- Příspěvek #211675
- Nahlásit
Rozumíme si. Já bych 50 tis. za psa taky nedala, když vím, že lze sehnat levněji a není to vůbec o tom, že by ten levnější na ty výstavy nebo zkoušky neměl. Dráčka jsem měla zadarmo, protože se ke mně dostal až ve 20 měsících, přesto je šampionem ČR, SK a PL, měl to prostě vrozený a já mu poskytla to, co ho baví. A aktuálně jsem třeba sdílela taky už staršího pejska s PP, kterého nabízela chovatelka z toho důvodu, že má výš posazený ocas a majitelé ho vrátili, přesto získal CAJC, BOB, BOS, všechny testy má naprosto čisté, cena 800 euro, co jako chtít víc, ten pes má všechno hotové. Pro lidi, kteří se nechtějí piplat se štěnětem ideální. S těmi nestandardy, taky znám osobně jeden případ, jmenovat nebudu, ale na FB je k dohledání…chovatelka darovala zdarma nestandardní štěňátko (zálomek na ocásku a později se zjistilo, že kyčle C) do rodiny s postiženým dítětem. Myslela si, že udělá dobrý skutek. Bohužel ale majitelka si naráz usmyslela, že by chtěla chovného psa, na kterém by mohla vydělávat a tohoto prodala neznámo kam, dodnes se neví, kde pes je. Je to těžký. Já třeba takovou zkušenost nemám, ale chápu někoho, že zadarmo nestandardní štěndo po zkušenostech už nedá. Lidi jsou různý a na první dobrou je těžko poznáte.
Já si myslím, že jsem si vyzkoušela všechno, měla jsem i útulkáče, když na psa s PP fakt nebyly peníze a nemyslím si, že by se u nás měli špatně, měli vždy tu nejlepší péči, neváhala jsem v případě třeba pyometry nebo rakoviny využít tu nejlepší kliniku a vzít si na to třeba půjčku. Když jsem pak sháněla štěně s PP, tak jsem taky postupem času přišla na spoustu věcí, podle který štěně rozhodně nevybírat. A fakt si nemyslím, že dotaz na cenu je nemravný, vždy odpovím. Jen prostě někdy je chování těch zájemců hodně zvláštní. Jsem asi stará škola, ale přijde mi normální pozdravit, slušně požádat a poděkovat. Jinak já jsem taky výstavy nebo zkoušky a vůbec uchovnění předem neplánovala. Říkala jsem si, že prostě chci představitele plemene a ne křížence. To přišlo později, když mě napadlo, proč ty OVVR nezkusit. A pak už to jelo, získala jsem spoustu známých a kamarádů, kteří byli stejně naladění a mně se to začalo líbit a dnes mě to hrozně baví. Je to spíš koníček nebo teda spíš kůň, protože to sežere spoustu času. Ale v těžkých chvílích mně to nejvíc pomohlo. A i když je ten chov spojený se spoustou starostí, tak mě to zatím pořád dělá hlavně radost.