N:No a když ho nezvládnete a on někoho sežere, tak co je to osum let v kriminále..😀
Cha, u nás by dostala půl roku podmíněně odloženo na půl roku, a vyřešíno. A pes by mohl zamordovat třeba celou rodinu (to by pak nemusela platit nikomu odškodné).
Příspěvky uživatele
Buggyra
Příbuzenstvo mělo leony, působili i jako funkcionáři svazu, jezdili po akcích a tak, ale mně teda ani jedna ta jejich fena nepřišla nějak vyrovnaná nebo zvládnutá (ale co já vím já byla dítě…). U té druhé s ní nemohly třeba jejich děti školního věku zůstat samy doma… no a návštěvu musel mít pan domácí vyloženě pořád na očích, resp. mít na očích psa, protože pes uměl být nepříjemný (vím, že si třeba štípnul do kamarádky i na procházce, když se jen míjeli). Jinak to byli psi převážně bytoví a chodilo se s nimi na procházky a evidentně to zvládali, výstavy taky bez problémů podle všeho.
Tady ve vsi mají švýcarského salašnického psa (jakoby krátkosrstý bernský), a to je moc milé zvíře, přijde mi, že tihle salašničtí jsou takoví dobrosrdeční a sice mají svou hlavu, ale jsou neubližní. Kolegyně má doma bernáška, a ten procházky po “svém okruhu” miluje, ale na nějaké výjezdy by ho neužilo, to je nespokojený. On si vždycky řekne, jak má být procházka dlouhá, a dokud ho to zajímá, tak jde, ale jak to překročí nějakou jeho vnitřní hranici, tak si sedne, a čeká, až to jeho člověku dojde. Hodně podobné příběhy tuším tady vypráví sardullah se svými huňáči 🙂
Holky, veselá sobota:
jely jsme na závody (samé holky) s poníkama. Máti s dodávkou, a protože chtěla jet i kamarádka a do dodávky se vejdou tři lidi (a jela i kamarádky dcerka), tak jsem jela ještě doprovodným vozidlem 🙂 No a ještě že tak. Asi na 70. kilometru naší 100kilometrové trasy jsem zajela na benzinku natankovat, dodávka pokračovala, ale byly jsme předem dohodnuté, co a jak a kudy, tak jsem mávla rukou. No a tak jsme pak pokračovaly naším autem na závodiště a najednou telefon, že máti s dodávkou se zasekly na nějakém kruháči. Na jakém, když jsme žádný nepřejížděly? No, ukázalo se, že nejely nejkratší cestou na závodiště, že máti tam posledně jela po nějaké objížďce, a pokoušela se jet tamtudy. Ale přestalo jim řadit auto. Takže čekaly, až se pro ně vrátíme a odtáhnem je. A udaly mojí kamarádce nepřesné informace a my jely jinam. Jely jsme půl hodiny jak šus, ať u nich co nejdřív jsme, a dojely jsme do vsi, kde měly podle kusých informací být, a tam nebyly. Tak jsme si konečně telefon vzaly my s máti a nikoli kamarádka s její dcerou a řekly jsme si, že jsou někde úplně jinde 😀 Oznámila jsem máti, že to bude k nim trvat stejnou půlhodinu jako do té vesnice v tramtárii, a máti ze zoufalství narvala nějakou rychlost a plížením vpřed se začaly vracet směr správná odbočka na závodiště 😀 Dojely jsme je vesnici před vesnicí, kde byly závody, a vyslaly nás napřed (protože jsme měly víc než hodinové zpoždění), abychom domluvily parkování a byly na místě připravené. A když jsem všechno s jazykem na vestě na závodišti oběhala, tak telefon, že auto zůstalo stát, chcíplo a už nenastartovalo, na příjezdovce na závodiště 🤐 Tak jsme skočily do auta a jely je těch pár set metrů přitáhnout. Přitáhly jsme, hodný pan organizátor nás nechal se zaregistrovat ještě do závodů, ale máti nějak nenapadlo poprosit organizátora, aby nás hodil na startovní listině jako poslední, takže jsme startovaly třetí, no co vám budu povídat, jen tak tak jsme to stihly naházet na koně, zapřáhnout a vyjet, takže koně neopracovaní, my neuměly pořádně kurz, no konec. Bylo z toho 7. místo z 9 ! 