Příspěvky uživatele

Hýčkat si blechy v domácnosti, to je tedy silná káva! 

Souhlas s Fatiou, jak to nebudete řešit hned, může to skončit zásahem deratizační firmy…

Přesně tak jak jste to napsala - už jste opět po bitvě generálem (nebo generálkou? 😀)

Vy se svými chytrostmi strčíte do kapsy celé bratrstvo fialovy pracky. 

Co by tam asi armáda dělala před deštěm? Opalovala se? Ta je nasazena na likvidaci škod, ale zabránit by jim nedokázala… To snad pochopí i dítě. 

Dobrovolníky potřebují. Ale ne divoce -  chtějí, aby se zaregistrovali a pak je rozdělují podle potřeb jednotlivých obcí. Do mnoha lokalit se ani dobrovolníci sami nedostanou - policie je zastavuje a doporučuje registraci a pak jsou rozváženi minibusy a dodávkami. Je to i kvůli rabování, aby se tam nekontrolovaně nepotulovali zloději. 

Taky jsem nečetla. A jak tak čtu vaši “upoutávku” , ani nebudu. Takové fantasmagorie bych nedala. Nehaním to, ale stejně jako třeba Pán prstenů nebo Harry Potter, to nejsou knihy pro mě. 

Tak ony už samozřejmě nejsou perfektní, ale občas vyrazit se v nich dá. Já ale nedělám žádné túry. 

Mám širokou nohu, vysoký nárt, poměrně malou velikost (37) a po úrazu extrémně citlivé chodidlo na jedné noze. Tak, že mi vadí jít bosa po povrchu i tam, kde to ta zdravá noha zvládá stejně jako nohy ostatních. 

Já mám velice dobrou zkušenost s farmářkami, obyčejnými koženými z prodejny s pracovními oděvy. Nemají odpruženou podrážku, nemají žádné další moderní vychytávky a fiučury. Musí se často mazat - mám takový velmi účinný včelí balzám na kůži - zkrátka se o ně musí pečovat. Mám je už strašně dlouho, asi 17 let, ale jen pět let jsem je obouvala několikrát denně od podzimu do jara ačkoliv nejsou zimní. Ale s teplou ponožkou sloužily celou zimu. Od té doby co nemám svého psa, tak už v nich chodím jen sporadicky.  

Jsou místa, kam se i po opadnutí vody nedá dostat, třeba proto, že kus silnice odnesla voda a mosty jsou zničené. Když budete mít chuť, můžete tyto informace dohledat na internetu. Rozsah té zkázy je děsivý. 

Ano, v odříznutých místech peníze nyní lidem nepomohou. Ale v těch méně odříznutých ano. Snad se bez prodlení vyplácí aspoň těch necelých 73 tisíc. 

Tak oni ti soukromí majitelé vrtulníků, kteří mimochodem létají zdarma, nelétají se zásobami jen tak z plezíru, ale proto, že se do některých míst opravdu nelze dostat pozemní cestou. Jinde to jde zase jen po kolejích, proto vezli proviant hasiči autem uzpůsobeným jak na silnici, tak na koleje. Byla z toho reportáž i v televizi. 

Stát nasadil na pomoc vojáky i vězně, pomáhají policisté a hasiči z nezatopených oblastí. 

Doron, to celé je přece chyba majitelů té feny! Nic jim neplaťte a nebuďte z toho špatná. Vina je pouze na nich. To, že Fram hlídá vaše věci, je správné.  

Nechtějme po psech, aby popřeli, že jsou psi. 

Ne, to je opatrnost. Nikomu nepřeji, aby to zažil, ale když už se to stane, mělo by být v co největším bezpečí právě dítě. Na něm záleží nejvíc.

Nevozila bych dítě a psa spolu  na zadním sedadle. V případě nehody - a můžu jet jak chci opatrně a někdo mě může nabourat - se může pes leknout, zpanikařit, a dítě pokousat. I když pes dítě miluje, ale šok z nárazu, křiku a pláče dítěte, možné zranění, udělá své.

