Aha, tak z toho si nic nedělejte, prostě nedostatek informací. Na základě nedostatku informací nelze činit kvalifikovaná rozhodnutí. Naštěstí vaše rozhodnutí tenkrát na nikoho nemělo nějaký negativní vliv, takže se dohromady nic nestalo. Nic, kvůli čemu byste o tom měla zpětně dumat 😀 Taky jsem cinkala… Já teda nejsem tak rozčarovaná, protože jsem tenkrát politiku nesledovala, takže jsem neměla očekávání, vlastně pořád spíš nesleduji, takže mě pořád spíš nemá co rozčilovat. Beru věci, jak přicházejí…
Příspěvky uživatele
Buggyra
To je z mých soukromých zkušeností nesmysl, máti i já máme stejný genetický základ zubů, ona si čistí zuby jako magor dvakrát denně, drbe každý zub zvlášť, zatímco já na to z vysoka kašlu a čistím si zuby málo (nebudu říkat, jak často, už by tady se mnou nikdo nemluvil) a zuby máme úplně stejné 😀 Zubařka vždycky říká, jak mi závidí zdravé zuby, že by taky takové chtěla. Máti je má taky v podstatě zdravé, o tom žádná.
To mě zajímá: co myslíte, že byste dnes udělala jinak? Možná byste se uchránila toho rozčarování po té euforii a byla byste s nadšením opatrnější?
U nás nasněžíno dneska v noci, ale přes den se to doufám neudrží. I tak jsem vzala do práce auto se zimníma gumama. Sníh k autu přimrzlý nebyl, stačila na to stěrka…
Soos jsem také navštívila, sjížděli jsme i Ohři, ale Svatošské skály mám prošláplé i pěšky. A Karlovy Vary, tam bydlela spolubydla z vejšky, takže tam jsem byla několikrát. Do Starého Sedla, které je možná ještě krapet blíž k hranici, jsem vezla nějakého koně a znedaleka jsem zase vyzvedávala jiné. Kousek má Váňa svoje tréninkové centrum. V Lokti jsme byli na hradě 🙂
Skeeve:Exotika byla v sobotu, v neděli Hradec Králové a Ostrava
Aha, upsala jsem se o den. Ale datum sedí.
Stihli jsme toho za víkend jakože “hodně”, ale doma se neudělalo nic. Dali jsme ten balík (kujvatěžký), prohlásili, že koním musí stačit nejmíň do března, a pak padla tma. Den předtím jsme byli rovnou za tmy, to nemělo nic ani smysl. Včera jsem se chrchlající z víkendového ofouknutí vypravila na vyjížďku, dítě na poníkovi a já druhého poníka zapřaženého (co už, v pátek jsem šla s dětma na poníkách pěšky a zrovna už od pátku cítím, jak jsem nastydlá…) a samozřejmě přes zateplené holiny a rukavice a šátek kolem krku mi byla zima, prsty mi mrzly, takže jsem si ještě zaklepla hřebíček do rakvičky. Dneska zase přijde holka na ježdění, ale to už půjdu pěšky a půjdeme nějaký krátký okruh a nebo ji možná pošlu samotnou a já budu něco po stáji šukat… aspoň nevychladnu, hm.
Leithian: Exotika bývá o dost lepší… někdy doporučuji. Teď v neděli 16.11. to nebyla Živá exotika? Já myslela že jo. Nebo myslíte jinou exotiku? Chlap říkal, že by bylo lepší nechat se tam protáhnout nějakým prodejcem, protože bychom nemuseli stát tu frontu a nebylo by tam tolik lidí. On by to asi uměl přes ty svoje mravenčáře nějak posehnat. Ale taky říkal, že za rok až mu dorostou šneci, vzal by je tam taky prodat, spíš čistě aby umořil náklady na cestu než aby vydělal. Tak i místo u stolu by určitě využil 😀 Když si pak vzpomenu, ozvala bych se, děkuji.
