Dájo, nestahujte se a pište. Neopravila jsem vás proto, že bych vás chtěla urazit, ale proto, že jsem vám chtěla pomoci.
Příspěvky uživatele
balu
Dájo, chápu, že Gigouška pozorujete, ale vy ho moc pozorujete. Ztrátu parťáka holt každý (i napříč živočišnými druhy) nese jinak. Vy jste taky smutná, zasáhlo vás to, a i toho psa. Navíc on cítí váš smutek a i na ten reaguje. Oba si to potřebujete odžít. Pořízení štěněte je dobrý nápad.
Jo a nezlobte se, mně to nedá - vidět není ani vyjmenované slovo, ani slovo s předponou vy-, proto píšeme měkké i.
Milena:Moc vám děkuji, píšu něco takového:
https://is.ambis.cz/th/ezsnk/Bakalarska_prace_David_Kusy_UCO_37170.pdf
tu omáčku kolem mám hotovou proto se neptám na další věci. A teď řeším bod 2.1. Nejpoužívanější plemena psů v záchranářské kynologii a tam je uvedeno 5 plemen když kouknete, mně stačí 3 plemena a nechci to vyloženě opsat tak se ptám na nějaká další plemena, v té práci je u záchranářů uvedena třeba border kolie což se mě teda nezdá.
Proč jste si nezvolila téma, o kterém aspoň něco víte?
Jak můžete chtít do té práce zahrnout informace, které získáte zde od anonymních diskutujících, a jejichž relevantnost a pravdivost si nejste schopná ověřit? Viz vaše pochybnost o border kolii…
Jestlipak se Milena ještě ozve?
Úžasná je. To nerozporuji. Na pohled je zasněžená krajina nádherná.
Já jsem mívala ráda zimu se sněhem celkem dlouho. Milovala jsem, když jsem šla se psem zasněženým lesem, nikde nikdo, jen my dva, vrzající sníh, padající vločky… Ale jak stárnu, po úrazu na zledovatělém sněhu a po tom, co jsem si udělala řidičák a začala jezdit autem, jsem ráda, když ji přežiju “bez ztráty kytičky”.
Jak byste si představovala zákaz venčení? Že by se psi vyprazdňovali doma? Dokážete si to představit?
V Brně nasněženo není. Jsem ráda, protože aspoň nemusíme odklízet sníh. A že máme na zahradě dost ploch, z kterých se odklízet musí. Obávám se ale, že sněžení nás v dalších dnech nevynechá.
Veselé to není jen proto, že ten střelec bude zavřený.
Chovejte se normálně, nesnažte se dělat nic na sílu. On si to taky musí odžít, pochopit situaci. Jako vy a každý, kdo přijde o někoho blízkého.
Dajo, když zemřel samojed, v téměř patnácti letech, černá ruská terierka na něj ještě měsíc na schodech a venku čekala.
Ta naše zrovna skoro nekašlala, ale spíš to vypadalo, že má něco uvízlé v krku. Dokonce jsme s ní byli i na veterině, protože jak občas žere ty kameny, tak jsme měli strach. Ale byl to psincák.
Jo, taky se nehroutím a beru s rezervou.
Psincák - před časem jsme si ho taky asi dovezli z výstavy. Ale stejně tak ho mohla chytit venku… Člověk neví.
Četli jste to?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-zahadnou-psi-nemoc-hlasi-uz-14-americkych-statu-co-o-ni-vime-240554#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Já to vnímám jinak. Pro mě je prostě pořád briard pracovní plemeno. Holt jsem zamrzla v minulosti. Však je taky historie můj koníček.
Když na to budete psát práci, tak byste měla mít to, co chcete zde po nás, už ujasněné, ne?
Víte vůbec, která plemena se na co používají?
Víte, že např. záchranařinu dělají psi různých plemen, i společenských a loveckých?
Jak se určuje nejučenlivější plemeno?
A nejužitečnější?
Kolik je vám let a co, jakou školu a obor, studujete?
Plako, je mi to moc líto. Držte se. 🌹🌹
Ph:A kdy presne, v kterem obdobi - tohle bylo? Ze hovik a briard ve velkem cvicili sportovku? Pohybuju se po cvicacich od r 1992 a nepamatuju se…
Ono totiz -takove male tajemstvi 🙂 - ona ta dnesni doba preje tem exotum ve sportovce vice nez to bylo kdy v minulosti. Ty naroky se meni - a meni se i zpusob vycviku. I proto se “ted” vyrojilo vice plemen na place. A lze s nimi uspesne sportovat. To “drive” byly casy, ze vas s nepracakem na cvicaku nebrali vazne. Ze nedokazali poradit s jinou povahou. Koncilo to nejakou radovkou a ne zkouskama a zavodama nebo dokonce pouzitim psu v praxi.
V kterém období? Sedmdesátá a osmdesátá léta, určitě i v devadesátých letech, v těch možná už méně, nevím. Briard byl služební plemeno, pro uchovnění potřeboval zkoušku. Teď už nevím, asi minimálně ZVV1. Pak, nevím v kterém roce, došlo k úpravě podmínek chovnosti a zkouška už není od té doby potřeba. Podle mě je to ke škodě plemene.
Hovawart nebyl zařazen mezi služební, ale cvičilo se s nimi, hovíci skládali zkoušky,…
Stačí prolistovat pár čísel časopisu Pes přítel člověka z té doby a pročíst si inzeráty. Tehdy se tam uváděly zkoušky rodičů štěňat.
Vypadá to, že jste natrefila na nevhodný cvičák. Já jsem začala cvičit v roce 1982, na cvičáku byli převážně psi služebních plemen, ale nebyl problém přijít s jiným plemenem nebo křížencem. Cvičilo se jinou metodou než dnes, to je jasné, ale výsledkem byli psi všestranně použitelní. Výcvik vedli dlouholetí členové, chlapi, kteří se svými psy již něco dokázali. Výcvikáře nedělal člověk, co měl prvního psa jako mnohdy dnes. Obrany - revír - se cvičily v přirozeném prostředí v lese, mezi stromy, využívala se různá zákoutí, aby bylo prostředí co nejvíc rozmanité, ne jako dnes hřiště s maketami, a když není maketa tak pes neví, co má dělat. Taky se nekladl přehnaný důraz na milimetrovou přesnost, důležité bylo, že pes cvik provedl. Psi chodili u nohy přirozeně, viděli, kam jdou, nemuseli vyvracet hlavu a tím pádem měli přirozený krok a pohyb.
Sarah01:Já to nepsala a myslím, že balu myslela psy z papíru. 😄
Přesně tak, psy z papíru.
Nenapadlo mě, že to lze pochopit jinak, tak, jak to pochopila Arosek.
Uff…
Ano, a pes pošupajdí z domu. S přístupem, jaký k němu má tazatelka podle úvodního příspěvku, je to ale spíš dobře. Snad pro obě strany (doufám, že ho dají někam, kde nebudou děti a kde se o něj budou dobře starat).