Já vám Čeňka nechci znechutit. Jen se mi zdá, že už jste na něm řešila víc problémů,než se mi zdá zdrávo. Ale je to jen můj dojem a můj pohled.
Příspěvky uživatele
balu
No vidíte, a já jsem myslela, že “děcka” se říká na celé Moravě. Člověk se holt pořád učí.
No nevím. Mám Forda Focus kombi první generace, tedy bez palubního počítače, a řeším pouze běžné opotřebení a výměny náplní. Pak mám Opel Crossland, a tam jsem nad rámec běžné údržby řešila pouze zámek u předních dveří, kdy “blblo” zamykání. Nechala jsem ho vyměnit a je po problému. Syn u toyoty řeší též jen běžné opotřebení a druhý syn u fabie to stejné. A nejsou to nová auta.
Takže ty problémy, co máte s Čeňkem nejsou normální, a v mé bublině je poruchovost aut docela marginální.
Sarah, u vás se neříká “děcka” jako oslovení mezi kamarády, skupinou známých, spolupracovníků, a podobně? Tady běžně.
Nějak nechápu ty narážky na věk orionky. Každá můžeme mít a máme jiné vzpomínky a zkušenosti z dětství. Co bylo normální před padesáti lety, z toho by dnes rodiče i sociálka dostala osypky. A přežili jsme to ve zdraví.
Můj starší syn (9) vodil mladšího (5) do školky. Jen od rozcestí u školy a školka byla hned za školou, ale i to byla pro mě velká pomoc, když jsem nemusela ztrácet čas než se mladší ve školce převlékne. Po domluvě s učitelkami ve školce ho mohl později výjimečně i vyzvednout. To by dnes neprošlo.
Tak kdybyste pozorně četla co jsem psala, věděla byste, že dřív jsem měla vypilované odložení. Tím dřív myslím před cca čtyřiceti lety. Byla jiná doba, tehdy to smysl mělo. Psa jsem odkládala před obchodem, bez vodítka, jen s náhubkem, který nosil ostatně pořád. Jednak to předepisuje dosud platná vyhláška a jednak to prostě bylo tak jednodušší. V HD jezdil též bez vodítka, chodil u nohy navolno.
Dnes už toto možné není, nebo jen obtížně, i tak je třeba odložení trénovat, ale ne odložení trvající hodiny. To je extrém.
Zrovna s tímto psem jsem dělala vše - mimo jiné spala pod širákem, ve stanu, jezdila na člunu, a podobně. Když bylo potřeba, pes se odložil…
Nebyl potřeba žádný nácvik, ale prostě ty situace žil se mnou a vystačili jsme si s běžnou poslušností.
Stejně on ani pozdější psi nebyli pořád připravováni na jednotlivé situace, ale na každé vycházce, každé venčení jsem s nimi cvičila běžnou poslušnost. Ne jako blok cvičení jako mnozí s jiným obojkem, vodítkem, aby pes poznal, že teď teda, zrovna teď, se cvičí, ne, prostě po cestě se procvičily povely tak jak bylo potřeba.
Je to tak nepochopitelné?
Tohle - přivolání, pamlsek, opětovné puštění na volno, zpět do hry, děláte výborně. Taky to tak děláme. Chodka už to dělá i tak, že si hraje se psy, pak odběhne k paničce aniž by byla volána, je pochválena a vrací se do hry. Důležité je neoddělovat čas kdy jako cvičíme a jako necvičíme. Protože cviky, jak vidno i na vašem příkladu, se procvičují neustále. Ne jen od - do.
Já to mám podobně. Kdysi jsem měla dlouhodobé odložení vypilované. Ale dnes? Kde může člověk s klidným svědomím nechat psa samotného? Ať už na volno nebo přivázaného vodítkem? Asi už nikde.
Sarah, školky byly od padesátých let…
Školka byla pro mě nutné zlo. Musely jsme tam se sestrou chodit, protože mamka šla do práce. Po obědě nás vyzvedával dědeček, který bydlel nedaleko, tak jsme ve školce nemusely spát. Učitelky byly celkem fajn, ale hospodářka, to byla strašná baba. Museli jsme všichni dojídat, i tlusté maso. A sedět, dokud nedojíme. Několikrát jsem se z toho pozvracela.
No jak kde… Tady je sucho hrozné, rozpraskaná zem…
Jako že psa tím, že ho někde na x hodin uvážu, naučím stanovat? Co já se ještě nedozvím…
Ano, přiijde mi to jako zbytečnost.
Nechat psa uvázaného 3 - 4 hodiny někde mimo a chtít po něm, aby celou dobu ležel. Vy to svému psu děláte. Proč? Jaký to má praktický význam? Pro psa. Pro vás. Budete psa takto někdy někde nechávat?
Já můžu soudit jen z jednoho vzorku, což není nic. Černý pes, narozen 1968, policejní výcvik. Malinoidní nebyl vůbec. Prostě tehdejší NO jen celý černý. Fotku bohužel nemám. Dožil se patnácti let.
Já když čtu vaše příspěvky a neměla bych psa a ani žádné zkušenosti se psy, tak bych si myslela, že vychovat psa je strašná věda a že bez trenéra to rozhodně nedám.
A přitom v podstatě stačí se psem žít a jen procházet těmi situacemi, které v tom žití nastanou. Nácvik samoty samozřejmě, ten je důležitý, ale spousta dalších situací a jejich řešení vyplyne z každodenního života a čím víc štěně pozná rozmanitých situací a prostředí, tím líp a samozřejměji bude všechny změny a novoty přijímat.
My jsme jednu dobu trochu trénovali i úvaz, že psa uvážu, sednu si pár metrů od něj mimo dosah, vytáhnu knížku a strávím tak hodinku dvě (tři, čtyři …). Pes má ležet na místě, pokud dělá něco jiného, přijdu ho opravit, případně napomenu na dálku, atd. Cílem je podpořit vzorec “nelíbí se mi tu a nudím se - tak budu spát”.
Tohle jsem se psem nikdy nenacvičovala. Vždycky stačilo mít nacvičený povel “zůstaň”. Popravdě, nedovedu si představit situaci, kdy psa někam na několik hodin uvážu. Buď budu s ním a tudíž s ním budu i komunikovat a nebudu tupě vyžadovat, aby několik hodin ležel, tedy nezměnil polohu do sedu, stoje, podle toho, jak by chtěl, nebo bude někde uvázán jen mnohem kratší dobu, a na tu bude stačit povel “zůstaň” a bude to klasické odložení byť bude pro můj klid uvázán.
Zdá se to jen mě, že se všechno moc řeší? Na všechno nácvik, jde se na to vědecky a pak pes umí být sám jen v určitou denní dobu (??)…
Když je pes schopen být o samotě dopoledne a odpoledne, tak to zvládne i večer. Záleží na vás, jak to nacvičíte. Jestli se hecnete a budete odcházet od psa z domu v různých hodinách. Popravdě, vůbec by mě nenapadlo, že to neděláte.
Díky.
Co je gafa?
Pořád se bavím o vyvrácené hlavě. O tom, že může být naučená, a často je, pomocí míčku. A vy jste do toho zatáhla koncentraci. V této souvislosti. A teď se divíte.
Taky nemám sušičku, ale měla bych stejný problém jako s pračkou. Nechtěla bych si ji zaneřádit.
To já taky ne. Tady je asi každá rada drahá. Já bych boty spíš, když bych chtěla, aby osiny změkly, namočila do kýblu s vodou… Ale nevím, jestli to bude ku prospěchu ..