Příspěvky uživatele

Přeji vám, ať vás bolesti brzy opustí. Držte se!

Chápu. Ale netřeba se pastevce bát a asijské pastevce démonizovat. Nemyslím to na vás, ale obecně. Taky jsme do toho skočili, a to v době, kdy zdaleka nebylo dostupných tolik informací jako dnes. Do té doby jsme měli zkušenosti s boxerem (mamčini rodiče ho měli a umřel než jsem se narodila), NO, středním kníračem a samojedem. Výběr pestrý… 

Semirah ale psy má, i když ne zatím pastevce. Není nedotčená kynologií.

Než jsme si, tedy než si mamka pořídila druhou kavkazanku, byla v hledáčku i šarplaninka. Takže vaši volbu těchto dvou plemen chápu. 

Na co reagujete, prosím?

Není zač. My jsme si takhle nechali určit neobvyklou bedlu. Byla jedlá, ale už si zas nepamatuji její název. Syn ho má v mailu…

Opatrnosti není nikdy dost. 

Nějak není vidět, že na lomu  růžoví…  Jestli chcete mít jistotu, pošlete fotky mailem do mykologické poradny do Brna. 

Sarah,  to už je snad pronásledování…

Prosím, nenechte se tou osobou vyštvat, neudělejte jí svým odchodem radost. 

Edit: nechodím zdaleka do všech aktivních vláken, takže nevím, co jste poslední dny řešila. 

Držím palce a přeji brzkou správnou diagnózu a brzké uzdravení. 🍀🍀🍀

Sarah ???????

To, co píšete o psovi kavkazanovi, platí i o fenách. 

Semirah chtěla porovnání fena versus pes a tak jsem psala, že ho nemohu poskytnout. A ani vy ne, když jste měla jen psa…

Rozdíly velikostní mezi fenou a psem jsou jasné, ale povahové až tak ne. Třeba mně více vyhovují obecně psi, ale mamka chtěla feny, aby jí pes neočurával keře a ostatní plodiny. Tak měla na trávníku vypálené fleky… S fenami je to obecně trochu jednodušší, protože hormony s nimi cvičí jen dvakrát ročně (kavkazanky háraly dokonce po devíti měsících). Zase jim hrozí pyometra, nepříjemná je faleška, ale to obecně…

Psa kavkazana jsme neměli, tak rozdíl fena - pes nemohu dost dobře definovat. Ale obě kavkazanky byly tvrdé hlídačky. Nikdy jsme neřešili situaci, kdy by někdo vnikl na pozemek, tak nevíme,jak tvrdě by zasáhly. Ale třeba cizí člověk, byť naše návštěva, by si, kdyby chtěl odejít sám, nemohl odnést ani svoji věc, nejspíš ani odejít. Vysvětlím na příkladu - na návštěvu přijela moje kamarádka na kole. Kolo opřela o stěnu. Po pár hodinách, když si chtěla vzít kolo a jít k bráně, se kavkazanka postavila mezi ni a kolo a nenechala ji na kolo sáhnout a začala vrčet. Byla odvolána, ale pořád byla ve střehu. 

Zmínila jste, že jste četla, co jsem o kavkazankách psala, tak se nebudu opakovat. Kdyžtak se cíleně zeptejte. Z vašich příspěvků vyplývá, že víte, že se psovi musíte věnovat, psy máte, a pro vaše účely lze pastevce vřele doporučit. Nezbytný je dobrý plot a zabezpečení, aby se nemohl dostat na pozemek někdo, kdo tam nemá co dělat a přitom tam nejde páchat trestnou činnost - pošťák, dítě, soused, atd., takže minimálně branku zamykat nebo ji mít na kouli. 

Něco jako “dám jsi kávu”. 🙂

Edit: to patřilo k té “odě”, jen jsem nedala citaci. 

Proč se loučíte?

Už jsme snad zažili podobné věci, jako před pár dny…

Tak a pojede to zase znovu... 

Ne nepojede. I když jsem v příspěvku megi byla zmíněna, napíšu jen toto - na svém názoru na opravování do očí bijících pravopisných chyb trvám. Víc se k tomu vracet nechci a už vůbec se nebudu snižovat k rozebírání kdo, co, proč, kdy, kolikrát, atd. 

Je mi jasné, že značkování je doménou samců. 

Ale močení do postele (nebo jinam) z pomsty nebo za trest, ne. Vím, že někdo napíše, že něčeho takového zvířata nejsou schopna, ale já vím, že jsou. 

Doktorečka - jako rodilá Brňačka, která žije v Brně skoro celý život, jsem tento výraz, zdrobnělinu, neslyšela, a čtu ji poprvé až dnes tady. 

Když to tady čtu, jsem moc ráda, že jsem si kočku do bytu nepořídila. I když nejsem “kočičí” člověk, tak i taková myšlenka mi bleskla hlavou po smrti mého posledního psa. Sestra totiž kočku měla, jen domácí, a takové problémy s močením a značkováním nikdy neměla, a to se její kočka dožila cca 18 let. 

To močení a značkování bych nerozdýchala, u kočky stejně jako u psa. Naštěstí žádný z našich psů to nedělal a nedělá. 

Proč to dovolíte? Proč netrváte na rozhovoru s lékařkou, případně na osobní návštěvě?