Přesně. Ta formulace je více než nešťastná….

JanaJanaJanaJana:

Jo, jenže teď mají drobní zemědělci častokrát i civilní zaměstnání a nemají čas být pasáčky. A přes léto se ovce napasou především v zimě, kdy chodí vlci. Zahnat ovce do košárů znamená zvýšené náklady na seno, což těm zemědělcům nikdo neproplatí.

Uff, nejsem sama, kdo se přeřekává v “zima” a “noc” - stává se mi to hrozně často! 😀 A nikomu v mém okolí… a občas si to ani neuvědomím…

Jestli ten dotaz nenavazuje na tu diskusi o té invalidní důchodkyni…

Záleží na tom, zda v tom kurníku ty slepice budou trávit opravdu jen tmavou část dne (to nežerou) a nebo i delší dobu, zda jim v něm budete třeba přisvěcovat v zimě. Pokud tam budou i za světla, tak jim dovnitř krmení s vodou dejte, protože byste se zbytečně okrádal o část krmného dne (slepice snáší zobákem). Pokud budou mít třeba voliéru a budou si do kurníku a ven chodit jak se jim zlíbí, tak můžete mít klidně krmení venku, když budou mít hlad, vyjdou se najíst. Výhoda krmení uvnitř je taky v tom, že pokud tedy není nějak chráněno, se vám k němu dostane podstatně méně příživníků (zejm. venkovního ptactva). Popeliště bych dovnitř nedávala, pokud by nebyly slepice vevnitř zavřené více dní.

V minulosti se ovce na noc zaháněly do košárů.

Řešení toho, co po podání příslušné porce zbylo, se týká prvních dvou dnů, než odhadnu, kolik toho kočka sní. Pokud kočka po dojedení ještě řve, dostane přidáno. Pokud kočka po dojedení odchází svalit se na bok, je syta.

Můžete dřepovat. To vám pomůže na výdrž při vysedávání a stehenním sedu. Jinak vám daleko víc pomůže cvičit rovnováhu než nějaké silové cvičení - takže nějaké balanční cviky, jóga… Možná cviky na zvýšení aktivity břišního svalstva - opět netřeba nic silového.

No a úplně nejlepší bude, když si těsně před ježděním trochu zacvičíte. Hlavně zahřát tělo (spurt, dřepy, běh, skákání přes švihadlo) a pak protáhnout a mobilizovat klouby (výpady, hmitání, protahovací cviky - záda, bedra, třísla…).

Ježdění by neměla být nějaká extra námaha a už vůbec silová aktivita.

Držím Čikině palce, jsem napjatá, jak to dopadne 🙂

Až se nebudu moci postarat o našeho starého koně, tak ho dám uspat. A podle toho, jak moc administrativně náročné to bude, si vyjednám povolení na zakopání na zahradě, případně ho nechám odvézt do kafilérky (za pohřeb na zvířecím hřbitově se mi zase už platit nechce).

Většina v CZ chovaných koní končí uspáním nebo úhynem. Na jatka se vozí koní čím dál méně. Nějaké info:

https://equichannel.cz/clanky/kone-a-zakon/posledni-cesta

Počty poražených koní (jatka nebo domácí porážka) v článku:

https://equichannel.cz/clanky/chov-koni/kolik-mame-koni-v-cr-nechme-hovorit-cisla

Tak ona netrpí jakože vědomě. Ale je samozřejmě ve stresu (zvýšené kortizoly, vliv absence slunečního záření, kratší doba dožití - což se tenkrát nevědělo - menší odolnost vůči chorobám, menší dojivost a tak dále). Tehdy neodpozorovatelné, dnes dokázané.

Samozřejmě projevy se liší kus od kusu, roli hraje individualita a samozřejmě i raný vývoj. No ale kus odchovaný na dudlíku nelze považovat za zástupce masy, taky nemůžeme posuzovat lidi podle vlčích dětí.

Ono člověk i zvíře si zvykne na všechno.

Anonymní:

Nad 120 cm to ale nepřeskočí jelen, takže fragmentace krajiny:/

Však ty “třímetrové” ohrady by mohly být jen v košáru klidně.

Neverend:

Jj, souhlasím.🙂 Já osobně bych nikdy na psa, vlka,kočku,ptáčka,koně,prase,kravičkudalší zvířátka nevystřelil.😀 Sám za sebe bych jim z vlků vyrobil “kuličky” vlivem nadměrného krmení.😀 Pak by byli líný něco lovit a akorát by se musela hlídat populace. Tím pádem by to určité lidi přestalo bavit čumět na věčně chrápající smečku vlků, kteří vstanou v šest na večeři a pak chrápou dál.😀

A co jejich uhlíková stopa?! Myslel někdo taky na děti? 😀

Stroze odpovězeno: ano.
Naučit to lze.

ALE - a to se dozvíte z následujících komentářů…

No ona byla držena sama proto, že lidi jich třeba víc mít nemohli. Neměli kde to pást, neměli prostor ve chlívku na víc než dvě tři kozy (protože kůzlata, že), no a taky třeba ta jedna koza z toho chlívku se chodila napást s dalšími deseti z vesnice na stejnou obecní louku s pasáčkem.

