Krátké “i” ve slovu nevím? To je překlep. Píšu na mobilu a hůř na to vidím.
Kdybych ale vyráběla nějaký vtipný obrázek s textem, tak si to pořádně zkontroluji.
Krátké “i” ve slovu nevím? To je překlep. Píšu na mobilu a hůř na to vidím.
Kdybych ale vyráběla nějaký vtipný obrázek s textem, tak si to pořádně zkontroluji.
Megi, Raise jsem nikdy nečetla, ale pokud to slovo je tam použito, tak je asi taky poplatné době, kdy byla kniha napsaná. Jazyk se vyvíjí.
Tomu dalšímu odstavci nerozumím, nevim proč to píšete.
Na internetu jsou různé mříže, u nichž jde nastavit jak výška tak délka, podle auta. Nemám s nimi zkušenosti, ale dívala jsem se také, do druhého auta, Opel Crossland. Nic jsem zatím nevybrala, jezdíme a fenkou málo, a jezdí na zadním sedadle přikurtovaná do zdířky na pás. Ale to není ideální. A přepravku nechceme.
Díky.
Tak to je tvrdé. Vždyť za to, že na něj los zaútočil, nemůže.
Spisovně je zabijačka i zabíjačka. Ale ne zabíječka ani zabiječka.
Co malý knírač a zuby?
Díky za nepotěšující odpověď.
Mám do Fordu Focus originál z Fordu a jsem spokojená moc. Ta mříž tam byla když jsem auto kupovala jako již ojeté, tak nevím, kolik stála sólo. Dá se odmontovat, ale nedělali jsme to.
No mě hodně nemile překvapily ty brzké problémy se zuby u malých plemen. Týkají se i mopse a grifonků?
Dafi, ona něžná je, umí být. V tomto směru je to čím dál lepší. Když byla malá, tak se nechtěla mazlit, nechtěla být v náručí. Potřebovala pořád něco dělat, hrát si, dávat pozor, aby jí nic neuteklo, “pomáhat” při každé činnosti.
Přeji vám brzké uzdravení. My také doma s Kazi cvičíme, aby se nenudila, protože takové deštivé dny, jako je dnes, kdy prší od včerejšího odpoledne, jsou mimořádně náročné, když nemá možnost vybít tu svou energii venku.
Z venčení fotku nemám…
Kdo to vymýšlí? (řečnická otázka) Fakt zabíječka? Když už má někdo vtipný nápad, tak ho zabije zcela hloupou chybou.
Druhý obrázek - přesně!
Já bych do takového ani jiného hotelu psa nedala. U nás je to tak, že když byla mamka pryč, kavkazanky a chodka zůstaly ve svém prostředí, v zahradě, a já jsem se tam na tu dobu nastěhovala.
Moji psi, když bylo potřeba, byli na zahradě a hlídala je mamka, nebo u kamošky, kterou znali a vím, jak se ke psům chová a věřím jí.
Cizímu bychom své psy nesvěřily, ani mamka ani já.
Jako že by si tu fenu přeprodávali naoko nebo půjčovali přes hranici? Nedovedu si představit, že by to někomu stálo za to, když by bylo lehce ověřitelné, že fena měla vrhy na obě chovky a častěji než povoluje ČMKU - pokud by měla štěňata častěji. Co by to muselo být za super fenu, aby to stálo za to.
Já bych s ostouzením chovatele počkala až budu mít v ruce výsledky DNA testu.
Asi nejsem sama, komu přijde divné, že si někdo koupí psa o němž již od pohledu není přesvědčen, že je v pořádku. A řeší to až po roce.
Někdo tu zmínil, že je běžná praktika, že se na feně chová jeden vrh s PP a druhý bez PP, a tak se to točí. Opravdu někdo znáte takového chovatele? A pokud ano, řešili jste to s příslušným klubem potažmo s ČMKU?
Vidíte, a já mám vic horších zkušeností s mladými holkami a ženami co si myslí, že si před nimi a jejich psem každý sedne na zadek, než se starými ženami (nechci použít slovo “bába” protože bych pak musela použít v případě mladé “nána”). Ale že bych se s někým, kýmkoliv, dohadovala kvůli psům, nebo dokonce “dořvala”, to se mi nestalo už roky. Takže o věku to asi nebude. Spíš o toleranci a respektu z obou stran.
No a nešlo by to paní normálně říct, než ji dořvat?
Dájo, mrkněte se, jak bostonek vypadá a něco si o něm přečtěte. Nic o něm nevíte…
Pro některé mladé je člověk starý už ve čtyřiceti. Myslí si, že oni budou věčně mladí. Kult mládí…