Jo, v Lužických se dají najít husté lesy, to ano. V Jizerkách jsem teda ještě na žádný pořádný hustý les nenatrefila. Na severních svazích jen mlází je husté, jinak jsou to rozvolněné bučiny, ono to v těch bučinách ani moc jinak nejde, tam ten zápoj prostě nikdy nebude takový jako ve smíšeném. Ale v těch Lužkách, tam se dalo moc pěkně zamotat (po kůrovci jsem tam nebyla…). A jak řečeno, samozřejmě záleží na tom, co si kdo představuje jako hustý les, já takový, který je špatně prostupný pro podrost a větve… Na Šumavě se také taková místa dala najít, ale zase jsem tam nebyla po kůrovci.
Já bych se s tím moc netento a prostě bych tu mikinu, co má dlouhá záda, vzadu prostě ustřihla… ne? To nejde? Jo, kdyby to mělo být něco nepromokavého a/nebo funkčního, kde je tisíc technologicky pokročilých vrstev, které se nesmějí potkat s vnějším prostředím, tam bych asi nestříhala, ale třeba zakládala, ale takhle…
Děkuji, nám slzí a není oteklé ani bolavé, normálně si to poníci nechají vyčistit, prostě jen slzí, oba najednou, z obou očí. Divné… Ale bylo sucho, říkali jsme si, že třeba z prachu právě… Jinak nás nic nenapadá. Na seno s ostatními chodí až od včerejška jak začalo pršosněžit, jinak byli sami na hladomorně 24/7 s dávkovaným senem rozházeným na zem, takže ze sena to být nemohlo… Tak uvidíme, co řekne vetka, až přijede na bílého.
Elisak:Jedovatý jsou v extra místnosti s ochrankou a pouštějí tam lidi po částech. Navíc krabičky všechny přelepený izolepou a v extra vitríně, ne jen tak na stole. Takže je tam většinou krátká fronta.
Aha, tak tam jsme nedorazili, tak to je pak jasné 🙂 Ani nevím, zda chlap ví, že tam ta část je, protože on je přes ty členovce…
Jano, jak se vám ten zánět spojivek projevoval? Že bych na slzící oči poníků taky někoho zavolala…
Je to také silně orientační, řekla bych plus minus pár desítek kilo. Si to vyzkoušejte na té malé 🙂
Musíme dojít zase někdy s koňmi do uhelných skladů zvážit…
V neděli jsme opět měli napilno, jeli jsme na blešák do Mladé Boleslavi. Tam jsem si doplnila opět sbírku plastových koníčků na hraní a koupila vánoční světýlka na baterky, která použijeme na vánoční ozdobení u koní. A koupila jsem si čelovku za pár korun, která umí i červené světlo, což je pro mě důležité, když ji potřebuji použít třeba na zadní část kočáru. Taky bodovou ledkovou svítilnu, kterou si můžu svítit do terárka při pozorování obyvatel hrabanky. Včera jsem objevila asi mnohonožku, která vypadá při pohledu svrchu jako krátká žížala. Fakt, jsem myslela, že se tam po mechu plží krátká žížala, jen ten pohyb posunem aniž by se protahovaly a smršťovaly články, mě zmátl. Tak jsem vytáhla lupu, kterou mám taky z minulého týdne z blešáku, a koukám, ono to má mnoho a mnoho nožiček a jede to po tom mechu na těch nožičkách! Co já se ještě z kousku mechu ve skleněné vitrínce nedozvím!
