Pokud myslíte že to je tak, že výchova nepomůže, poplatek ani evidence, pak musí být stanovená plemena zakázáno chovat. Ano pořád dotazy jaká plemena to mají být, že i jezevčík muže být agresivní. To jo ale tak na začátek by stačilo vyzkoušet to na 5 nejčastěji chovaných a to je Americký pitbulteriér, Americký bulldog, Cane Corso, Rotvajler a Americký Staffordšírský teriér. Možná ještě Akita. Zajímavy je že ty největší bestie jsou Amerického šlechtění. Amíci bojovy plemena chtějí, tak ať si je tam nechají.
A kdo to bude kontrolovat, kdo na to bude dohlížet? Tolik věcí je zakázanejch a stejně to lidi dělají.
V Karlově Studánce? Tak to jsme se včera motaly ve stejné oblasti. My šli den před tím z Vidle ke Královskému vodopádů, dnes jsme byli ve Filipovicích lyžovat.
Já bydlím tady kousek. Včera jsem si říkala při pohledu na sjezdovku v KS, že je ten sníh už dost mokrý, tak lyžování asi nic moc. V lese občas bahno, ale na nějakou túru už by to šlo, tak asi v sobotu taky vyrazíme.
V prádelním hrnci jsem vyvařovala plínky ještě já na dvě starší děti, tehdy ještě jednorázovky nebyly a nebo jen ve formě takové obrovské vložky a neměli je vždycky. Brala jsem je hlavně na cestování. Na nejmladšího už jsem měla pampersky. Když se to tak vezme, je to super vynález, akorát teda toho odpadu. A vlhčený ubrousky taky. 👍
Ale to je stejně zajímavé, proč tu bylo tak málo psů?
Lidi na psy neměli čas. Prádlo máchala v ruce, nádobí myla v ruce, pod autem ležel sám, střechu opravoval sám. Místo psa lepší slepice. Těch bylo určitě všude víc.
Tady se makalo v textilkách, paní sousedka na barevně měla víc. Všude to hlásila, namyšlená ženská. Ty výplaty se dají dohledat, třeba budu hledat… Ale starší výplaty nevím, su moc mladá. 🙂 Pamatuji, že rohlík stál 0,30 a u nás v sámošce prodávali čtvrtku másla, českej salám, hodonínskej, sušenky dukla asi tak 4 koruny a taková tenká jedna za korunu, bus 2 km do školy stál taky korunu, takže my si koupili sušenku a šli pěšky přes les.
Prý tu bylo v okrese 3434 ovcí a průměr v JZD rok 86 2700. Hustý. Psů málo. Sousedi měl boxera, utrhl klukovi kus tváře, u ucha. Nad námi měli několik špiců, školník novofudláka, jedna paní měla dvě kolie, hlídací, to bylo něco. Jezevčík sousedů, co ho picnul jeden slavný pán, a už nic. Ale to je stejně zajímavé, proč tu bylo tak málo psů?
Máslo bylo za 10 korun a litr mlíka za 2 koruny, to si pamatuju dobře.
Ono jen když si člověk spočítá, kolik co dnes stojí, co si člověk musí povinně platit a na co si musí šetřit, tak není možné to utáhnout z 20 tisíc hrubého, ani náhodou. Jak si potom z takového platu můžeme našetřit na důchod ty 3 miliony, jak po nás chtějí?
Před dvaceti lety jsem nevěděla, že existuje pracák.
Existovaly i za komunistů, jmenovalo se to Pracovní úřad a sídlily na Městských úřadech okresních měst. Pamatuju si to, protože jsem tam byla v roce 1986 kvůli práci, úřednice mi tam dala seznam a já jsem si pěkně obešla tehdejší podniky a vybrala si, co by se mně tak asi líbilo. 🙂
Jinak já měla v osmdesátkách plat 1200 Kčs čistého, manžel cca 2x tolik. Dva roky po svatbě jsme bydleli u manželových rodičů v jednom pokojíku, byt byl podmíněn vstupem do strany, ale to jsme odmítli. Po těch dvou letech už to začalo být neúnosný, tak jsme šli sem na sever, byt jsme dostali od zaměstnavatele, do strany se nemuselo, jen se upsat na 10 let a byt částečně splatit. Vydrželi jsme tam cca 16 let, pak jsme koupili na hypotéku domek.
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 13.02.2024, 22:04:22
Jenže ty jsi, Jani, vyrůstala v Brně, ne? Já jsem zažila jídelnu až na gymplu v Hustopečích u Brna a i tam se obědy vozily, teď už nevím, jestli ze ZŠ nebo z průmyslovky. A byly hrozný, skoro se to nedalo jíst, ale lepší než být hlady. Dnes si děcka můžou vybrat z několika menu a jídlo mají velice dobré a i zdravější, než jsme měli my.
Jinak ten elaborát byl asi pro mě, tuším…takže u nás na ZŠ byla jen ruština, angličtina a němčina až na gymplu. Ale ruštinu jsem měla ráda, psala jsem si až do 22ti s holčinou z Běloruska. Dnes už rusky moc neumím, i když jsem se, když jsem tu měla tu paní z Ukrajiny, s ní mluvit rusky snažila, ale marná sláva. Jak se jazyk x let nepoužívá, tak už se to z hlavy dost vypaří. O tom, jestli byli učitelé komunisti, nevím, nezajímala jsem se o to, ale zase vím, že jen díky památníku z 2. světové, který se tehdy před 89 začal budovat, se v obci vybudovala i kanalizace, nový vodovod a rozvod plynu. Do té doby nám v novým baráku netekla 10 let voda. Ale to už jsem tam nežila, už tam nebydlím víc než 30 let a za tu dobu se to tam hodně změnilo. Vracet se tam nebudu, už se cítím doma tady.
U NÁS byly školní jídelny samozřejmostí (a jsem stará=starší než Vy)
To jste ale vytrhla z kontextu, psala jsem taky “Možná to ve městech bylo jinak, ale na vesnicích takto.” Ta vesnice měla tehdy cca 1200 obyvatel a na obědy se chodilo až těsně před revolucí a to do jídelny v místní školce. A bylo to tak ve většině okolních vesnic, jižní Morava.
Odpověď na příspěvek uživatele Rapotačka z 13.02.2024, 20:17:36
Samozřejmost to nebyla.
Ano, dohadovat se o minulosti je zbytečné, ale nebyla jsem to já, kdo tady minulou dobu vyzdvihoval, že bylo všechno a zadarmo. Možná někde něco bylo, ale zas nebylo něco jiného. Vrátit bych to nikdy nechtěla.
Já teda nejsem proti obědům pro děti ve školách třeba úplně zadarmo. Ale…nemalujte si tu dávnou dobu zas moc narůžovo. Já ve škole žádné svačinky zadarmo neměla a školní jídelna tenkrát vůbec neexistovala, stravovala jsem se až doma po návratu ze školy, vařila nám babička, družina taky nebyla. Možná to ve městech bylo jinak, ale na vesnicích takto. A ne, nevadilo mně to, lidi totiž tehdy byli zvyklí se víc spoléhat sami na sebe. Dnes každej řve, proč se stát nestará o to a tamto.
