Nejlépe zabráníte slepicím žrát vejce tak, že jim poskytnete co nejméně příležitostí, aby se k vejcím dostaly. Takže pravidelně vybírat snášková hnízda, dát slepicím více snáškových hnízd, aby se nestřídalo mnoho slepic na jednom, poskytnout slepicím jinou zábavu, tj. obohatit jim prostředí, aby na hnízdech trávily co nejméně času, a zabavily se jinak.
Konečným řešením této otázky je potom snáškové hnízdo s odkulením do zásobníku, kde jsou vejce chráněná před čímkoli, co by na ně dostalo chuť.
Odpověď na příspěvek uživatele Arbora z 03.06.2023, 10:38:15
No a proč bych já na české diskusi měla něco strkat do překladače? Proč to do překladače nestrčí tedy rovnou autor, když přispívá na český web? Já když jsem psala na PL forum, že jsem odchytla označeného polského sportovního holuba, tak jsem samozřejmě vložila svůj text do překladače, ani by mě nenapadlo tam psát česky nebo snad anglicky.
Včera jsem byla na návštěvě pastevního chovu polských koniků, ani jsem netušila, že tady v okolí to někdo chová. Mám tedy za to, že nejsou tak úplně všichni označení, a určitě nejsou pod pravidelným veterinárním ani kovářským dohledem, prostě tak jako napolodivoko, v jedné ohradě s kravkami (což jsem se dočetla že je super kombinace). Jak jsem nerada uprostřed stáda cizích koní, tak tady mi to nevadilo, všichni koně přirozeně vychovaní, vlídní, hodní, rozuměli tomu, jestli si chci s nimi povídat nebo ne, nikdo se na mě nezašklebil, bylo to zajímavé - evidentně vidí lidi rádi.
Viděli jsme též běžet lišku, klusala si volným krokem pastvinou, a když zblejskla lidi, tak vzala nohy na ramena a pelášila k lesu :-)
Foťák jsem neměla, a vlastně ani souhlas majitele k focení, majitele jsem potkala až vlastně po opuštění koní :-D ale třeba příště něco nafotím, taky je tam zrzavé hřibátko od zrzavé kobyly...
Přesně, napište více informací o kobyle, jak je ustájená, plemeno, v jakém prostředí se bojí nejvíc, no a co děláte třeba na Silvestra, to jste také u ní? Máte jistotu, že má v pořádku zrak, sluch?
Jinak k odpovědi: naši koně zvládají bouřky na pohodu, když u toho moc neprší, tak se ani nemají potřebu schovat, když leje, tak si zalezou pod střechu. Samozřejmě jsou za bouřky tak nějak pozornější, ostražitější, ale rozhodně žádná panika nebo nervozita, nedělá jim problém se dál pást. Na vyjížďkách zrovna tak, prostě zpozorní, ale žádné divné reakce nenastanou, akorát když se blíží velký liják, tak pospíchají domů, ale to samozřejmě i když to není bouřka, ale jen běžná přeháňka.
U té 2) mám z toho takový ten pocit, že když se vrátím zatímco pes vyvádí, je to to, čeho chce dosáhnout. Sice je to negativní společnost, ale pořád společnost, navíc u rituálu opětovného odchodu vlastně další ňamka nebo jiný úplatek.
Asi bych se zkoušela vracet domů cíleně ve chvíli, kdy se naopak uklidní. Prostě aby věděl, že dokud vyvádí, ničeho se nedomůže.
A klidně i při příchodu domů přijet výtahem, vystoupit, stoupnout si za dveře, a čekat a čekat, dokud se pes neuklidní (žádné vítání hned po cvaknutí výtahových dveří), a pak přijít jako kdybych přišla s vyneseným košem, nedělat z toho událost, ještě třeba úplně nejlíp psa naučit, že když vcházím domů, očekávám, že ho najdu třeba na místečku a ne bujaře vítajícího v chodbě.
Jen co jsem tak pochytila z pejskařských rad z dřívějška.