Po blešáku jsme pokračovali k opraváři přívěsů na koně, kde máme přívěs, podívat se, co a jak. Bude to stát hodně peněz, no ale naštěstí ne z mojí kapsy, takže snad to vše zvládneme a bude přívěs jako nový. Opravář je v Ralsku - a protože jsme měli přes Mimoň cestu ještě pro nějaká teraria, co si chlap někde vyzvedával, zaběhli jsme do místní zmrzlinárny, která přesídlila před pár lety ze Stráže pod Ralskem. A mimo sezonu nemají tedy takové ty čabajkové a šunkové a různé divoké zmrzliny, ale dali jsme si ochutnávku všeho, co měli v nabídce, a měli tam třeba křenovou (nesnáším křen, ale když jsem to nekousala, nebyl tolik cítit), mátovou (a to tak, že už jsme si nemuseli čistit zuby), borůvkovou, mangovou, po citronové se mi srolovala chodidla :-D a další, už usedlejší příchutě :-)
Domů jsme přilítli tak hodinu před setměním, ještě že tak, protože bylo potřeba nakulit ze stohu seno. Máti letos nechala dovézt balíky metr padesát, je šílená, nevím, kdo si myslí, že je bude manipulovat - no dali jsme to ve třech dospělých jen tak tak teda... Doufám, že Canku někdy nenapadne si takhle velký balík koupit, protože by ho musela rozmotat na cestě a kobylám dokulit jen půlku. A zbytek asi na kolečku. Skoro jsem se bála, že to tak budeme muset udělat i teď, fakt masakr. Netuším, kolik ten balík mohl vážit, umím si představit, že takových 400 kilo klidně. Ale seno nádherné, jemné, plné klásků, koně hned vyvalili bulvy, nechali ty staré klacky klackama a jali se sápat přes přepážku dovnitř seníku na nový balík :-D Bílej dokonce pohrdnul vojtěškou a loutal nové seno!
Canko, to máte krásné stříšky, takové já bych nesvedla. Teda svedla, ale nechtělo by se mi s tím patlat, v mém podání by to byly malé palety pokryté linem :-D My teď zase hojně vyměňujeme sloupky v ohradách. V létě jsem navozila mnoho a mnoho pražců od hodných železničářů, které teď zahrabáváme do země, aby si dehtovou nálož užila i příroda :-D Ale doufám nás tyhle ohrady už přežijí. Nyní uhnilé smrkové sloupky poslouží jako kavalety a další cvičební prvky. Smrk nám vydrží v zemi max deset let, no. A že nemládneme, rádi bychom se dalším výměnám už vyhnuli. Tak snad pražce poslouží.
Co je "kefka"? :-D
Elisak: jste byla na stejné burze jako my, že? Já měla za to, že tam jedovatí nebyli, ale pak mě opravil chlap (u nás je to on, kdo nás tahá na taková místa), že na té burze nemusejí být ti hadi ani ti jedovatí pavouci nějak extra zabezpečení, že můžou být klidně v těch krabkách od jídla jen převázaní gumičkou, že všichni vědí, jak se k tomu chovat. No od té chvíle jsem teda na ty hadýsky koukala z uctivé vzdálenosti a vůbec jsem se s nimi nepotřebovala cicmat... meh. Ale těch barev... to jo. Stejně mám za to, že jsem tam jedovaté nezahlédla (ale já tomu houby rozumím).
Leithian: já se určitě u Vás mihla, ale samozřejmě Vás neznám osobně, takže jsem netušila, že jste to Vy. Ale hadíky jsem si obešla všechny, protože z barev až oči přecházely a bylo to zajímavé. A spousta jich byla velmi aktivních, zřejmě se cítili nekomfortně v té záplavě lidí, takže se hodně hýbali a někteří se dobývali z těch krabiček, jeden veliký se opíral o víko, až ten plast dělal zvuky, tak to bylo strašidelné :-D Když si prohlížím hada u někoho doma nebo na prodejně, tak se tam jen tak válí, ale ti tady na té burze, ti se jen hemžili, tak jsem měla co pozorovat :-)
Ještě jsem to nedočetla všechno a kdo ví, jestli dočtu dnes, je to bezva, že je to ho tu tolik 🙂 Ale co jsem si přichystala, přidávám:
Leithian: s češtinou nemám problém na tomhle kecacím vlákně, tak nemůžu dát palec, ale náramně se mi líbí Vaše zjemnění "o fofně"! Chceš fofolu? :-D Boží! Bez dovolení si to třeba někdy vypůjčím.