😀 Přemýšlím, kdybychom měly čas na přípravu, zda bychom nebyly na tabuli, minimálně kdybychom měly ten kurz závodu nastudovaný řádně, tak by se to jistě promítlo. No nic. Pak jela ještě holčička jednospřeží a byla velmi šikovná, skončila teda poslední, ale na to, že to byl její první start, se zhostila účasti velmi reprezentativně. No a na zpáteční cestu jsem si od místního trenéra vypůjčila přívěs na koně - poníky jsem domů odvezla a pak jsem jela zase zpátky těch 100 km ten přívěs vrátit a těch 100 km domů, úplně totál mrtvá, v neděli jsem spala do 12… Pro kočár se nakonec otočil příbuzný s autem s malým vozíkem a dovezl domů i máti, takže akorát ta chudák rozbitá dodávka zůstala na závodišti. Takže dneska máti dohodne snad termín v servisu nedaleko, abychom ji tam mohly převézt (tzn. čeká mě ještě jedna cesta tam a zpět někdy v týdnu). Tak zase zážitky k vyprávění… No hlavně že se nikomu nic nestalo 😀
Canko, díky moc! Ta fotopast vypadá jako něco, co nutně potřebuji 🙂 Teď jsem nechávala dělat novou plachtu na přepravník a zřejmě mě čeká ještě endoskopie dýchacích cest u toho bílého koně z medailonku, takže… musím počkat, až na fotopast bude. Ale rozhodně se vám ozvu, jste velmi laskavá 🥰
Vypadá to báječně, jen teda nemám telefon, co by zvládnul tyhle aplikace, takže mě čeká teda ještě nákup chytrého telefonu… No nevadí, ten bude hozený v pracovní tašce a budu v něm řešit jen ty věci, na které musejí být chytré telefony. Už delší dobu přemítám, že bych si nějaký takový bazmek měla pořídit. Tak to holt vše musí chvilku počkat.
A ještě - potřebuje ta fotopast mít wifi a nebo je to na sim kartu na mobilní signál? Děkuji děkuji
bohemia.gall:Granule pro psy a kočky jsou humus pro konzumenta vajec. Tohle experimentování je zvláštní, když se vyrábí originál směs pro danou kategorii zvířat a je i levnější… už je asi lepší směs s obsahem GMO vyrobená pro nosnice. Kterou mimochodem musim schovávat před naším psem, když má možnost volby, psi granule jdou stranou.
Mě granule pro nosnice i granule pro psy, které jim krmím, stojí úplně stejně. Kdybych ty psí nekupovala ve slevě, tak dokonce ty psí jsou dražší 🙂
Mně také slepičí nosnicové granule chutnají mnohem víc než ty psí marketovky! V tom musím s vaším psem souhlasit 🙂
Když mým slepicím zase mnohem víc chutnají ty psí granule, no. Zase kde se dostanete se slepičíma granulema na obsah hrubého proteinu na 25 %, že (navíc v těch psích dokonce i část toho proteinu jde z živočišných zdrojů).
Mimochodem, v syrovém mase nebo výrobcích z masa s obsahem vody, je proteinu taky tak (70 % vody), takže granule jako záloha, proč ne 🙂
K masu přístup nemám, jakože levně, a tak je to pro mě ekonomicky nepoužitelné.
lupus4:😀tam jsou samé zdravé věci , (psali v reklamě )- jako pojidla , konzervanty , dochucovadla, emulzifikátory zabraňující odloučení vody a tuku, antioxidanty bránící tomu, aby se tuk stal nechutným, a umělá barviva a příchutě, které činí produkt přitažlivým pro spotřebitele a chutnějším pro jejich zvířecí společníky….
ideál do “domácího vejcete” 😉
V zásadě úplně totéž se dá říct o granulích pro slepice.
