Nějaká lasice mi zakousla jednu slípku. Musím chodit kontrolovat tedy ještě za stmívání, jestli jsou slepice v kurníku. Tahle podlehla v noci tomu, že v kurníku nebyla. Naštěstí je to jedna z těch nových, tak žádná velká škoda.
Přemýšlím, že slepici ugriluji (tak jak je, s peřím, bez hlavy…) a naporcuji ji slepicím do krmení. Když můžu krmit myše, můžu i slepice. Škoda ji dát lišce. Ještě uvidím, zda se mi do toho bude chtít.
No, s brigádníkem taky vtipná zkušenost - používal teleskopické kleště/nůžky na větve, a po práci hrdě hlásil, že dotáhl nějaké šroubky a kleště sešteloval. No sešteloval je tak, že čelisti nedoléhají proti sobě a nůžky se nám tupí o tu dosedací plochu, proti které by měla čepel stříhat 😀 Šroubek se tím křížením vyklechtal a napůl strhnul, takže nůžky na vyhození… Ještě že nebyly drahé… musím koupit náhradou nové… Ve středu chtěl vrtákem na dřevo vrtat ocel, že se nic nestane, no my těch vrtáků zase tolik nemáme a kupovat se mi to nechce, tak to jsem mu už zakázala 😀 Musím ho víc hlídat, on zjevně má kvalitnější nářadí a víc mu vydrží. Nám by vše pošteloval a my bychom byli bez nářadí 😀
Tak to prrr, FEI sa voči tomu postavila veľmi rázne. A zakázala natáčanie na opracoviskách a poskytovanie záznamov z opracovísk médiám pod hrozbou žaloby.
Proti prasatům dobře funguje elektrický ohradník, ale musí být umístěný tak, aby je picnul do rypáku (doslova) 🙂 Takže proklatě nízko. Jak jim přejede přes hlavu a hřbety, tak je to nezajímá.
Umím si představit, že výstavně úspěšné příbuzenstvo zvýší atraktivitu toho psa, který je chovný. Takže pokud paní měla vrh, pár štěňat vyšlo do chovu, a pár ne, mohla doporučit výstavy i těm nedobrým do chovu čistě z toho důvodu, že pak jejich úspěchy se u toho vrhu třeba objeví v databázi, a když se pak uchovní nějaký jiný pes, úspěchy jeho souvrženců můžou vylepšit i jeho obrázek.
Ale na tohle se kouká u některých skupin koní, nevím, jak u psů.
Takového psa přeci nemůžu mít v útulku, jako proč, umístitelné to není, jen to budu darmo živit a zabere to místo. Navíc chudák pes v takovym režimu do konce života. Jo, ten pes za to nemůže, ale ten pes taky neví, že ho uspím a už neprobudím, psovi je to šumafuk. Kdyby to byl následek nějakého traumatu, nějaké stresové chování, kde by byla dobrá vyhlídka na brzkou nápravu, tak by se ještě dalo uvažovat, ale pokud byl pes předán s tím, že standardně s ním má být zacházeno jako s tygrem…
Jo aha, majitel ho neodložil, ale jen umístil na hotel. Být útulek, tak takového psa na hotel neberu a páníkovi srdečně doporučím takového psa uspat. To musel teda páník dát hodně peněz za hotel pro psa s takovým přísným režimem. A na těch dveřích od psa měla být výstražná cedule. Snad se páník postaví tedy čelem taky k náhradě za újmu na životě. Společně a nerozdílně s útulkem, no.
I kdyby se nerozmnožily, protože jsou jánevím třeba tropické, tak ale jsou tu další možnosti zamoření prostředí, třeba parazity, virozou, na které jsou tyhle kobyly imunní, ale některý z našich druhů může být citlivý, příkladů máme dost.
Mno, nám se rozbila na chatce páková baterie na vodu, a vodo-topo říkal, že to se pákovým stává, že se ucpou nějakým bordelem a pak neotvírají nebo protékají nebo nepouštějí nějakou teplotu vody… Tak jsem to vyřešila výměnou za novou - s rozděleným závitovým kohoutem na teplou a studenou 😀 Byla za poloviční cenu a přežila už dvojnásobek zim, kdy se voda vypíná a vypouští, takže je tam prostor pro bordýlek, no a taky několik povodní (bordýlek dtto). Dobrá investice.