Canka: zrovna jsme byli o víkendu u příbuzenstva a známstva u Benešova a přes odbočku u hotelu Sen jsme se vraceli na épadesátpětku, jsem ho chlapovi ukazovala, jakou zhůvěřilost taky dovede developer vyvinout :-D To jste tam zrovna možná v tu dobu rozvalovala své přednosti v bublinkách! Chichi, svět je malý! :-) Jen teda Senohraby naštěstí už nejsou Praha, Senohraby už jsou obyčejná vesnice, zaplaťpánbůh.
Jinak jsme o víkendu v sobotu byli dopoledne na teratistické burze (terabazar?) - jo, už u Leithian dole čtu "exotika" a vzpomněla jsem si, že se to jmenovalo "Živá exotika" - zrovna v té Prahé, souhlasím, že Praha je ďábelská. Naštěstí ten hotel, ve kterém je terabazar, je jen ždibec od sjezdu z Jižní spojky, takže jsme nemuseli vůbec do centra. Bylo tam narváno a množství různé zvířeny, jen teda kalifornské žížaly jsme nenatrefili, škoda. Já mám nové stínky do stínkária, takové krásně řvavě žlutozeleně tečkované, a máme nové šváby a chlap nové pavouky (snad tentokrát ne smrtelně jedovaté) a ještě se mu zalíbily lupenitky (takové ty potvory, co vypadají jako zelené listí), tak má i je. Moc jsem si chtěla pořídit nějakou strakatou myšku, které se tam také prodávaly, ale nemám kam ji dát... Ale jednou si zařídím prostory na morčata a udělám si tu záchrannou stanici na morčata a budu zachraňovat ta rozdávaná zadarmo na bazoši :-) Paní, co tam měla v bedýnkách morčátka, říkala, že je má její tatínek na vypásání zahrady. Tak já je přes léto budu asi letnit u koní a budou vypásat kruhovku :-D (lišky už se těší!)
Po terabazaru jsme vyrazili směr Benešov a po cestě jsme se stavili na oběd na Babišově Pumpě. Dali jsme si celé grilované kuře s hranolkami a nějaké pití, pro dva za 550 zhruba, to není vůbec tak zlé. Kuře bylo skvěle udělané, ochucené do hloubky a maso šlo dobře od kosti, to jsem si pošušňala, nesnáším to nedopečené. Nějaké dámy tam měly též nějakého buldočka, takže bylo žádoucí si ho poňuňat, čímž byl oběd završen k plné spokojenosti.
Po návštěvě u příbuzných a známých a poňuňání tisíce koček a dvou psů jsme frčeli dom, kde jsme se rozdělili, chlap šel ubytovat zvířátka (ehm.. členovce...) a já jsem se šla postarat o chlupatce a pernatce (skutečná zvířátka!) do stáje :-)
Zase si říkám, jestli Saga krmí nějaký vit-min (a to nevím) s aminokyselinami nebo třeba len, kvasnice a podobně, tak by si mohly holky doplnit bílkoviny těmihle doplňky 🙂
Jů, paráda, to nezní nemožně 🙂 Domluvím se s vetkou, co by chtěla za aplikace… A Trunda doporučuje podat před sezonou, no tak uvidíme.
Kolik ten bonharen stál někoho, kdo dával letos či loni? Díky
B dostává taky mrkev asi kilíčko (a půl?) denně. A kilíčko (až dvě…) řepy (jak to vyjde, řepy jsou různé). Mám půl tuny od každého, takže jestli se to nezkrmí poníkům (!!!), tak má na zimu vystaráno.
Také mu mrkev kradu a to jsem už asi radostně vyprávěla, že mám elektrické struhadlo (pro mě zázrak techniky), které mi nakrouhá týdenní zásobu mrkve za chvilku a já si pak mohu zobat v práci zdravé svačinky 🙂
Nebo huculoaraba. Ten byl úplně dokonalý.
Ano, naše jakohuculy skákání vyloženě bavilo. Když jsme je brali na jízdárnu, tak se potáceli dokola v mdlobách, ale jak se objevila uprostřed výběhu kavaleta, tak to začali hned stříhat ušima.