balu:Aneb jak zdůvodňovat, proč nechci dítě.
Proč by měl někdo zdůvodňovat, že nechce dítě? Prostě nechce. To samo je dostatečný důvod. “proč” nechce, je úplně jedno.
To je jako by se někdo ptal, proč nechcete být popelářem nebo mít vyholenou hlavu nebo bydlet v Prostějově. Prostě nechcete, vyřízeno 😀 To samotné je důvod pro to, to neudělat. Proč by to u dítěte mělo být jiné. Nechci papouška, nepořizuji si ho. Nechci dítě, nepořizuji si ho. Puntik.
Jo, chtěla jsem naznačit, že je ta práce složitá a otravná. Nemusela jsem psát detaily, ale, hm… třeba někdo bude vědět rámcově, vo co gou. Aby mě politoval 😀
No na ty moje ISO certifikace taky není koho zaškolit, mám na to tady vytvořený celý systém řízené dokumentace, a to než bych někoho proškolila, co kde je, jak se s tím pracuje, tak jsem v důchodu. Neustále nám k tomu vedení nabaluje další programy, se kterými máme umět pracovat, na správu chemie máme jeden cloudový systém, na kooperaci v rámci nadnárodní spolupráce máme zase online pracovní prostor, ve kterém si sdílíme dokumenty, úkoly, data… Ani já s tím ještě neumím pracovat, natož abych to učila někoho dalšího. Teď ještě bych se měla přihlásit na řadu školení na EUDR přes platformu komise Evropské unie, na to zkrátka nemám čas, je mi líto…
Já tak leda o stupínek blíž k infarktu, až po ní budu opravovat nějaké nesmysly 😀
To není nástupkyně na moje místo, abych mohla stoupat. To je berlička, abych si to nehodila rovnou o lustr a jeden den se jim tu nehoupala. Mně postup nehrozí, není kam. Malá firma, málo stupňů vedení. Kolega, co mi vypomáhal doteď, je nemocný, takže si školím místo něj holčinu, abych tu neumřela.
Tsss, on do toho vpluje jak nic, poníci do uvolněných podmínek zapadnou hned a rádi 😀 To když náhodou přituhuje, tak se cukají.
za mě máma dělá koně, takže místo abych se kurýrovala a pak měla volno na ježdění nebo radování s koňma, obětuju mládí a zdraví práci, sedím v práci, trpím (bolí mě hlava) a zaučovaná kolegyňka tady už čtyři hodiny dělá věc, která by mi zabrala asi dvacet minut
Musím vydržet, dělám to pro sebe, od Nového roku bude makat holčina jak šroub.
Fikovnice žije a je relativně vzato v pohodě, jen sem nechodí, jako mnoho jiných… 🙂
Tak jdu na vás :-)
Předně bych ráda napsala, že jsem regulérně nemocná, prohlásila jsem se za nemocnou, proto tu nejsem, protože jsem byla většinu týdne doma. Nějaká jakože chřipka asi. Máme sickdaye, takže pohodička, jen kdyby se za mě udělala i ta práce... Ta na mě bohužel čeká... Jednou, až budu milihounářka, tak budu chodit někam hákovat rukama a když budu nemocná, tak to za mě někdo udělá a bude! :-D
Jedno auto mi odpravili na technické, starého nafťáka, nejspíš rupnul rozvodový řemen. Co už, měl nárok, posledních takových 200+ tkm ho nikdo neměnil, postupovali jsme v duchu "když to funguje, nerejpej do toho". Tak nejspíš budu kupovat nějaký vrakový motor a doufat, že to s ním udělá technickou (kterou to samozřejmě nemá, když ani nemohli naměřit emise). Nechala jsem zprovoznit druhé auto ze tří a třetí auto ze tří šlo včera k servisákovi na celkem nákladnou přípravu na technickou, jestli i tohle auto ji neudělá, tak mě to věru nepotěší :-D To už bych musela shánět auto totiž, a to se mi nechce.
Deštníky taky nenosím, je to nepraktické, člověk pak v ruce už nic jiného držet nemůže a ve větru je deštník stejně k ničemu, no. Všechny jsou u koní a slouží jako bubák při jízdách zručnosti :-)
Ani nevím, jestli u nás sněžilo, přes den jsem hodně spala. Asi jo, nějaké poprašky byly. Dneska mě nepříjemně překvapilo namrzlé auto, nevzala jsem si teplou vodu na očištění skla, tak jsem musela škrábat, to mě teda otravuje, nehledě na to, že jsem nemocná a nechat si promrznout ruce asi upe není to vončo.
