To je dobrý 😀
obojí
To je dobrý 😀
obojí
Takoví zaměstnanci by měli být okamžitě propuštěni.
Jenže kde brát místo nich jiné, za tu almužnu, za kterou tam dělají? Nevím, zda u krav se dělá někde na dvě směny a nebo zda je to klasická dělená směna, kdy od šesti dejme tomu do desíti je první část směny a pak se odpoledne pokračuje zbytkem směny, to je dost hrozné rozložení pracovní doby, člověk má v háji celý den, vím, co to je, zažila jsem práci na státním statku… To prostě normální člověk dělat nebude, pokud to nedostane řádně zaplacené.
Nicméně Madeta by měla mít s dodavateli podepsaný v dnešní době už nějaký etický kodex. Když my můžeme mít podepsaných tisíc papírů o tom, že naši zaměstnanci mají jednou denně nárok na dotovanou stravu a nezaměstnáváme děti a dodržujeme zákony, tak taková mlékárna klidně může mít podepsané upravené etické hodnoty, a rovnou i se sankcemi v případě nedodržení.
Zajímalo by mě, jak to dělají Němci, co vykupují mléko. Vsadím se, že aby se někdo stal jejich dodavatelem, musí projít dodavatelským auditem na místě. K tomu by nám mohl pohovořit někdo z farmy Sixta…
kometa:Já bych se k těm koním přikláněla. Na ovce mi to přijde zbytečně vysoké. A většinou jsou za pletivem. I ten výběh je obrovský.
V Jindřichovicích je, pravda, pletivo, ale výběhy tam mají hektary a hektary. V podstatě se táhnou do nedohledna. Teda teď už v nich žádné ovce asi nejsou, mám pocit, že Jindřichovičtí s ovcemi po vlčí sklizni skončili…
zvedavec:No, neviem, toto je obsah vajca v 10. a 11. dni vývoja kuraťa vo vajci. Z môjho pohľadu by bolo zaujímavé vylúčiť vajce z inkubácie ešte pred začatím inkubácie.
Bohužel to zatím úplně průmyslově nejde, resp. asi jde, ale s náklady, které nikdo nezaplatí (tím méně spotřebitel).
Protože ochránci zvířat ječí o sto šest.
My měli koně, který dovedl zmrzačit cizího nekoňáka, který by tam vlezl (a taky že pak u dalších majitelů zmrzačil). A psa zabít. Sice na ohradě všude cedule, ale lidi bez mozku. Dneska má koně každý, kdo má do zádi díru a na nějaké bezpečnostní upozornění kašle, taky bych do cizí zavřené ohrady nelezla bez souhlasu majitele, a mohla by tam být třeba zlatá cihla.
Odkaz se nevložil správně, ani mně se nedaří ho vložit správně, aby se k němu nenavázala citace adresy chovzvirat… Kdo si chce video pustit, buď musí odkaz zkopírovat a vložit do prohlížeče extra a nebo může kliknout na ta dvě lomítka, co jsou před odkazem, pod nimi se jeví ten link jako že odkazuje správně.
Jop, rapotačka už to opravila 🙂
Chrápala jsem hodně, taky jsem se hodně mlela, jako mladší, taky jsem hodně povídala ze spaní. Resp. mám reporty od lidí, kteří spí se mnou v místnosti, což se moc často nestává. Na chatě u příbuzných spím na takové posteli neposteli, zkroucená mezi kočkama a ozdobnýma polštářkama, tak tam hlásí vždycky příbuzná, že zařezávám jak cirkulárka. Taky se tam zpravidla mooc kvalitně nevyspím.
Těch pár lidí, co mě v poslední době mohlo slyšet doma, říkalo, že prý moc nechrápu ani nepovídám.
A když se probudím, že nemůžu dýchat, tak to nikoho nikdy nějak ani nevzbudilo, co si pamatuju. Já jsem se v přítomnosti jiných lidí dusila jen opravdu co bych na prstech napočítala. Marně přemýšlím, zda se mi to stalo třeba na vejšce na koleji. Ale v té době se mi to určitě stávalo někdy doma (během prázdnin nebo o víkendu…). Zajímavé.
Ne, já si spím na zádech a na bocích celý život bez problémů. Vím, že dříve jsem hodně chrápala, teď prý už tolik nechrápu, určitě to taky souvisí s tou apnoí. Problémy se zády pociťuji jen tak střídavě občas asi poslední čtyři (?) roky. Třeba tak… Ale to jsou epizodní záležitosti a mezitím se válím v posteli ve všech polohách bez problémů 🙂 No a jak říkám, naopak to vypadá, že teď poslední leta moje “problémy s dýcháním” ustupují, přestože sem tam kvůli zádům spím víc na zádech 😀 Hádám to u mě nemá souvislost.
