Já chválabohu nemám nemocná zvířata, jen jsem onemocněla sama. Ale nic zajímavého, jen asi nějaká angina, klasika, půl krku oteklo do boule, ale už kýchám, tak se to léčí, včera jsem ležela a kurýrovala, ale dneska jsem nastoupila už do šichty, abych se mohla tvářit trpitelsky :-)
To je zlatý proti nemocnému zvířeti. Hodně štěstí všem, kteří ho potřebují, brzké zotavení, ať jsou chlupáči co nejvíc v pohodě.
Lenacia:A nakonec tam vlezla i semnou v sedle...
Já už tý kobyle nerozumím... Ale takovou radost mám
Jj, ona ta "hranice" může být každý den někde trochu jinde :-) Podle situace. A kobyly si ty hranice posouvají sem a zpátky zrovna podle postavení stájových much vůči Vodnáři a Blížencům, takže já se ani nesnažím jim rozumět :-)
Já jsem jezdila na poníkovi s bičíkem dvacet let. Pravda, když jsme finišovali, už jsem taky bičík nepotřebovala, protože už jsme přesně věděli, co od sebe čekat, a když to bylo fakt nutné, tak těma šunčičkama zamrskal :-)
No a taky zezačátku jsme byli učení pobízet do každého kroku, což jsme pak několik let odbourávali oba, když jsem se dozvěděla, jak to teda vlastně funguje.
Tři roky je nic :-) Až to bude šest, osm, deset, budete koukat zpět a usmívat se tomu, že jste nevěděla, jestli to půjde jinak :-)
Blahopřeji!
Krásní kožíšci!
Domluvila jsem se s posledními ochotnými pěti šesti jezdci, co tam zůstali se mnou, aby mě vzali mezi sebe, a potok jsme procválali.
Já moudře zastavila v louce ještě než jsme k tomu potoku dojeli, bylo mi jasné, že pokoušet se koně přes něj dostat, je nesmysl. A to si myslím, že mě zachránilo, protože kdyby věděl, že tam ten potok je, tak hodí stopku i mezi koňmi. A taky byli frajeři ti, co do toho se mnou šli, protože se jeli podívat, jak ten potok vypadá, ale nebyl to upe terén na cválání. Navíc ten můj kůň kopal po druhých koních, takže ti, co jeli po stranách, dost riskovali. Fakt zlatý lidi. No ale nevím, co bych jinak dělala. Asi bych hledala ten most a pak se pokusila dostat na nějakou silnici a nebo bych se vrátila na nejbližší silnici a zkusila jít směrem, kde jsem myslela, že je ta vesnice, z které jsme vyráželi. Máma jela tenkrát na voze jinudy, takže by se to dozvěděla až zpátky ve stáji, no ale byla tam autem, tak by se mě asi vydala hledat... :-)
Tak jasná, na oslíkách nebo poníkách jsem taky byla vysmátá, na oslíkách kolikrát jen ohlávka, vodítko a dva proutky a jelo se :-)
Jinak ten náš plňas je taky pohodář a pokud ho zrovna nehoní hlava, tak nezkratkuje. Ale když už se jednou rozběhne... ani všechny ohlávky světa. Takže udidlo je jen brzda, případně připomínka, že se bude cválat mým tempem a ne jeho tempem (moje tempo je takové to maximum tlustého poníka, to plnokrevníkovo tempo jsem si párkrát vyzkoušela na oválu, a nemáme tu na to prostě DOST DLOUHÉ LOUKY....).
No a taky to nepotřebujete pro svůj život, priority jsou jiné. Já pamatuju, jak jsme s tím koněm, co nechodil vodu, jezdili na Huberty, a pokaždé jsme se jako tataři ptali, jestli se nejde přes vodu, že nám přes vodu kůň nechodí. Až nám jednou zase řekli, že ne, a ono jo. A já v cizím terénu, uprostřed rozlehlého kravského výběhu (všude ohradník), s bandou cizích lidí na koních, prosila někoho, kdo to tam zná, aby se mnou obešel někudy po mostě, že mi kůň nechodí přes vodu. Že nevím, kde jsem, ani kam se za potokem pokračuje, že bych to klidně objela sama, ale kde je nejbližší most a jak je pak najdu. Všichni řekli, že vedoucí vyjížďky je vepředu, tenkrát nejezdily na Huberty děti a mástr fakt neřešil, co se děje za ním, všichni jeli přes vodu, a já jsem tam pomalu zůstávala sama s tím koněm, co přes vodu nechodil. Nic moc pocit.
Jana: Já jsem určitě pro ježdění na sedle, od toho to sedlo nakonec je, aby ulehčilo život oběma, pokud sedí. Ježdění bez sedla asi fajn, ale na každém koni se to nedá a každý člověk to taky neujezdí, takže to má svoje limity. Co se týče toho, co má kůň na hlavě, tam se celkem tím, že to uberu, nedá o moc víc ublížit, takže tam s tím nemám vůbec problém, když si lidi toho koně zvládnou, ať jezdí třeba za hřívu :-D Já takový majstr nejsem, tak jezdím převážně s udidlem.
Jano, myslím, že s vámi ve všem souhlasím :-) Já jen k dovysvětlení, že koně jakože nelámu pokaždé, když projeví nechuť k nějaké činnosti, jak mohlo vyznít z předchozí mojí reakce.