Navíc… ony ty moje slepice pijí vodu z pneumatik, takže takové granule mohou stav věci vlastně snad jen zlepšit 🙂
A nebo si zezadu kurníku vybouráte prostě okýnko na sbírání vajec, jako já mám v plánu vyhryznout motorovkou v boku svého dřevěného slepicodomu 🙂 A budete chodit pro vajca zadem 🙂
Já bych nezateplovala nic. Mám svoje nebožačky v tenkostěnném zahradním domku 2x2 m z palubek. To ty vaše budou mít proti tomu Hilton. Mně ještě profukuje pod střechou, takže jim to vyfoukává teplo… To musím do příští zimy pořešit, asi koupím montážní pěnu, nechce se mi tou střechou kdovíjak zabývat (montážní pěna je také radostná zpráva pro čmelíky 🙂 Ale že to bude na střeše ve dvou metrech výšky, tak doufám, že to slepice neohrozí. Mimochodem, střecha toho domku je z dřevotřísky, tak myslím, že můžu být naprosto v klidu, pokud by tam čmelíci bydlet chtěli, už by tam měli hlavní město).
Níže vidno. Nad tím maltovníkem asi v metru výšce vytluču jednu tu palubku nebo dvě, abych tam mohla hrabat pro ta vejce 🙂 Tam mám kukaně. Slepice mají přístup k automatickým dvířkům po žebříčku, jehož nástup je vidět na obrázku se třemi slípkami v pozadí slepice, která něco lustruje uvnitř slepicodomu. To je jejich vchod. Tenhle vchod, co mají otevřený, se jim otvírá ráno, protože automat je ještě tak brzy ven nepustí. Odpoledne tato člověčí dvířka zavřu a slepice si domů pak v podvečer chodí samy, to už je automat zvládá zavřít, jak je potřeba. Takže chválabohu večer nemusím čekat, kdy děvčata zalezou.
Mno, uvidíte, jestli ještě k tomu zateplení někdo něco, ale já jsem zatím slyšela spíš názory nezateplovat. A tuplem když je nebudete mít nutně na vejce, tak bych na to víteco. To ještě já mám podezření, že v tom děravém chudém vejminku, který jsem jim nebožačkám připravila, jim byla zima, a taky proto že nesnášely. Na příští rok to trochu polepším - teda zadělám aspoň ty provozní díry pod tou střechou. Letos byl takový testovací rok…
Edit: vejcobudky můžete mít klidně na jedné nezávislé konstrukci obě dvě a nohy v oleji 🙂 Ty oddělené jsem myslela jen na to testování, kam se bude slepicím raději chodit snášet. Ale hádám levým zadním rohem chybu neuděláte 🙂
Já se pro vejce neplížím jak Apač (můj Apač teda mimochodem dělá slušnej kravál). Vybírám je večer - to zaručeně už žádná slepice v kukani nesedí, pokud se tam nerozhodla chrápat 🙂
Jestli ona ta bidla pod sebou s odsazením spíš neslouží jako žebřík někomu - když má někdo hřady v metrové výšce, tak k nim dá právě pár takhle stupňovitých bidel, aby si slepice mohly nahoru vylézt a nemusely vylétat nebo vysoko skákat. Já mám hřad ve výšce asi 50 cm nad zemí, takže si na něj pohodlně vyskočí, resp. z žebříčku, kterým chodí do kurníku, dokonce seskakují na hřad o chlup níž. No a páč jsem lenorus lenorum a ještě nemám vybudované vybírání vajec z boku domku, tak musím pro vejce chodit právě dovnitř kurníku, a ty hřady mám níže proto, abych je mohla dobře překračovat. Až budu mít vybudované vybírací okénko ke kukaním, dám hřady to toho třičtvrtěmetru jako je slepičí vchod do kurníku, a bude se mi pod hřady i dobře místovat…. Teď tam bohužel žádný nástroj nezašoupnu tak, aby mi zůstal rovnoběžně se zemí i u zadní zdi. Jak tu násadu musím pod hřadem snížit, tak hrana lopaty nebo vidlí se vždy vyklopí nahoru 😀
Dřevo samotné není líheň šmejdů. Šmejdi čmeldové se líhnou ve spárách - takže když uděláte dveře zevnitř plechové, se zateplením, zvenčí dřevěné, šup už máte minimálně dvě spáry (plech-zateplení, zateplení-dřevo), ve kterých čmelíci se zaradují 🙂 Dvířka z masivu mi přijdou úplně oukej, když je zalakujete tak, aby spáry nebyly, tak úplně na pohodu, a navíc když náhodou podlehnou zubu času nebo objevíte nějaké problémy, tak je prostě hodíte do kotle a dáte jiné. Na zateplení samotných dvířek bych se vykašlala.
