen když tam teda skutečně je. Ale kamarádky kobyla taky řeší každý lístek ve větru, třeba je to těma kobylama 😀

Teď jak si to zpětně promítám, tak jo, plnokrevná taky lustrovala, co kde lítá, hucula taky, ta byla vůbec expertka na vymýšlení, druhá hucula zase vymýšlela, jak to udělat, aby nemusela dělat (na tu by seděly ty krávy za stromem), ale welšoid-huculoid, když pochopil, že to myslíte vážně, tak zanechal marných pokusů a ťapal, stejně tak plnokrevník, stejně tak huculoarab. Belgička byla spíš jako ten valach, taky to zkusila, jestli něco nevymyslí, ale pak dělala, co měla. Teplokrevníka jsem pořádně zažila jen jednoho, a to toho španěla, a ten je “jinej”, no. Ten potřebuje v člověku tu berličku a je schopný se jinak přizabít. Asi by se dal převychovat stejně jako ten plnokrevník, ale já jsem na to kapacitu neměla a teď už se toho nejspíš už nedožije.

Možná proto já mám ty športovní ambice, zatímco vám stačí jen to lesojezdectví, protože vy si venku prostě neoddechnete 😀 Teda…. možná na cestě domů - i když, s těmi tygry, nevím nevím 😂

JanaJanaJanaJana:

“Já totiž nehodlám v terénu řešit věci za koně, takže prostě položím otěž, a hledej si cestu sám, když myslíš, že tudy je to dobré, tak prosím, jsou to tvoje nohy…”

😀 tak to jste ještě předstupínek huculoida, u koně z názorem to, co popisujete platí, platí jen při cestě z kopce nebo do kopce směrem domů 😀

U nás třeba zásadně - jednou týdně jedu fakt hnusnej kopec v lese, naprosto záměrně, jelikož posílování zad, fyzička blablabla. Kdybych zahodila otěž ala “hledej si cestu sama”, tak do toho kopce v životě nevleze dobrovolně, neni přece blbá, aby se dřela zbytečně jen proto, že mě to napadlo 😀

jo no pozor, toto je u plnokrevníka těžký souboj vůlí. Od domova je to vždycky špatně, a hledá se jakákoli cesta, jak to vymyškovat směr domů. Takže jo, ona je ta otěž položená. Ale mozek ve střehu. A jak se naznačí zatnutí svalů na stranu nebo hnutí uchem, že se jde jakože jinam, než já velím, tak hned musím zatnout sval já nebo hnout uchem, aby se to zase narovnalo. No ale proti “a mám jít po té cestě nalevo nebo napravo nebo uprostřed a mám klusat nebo tryskem a necítím tě na otěži, nevím, co mám dělat” je to pořád pro mě leháro.

Jinak teda huculoid z kopce dolů “ježiš maminko já umřu, to je hrozný, tak krůček za maminku, krůček za tatínka, za tetičku” a šnečí rychlostí se teda s funěním sune z kopce. Hrozně zpruzelý. Jenže nutno uznat, že my máme teda “kopce”. Když mu necháte volnou volbu dráhy, tak jde cik cak, klidně z jednoho konce louky na druhý, aby nemusel rovnou po hlavě z kopce (a to ten kopec může mít třeba čtvrt kilometru, on si to klidně prodlouží na dva kilometry, jen aby nemusel rovně dolů).

Já jsem začínala v podstatě na huculovi a jak to tady tak sleduju, vychovala jsem plnokrevníka k huculímu obrazu 😀

Já totiž nehodlám v terénu řešit věci za koně, takže prostě položím otěž, a hledej si cestu sám, když myslíš, že tudy je to dobré, tak prosím, jsou to tvoje nohy… Naopak v terénu se mě jiní “ušlechtilejší” koně neustále ptají, co mají dělat, potřebují vedení, pokyny (jakože “po které straně cesty mám jít?”), zatímco huculovi, beganovi a teď chválabohu i svému plnokrevníkovi řeknu “jedem (do hospody, domů, ke kámošce…)”, a on si to už pak zprocesuje samostatně a já si můžu užívat. No a on pochopil, že ho v tom nechám vykoupat, takže zapojil mozek a začal se mnou mluvit, přesně tak, jak popisujete, naštěstí on na moc věcí nečumí, protože je otrkaný z toho dostihového provozu, ale když se v lese zastaví, vím, že je tam prostě vlk. A už jsem se taky jednou otočila a jela zpátky, protože on pravil, že je tam vlk, a že mi vážně nedoporučuje pokračovat. Taky už hmatá cestu, že by z něj měl Vydra radost, jak se mu pod nohama něco nezdá, hlásí, že jdeme jinudy. Nezrakví se na skále, v bahně, vybere cestu skrz chroští a dokonce (a to byl velký boj) si uvědomuje, že mám kolena!

Jo, je to tak, že nad pobídkou nepřemýšlí a okamžitě reaguje, ale zase já jsem se naučila pobídkování holeněmi vypnout a používat nějak zbytek těla.

No ale je to valach - takže diskuse nevede 🙂 On dává jen taková doporučení 😀 Což zase mně dost vyhovuje.

Ale dalšího koně chci primitiva nebo něco mezi (huculoarab...). Už mám svůj věk a přeučovat dalšího hyperaktivce nepotřebuju. No ale při těch cenách koní, kdo ví, co se mi dostane do rukou…

Sarah, zkuste si tam nějak šikovně umístit zrcadélko, třeba nad branku na tyčku, nad úroveň toho sousedova auta, ať vidíte.

efe:

Můj zvládá nad 35.

Jo, tak už jsou chytřejší 🙂