Spartakiáda byl v podstatě obšlehnutý Sokolský slet. Soudruzi se inspirovali. Na něm ale, na rozdíl od Spartakiády, cvičili všichni dobrovolně a byla to pro ně čest.
Já nikomu neberu, že se mu cvičení na Spartakiádu líbilo a že jet do Prahy na Strahov byl pro někoho sen a byl na to hrdý, ale já to prostě mám a měla jsem jinak.
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 03.11.2024, 15:24:27
Já teda taky nevím, co to pro vás bylo. Zcela jistě něco jiného než pro mě. Já jsem se nácviku na spartakiádu vždycky všemožně snažila vyhnout. A dařilo se mi. Takové hromadné akce nesnáším. A ještě jako oslava tehdejšího zřízení a vlády komunistů…
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 03.11.2024, 13:05:50
Vy jste paranoidní rodina! Radši umřete, než byste se nechali vyšetřit. A to nemluvím o tom, jestli je to třeba fakt nakažlivé, že můžete někoho ohrozit.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 03.11.2024, 11:29:50
Tak vy jste všichni postupně nějak onemocněli, vy si myslíte že je to nakažlivé, ale k lékaři nejdete? Svatá prostoto! Váš odpor k lékařům vám může být osudný. Ale každý svého štěstí strůjcem, že…
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 01.11.2024, 16:33:36
Balu a nechat si příjmení chlapa, se kterým jsem se rozvedla, ať už byl důvod jakýkoliv? Pro mě naprosto nemyslitelné a taky prapodivné. Když si ho berete, berete si jeho příjmení. Logicky by ste ho měla s rozdělením svazku zase vrátit.
Prapodivné? Kdepak, normální. Žen, které se po rozvodu vrátí k rodnému příjmení, je menšina. To příjmení totiž nosí děti narozené v tom svazku, tak máme pořád stejné, patříme k sobě. Je to příjmení chlapa, se kterým jsme se milovali a do smrti jsme spojeni našimi dětmi.
Příjmení - automaticky jsem si po svatbě vzala manželovo příjmení. Chtěla jsem, abychom měli celá rodina stejné příjmení. A po rozvodu jsem si ho nechala. Mně to přijde přirozené.
Děti dvě příjmení - no to bych jim neudělala. když si představím, že by se tak musely podepisovat a nadepisovat sešity (třeba Jaroslav Nemanický Novák, nebo Kateřina Stradová Habsburková - tak dlouhá kolonka na sešitu a různých formulářích ani není)… Své děti mám ráda, tak proč bych se jim mstila?
Je rozdíl vlastní a cizí děti. Z cizích taky nejsem nijak urvaná. Ale to vaše ve vás roste, je vaší součástí a i po porodu je to pořád kus vás. Do konce vašeho života.
Strach z budoucnosti - vždycky tu byl, ale vždycky nějak bude. Děti se rodily do mnohem horších podmínek a vyhlídek budoucnosti.
Sardullah, to je logické, u ženy se předpokládá nějaký mateřský cit a pud. U muže tak moc ne, a mužům netikají biologické hodiny a mohou zplodit dítě i v poměrně pozdním věku, pokud změní názor, na rozdíl od žen.
Chápu, že někteří lidé nechtějí děti. Ale mám pocit, že je jich moc. I tady je poměrně dost žen, které děti nechtějí. A realizují si city, potřebu o někoho pečovat, na zvířatech. Já to beru, je to každého věc. Všem vám přeji, abyste nikdy nezalitovaly.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 30.10.2024, 09:30:11
Vy jste to zaregistrovala až teď, já a další hned jak to Sarah napsala. Je to podobné obtěžování, jakému zřejmě čelí Vahine a možná ještě někdo další. Od včera se to tu probírá.
Snad by admini mohli najít v nějakém “auditlogu” původce…
Neměli jsme takovou kombinaci, tak vlastní zkušenosti nemám. Ale byla bych velmi opatrná, přece jen i malý pes je šelma, predátor. Moc těmhle mezidruhovým kamarádstvím nevěřím.
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 29.10.2024, 17:43:22
Vahine, chcete naznačit, že vás někdo “stalkoval” pomocí SZ? Jestli to tedy dobře chápu...
Od začátku se tu netajím tím, že bych uvítala, kdyby mohli diskutovat pouze přihlášení uživatelé. Vím, že k tomu není vůle adminů, takže mám jak píšete, Smolíka Pacholíka. Já s tím umím žít, akorát to pak nese negativa v podobě nepřehlednosti a pochybnosti o autorství příspěvků.