Na břichu vůbec spát nemohu ani na něm neusnu, což je protivné, protože teď zrovna by mi to dost pomohlo… ale na břichu se nějak “neusadím” a mám potíž právě s tím, že mám xicht zabořený pak nějak blbě do polštáře, matrace (což neudejchám) a nebo musím mít hlavu otočenou, z čehož mě bolí krk, nebo vyvrácenou dozadu, což je nepohodlné a krk by z toho jistě taky hned bolel...
Fikovnice:Říká Ti něco Ondinina kletba?
Neříká, ale přečetla jsem si. Není to můj případ.
K tomuhle se zrovna dostat je celkem těžké. Dost mě překvapilo, že mi dal tak krátkou objednací lhůtu. Navíc dovolala jsem se jim asi napopáté 😀 Nebudu do toho šťouchat… ještě by se mohl rozhodnout, že bude ty dva dny taky stávkovat.
Třeba je to alcatraz pro poníky 🙂
Nene, dornovkářka naopak vždy pomůže. Teď jsem si to pos** já, dala jsem si moc brzo po ošetření celkem velkou zátěž, závody, moje chyba. No ale ono to ošetření nešlo vměstnat jinam.
Na jaře jsem měla dornovku přímo na zavolání poté, co jsem kvůli tomu žebru (tenkrát to ještě nevypadalo na žebro, jen takový tlak na boku) nemohla spát na pravém boku. Přišlo mi to divné, tak jsem povolala rovnačku, aby mě srovnala. Po tom zásahu jsem měla až do srpna klid. Koncem srpna (sušení sena, svážení sena, tahání palet, týdenní tábor s harantama, nějaké ty závody a tahání překážek, a tak dále) jsem už zase nemohla spát na pravé straně, tak jsem povolala opět dornovkářku, ona mě porovnala, potom jsem se zase konečně klidně vyspala asi týden, ale týden po ošetření jsem vlítla na závody a ještě jsme uklízeli nějaké seno a podobné srandy, a zase jsem se rozbila. Tak už jsem řekla, že dornovka na to asi nestačí, a taky dornovkářka mi neumí poradit nějaká ta kompenzační cvičení. Ona umí poradit, jak uvolnit jednotlivé skupiny svalů, umí poradit, které by bylo potřeba posílit, ale přímo kompenzační cvičení říkala, že nedá. Navíc se zdráhala kvůli tomu, že nemá v ruce zdravotnické podklady, nemohla jsem jí ukázat ten rentgen, protože ho nemám nahraný, obsluha mi řekla, že mi to nahraje obvoďák, ale ten bohužel nemůže, takže jsem bez snímku, příště vím, že si o něj musím říct přímo na tom oddělení a nenechat se odbýt.
Tak šupajdím za doktorem, ortopedem, aby mi prostě udělal normoš vyšetření a diagnostikoval příčinu, a ať si mě za účelem zjištění problému pošle na přístrojové vyšetření jaké chce, doufám, že z toho něco vypadne. Je to zkušený harcovník, třeba řekne “joo, to znám, co máte kompenzaci za dolní zkřížený syndrom", udělá křup křup a bude hotovo a řekne mi, jak to mám správně udržovat, a nebo řekne “to je divný, to si radši prohlédneme” a vyhodí mě na RTG nebo ještě líp MRI. Doufám, že doktor specialista si s tím prostě poradí a neodbude mě jako můj oblíbený praktický lékař, který mi napsal analgetika a poslal by mě znovu do procesu, řka “no jo, sedavý zaměstnání, jste tlustá, co byste vlastně chtěla”.
Já bederní pás nosím skoro imrvére 🙂
Mám bederák Back on Track, není to teda takový ten korzet, který jakoby podrží místo svalů, je to spíš zahřívací a terapeutický bederák, který prohřívá tkáně a prokrvuje a urychluje látkovou výměnu. Pomáhá suprově 🙂
Bedra mě nebolívají. To vždycky se stane nějaký ten ústřel, a to zpravidla při nějaké naprosto nezátěžové činnosti, blbým pohybem. Klasika bývá, že se pro něco natáhnu v podřepu nebo v předklonu (tisíc podobných pohybů v cajku a ten tisící první se to potentočkuje). Máti plela kytky, natáhla se pro zapomenutý plevílek, a už se nenarovnala, mám to podobně. Někdy to zvládnu okamžitě vhodnými cviky rozhýbat a někdy se to za"hryzne" a nerozhýbu a naopak do druhého dne se mi to rozbije tak, že se druhý den nehnu. Asi záleží na tom, kde konkrétně a nebo jakým způsobem se tam co skřípne. A to pak týden chodím v předklonu, resp. jednou nebo dvakrát jsem teda zažila, že jsem doma lezla po čtyřech, a po týdnu dvou se to začne dávat dokupy a já jsem zase v poho, třeba na půl roku. Byla jsem s tím, když to bylo akutní, fakt jedna z těch horších epizod, za čerstva na rentgenu, před dvěma lety, bez nálezu, resp. nález odpovídající věku, pracovnímu zařazení, atd. - nějaké lehké degenerativní změny tam jsou, ale nic, co by mělo bolet nebo nic co vypadá jako úraz - žádné změny poloh obratlů nebo plotének, žádná eroze těl obratlů nebo kloubů okolo, všechno v cajku. Tak jsem si řekla, že to bude asi nějaká přehnaná svalová reakce, že prostě tělo ve strachu o ta bedra se zatne v tu chvíli, a pak prostě bolí ty svaly, než se to zase rozmydlí a zregeneruje.