A lidi si tenkrát nemohli sjet pro mlíko do hypersuper. Byla otázka jejich zdraví a schopnosti uživit rodinu, zda mají kozu nebo ne. Tam životní potřeby zvířete ustoupily životním potřebám člověka. Ale to už dnes neplatí.

Lidi dřív taky neměli antibiotika a léčili je léčitelé a babky kořenářky a ti lidi si nestěžovali - teda byli spokojení…

No, jak často se stane, že žížale usekne pluh zrovna tělo tak, aby ta hlavní část nedorostla. Ale budiž. Mám za to, že žížalu ovšem ohrožuje jakékoli zpracování půdy,  to podmítání zrovna jako hluboká orba. Hluboká navíc obrátí kompaktní drn v řádkách, zatímco cílem podmítky je podříznout celou plochu… Já jsem pro orbu v tom kolečku co tři roky (nebo tak nějak je ten osevní plán), taky neříkám ročně.

Aby z půdy neunikal dusík, to se tam musí samozřejmě nějako vázat, aby ho tam ty plodiny měly. Ovšem ne dodáváním jednoduché chemie, kterou okamžitě jakákoli bakterka volatilizuje, ale formou biomasy, která se rozkládá postupně a účastní se toho procesu celý edafon. Co se asi stane s dusíkem v prohnojené produkční půdě, když ji spláchne průtrž do potoka…

Kobylince vykuňkejte, to je boží materiál, mně v tom roste VŠECHNO, ale doporučuji ty ze slaměné podestýlky nebo z pastvin. Ty z pilinové podestýlky leda z pár let starého úložiště. Piliny jsou kyselé (zpravidla jsou z jehličnanů).

A chemie v granulích je tolik jako ve vašem jídle. Jsou tam konzervanty (stejné jako jím já v různých potravinách), jsou tam vitaminy, stabilizátory (taky v potravinách), možná i nějaké barvivo (dtto). Díky nim jsou ty granule tak dobře skladovatelné. No a mně slepice nesou takových 6 dní ze sedmi celoročně pelichání nepelichání pastva nepastva, tak je to fajn. Krmit podle vašeho návodu, tak půl zimy nevidím vejce. Navíc já nemám z kuchyně téměř žádné zbytky, když dostanou slepice jednou týdně něco, tak to už je často 🙂 Já krmím nízkonákladově, brambory jsou mi na krmení slepic drahé 🙂

Já musela 😇

Mně se asi nejvíce líbila Plzeň.

Na východ od Dvora jsem ovšem bohužel nebyla (a u Jihlavy si nejsem jistá).

Já bych dávala adlibitně kompletní krmnou směs a k tomu na chuť kapsičku či dvě na den (paštičku/konzervičku/kus z konzervy…) podle toho, co sní a nebo masíčko na místo kapsičky, podle toho, kolik na tu jednu porci sní.

Nepíšete, jak je to velké kotě jakého plemene (hmotnost, temperament), to se pak nedá to dávkování ani odhadnout.

Já mám slépky navolno na takměř neomezeném prostoru. 
V létě si nazobou dosyta, tam by stínky sloužily jen tak pro radost, a třeba bych je spíš mrazila na horší časy.
Ty horší časy jsou v zimě. Nechce se mi krmný hmyz kupovat po kilech, slépky krmím granulemi, technicky ten hmyz ani nepotřebují, ale pro tu radost… přemýšlím 🙂

Jakým způsobem žížaly přijdou o život při orbě? To mě zajímá. Já měla za to, že když žížalu rozsekám, tak si doroste. A při hluboké orbě se naopak hmota svrchu dostane do hlubších profilů půdy, kde právě zrovna žížalám pěkně poslouží. Naopak “nové” trendy v péči o půdu, tedyže pouhé podmítání a nekypření do hloubky, mají za následek (ve velkém - mluvím o lánech) utužování podpovrchových vrstev půdy, horší kořenění plodin, horší zapravování strukturovaných hnojiv, lepší prospívání hrabošů, v důsledku horší hospodaření půdy s vodou a erozi. Tak nevím…

Já bych tedy v takovémto případě o štěněti neuvažovala. Raději hotového dospělého, klidně staršího (menší nároky na aktivitu, kratší doba života - pokud bude dobře, lze takto pomoci více gerontům za sebou…) psa, u něhož mám jistotu vzrůstu (manipulace, ovládání…). Hlasuji též pro útulek, kde budou umět vybrat psa vhodného do popisovaných podmínek (často nějací tvorové beztak na plínku naučení, kterým zemřel bývalý páníček, zvyklí na poklidný chod domácnosti - taky jsme měli…), klidně se separačkou, a holt když nastane zásadní problém v rozložení domácnosti, tak se takový pes dá zase do příslušného útulku, kde už ho znají. 

Pro případ pravděpodobných zdravotních potíží si ujasnit, jak se bude postupovat, do jaké finanční hladiny a menežmentových opatření jsme ochotní investovat, a kdy uspíme/vrátíme (projednat s útulkem).

Ale zdravého mladého aktivního psa do takového režimu snad ani raději ne. Jako může mít takový pes slušný život i v takových podmínkách, když si zvykne, ale pokud má možnost mít podmínky lepší, tak bych mu na startu života tu možnost nebrala.