Já si v iVysílání pustila Bod obnovy, české scífko, po hoodně dlouhé době něco, co mě trochu zaujalo, bylo to pěkné, uvěřitelné, je to takový lehčí filmek, ale kdo chce, najde si pod tím i nějakou tu hlubší myšlenku.
Myslím si, že zmatení pravá x levá nemusí vycházet vůbec z toho, jak je člověk na kterou šikovný, ale jednoduše z toho, jak pečlivě si mozek přiřadil to pojmenování ke které ruce. Že jde jen o to spojení pojem - příslušná končetina. Určitě úplně stejné zmatení by měl ten mozek u určení pravolevé nohy. Prostě že to není problém rukou nebo stranové orientace mozku, to, co popisujete (pletení doprava a doleva), ale jen zmatku v pojmenování. Kdyby vám autoškolák na tu ruku sáhnoul, na kterou máte zatočit, tak nezatočíte na druhou... Já o tom občas taky musím přemýšlet, teď hodně učím děti na koních a nejvtipnější je, když řeknu "doprava" a myslím "doleva", hlavně že nadávám jim, že zabočí špatně... Ale děti mě chápou a případně i už opravují. Já jsem pevný pravák, sice něco umím šikovně i levou, ale jinak jsem zcela vyhraněná.
Ráda bych poznamenala, že mláďata švábů a stínek péči nepotřebují. Už abych se také nějakých dočkala :-) Teda stínky už maličké mám, ale švábi asi taky trucují.
Jinak bych zvíře přivázala na kolo a už by se jelo. Nebo půjčit si kočár od někoho v domě, kdo zrovna nemá cestu. Aspoň by se tvor zabavil zkoumáním nového...
Taky mám teď dutiny a Eustacha ucpané... je to protivné. Moc tekavá rýma to není, tak když si vydobudu v nosní dírce cestičku, můžu i dýchat.
No, tak právě odešla kolegyňka, co si ji zaučuju. Kolega půjčený mi na výpomoc je marod, tak zaučuju jinou zapůjčenou, bude šikovná, ale to zaučování zrovna teď mi byl čert dlužen.
Na mě žádné diety nefungují, neb nedržím. Ale tahle nemoc zafungovala, taky 2 kila dole. Teda za týden :-D Tak jsem zvědavá, jak to o Vánocích dožeru :-)
Dárky naštěstí vůbec neřeším, právě mi volal servisák, že dáreček je to moje auto, takže do něj půjdou peníze navíc, no co už, ještě že nemusím řešit dárky :-D A na pečení jsem se při tom moribundu vykašlala úplně :-D
Tak. A tahnu domů! A u herek mě dneska taky nikdo neuvidí.
Jen nevím, zda bych je nazvala přímo velkodušnými 😂
Sarah01:Holky, ale já vycházím jen z toho, co tady proběhlo v diskuzi, z ničeho jinýho. Evidentně na to asi má někdo čas různě kopírovat příspěvky a fotky a různě to někam dávat a posílat. Jak jinak by se tam ten inzerát ocitl.
Tyjo, já hlavně nemám čas si číst všechny diskuse a pak v hlavě nosit, co kde kdy kdo napsal 😀 Takže jsem prostě bez šance. A kdo má na co čas, to taky nepostřehnu…
Malý kůň nikdy nemá malou duši 😀
Daja:Já se přiznám, opravdu netuším a ani neumím se domyslet, hádat👌.
Daja
To jsme dvě. Já už se ani nesnažím, tady je to jedna velká konspirace 😀
Vážně byste to riskla? Mít dítě, protože “to bys měla”, když vám to nic neříká, neláká vás to, nemáte k dětem vztah a malá mláďata (zejm. lidská) se vám eklují?
Vy byste to tomu nenarozenému nevinnému tvoru udělala, že by se narodil do takto lhostejného prostředí? Já vím, šance, že se to stane, je tak 80 %… Ve 20 % se jistě matka působením hormonů do dítěte zamiluje…
Tak. Já jsem si u jednoho jediného chlapa říkala, že mu věřím natolik, že bych se odvážila s ním mít dítě. Že by mu neruplo v bedně a nezmizel a nenechal mě v tom samotnou. (která si podobnou rozvahu dělala v 70. letech?)
Do tří měsíců od chvíle, kdy jsem si tohle řekla, mu ruplo v bedně a zmizel 😂
Jak zařídíte, aby tyto dámy dostaly chuť mít děti?
Přijde mi pravděpodobnější, že to ta množka ukradne jako materiál na množení než že to ukradne nějaký čičmunda na prodej. Nakonec vyjela jsem si jorky na bazoši a na prvních dvou stranách jsem si nevšimla dospělce (jen tak jsem to prolítla).
