Myslíte tuto tázací větu?
trénovala balu někdy kao, sao, anatola,….., od štěněte a s klikrem?
Myslíte tuto tázací větu?
trénovala balu někdy kao, sao, anatola,….., od štěněte a s klikrem?
Na otázku odpovídáte otázkou?
Já se nezachovám jako vy a odpovím vám. Část odpovědi je vlastně už v mém předchozím příspěvku. Kavkazana, tedy obecně pastevce, si nepořizuji na výcvik a provozní poslušnost, takovou, jakou potřebujeme my, jsme vždy zvládli naučit bez berle, tedy bez klikru.
Vaši teorii vám neberu. Kdybychom chtěli se psem cvičit, záleželo nám na tom, tak si pořídíme jiné plemeno než kavkazana, takové, s kterým cvičit bude radost a vynaložená námaha bude úměrná.
A za mě klikr fakt ne, to je metoda, která mě (ani mamku) neoslovila. I současná chodka je důkazem, že lze mít velmi dobré přivolání bez klikru i bez pamlsků. Ano, pes si předpisově nepředsedne, ale my netrénujeme na soutěž ani na zkoušky, tak je nám to jedno. Běžné provozní povely zvládá a nám to stačí.
Měla jste KAO nebo SAO?
Nechci nikomu brát iluze, ale když pastevec, u nás kavkazan, cvičit nechce, tak prostě NEBUDE. Nedonutíte ho. nenamotivujete ho. On má své úkoly pevně ukotvené ve svém vědomí a těmi se řídí, ví, co má dělat. Musel být ve své vlasti samostatný a to přetrvává v těch psech, v některém víc, v některém míň. Roli hraje i to, kdo s ním chce cvičit. Zase příklad z naší rodiny - kavkazanka byla maminčina, mamku uznávala a milovala. Ale cvičit s ní jako cvičit? Nehrozilo, kavkazanka neměla proč. Malá neteř, kterou kavkazanka zbožňovala, s ní cvičit mohla. Kavkazanka se občas uvolila, že udělá neteři radost a pár cviků - podle neteře, nic cvičákovského - s ní absolvuje. Ale jen proto, že to byla i pro kavkazanku v té chvíli hra a protože to bylo s neteří.
Ten váš muž je takový hezky naivní… a vy to s ním umíte. Vnutit člověku, který se bojí, že ho SAO pokouše, kavkazačku, to je odvaha. Protože kavkazák je podle mě ještě radikálnější než SAO. Ale chápu, informace zněla - “SAO pokousal svého pána”, nebyl to kavkazák, tak to bylo v pořádku.
Držím palce, ať jste všichni v pořádku.
Když ti pastevci nejsou tak žraví… Aspoň ty naše nebyly a venku moc nechtěly žádné pamlsky.
Chodka si někdy pamlsek - odměnu sice vezme, ale jen ze slušnosti, aby neurazila a vzápětí vyplivne. Není motivovatelná na žrádlo, naštěstí má přivolání dobré bez pamlsku.
Paráda. Normální tempo pasteveckého psa když o nic nejde, jen o přivolání. Známe od kavkazanek.
V jste museli být - nebo jste - fajn sousedi. Cvrčky v domě, to fakt každý chce.
Já vám nikomu neberu, že to máte jinak než já. Ano, nevadí mi pes v posteli, ale vadil by mi ptačí trus na sedačce, na posteli, na stole, na lince, stejně jako by mi vadily kočky na lince a na stole, ale nevadily na sedačce. Nejsem nijak cimprlich, ani ujetá na hygienu, ale takhle to prostě mám.
Proto nemám ani kočku, ani ptáky, ani jiná zvířata jako mazlíčky, krom psa.
Já teda rozhodně preferuji, mám-li si vybrat, uslintanou psí tlamu před ptačím hovnem.
V pohodě, každá to máme jinak. Pro mě je nemyslitelné, mít ptáky takhle doma, na druhou stranu je pro mě ještě nepřijatelnější vůbec chovat ptáky, protože mohou být jen v kleci - menší či větší, i byt je pořád klec. Vím, jinak to nejde, volnoletci se rekrutují asi jen z velkých papoušků a to zdaleka na volno nelítají všichni, jinak žijí v klecích a v poměru k jejich velikosti ne moc velkých - čest výjimkám.
Ale tak to mám já a svůj názor nechci nikomu vnucovat.
Díky za info. Chápu, že jsou to společníci vaší maminky a že každé zvíře má nějaká negativa. Zde vidím tu hygienu. Když ne peří a zrní, což se dá bez problémů zamést, tak trus. Ten přece utrousí kamkoliv, při letu, při postávání na bidle, a není to suchý bobek,… takže na sedačku, linku, atd… nebo je na to nějaký fígl?
Jo, to máte pravdu. Tak tedy neuletí…
A to se v době, kdy jsou ptáci puštění, v těch místnostech nevětrá? To bych nedala, já potřebuji čerstvý vzduch. A ještě by mi vadil nepořádek v těch místnostech - zrní, peří, trus,…
Přesně tak, psa nemáte. Pořízením psa se člověk nevzdává svých dalších zálib, zájmů a koníčků. Nebo by měl? Na patnáct let, třeba?
Pro někoho existuje jen pes a jiné zájmy nemá, pak není co řešit. Ale lidé mají i jiné zájmy. To, že bude pes týden, po dobu dovolené, u rodiny nebo prostě u někoho, koho zná a který se o něj spolehlivě postará, neuškodí ani psovi ani jeho pánovi. Jinou otázkou je, jestli to zvládne páník. Většinou to pes zvládne líp.
Nikomu nepředepisuji, jak to má mít, ale někdy se mi zdá, že se některé věci přehánějí.
V Brně jen tak cmrndá, chvíli víc, chvíli míň, od rána.
Vy někdo víte, že s tím štěnětem nebudou nějakou dobu doma, aby si zvyklo? Třeba je budoucí majitel či majitelka doma, nepracuje, nebo pracuje z domu, a na štěně bude mít čas. Sarah by asi nedala štěně někomu, jehož způsob života by se jí nezdál.
Nemyslím si, že pořízení psa znamená, že už nikdy za jeho života nepojedu na dovolenou bez něj. Nevidím problém, když se po dobu mé dovolené o něj postará rodina či někdo spolehlivý. Dovolená se psem může být hrozně fajn, ale taky hrozně omezující a nemyslím tím cestování k moři, či jinam do zahraničí. I v republice to může být se psem problém, když má člověk krom kynologie i jiné koníčky a zájmy, třeba historii a památky. Tam se většinou se psem nesmí, a i kdyby jo, je to pro psa nuda a vopruz. Neužil by si to páník ani pes.
Proč by? Nebo po pořízení psa už člověk nemůže jet na dovolenou bez něj? Nikam bez něj? Tady se dobře domluvili, že si ho vezmou až po dovolené, aby si na nový domov zvykal jednou, ne dvakrát, když by na dobu dovolené štěně dali na hlídání třeba zrovna k chovatelce, když by byla ochotná .