Z briket je toho asi opravdu málo, ale z masivního dřeva, a třeba ještě měkkého, je toho víc… Na druhou stranu co máme na chatě nová kamna, naplní se za týden sotva 20l kýbl. Možná z kotle se to nemusí vybírat tak často a není z toho takový nepořádek, to je fakt.
JJ, na jarní koňovandr bylo přihlášených přes 10 lidí, jsem se trochu jevila, co to bude za stádo a kam ty koně na přespávku budeme dávat… No a nakonec holky jely dvě a zkrátily třídenní na dvoudenní (1 přespání) 😀
No já ještě než jsem měla vlastní dopravu, jezdila jsem všude po závodech po kopytě. Takže takový vandr pro mě byl výjezd na závody třeba dvakrát do roka… To byly ještě časy, kdy tady po okolí lidé měli chuť nějaké akce dělat. Teď už jezdím na závody autem vždy přes 50 km daleko, to už bych po kopytě nedala ☹️ No a u nás už nikdo nic nepořádá, takže holt pořádám já, aby něco bylo. A nějak moc není ani zájem na ty závody jezdit, hlavně teda během prázdnin je to bída. Na druhou stranu, zažila jsem jednou 25 koní (tj. v každé soutěži 25+ startů) a myslela jsem, že mě z toho třepne, takže zaplaťpánbůh za to.
Jinak vyzvedla jsem to vozidlo ze spárů autorizovaného servisu, panáček mě ujistil, že už skoro nemají technika, co by se v tak starých autech vyznal, a že už skoro nemají diagnostiku, která by tuhle řídící jednotku uměla přečíst.
no tak to jsem ráda, že to vím
Nakonec to stálo něco přes dvacet tisíc, mi smutně technik vyprávěl, protože museli všechny autodíly vzít z druhovýroby, už se na to auto nic nikde ve skladě v originálu neválí. A oni ty náhrady taky skoro nesmějí montovat, si představte. No jasně, kdyby byly origo díly, stálo by to pětatřicet, to je jasné, že interní předpis velí dávat origo, tam se marže propíše jinýma ciframa.
Tak jsem ráda, že mám staré auto! 😀
Jsem dost zvědavá, jak dlouho mi ještě vydrží…
Ještě že amíci maj mozek a dělají nové díly i na auta stará 60 let. Seženete všechno a za hubičku, jen si připlatíte za kontejner a clo, no. Ale to se vyplatí, protože v Evropě jsou ty díly snad i se zlatým prstýnkem, když chcete něco na starší ameriku.
Když jsem pak za hodinu šla z obchůzky, chlapi už se houpali v ulici na sloupu.
Já si představila, jak se zhrzení obyvatelé vsi rozhodli zástupce energetické společnosti zlynčovat…
Tak jako jo, no, ale není to jako z uhlí… A navíc obnovitelné. Nejprotivnější je ten popel z toho…
Ani já si nevybavuji, že bychom se ve fylogenezi biflovali psotvárné 🙂 Ani teda kočkotvárné. A dokonce že hyena je cibetka, to teda taky v paměti nemám (ale to možná někde někdy zaznělo, jen neuvízlo). Stále je co se nového učit 🙂 Jsem ráda, že tu s vámi jsem a dozvídám se mnohé nové!
Když topíte dřevem, tak jaký humus do vzduchu?
Právě jsem ťapala kolem zachovalé 120-L a lačně si ji prohlížela, toho místa v interiéru! Volant akorát do ručky, pro holku, ne jak teď, že ten volant pomalu dlaní neobejmu, palubka jen co by si brýle odložil, ne jak teď, že vás palubka pomalu zalehne. Na přístrojovce dva budíky a řada kontrolek, teď je na přístrojovce obrazovka, na které furt něco skáče a bliká, instantní epileptický záchvat na pochodu… Pak nemáme mít ty mozky tak vybraný, když na nás interaktivita skáče ze všech stran. Tomu se člověk nevyhne ani když jde po vsi - už i ten vietnamec u večerky má světelnou tabuli, kde jede blikající nápis.
Já jsem se včera dokopala oškubat rajčata od listí. Konečně začala červenat, tak budu teď mít sklizňové období. Okurky zavařovačky už docela plodí, polňačky méně, spíš vůbec, ty letos nějak taky zvětšiny nepřežily. Budu muset cukety dávat od příště na zem, ve zvýšených zabere celý záhon cuketa a okurka a ačokča nemají šanci. Ačokča se dospělého věku dožila jedna, sela jsem semen asi 20 ve dvou sériích, do sazenicového stavu jsem dochovala asi 8 rostlin, hned po zasazení mi půlku sežrali slimejši (granulemi obsypáno, ale….) a jednu jsem při pletí omylem ukopla a dvě právě přerostla ta cuketa. Tak mám jednu rostlinu, co hrdinně plodí, ale taky jí ten růst jde jak psovi pastva, snad ještě do září něco předvede, ať mám aspoň na salát. Doteď jsme sklidili tak 10 plodů z ruky do huby…
No jediné, co je veselé, jsou cukety, těch je dost, ještě že to žerou i šneci a stínky od kamaráda, jinak nevím, musela bych fakt začít péct cuketové pečivo. Takhle si dávám denně cuketu alá okurka do salátu, na ovonění někdy přidám malou zavařovačku a někdy ne.