Ty vejcobudky a umístění… zkuste si je nenaplánovat pevně. Zkuste jednu dát nalevo od dveří a druhou třeba do levého zadního rohu (ten mi přijde v téhle sestavě zrovna pro slepice nejklidnější). A krmení a pití bych dala klidně zrovna ke vchodu na tu levou stranu, zase co nejdál od hřadů, aby do toho neprášil trus a peří atd. Klidně může být podél levé stěny, když hřad bude napravo. Pořád názory laika (honzapm se na gaučíku obrací…).
No to právě by bylo od počátku zakryté tou záclonou, prostěradlem, a že kdyby do toho kočka už se prodrápala (třeba když jsem v práci a manželka v porodnici), tak by zjistila, že je to “jen” záchod (ve vašem případě - v mém by zjistila kočka, že hladká a studená nuda, a nemá přehled o okolí, a vůbec), tak by si toho brzo přestala všímat… Poté, co by kočka přestala řešit prostěradlo a dobývání, by se tam dala matrace zase s linem navrch, kočka by si navykla, pak by se prostěradlo změnilo na tu síťovinu, co tam má mít dítě, zase by si kočka navykla (to už by dávno věděla, že tam nemá co dělat), no a nakonec by to stejně bylo většinu dne bez dítěte a dítě by se tam dalo jen na ty chvíle, kdy bude spát, a kočka by pořád věděla, že tam nemá co dělat, jakkoli je to náramně zajímavé. Přehoz přes postýlku by se na postýlku upevňoval, aby ho kočka nemohla snadno prolézt (třeba suché zipy).
No a myšlenka, že taková postýlka bude přiražená otevřenou stranou k posteli, a ze strany, kde by na ni mohla hupnout kočka, bude právě krytá těmi nebesy, mě už taky napadla.
Ale tak, co já, já na to můžu koukat max z pohledu kočky, protože děti nemám 🙂
A nakonec to stejně bude tak, jak chce matka.
Jasně, když mi dojdou psí, tak ukradnu klidně kilo dvě Kocourovi, než v Penáči zase mají ve slevě 😀 Granule pro masožravce jsou celkem na jedno brdo a slepice je všežravka, té je do jedno, jaké poměry soji, separátu a barviv v tom jsou 🙂
Psí granule beru proto, že jsou levnější, že ano… Na hmotnost je tam levnější to “maso” jakože 🙂
Jop, jenže ty kukaně na snášení vajec by měly být v tom nejzašouplejším, nejklidnějším rohu kurníku 🙂 Takže na dveře jako dobrý, ale nesmějí to být vchodové dveře. Ve vašem videu ty dveře mají dobře - tedy v podstatě otvírací zadní stěnu kurníku.
Pro čtyři slepice aspoň dvě hnízda (se mi osvědčilo). Teď mám 4 slepice a 4 snášecí místa, ale využívají jen dvě.
Hřady se tu radilo všechny v jedné úrovni, aby se obyvatelky nehandrkovaly, dvě úrovně to myslíte, jako že by seděly v patrech nad sebou? Tak to bych nedoporučila, protože jednak na sebe budou trousit, za druhé všechny budou sedět na tom horním hřadu, protože to je to výhodnější místo na sezení. Pokud budete mít víc obyvatelek, než se vejde na jedno patro hřadů, tak to budete muset asi vyřešit jinak, třeba skloněnými hřady podél všech stěn, ale nějak, aby dámy neseděly přímo nad sebou, ale měly mezi bidýlky pořádně místa, aby se nehandrkovaly.
Domněnky laika.
Únor - úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
Únorová voda - pro pole škoda.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
Teplý únor - studené jaro, teplé léto
Co si únor zazelená - březen si hájí; co si duben zazelená - květen mu to spálí.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Můžeš-li se v lednu vysléci do košile, připravuj si na únor kožich.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
Vidím, že se občas zastavím pro roadkill. Teď se toho po álejích válí… 🙂
Já své masožravce krmím pouze psími granulemi, kupovat maso je mi neekonomické. Ale když někde k něčemu přijdu bokem a nechce to kočka, slepice se mohou utlouct. Tuhle jsem jim rozmlátila krůtí kosti a slepice by se přerazily.