Tak já nevím, zda tady na pracovní síti máme nějaký adblock nebo co, ale já tady reklamy žádné nemám, natož vyjížděcí. Resp. měla jsem, než jsem se přihlásila, ale jako přihlášená nemám. Nikde, vůbec. Natož aby mi něco překrývaly. Zajímavé, no a možná inspirace pro ty, které reklama otravuje.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 05.06.2023, 09:29:07
Tak jasně, ale nevoláte na lidi z dálky, aby uhnuli z cesty, že neudržíte psa... Když vezmu tu paní, co jsme potkali s koňmi (a paní chodí zrovna cestou, kterou budou zanedlouho jezdit 4x denně koňské tábory s dětmi, které jí do louky neuhnou, tak to nevím, co bude dělat, asi si bude muset najít jinou cestu na venčení).
Ale tu paní, která zápasí se zlaťákem, potkávám skoro denně. Pokusy o výchovu nula, pouze zoufalství z každého podnětu pro psa, a snad paní doufá, že z toho zlaťouš vyroste (no, to má asi pravdu, ale kdy ho to přejde..). A jako ty rány do jejích zad jí nezávidím. Já už bych byla vejpůl. Dokud to bylo malé štěňátko, to se to paní líbilo, vykračovala si a štěňátko se škrtilo na obojku zapřené o zadní běhy, ale teď už ji smýká několikaměsíční veselouš, a to už taková hitparáda není. U vás, Sardullah, ta výchova zřejmě probíhala tak nějak průběžně od malého štíňa, a asi jste tušila, čeho a jak chcete dosáhnout, tady vidím jen čiré zoufalství.
Ty granule jsou suchem přímo konzervované. Vysychání by mělo tedy naopak být podporováno. Naopak je třeba zabránit tomu, aby granule táhly vzdušnou vlhkost a zatuchly, neřku-li něco horšího. Proto je, souhlasím, vhodné je spotřebovat co možná za krátkou dobu. Ale jsou-li v suchu a temnu (ideál i v chladnu), tak jsou skladovatelné skutečně velmi dlouho.
Já kupuji kocourovi granule ve velkobalení jednou za půl roku, vysypu je do barelu, a denně otvírám, v panelákovém bytě. Granulím chuťově ani strukturálně nic není, jediné, co, tak samozřejmě vyčichnou, pravděpodobně tam dochází též k degradaci nějakých snadno rozložitelných látek, možná oxidují nějaké tuky, ale v minimální míře, neb granule jsou opatřené konzervanty, které drží kvalitativní standard po dlouhou dobu.
Já tedy kupuji granule střední kvality, extrudované z nějakých zbytků, prošlé řádným tepelným zpracováním. Samozřejmě pokud kupujete třeba granule ze sušeného masa, za studena lisované, a podobně náchylnější, je třeba se držet požadavků výrobce na skladování a zpracování, výrobce by měl garantovat nezávadnost za jasně daných podmínek (mezi které může patřit třeba spotřebování otevřeného balení do určité kratší doby, zatímco zavřené balení je skladovatelné po dlouhou dobu).
Jak je možné přijít o celý chov kvůli klíčenému zrní?! Tak snad vidím a cítím, v jaké je kvalitě, a jsem-li zkušenější chovatel, dávám jen to, co jsem si hygienicky zajistil?
Já teda nemám okrasné nebo exotické ptactvo, ale krmím klíčené zrní koním a slepicím, a nikdá se mi nestalo, že by zaplísnilo, a to žádné propírání nevedu. Zrní namočím na jeden den, pak to sleju, a krmím další maximálně tři dny, mezitím jen prohazuji, aby se míchaly spodní vlhké vrstvy s těmi vrchními oschlými, a žádná potíž. Ostatně, klíčené pšenky si s chutí hrst dám i sama, protože je to mňamka. Jo, a mám to venku na louce, tj. na povětří, kde těch plísní vzduchem lítá....