Tohle teď je něco nového, tohle je žebro. Vypadá to cca na páté žebro, tj. čistě hrudní páteř, přímo pod prostředkem lopatky. S tím mi bederák nepomůže. Teda pomůže, když si tenhle svůj prohřívací hodím šikmo přes rameno, aby mi zahříval tu lopatku, tak samozřejmě akutní bolest ustoupí, protože se dostaví ten efekt místního zahřívání. Ale dlouhodobě to zase od ničeho nepomůže 🙂
Bedernímu pásu na bedra, který by mi pomáhal držet “korzet” pohromadě, tomu se bráním. Snažím se cvičit “core” svaly právě proto, aby byly schopné tu páteř správně podpořit a zlepšila se jejich kondice, a když začnu na práci nosit takovou podporu, ty svaly nebudou mít důvod se udržovat.
Potřebuji od doktora nahodit nějaké kompenzační cvičení, protože mám silný dojem, že moje potíže vycházejí spíš z nějaké stranové nevyváženosti, posledně když mě dornovkářka rovnala, tak říkala, že mám jednu lopatku vyjetou o centimetry výš, než druhou, a o tom, že mám druhou kyčli výš než první, o tom víme už nějaký ten rok, co mám nové sedlo, které mě na to upozornilo… Takže já si myslím (zmiňovala jsem, jak doktoři milují, když si někdo něco diagnostikuje sám?), že to budou projevy právě nějaké té stranové problematiky, a to obyčejným cvičením nepořeším, to musím nějako kompenzovat. Už jsem si hodila v práci myš pod levou ruku, když pracuji s nářadím u koní, tak si umím přehodit lopatu a vidle do druhé ruky, umím si utřít zadek druhou rukou a tak, ale to asi nebude upe to vončo na řešení tohodle zádrhele.
No to si pište, že vezme 🙂 Proto se to kříží - resp. ono se to nekříží “proto”, ale protože tady Franta má pěknou Besinu a támhle Ondra má šikovného pěkně zbarveného Rockyho - tak z toho spojení přece musejí být super psi. A jé, roztomilá štěnda se bezva prodávají, řekne se, že rodiče s PP (může být i pravda), a proč bychom vlastně neudělali každý rok jeden vrh, když je to takovej kšeft! A pak je to znovu v nabídce na bazoši ve věku od devíti do osmnácti měsíců - tentokrát zadarmo 😂
Já vím, jak dochtoři milují samodiagnozy, ale já si totiž myslím, že to žebro bude vykloubené nebo něco na ten způsob… Ale mám termín u top doktora široko daleko, tak snad mi poradí.
Normálka mě bolí bedra, a to je prostě tak, když to ustřelí, tak se plazím na záchod po čtyřech a někdy to vyjde někdy ne, ale když si lehnu, tak je mi fajn. Tady na tom je pitomé to, že jak se to žebro probudí a začne zlobit, tak se zbytek noci prostě už nevyspím - a to je fakt na budku. To zlatý bedra. Ty jsou snad na ty potíže i nějak vybavený, že je tam víc těch kompenzačních mechanismů nebo co.
Možná mi právě vybouchnul jeden z těch kompenzačních mechanismů k těm bedrům 😄 to by už byla ironie.
Mně jako dohromady nic není, kdybych měla čas přes den si tu hoďku nebo dvě denně naspat, a že přes den se mi spí krásně bezbolestně, vyzkoušeno, tak nemám problém 🙂 Dneska to bylo nějak zase trochu horší, proto jsem o tom napsala takovou stať - no aspoň se ten problém snad nevyřeší “sám”, než navštívím toho doktora. Termín za 14 dní, tak lavíruju, jestli chci trpět ještě 2 týdny, aby měl doktor co vyšetřovat a k čemu se mi vyjádřit, a nebo jestli chci, aby si to sedlo a nějak se to zamaskovalo (protože samo se to nevyléčí, tak naivní nejsem), aby doktor nic neshledal, a vyskočilo to na mě zase za půl roku.