Myši mi bohužel neloví ☹️ A že jich tu máme, to by měly pane zpestřeního, že by zatloustly. To bych ušetřila za krmení!!!
Jak to, že přežijí děti, v jejichž domácnosti je pes nebo dva, kteří chodí dokonce několikrát ven, a na tlapách a kolikrát i kožichách domů nosí spoustu prachu, neřku-li bláta, roztočů, sem tam klíště, víří po bytě chlupy… Nebo ty ženy, které z porodnice rovnou s dítětem v uzlíku jedou ke koním a hážou hnůj. No, každý to máme ložené jinak, že. Možností, jak k tomu přistoupit, je více 🙂 Je fajn si tu představit určitě co největší spektrum.
Když jsem nechávala plnokrevníka před ježděním na boxe, tak musel vyčumovat ven a neustále zkoušel, jestli by nešlo z boxu nějak nenápadně zmehnout (napínal provaz, kterým je box zavřený, pokoušel se strkat nohy ven z boxu, jakože si nakročit pod tím provazem, natahoval se, aby viděl na koně apod.). No a nežral samozřejmě, protože nervyyyy.
Tak jsem ho začala dávat na travnatý ohraničený plácek, dávám ho tam na večerní jídlo každý den, a on je zvyklý, vyhovuje mu, že mu do toho nikdo nestrká rypák, a na koně se ani nesnaží dívat (odtud by na ně ani vidět nemohl). Je tam úplně v klidu, zabořenou hlavu do kýble, žádný problém. A já mám k tomu ještě jako bonus mnohem víc prostoru okolo, než je v boxe, takže u nandavání deky a čištění se nemusím plížit podél stěn a nebo ho pořád ustupovat.
Můžete zkusit kobylu nechat stát bez úvazu, jen s vodítkem položeným na zemi, případně můžete zkusit postavit oplůtek jen ze 2 ohradníkových tyček k úvazišti a provázku, a nechat na volno. Třeba přestane vystrájat. No a samozřejmě kdyby měla na tom úvaze nějakou zábavu (krmení), tak to taky pomůže. Co takhle šoupnout jí to krmení po té půl hodině, kdy jí začnou téct nervy? To může být třeba granulované seno s mrkví, že. A klidně bych jí to třeba rozhodila na zem nebo na nějakou plachtu, ať se s tím musí trochu hledat. Třeba se bude těšit na krmení a vydrží jí déle morálka.
No ale to jsou takové ty knížecí rady, které rozhazuji jako Večerníček. Já osobně bych ji flákla tušírkou, páč jsem zlá zlá panička 🙂
Hej, tohle bude asi vtipné 😀
To nemá být alcatraz, ale prostě nový kus nábytku, který bude mít kočka zakázáno okupovat. Nemá to být proto, aby se tam kočka nedostala, ale proto, aby spíš jako náhodou nepozapomněla a nevyskočila tam, proto ten závěs okolo. Přece kočku na to naučím, že tam nemá co dělat na té dětské posteli.
Ještě podotek - jak tu dětskou postýlku bych pořídila, tak bych z ní vyházela na nácvik matrace a deky, a dala bych do ní studený plech nebo kus lina nebo jinou naprosto nepohodlnou a nezajímavou věc, která kočku odradí i od prvních pokusů to používat jako boudičku. Já bych šla i dál a dala tam hlubší tác nebo plechy na pečení s nalitou vodou 😀
Takhle nějak jsem si to klecové lůžko představovala. Dítě hodím do postele, zatáhnu závěs, a kočku poučím, že to není na hraní, na škubání ani na šplhání. A přesně, pořídit předem, klidně jako závěs kolem postýlky dát zatím obyčejné prostěradlo, aby kočka nepoškubala při pokusech ten pěkný závěs pro dítě, a trénovat.
“užily být mámou” - jako aby se na tu kastraci těšily? 😀
Macíka jsem potkala osobně 🙂