Pokud mohu mluvit za sebe: Mě by to prostě netěšilo, starat se o malého bezbranného tvora. Netěšila bych se na to děťátko, neměla bych z něj radost, jak roste, co už všechno umí. Bylo by nakrmené a ošacené, do školy by chodilo, bylo by co platné v občanském životě, to by byl můj cíl (ale člověk míní…), ale při představě, že bych si s ním hrála na pískovišti, drandila s kočárem, slavila s ním narozky, vítala se s ním u školky, chodila s ním na výlety, vozila ho na koníčkách, radovala se s ním z prvních uměleckých výtvorů - nic. Nebere mě to. Fakt, žádná pozitivní emoce.
Myslím, že pro ty potenciální děti je dobře, že je nemám.
Takže kdybych to vztáhla na sebe, tak ne že bych měla představu, co je to užívat si života (ale užívám si to!), jen prostě vím, že s dítětem bych si ho dost možná neužívala.
Jezdím s koňmi nějakých deset let a nějakého někde někam vezu od března do října tak jednou dvakrát do měsíce. Nejsem profesionální dopravce a nejsem registrovaná, protože vozím převážně vlastní koně. Pak jezdím s hengrem na koně ještě tak dvakrát do měsíce pro různé materiály. Rok nebo dva jsem jezdila pro koňský útulek a mám za sebou jednu točku 1200 km v létě, čistého času za volantem 20 hodin. Každou jízdu s koňmi si vyjedu trasu na mapy.cz a pak připočítám TŘETINU vypočítaného času k vyplivnuté době jízdy. Jestli mapy řeknou, že to bude trvat tři hodiny, počítám čtyři. Pokud jsou povětrnostní podmínky nejisté a nebo trasa po vsích, počítám navíc polovinu odhadnutého času.
No, je to hlavne úplne iné, než jazda s vozíkom, pretože je to živá váha.
brzdná dráha s tou váhou a navíc živým koněm, je faaaakt dlouhá
❗❗❗
Nejen živá váha, ale těžiště je vysoko! Ten kůň vám zvýší těžiště toho vozíku do úrovně metr a půl až dva metry nad vozovkou.
A to nejdůležitější je: musíte jet, jako byste na tom přívěsu za autem měli stát člověka, co se rukama ničeho nedrží. Zkusili jste někdy jet v autobuse bez držení? Ten autobusák jede fakt opatrně, páč veze lidi, a i tak se to ne vždy dá v pohodě ustát. A to stojíte zpravidla v hlavním vozidle (tj. jako byste toho koně měli naloženého u vás v autě), tj. stojíte buď mezi nápravami a nebo blízko jedné z nich, takže odstředivé síly jsou minimální. Kůň stojí daleko za nápravou tažného vozidla, vozík se různě houpe a odstředivé síly v taženém vozidle jsou úplně jinde než v tažném vozidle.
Brzdná dráha není dlouhá kvůli té váze toho vozíku s koněm, to je do tuny a půl, většina aut s tím umí zahaftnout na místě. To, kvůli čemu vaše bulvy lížou nárazník auta před vámi je, aby se vám kůň díky vašemu brždění (nebo brždění toho před vámi) nerozplácl v hengru a nedolámal si nohy (a abyste ho do toho hengru ještě nekdy dostali, když ho tam někdo tak strašně zmlátil). Samozřejmě se nelze ani rozjíždět stejně jako s cihlama. Kruháče jezdím tak pomalu, že řidiči za mnou vylejzají z aut a chodí mi k okýnku řidiče nadávat…
700 km teď nemáte šanci přejet za světla.
Máme vyhlídlého koně 150 km od nás a přemýšlíme vážně, že zaplatíme prodejcům nebo přepravci, aby nám to dovezli, protože je nám jasné, že bychom toho koně dovezli v pokročilém dni, a v novém domově se ten kůň taky potřebuje rozkoukat pár hodin za světla…
Jo a ještě něco, u toho půjčeného vozíku bych byla opatrná. Já si půjčuji jen od lidí, u kterých vím, jak se o ty vozíky starají. Zejména za zhoršených povětrnostních podmínek je celkem znát, jestli má vozík dobré gumy, jestli nemá vymlácené tlumení… Nájezdová brzda je potřeba v krizových okamžicích, protože s koněm jedu tak, že se při brždění po rovině málokdy vůbec aktivuje.
Stelle:Není výhoda, když klisna není muchařka?
To určitě výhoda je.
kometa:Já spíš nepochopila důvod prodeje.
To chápu, když tam žádný uvedený není 🙂