Dokonce jsem začala zařazovat po přečtení jednoho článku v Jezdectví i vyjížďky "jdi kam sám chceš" - a je to prča 😄
Jé, dobrý den Alusko, to jsem ráda, že vás vidím :-)
Tak taky mi někdy koně někam nechtěli, protože se tam necítili komfortně, a já zase neviděla tu situaci tak kriticky, abych je tam cpala. Rybník na výletě, který přesně už nejspíš v životě neuvidíme, nebudu riskovat. A taky už se mi koně otočili z pár nevinně vypadajících cest v lese... Když v tom nespatřuji nějaký problém do budoucna, tak to taky nehrotím. Pokud se začnu naopak věnovat řešení nějaké drobnosti v situaci, kdy nemám jistotu, že to dotáhnu, tak si problém do budoucna můžu taky pěkně vyrobit.
No, je křivej, no. Ať už z jakéhokoli důvodu (konformace, anamnéza, cajky, jezdec, trim...). Holt k tomu, aby si ty nohy pravidelně měnil podle změny směru, by bylo potřeba eliminovat příčinu a přijezdit.
Tak snad od toho nejsou koně, aby to rozlišovali, od toho je jezdec, aby jim řekl, na kterou nohu mají cválat? Jsou i tací koně, kteří by celý život cválali klidně jen na jednu stranu, kdyby je člověk nerovnal a nenutil k něčemu jinému :-) No a samozřejmě, že jde koně v tomto směru usměrňovat a naučit je cválat na nohu, na kterou člověk chce. Jak? Na to jsou stohy knih a trenéři, aby to člověka naučili. To se těžko bude popisovat tady od stolu.
ančovička:Ty budou někde zanášet 😀..já jsem na podzim (z nedostatku vajec),koupila 5 IsaBrownek,brzy začaly snášet po 5ti vejcích denně a nesou stále stejně 😀👍..sice to nejsou žádné krasavice 😂,ale jejich užitkovost je velice milá 😀🤷
To je mi jasné, že zanášejí, kráčmery jedny. Ale kam... to budu muset nějak vypátrat. Možná bych si o neděli mohla dát tu práci, a dopoledne tam strávit v činorodém ruchu, a pozorovat...
Já mám hybridí Lohmanky, jsou lehké a běhavé (což ocení člověk zejm. při zahánění do kurníku...). A naštěstí už mám skoro všechny bílé, tak máme o nich s jestřábama dobrý přehled 😉
Přesně, my jsme nastavili všechny vodolapy, abych měla aspoň tu vodu s prachem na zalévání, a kulové. Tak ještě by mělo zapršet teď v noci, to už nastavíme vodolapy promyté od prachu na lapání pitné vody pro zvířata, a uvidíme, zda něco nakape. Doufám.
Jinak holt budeme vozit vodu v kanystrech i nadále. Ale už mám celkem vymyšlený systém, který by mohl fungovat, a nemusela bych jezdit denně.
Mno jo, Horsano, máte životní poučení. To já než nutím koně lézt do vody, tak samozřejmě ověřím, že je terén bezpečný. A já lezu s koňmi do vody proto, aby tam uměli vlézt, když to bude potřeba. Už se to párkrát vyplatilo. A jsou situace, kdy potřebuji, aby ten kůň prostě fungoval, a nevymýšlel si svoje řešení (dobře, řekněme, aby mi věřil, že ho nenacpu někam, kde ho něco sní), takže na to jednoduše trénuji.
A mechanismus "zakonči lekci úspěchem" je standardní učební postup u koní (u všeho), ačkoli je pravda, že pokud se lekce fakty nedaří, za úspěch klidně prohlásím i to, že mi kůň předvede nějaký jemu notoricky známý cvik, který s lekcí nemá nic společného. Kůň by z toho měl vyjít s pocitem, že když nakonec člověku vyhoví, dostaví se příjemno (odměna, třeba ve formě konce lekce). Což je za mě obsaženo v parafrázi "aby nakonec nevyhrál" - akorát to chce trochu toho citu, kde má kůň hranice, na to Lenacia zjevně v určitých situacích bude muset ještě přijít, a být chytřejší. Neznamená to z mého pohledu vykašlat se na vodu, pouze vymyslet, jak koni vysvětlím, že splnit pokyn je fajn :-)
Jojo, to tam bylo od začátku ... vtipálci :-)
Kubíkovou nádrž naplněnou ze čtvrtiny nebo třetiny NECHCETE vozit :-D
no!
Zabila, ožužlala a vyplivla.
Máme ekvivalent 3 velkých koní a vypijí teď v těch vedrech 100 litrů denně, dohromady (počítám vč. znehodnocené vody, pár litříku ze dna vždy vylejem). Jsou půl na pastvě a půl na seně. Předpokládám při plné pastvě by spotřeba klesla na 80 l za den. Nej řešení je asi cisterna na kolečkách s napáječkou. Což se dá udělat i z té kubíkové nádrže. Ale bude muset být chráněná před sluníčkem kvůli řasám, stačí omotat černým itelitem (strečkou) nebo se i prodávají černé textilní návleky na nádrž. Dá se i natřít načerno. Jen teda ta voda bude teplá. Asi lepší než nic, ale teplo podporuje mikrobiální život, takže to bude zřejmě chtít nějakou úpravu vody, jako týden bych to stát na pastvině asi nenechala... no nevím
My máme kubíkové nádrže zakopané v zemi, tam si voda zachovává jakost velmi dlouho.