Čeho je dost dost, jsou vajíčka. To rozdávám, kudy chodím, jedna slepice je nějaká špatnější, často nemá u vejce skořápku a opatlá všechna ostatní, tak tahle vejce rozdávám zadáčo, jinak prodej dámám v zaměstnání, ruce by mi utrhaly. A takhle před závodama škudlím vejce pro pomocníky, každý dobrovolník si odnese 20 vajec, tak aspoň něco…
No pochopitelně ovoce nebude žádné. Na zahrádce mimo koně zrají borůvky, ale jak je to mimo, tak tam nechodím, a nesklízím, takže jsem radši koupila švestky v akci a místo borůvkových budou švestkové knedlíky, až se rozhoupu. Teď mě čeká spíš pečení na závody, aby bylo dost sladkého na stánku, chystají se přijít podívat děti z tábora, tj. 20 hladových krků, to nám ten stáneček o dvou bábovkách a lahvové kofole asi zbourají…
Jé, to je dobré, to vyzkouším 🙂 Musím jen vymyslet, co za nádobu, resp. pekáček by stačil, ale žádný nemám, tak třeba bude stačit větší pánev (třeba si to soudružky rády vyzkouší ve stylu "ať víš, do čeho deš")…
Já se snažím přimět vypít aspoň ten litr a půl denně. No většinou skončím tak nějak na litru… Trochu se chlácholím, že k tomu zobnu nějaký ovozel (teď hodně ty cuketové okurkové saláty), ale to mě asi nevytrhne… To jsem zvědavá, jestli mě to ve stáří doběhne.
Na Balkáně jsem se nutila pít opravdu hodně, přes dva litry denně, záměrně, stejně jsem se nepotila (tedy tak, aby to bylo poznat na oblečení), jen při přechodu zvenčí do klimatizovaného prostoru jsem se příšerně orosila, to bylo hrozné, tam je venku přes 30 a vevnitř klimatizují snad na 20, to jsem vždycky měla šok.
Přesně, zlatý honzapm. Ale naprosto chápu, že se odsud vypoklonkoval, ve vší slušnosti. Na rozdíl od lidí, kteří jen hledají konflikty a mají potřebu kolem sebe zhrzeně mrskat okončetinami.
Ale to jsem vůbec nechtěla, rozvíjet debatu takto zcela mimo téma… pardon.
lesnizinko, vy jste teda dělnice, nestačím koukat, co vše stíháte 🙂
Mně se povedlo nechat přes noc u auta otevřené zadní okénko, slušní hodní spoluparkující mi neukradli eura z peněženky, to by si docela polepšili 🙂 je jich tam asi sto. Bohužel nejsou moje, musím vrátit…. 😀
Já zase nevím, zda bych po pivu čůrala nebo ne 😀 taky hormóny nehormóny…
Tak to já si ještě pamatuji, jak se řešilo, že se jesle budou zavírat… Bylo z toho na vsi hrozné haló.
asi hormóny…
Já jsem se nesnažila pochopit, co chtěl sdělit BG, ale co jste chtěl sdělit vy, pane Tomáši. U věty “nezlobte se, nechci vás napadat” jsem se, nezlobte se, dost pozastavila. To je snad samozřejmost (?), že mě nechcete napadat, nemusíte to extra psát. Možná jste chtěl reagovat spíše na paní kometu, která se rozepsala o dalších aspektech zdravého a udržitelného příjmu potravy, já jsem to vůbec nekomentovala. Vy jste to rozvinul do úplně jiné roviny, která mě v rámci tohoto vlákna vůbec nezajímá a snad ani souvislost s krmením králíků potažmo kurů vůbec nemá. Inu děkuji za snahu a takto mi to stačilo.
Tak já budu co nevidět vyzvedávat auto ze servisu, třetí auto v rodině, se kterým teď nebude nikdo jezdit, protože příslušný člen rodiny, co ho měl na hraní, dostal jiné. No, váhala jsem, zda mu ještě dát šanci a nebo hodit ze skály (to auto), ale rodina byla ochotná se složit (asi i psychicky - oprava 30 tisíc za auto hodnoty 5 tisíc…), tak snad pak po opravě dojede domů.
Problém je, že je tam jeden díl, který je neopravitelný a už se nedá sehnat nijak ani na výměnu - misky pružin. Ocelové profilované kotouče, které jsou na spodku pružin u kola a trpí značně únavou, dezintegrací materiálu (rozuměj jsou prožrané korozí), a hrozí, že ta, co není zrovna vyvařená, pod novými pružinami rupne. Tak držte palce, ať s tím dojedu domů.
Plán zní auto hodit v nějakém servisu na špalky a milé misky pod pružiny z auta sundat a dát je někomu vyvařit. Jestli bude co vyvařovat…tralala. Takže ta třicítka není konečná částka. No a v prosinci má auto technickou, takže jestli neprojde… (teď nějaké tři měsíce stálo skrzeva nestartování - to jsme teda pevně doufám vyřešili, pakliže ne, možná z té skály ještě s těmi třiceti tisíci investovanými půjde…). Holt jsme bohatí a samýma roupama nevíme, co. Mimochodem desetidenní dovolená v Bosně stála deset. Takže jsem na to vlastně ušetřila, žejo.
Bohužel je do druhé auto na tahání koní, občas je potřeba něco “zachránit”, a to druhé auto se hodí… Teď si další holčina dodělala řidičák, dost možná se i stane, že pojedeme na závody dvěma soupravama… teda když to bude pojízdné. A když nebude pojízdná dodávka (což se ovšem stává často).
A mně vlastně o životní prostředí a zdraví producentů nešlo. Já se ptala proto, že mě stejně jako kometu zaujala zase jednou legenda “maso a vejce vyhnané práškama”. Co by tomu produktu jako mělo být. Pokud by teze zněla “maso a vejce vyprodukované na úkor životního prostředí”, asi bych se nepozastavila.
Tom50:Když nic jiného, tak GMO.
A co si myslíte, že GMO způsobí tomu masu nebo těm vejcím?