Ale včera bylo vedro a sucho a on chrčel i když jsem ho zaváděla z výběhu k přístřešku (nervyyyy, protože co kdyby po mně něco chtěliiii), tak třeba se během léta zjistí, že to nedá ani takhle s flákořením po výběhu, a bude vyřešeno.
Mno jo, a pak máte věřit veterináři. Fakt nemám čas se mezitím stát kua odborníkem na úrovni MVDr. na všechno…
No ještě že k těm doktorům a chiro nechodím, a tak utěšeně nevím, co mi všechno je.
Náš obvoďák je se vším rychle hotový - “jo tak vás bolí záda? A na jak dlouho chcete napsat neschopenku?”, když jsem po něm chtěla nějaké řešení, pravil, že sedavé zaměstnání a věk, a že je to normální, že si mám zvykat 😀 Vyřízeno, hotovo. Takže já mám to štěstí, že vím, že nic nevím 😀
Potřebovala bych si něco ujasnit. Bavily jsme se s “holkama ve sborovně” o salašnických psech. Kolegyně si stěžovala, že viděla, jak z paneláku jdou se salašákem na procházku, a že je to týrání, mít takové zvíře v paneláku. Já zase po zkušenostech od Sardullah si myslím, že pokud má ten pes dostatek vyžití na procházkách, v paneláku může být za splnění určitých podmínek dost spokojený (neklouzavé podlahy, neťapat po moc schodech než doroste, atd.) a rozhodně ne trápený. Druhá kolegyně má berňáka doma na velké zahradě a zase je v opozici, že ten jejich by v paneláku nepřežil, protože po té zahradě furt lítá (samo s ním chodí také na procházky). A že jejich minulý se dožil 12 let právě díky tomu, že byl pořád venku a měl spoustu toho potřebného pohybu po celý život. Že normálně se berňáci dožívají 8 let a odejdou na klouby, zatímco ten jejich byl dlouho zdravý.
Mno a kde je pravda? Já si myslet můžu, ale nevím. Strejda měl doma leonbergery, taky s tím “problémy neměli”, jak v bytě, tak v okále (okál neměl uzavřenou zahradu, takže pes ven na čumendu stejně nechodil), nevzpomínám si, kolik ti jeho leoni dožili…
Pro info, Mortisaku, vaše odkazy člověka vrátí na tuto diskusi, máte v nich na začátku adresu chovzvirat.cz, tak na to příště kdyžtak koukněte 🙂 Vypadá to, že jsou tam dva odkazy za sebou a do textu se prokreslil ten chybný. Aby to člověka odkázalo na konskeknihy.cz, musí se kliknout na čtvereček před hypertextem 🙂
Dají se dokoupit i košíčky zvlášť s tou gumou do třmenu, a v zásadě někdo šikovný s textilní nýtovačkou vám je z kurtu nebo biothanu taky secvaká. Dejte si do gůglu “bezpečnostní košíčky na třmeny”a vyskáče to na vás. Já potřebuji tu zkosenou gumu do třmenu, takže bych je koupila, uřízla tu jejich gumu nějak, a pak bych přivázala ty košíčky samotné k třmenu třeba tkanicí nebo kdybych nebyla líná (jsem), tak bych si na ně udělala pár přichytávacích řemínků. Uvažovala jsem o nich, když se chtěl učit jezdit můj chlap.
Jela jsem s tím na nějakých koních někde a moc o tom po chvíli nevíte. Hloupé to je, když chcete koni něco sdělit špičkou nohy, to překáží. Vyžaduje to oprostit se od jízdárenského drilu minulého století “špičky ke koni”. No a nešteluje se to nijak, nasadí se to na třmen a pak se s tím už nehýbe. Doporučuji podle velikosti nohy vyzkoušet, kolik místa potřebujete před třmenem, umím si představit, že některé ty košíčky budou malé, tj. budou vás nutit mít nohu ve třmeni opřenou v nepříjemném místě. Možná varianta “spíchneme si doma z biothanového vodítka” není úplně od věci…
Napadá mě, že by s nimi mohla mít zkušenost Arbora, vytrvalci s nimi jezdí hojně.