S jakým důchodcem? Invalidním? Starobním? Tohle bohužel nevím. Taky bych musela hledat. Řekla bych s invalidním stejně jako s neinvalidním zaměstnancem. U starobního bych se snažila ukončit pracovní poměr dohodou. Vlastně jsem neslyšela o žádném starobním důchodci, který by skončil dle paragrafu 52.
Jistě. Ale tady je evidentní, že se té původní zaměstnankyně chtějí zbavit. Předpokládám, že za takové situace, s takovým jednáním, tam nebude chtít zůstat. A pak je rozdíl, jestli odejde sama, bez odstupného, nebo s odstupným. A jestli půjde na pracák, tak je také pro ni výhodnější, když půjde podle paragrafu 52, protože podpora se bude poskytovat první dva měsíce 65%, další dva měsíce 55% a další měsíce 45%. Teď je to tak, že se poskytuje podpora až po vyčerpání odstupného, tedy při tříměsíčním odstupném až po třech měsících, ale uvažovalo se o tom, že toto bude zrušeno a bude nárok na podporu od prvního měsíce bez ohledu na odstupné (nevím, jestli to schválili). Pokud půjde sama, bez odstupného, bude podpora poskytována od začátku nároku ve výši 45%. Vždy jsou to procenta z čistého průměrného výdělku.
No a tak co to ta cidlina je?
Ať sama neodchází. Náplň práce je jí povinnen určit a zajistit nadřízený, měla by ho o to písemně, třeba mailem, požádat. Pokud neurčí, tak paní nebude dělat nic, a pokud ji za to bude někdo popotahovat, tak je krytá. O přidělení práce svého nadřízeného žádala. Ať počká, pokud pro ni nemají práci, měli by ji propustit podle paragrafu 52, konkrétně z důvodu nadbytečnosti a měla by nárok na odstupné tři průměrné měsíční výdělky viz Zákoník práce.
Nevím co znamenají tato slova -
- cidlina (s velkým C je to řeka)
- dlab
- lorna
- mluno
- talek
https://woman.tiscali.cz/2023/09/dominiky-gottove-matku-nasli-bezvladnou-az-po-nekolika-hodinach/?utm_campaign=EXTRA&utm_medium=ICE&utm_source=ICE&fbclid=IwAR0I21MSBlhlO1b4AlnQu9nnIB-VBARRdhTLNG8lIXyp-MkJckc6gf3OXJA
Dominiky Gottové matku? Hrozně to tahá za uši. Matku Dominiky Gottové, přece… Autorka článku Andy S by se měla stydět.
Edit: článek jsem četla až po napsání předchozích slov. Text je jedna katastrofa.
Čtení ano. Audioknihy už méně, protože při nich nedochází k očnímu vjemu, vtisknutí si jak slova, napsaná, vypadají, což jedincům s fotografickou pamětí hodně usnadní život.
Zkusila bych tak jako náhodně společnou procházku s klukem a jeho psem a na té zjistila, jak je na tom se znalostmi a vůbec s prací se psem, jak se k němu chová, jestli chodí někam na cvičák, kam, a tak… A pak podle výsledku bych jednala.
Ale opatrně, protože cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly.
Megi, ti, kterým chybí “kus v hlavě”, to jsou lidé s dys-. A těch snad není tolik, jak by se dalo usuzovat z množství chyb a chybujících. A rozhodně se nedá automaticky říct, že každý, kdo se nenaučil pravopis, je chudák nemocný, dysfunkční.
Vůbec nechápu, že média zaměstnávají lidi, kteří chybují v pravopise, když český psaný projev je základem jejich práce a hlavní náplní. A je jedno, jestli to je jen lempl, nebo někdo s dys-.
Učila vás nesmát se spolužákům, protože jste se to všichni učili, někdo rychleji, někdo pomaleji. Ale promiňte, aby dospělý člověk, s dokončeným základním, v případě novinářů předpokládám s dokončeným středním či vyšším vzděláním, dělal chyby hodné třetí, čtvrté třídy základní školy, to je hodně silná káva. To je špatná vizitka nejen toho člověka, ale i média, v kterém pracuje.
Chybovat je lidské, ale co je moc, to je moc.
Asi je to reakce na můj příspěvek…
Zrovna pravopis se dá nadrilovat, minimálně vyjmenovaná slova, příčestí minulé a mě/mně.
Myslím, že někteří to i schválně dělají. Tedy schválně na to pečou. Nesnaží se. Nemají sebereflexi.
Bohužel si teď nevybavuji jméno a uvedené iniciály mi nic neříkají, ale kolik tu bylo v době natočení filmu Oldřich a Božena majitelů více bulteriérů, a ještě schopných pomoci při lovu chladnou zbraní? Teď nemám čas, ale jak budu mít, pokusím se článek najít, mám PPČ z té doby svázané.
Ty dva filmy jsem neviděla. Kdysi, jako dítě jsem viděla film Bílý Bim, černé ucho. Proč se drásat, že…
Ale na Komisaře Rexe jsem se dívala ráda. Vždycky se ráda podívám na Krále Šumavy, jak kvůli hercům, tak kvůli černému NO a proto mi nevadí poplatnost filmu bývalému režimu. Tak stejně u filmu Drsná planina. A film s koňmi Smrt v sedle mám taky ráda.
Když jsem pořizovala samojeda, v roce 1993, měla chovatelka krom samojedího rodičovského páru i akitu. Tehdy se to ještě nerozlišovalo na americkou a japonskou. Akita byla fena, Arika, a šéfovala samojedímu páru a možná že trošičku i dvounožcům. Byla, eufemisticky řečeno, svá. Když se chtěla mazlit, tak fajn, když nechtěla, vrčela. Když byla v kuchyni a nechtěla, aby tam byli samojedi, tak nebyli ,… S povahou seveřanů i špiců má akití povaha pramálo společného.
Taky jsem neviděla a neplánuji to, protože je to smutný film.
Lupusi, to jste mi připomněl, taky jsem toho vašeho kamaráda obdivovala, byl o něm kdysi článek v PPČ.
Já jsem obdivovala Dana z Jeleního luhu, ten na mnoha závodech strčil do kapsy německé ovčáky a další služební plemena. Díky Danovi jsem o bulíkovi začala uvažovat, ale život šel jinak.
To jsou ti, co na výtku řeknou - no a co, copak jsem ve škole? Nebo - tohle je inzerát, ne písemka z češtiny. A tak podobně. FB je plný takových chyb a někteří pisatelé se tváří, jako by na to byli pyšní.
Můj první pes byl nalezenec. Našli ho jako malé štěně uvázaného v lese. Nechali si ho, ale téměř se mu nevěnovali, byl sám v domě, který se měl bourat a chodili ho krmit a občas venčit. Od nich jsem ho získala já, byl mu asi rok. Celý život si mě hlídal. Byl to můj nejlepší pes. Zpočátku jsem ho musela hodně civilizovat, nic neuměl, ale rychle a rád se učil. Chodil pak bez vodítka u nohy i v hromadných dopravních prostředcích, byl naprosto ovladatelný slovem. Když jsem ho získala bylo mi 14 let…
Taky si myslím, že to je čím dál horší. Jenže s tím nic nenaděláte. Jen změnit práci. Šikana a bossing se špatně dokazují. Zkuste se s tím moc netrápit, budete trpět jen vy a můžete to odnést na zdraví.