Orionka:Nedávno jsme se s kamarádkou venčily i v koňské ohradě (vypadala tak opuštěně 🤭). Neznáte ji? (Když jste zmínila ty Sudety)
Těžko říct, jestli je koňská, když je tam tolik pásek… To spíš vypadá jak pro ovce?
Já se neprobudím udýchaná, probudí mě, že nedýchám 😀 (i se mi k tomu občas zdají různé doprovodné sny, jako že se topím, někdo mě škrtí, a tak…)
Nakonec si říkám, že by to mohla být pěkná smrt, pokud bych se teda neprobudila.
Já už si většinou ve zlomku vteřiny uvědomím, co se děje, uklidním se a pokusím se to prodýchnout, někdy to trvá nějakou vteřinu, než mě to pustí se nadechnout, někde se tam něco blokuje, a aby mě to pustilo, musím se buď uvolnit a nadechnout správně a nebo se musím pohnout. Tak občas uprostřed noci vyskočím z postele, to pak všichni koukají 😀
Ale to teď v poslední době dělám celkem často, protože mi chodívají do křeče ta záda. Vždy když se ze spaní nějak pohnu z té bezbolestné polohy, tak mi to žebro zakřečuje, až heknu, a někdy to nepovolí hned, tak se musím zvednout a sednout si - v sedu ta křeč pustí. A pak se musím nějak uhnízdit zase do ležata, aby to zase nekřečovalo. Zezačátku noci, jak jsem rozhýbaná ze dne, to vůbec nebolí, ale jak se v noci tělo rozleží, povolí se svaly, odkrví se a tak, tak to začne být náchylné, a když se pohnu, tak je to budíček jako žádný jiný 😂
Dneska v noci se to tak nějak rozjelo, že jsem už nevěděla, co, tak jsem si lehla předčasně na tu novou matraci, a pomohlo to. Ona jak je tam ta paměťová pěna, tak mě to “vcucne”, vytvaruje se to podle mě, a nedovolí mi to se snadno pohnout - takže na tohle to bude dobré, že mě to zafixuje. Zkusila jsem si pak lehnout i na bok, a taky dobré, nakonec jsem asi zvolila i dobrou tvrdost té matrace, moje nešizené pozadí se tam propadne do správné hloubky tak akorát, abych byla v zádech rovně 😀
Apnoe se nějak spíš lepší u mě, řekla bych. Dřív jsem mívala epizody třeba jednou za měsíc, teď mívám tak odhaduji jednou za čtvrt, půl roku. Jestli se to má se stářím zhoršovat (otci se zhoršovalo), tak by to mělo brzy jít od desíti k pěti, ale zatím nejde, tak nic nečiním. S dýcháním jinak problémy nemám, naštěstí.
Jo a matraci si sesedávat nebudu, protože mám dvojpostel - ta nová matrace je na vzdálenější straně od stolu, tam budu jen spát. Ty staré matrace jsem dala obě dvě na sebe (mají společně výšku jako ta nová 😀) a na těch budu sedávat u stolu. Je to i příjemnější posez, je to vyšší, takže se z toho líp vstává, mám lokty ve výši stolu, předtím jsem byla utopená pod stolem (postel nízká), prostě samé výhody…
Bobca:spánkovou apnoi mám taky a buď ráda,že jen občas ..Mě čeká do smrti spát s chobotem na nose..mám těžký syndrom..ale dá se na to zvyknout a spaní je dobré..
Otec prodělal pak plastiku měkkého patra a leta pak byl dobrej. Takže pokud se mi to zhorší a neskapu na to, tak mám dobrou naději. No ale chobot bych asi taky zvládla 🙂 A navíc bych mohla strašit sousedy odnaproti.
Nových elektráren máme plné Krušné hory 😀 a ostatně i kdejakou louku po celé republice.
Nemáme vysokorychlostní železnice, ale zato jsme přilákali úctyhodný tranzit kamionové dopravy, která drží ekonomiku podél celé E55 nad vodou hrdinně už třicet let 😀
A co nějaké přehrady, není to tak dávno, co jsme skoro měli kanál Dunaj Odra, to by teprv čučeli na drát, kdyby zapršelo 😀 Máme co dělat, abychom stihli udržovat ta vodní díla, co nám tu nechali budovatelé. Budovat do toho ještě sami něco, to už se nestíhá. Však šetříme, ne?
My tuna v Sudetech máme díky těm cyklostezkám takových opravených kilometrů zadních cest… do toho by nikdá nikdo peníze nedal, kdyby k tomu nebyl důvod… Tam jezdí jen traktory a jinak nikdo (ani ti cyklisti, resp. ti tam jedou čtyři víkendy v roce).