Focus jsem nezmínila, i když zrovna ten mám, první generace. Ten má kufr oopravdu velmi prostorný. Pak bych tedy já volila jinou klec do kufru, takovou, aby se mi vedle vlezl kočárek. A původní velkou klec bych někde uložila na pozdější využití, protože kočárek je záležitost na dva - tři roky, pokud nepřijde další dítě…

Nevím, jak budete ponejvíce cestovat, jestli jen vy s dítětem a psem, nebo i s partnerem. A taky jak dlouhé trasy plánujete. Při cestování dvou dospělých s dítětem a psem by u mě jeden řídil a druhý seděl vzadu vedle dítěte, aby mohl s dítětem komunikovat, dát mu napít, prostě se v případě potřeby o dítě postarat za jízdy. Psa bych měla v kufru, v kleci - přepravce, vedle kočárku. To předpokládá auto kombi s velkým kufrem, Octavii, Passat, Mondeo, a tak podobně,  nebo větší MPV, třeba Toytu Avensis Verso. Vím, že uvedené vozy jsou staré, ale uvedla jsem je pro ilustraci. 

Psa bych vozila v kufru i kdybych cestovala s dítětem a psem sama. Pro lidskou posádku je to bezpečnější.

Se mnou v posteli spal jen jeden pes… na dvoulůžku, takže jsme každý měli svou postel. Na té “své” posteli měl svou deku, kterou jsem měnila a prala často, minimálně jednou týdně, když byla špinavá i častěji. Vytřepávala denně. Postel převlékám jednou za 14 dnů, ve vedrech jednou týdně, bez ohledu na to, spí-li se mnou pes nebo ne. 

Pelechy klasické jsem doma pro psy nikdy neměla, ale povlečené staré štepdeky. Povlečení na nich jsem měnila dle potřeby. 

Na zahradě kavkazanky žádné pelechy neměly, spaly na obyčejných dekách - když výjimečně na něčem spaly. Jinak na verandě, na dlažbě, na trávě, pod smrky, kdekoliv. 

Chodka pelechy má, ale má na nich deky, takže pereme deky a ne pelechy. Do pračky by se nám pelech stejně nevešel. Teď jsem chystala pelech, který měla jako štěně, že ho darujeme někam  do oblasti zasažených povodní. Pelech není okousaný ani špinavý. 

My máme už pár dní, od těch dešťů, na zahradě pár baboček kopřivových. Drží se v blízkosti pasti na vosy udělané z pet lahve, která je v současnosti nefunkční, protože do ní napršelo tolik vody, že je plná skoro po okraj, ale ta voda je sladká, protože je to naředěný ovocný sirup. Moc ráda se na jejich poletování dívám.

Hrály si proto, že byly obě mladé, nedospělé, děcka… V dospělosti je to jiné, jak to píšu v předchozím příspěvku. 

Doplnění: když jste přinesli Matese, bylo to malé štěně, a Gina už byla jinde. 

Myslím, že i kdyby doma zůstala Jessi, tak si spolu s Ginou nebudou v úplné dospělosti hrát  nebo jinak dovádět. Stejně jako to probíhá s Matesem. Pastevci jsou dost jiní. My jsme k první kavkazance v jejích 4 letech pořídili štěně chodky, právě proto, aby nebyla sama. Volili jsme o dost menší plemeno, aby nebyly síly srovnatelné. Kavkazanka se se štěnětem smířila (co jí zbývalo, že), ale nadšená nebyla. Kamarádky ve smyslu, že by si spolu hrály, v dospělosti nebyly, protože kavkazanka neměla potřebu si hrát. Chodka by ráda, ale kavkazanku to spíš otravovalo. Spaly vedle sebe, seděly vedle sebe, chodily vedle sebe, neměly konflikty, ale kavkazanka by byla bývala radši, kdybyb zůstala jedináčkem.  

Kdyby vaše Jessi zůstala, tak čelíte problematice soužití dvou v podstatě stejně velkých fen samostatných plemen.  V případě fen jde o nepřátelství na život a na smrt. A nikdo dopředu neví, jak se bude soužití vyvíjet, a co nepřátelství vyprovokuje, tedy co si feny mezi sebou “řeknou”. Proto jste taky Jessi dávala pryč…

Pro někoho blbosti o postroji a flexi, pro někoho naopak. Pro někoho bude Desenský vždycky jak červený hadr pro býka. 

Držím vám palce. 

A já jsem reagovala hlavně na tohle - 

“Věřte, že tohle ani není o cvičení…je to o ochotě, o tom, co pasteveckou princeznu baví… nebaví… co chce.. nechce…” (Sardullah)

 no, nechci do toho házet vidle, ale tohle je, bych řekla ve značné míře, právě o výcviku (hmn)