A pokud děláte opatření jako že promýváte čistou vodou, octovou vodou, a nevím, co všechno se dělá, tak nemůže nastat potíž. Leda by byl někdo skutečně čuňátko, a nechal to klíčit třeba ve špinavé nádobě, dal klíčit zrní už plísní chycené, zrní špatné kvality, nechal to znečistit během procesu...
Klíčené se moc nahradit nedá, samozřejmě dají se nahradit bílkoviny v něm obsažené, vitaminy nějakým premixem, ale těžko nahradit další biologicky aktivní látky jako jsou třeba enzymy...
Jo, u nás si paní v řekněme pokročilém středním věku pořídila mladou bujarou zlatou retrívřici, a nestačí se divit, jakou má to zvíře energii a setrvačnost. No, tahá to na dvoumetrové šňůře po městě, a včera jsem ji (paní) jen přátelsky pozdravila, na psa se raději ani nepodívala (vědoma si těch rizik), a psová s paní smýkla rozesmátě směrem ke mně, až paní zahekala... Tak jsem psovou rychle ujistila, že se kámošit nebudeme, paní (i psovou) v duchu politovala, a vyklidila pole...
Nedávno jsme na vyjížďce potkaly s kamarádkou zase jinou paní, řekněme v mladším důchodovém věku, která zase byla vlečena na dvoumetrové šňůře rozjásaným tmavým jakoretrieverem velikosti zlaťáka. A tam už mě skutečně napadlo, kdo koho vede na tu procházku. My jsme s koňmi jely po cestě, páč kamarádka rehabilituje kobylu po šlachách, a paní zastavila 50 m před námi a úpěnlivě na nás halekala, jestli nemůžeme jet po louce, že psa neudrží.... Achjo. No, sjely jsme do louky, paní se psem prorotovali okolo, a když stihla přes rameno vydechnout, že děkuje, tak jsme se vrátily na cestu.
Ještě jak nás paní míjela, tak jsem se stihla zeptat, jestli jí toho psa pořídily děti, tak prý ne, vybrala si ho sama, že už měla takové předtím dva, že to je třetí takový v řadě... no tak to mi povězte, jestli ti předchozí taky chodili na procházky jen na krátké šňůře, a skákali od paní po všem, co se pohnulo, to to ta paní nevidí, že to není úplně tip ťop? Co asi dělá, když potká podobně přátelského psíka navolno? A když vyletí ptáček, zajíček? A co když jde po silnici, jede auto, a na protější straně zavýskne dítě? Samé ďábelské představy...
Docela se divím, že dáváte souhlas, aniž byste věděli, kde bude diskuze ifauny vystavena, v jakém režimu bude přístupná... A když se mastňáček chová jak se chová, tedy jako hulvát, urážející lidi jak na běžícím pásu. Z čeho pramení vaše důvěra?
U mě je to jednoduché. Píši na internet vždy příspěvky s vědomím, že budou vystavené veřejně na internetu. Takže mi fakt nedělá problém dát souhlas, že je někdo vystaví na internetu. Nebo že je rozešle kamarádům. Nebo whatever.
"Byl jsem uz rozhodlej,ze se pokusim o trosku spamerstvi a pomoci myho uctu v 5 min intervalech pomoci scriptu budu rozesilat zpravy s zadosti o souhlas se zverejnenim prispevku."
máte pocit že spamovat lidi co 5 minut žádostmi o souhlas není podvod?
Vzhledem k tomu, že ste hned v další větě sám řekl, že nechcete riskovat žalobu a tak na to kašlete odpověď sám znáte nejlépe....
Leni, musíš číst všechno... Mastňáček psal, že pomocí účtu NA iF by ty zprávy rozesílal (podmiňovací způsob), a protože iF blokuje každé podezřelé pohyby na soukromých zprávách (jakože například rozesílání identických zpráv v krátkém časovém úseku), tak by tam nastavil automat, který by to rozesílal RŮZNÝM UŽIVATELŮM po časovém intervalu. Aby to prostě iF protispamové mechanismy hnedle nezablokovaly. A o klikání omylem na nějaký link nebyla vůbec řeč. Prostě a jednoduše to mělo rozesílat žádost o souhlas se zveřejněním příspěvků - transparentní. Což mi přijde jako dobrý počin. Já jsem souhlas Megí též dala, a kdyby bylo potřeba, udělám to jakkoli standardizovaně znovu.
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 01.06.2023, 13:30:59
Tak proto neříkám, že si tazatelka MUSÍ pořídit jiné zvíře, ale táži se, zda by jí jiné zvíře požadavky nesplnilo lépe, než pes. Pokud je její odpověď poklepání na čelo, tak je přeci jasno :-)
A znovu, neříkám, že to tak musí mít každý.
Já si pořídila kočku místo psa, ale papouška už bych si nepořídila, páč to mi prostě nic neříká.
Veterinář - ať vezme vzorky a co možná zjistí, o co se jedná. Pokud nic nenajde, můžete podebatit o nějaké reakci na vnější prostředí, tj. paraziti, postřik na kytky, alergie na krmení atp.
No, jasně, zjistěte si, kolik sena vám ta koza za den sežere, na hmotnost (případně na netu určitě najdete nějaký normovaný údaj, pozor neplést seno a trávu). Pak to vynásobte 1,5x protože v zimě má větší spotřebu (pokud bude chodit ven). Pak spočítejte, kolik dní budete krmit (od kdy u vás je málo pastvy a dokdy ještě není plnohodnotná pastva). A pak to vynásobte 1,3x pro strýčka Příhodu (kus sena zplesniví, bude hodně náročná zima, bude na jaře sucho, přijdou brzy mrazy, kombinace obého, kozy budou březí...). No a pak zjistěte, kolik vaše zamýšlená sečená plocha vydá sena na ar/hektar, a podle toho pak můžete vypočítat (on je rozdíl žírný pěstěný porost podél potoka vs. jehličková řídká tráva podél lesa, taky je rozdíl první seč, druhá seč). Teda tak nějak bych to udělala já. Každopádně i kdyby sem přispěl člověk, co má odkoukáno, kolik toho jeho koza sežere, určitě budete potřebovat znát výtěžnost vašeho porostu, abyste si tu plochu sečení mohla spočítat, bez toho to nepůjde.
jj, sucháč, to je výhodné, hodně nastavení. Kamaše na noze málokdy vadí, člověk si může rozhodnout, jak moc je utáhne. Ten zvon má jenom jednu možnost zapnutí - neměly by se konce překrývat ani být mezi nimi mezera, pak to různě tlačí, posouvá se, dře... Toliko jen tak moje zkušenosti s těmi prvky.
Záleží na tom, zda očekáváte, že to slečna bude fakt používat. Jestli tomu věříte, kupte klidně na všechny 4 nohy. Já je nosím na všech, ony ty kamaše za léta (už za rok, ehm ehm) používání doznaly úhon, takže když je zvenčí sloupaná reflex vrstva, probliknou ty vnitřní reflex z protějších nohou a pořád to funguje :-)
Ty kamaše navlíknete i na postroj (my je dáváme na poníky na tažné postroje) nebo na nohu/ruku sobě, ty zvony jsou v tomhle takové jednoúčelové. Navíc někteří koně hamtáci si po těch nohách šlapou, taky rousají kopyta v trávě a kalužích spíš, než vyšší část končetin. Velikost rozhoduje, tadyty jsou psané univerzální, ale pokud má kamarádka tažného koně (toho, co tahá klády v lese), tak by se jí to na kopyta nevešlo. Zatímco u těch kamaší je větší šance, že když koupíte nějakou uni velikost, vejde se do toho víc koní, případně to lze celkem snadno popošít, aby to bylo i většímu i menšímu.
Jinak reflex prvky můžou být určitě užitečné, ale co se koňáků týče, raději doporučuji zeptat se, co by se jim hodilo (jejich kamarádů, rodičů...).
Co mě na první dobrou tak napadlo, že na léto by určitě mohla kamarádka využít třeba repelent na koně (já tím patlám i sebe). A když ne ona, tak někdo ze stáje.
