Tohle jsem původně chtěla dát do veselého okénka, ale myslím, že se to více hodí sem… štěně kouše. U nás to teda na berňušku neplatí, ale na moje psí holky by to cca sedělo.
Tenhleten obrázkovej vtípek se objevuje napříč internetem v různých obměnách s různými plemeny, i s goldenem jsem ho viděla. 😄
Pravdou je, že mám asi štěstí na samé přespříliš pohodáře. Znám jediného, co se k němu nemůže přiblížit jiný pes, majitelka má co dělat, aby ho udržela, ale ten mi přijde, že je nepovedené křížení “oba rodiče PP”. Je takový vyšší, štíhlejší a má protáhlejší čumák….jak kdyby tam měl přimíchaného něco jako fleťáka…. takže toho úplně jako GR brát nemůžu. Ač mi paní tvrdila, že je to zaručeně zlaťák.
Pokud je bez PP, tam může být cokoliv a paní si může tvrdit, co chce. Já bych spíš tipla hovawarta podle popisu a chování. 🙂
Sarah, psala jsem ,že retrívři, myšleno obecně, nejsou můj šálek kávy. Ta příliš přátelská povaha s absencí tvrdosti vůči nepříteli, mi nevyhovuje. Mám ráda psy, na něž se můžu spolehnout, že zasáhnou. To splňovaly kavkazanky i černá ruská teriérka. Naopak u samojeda to bylo spíš teoretické, myslím, doufám, že kdyby šlo do tuhého, tak by zasáhl, ale jak by se zachoval doopravdy netuším. Chodka předchozí by se řídila tím, co její souputnice kavkazanka první. Chodka současná sice pouští hrůzu štěkotem za plotem, ale kdyby k něčemu došlo, poběží se nejspíš schovat. V tomto směru je určitým zklamáním, je v povaze měkčí než předchozí chodka. Pro nás, zvyklé na kavkazanky, je to fakt velký rozdíl.
Jinak vzhledově se mi retřívři obecně líbí. Jsou to krásní psi. Já bych ale neocenila ani lovecké vlohy, protože lovecká kynologie mě nikdy nebrala, nikdy jsem se o ni více nezajímala. Z toho důvodu jsem ani nikdy neuvažovala o pořízení loveckého plemena. Vlastně jednou jo, před pořízením samojeda jsem byla na takové křižovatce, kdy jsem zvažovala více plemen. Moc se mi líbil a líbí anglický bulteriér, okouzlil mě Dan z Jeleního luhu, s nímž paní Hana Březinová dělala jak služební tak lovecký výcvik a Dan měl spoustu úspěchů, porážel na soutěžích i NO.
Však to nebylo na vás, to bylo všeobecně, že jsou i rozdíly v povaze u jednoho plemena. Je jasné, že každému vyhovuje něco jiného, jinak by tolik plemen nebylo. Já jsem v minulosti vždycky chtěla NO, ale teď už ne. A nebudu asi radši psát proč, stejně všichni víme a jeho vlastníci by se tady na mě sesypali jak vosy. 😊
Já chápu, že někdo GR nemusí a vůbec mě to neuráží. Jen si dovolím poznamenat, že i u jednoho plemene můžou být velké rozdíly v povaze. Feny mám mazlivky, milujou hlavně děti, ale zatímco Julinka je takový slon v porcelánu, dokáže každýho radostí poskákat, tak Cherry je rezervovaná, ta nejdřív čeká, až k ní dotyčný přijde sám a pak se nechá v klidu pohladit a když nepřijde, tak si jde po svým. Na procházkách neobtěžuje ani lidi ani psy, zajímají ji jiný věci….motýli, ptáci, myši, prostě jiný zvířátka a případně nějaký smrady. 😄 Dráčka lidi nezajímají vůbec, ten visí jen na mě. Takže on je jak se říká opravdu pes jednoho pána. Na výstavách mně ho třeba občas předváděla kamarádka, ale to on už ví, že se ke mně vrátí a i kdyby to předvádění trvalo jen 5 minut, tak pak vyvádí tak, jak kdyby mně neviděl nejmíň měsíc. Pro mě by se přetrhl, na výcviku nebo na zkouškách občas blbne jak hujer, to ho musím korigovat. Doma jako jedinej uklízí po všech hračky, když vidí, že se mně to nelíbí, jak je to všude rozházené. Někdy mám pocit, že rozumí úplně všemu, co mu říkám. Venku na procházce jde kousek přede mnou a vždycky se otáčí, jak jsem daleko a jestli má čekat. Pokud přijde k rozcestí, tak někdy si vybere cestu sám, ale sedne si a čeká, co řeknu já. Prostě je to pes, kterýho jsem vždycky chtěla a i kdyby mně vadilo, že je chlupatej a musím ho česat a stříhat, tak to překousnu, protože jeho povaha je úžasná. A myslím si, že žádnýho takovýho už mít nikdy nebudu. Hrozně rychle to s nima utíká, za rok už bude mít 8 let a bude senior. A moc si přeju, aby mu zdravíčko vydrželo co nejdýl a my nemuseli řešit nějaký ošklivý věci.
No, ono jako zájemců můžete mít třeba na dva vrhy, problém je ten, že spousta jich během té doby, než nakryjete a odchováte štěňata, odřekne z toho důvodu, že chtějí štěně hned a čekat nebudou. Já měla zájemců cca 6, nevydržel nikdo. Takže asi tak. Lidi dnes nemají trpělivost. Nejdýl vydrží lidi, kteří chtějí stejnou linii a umřel jim pes. A jak píše janaa, na prázdniny většinou štěně nikdo nechce, jsou dovolené a lidi nechtějí volno strávit péčí o štěně.
Odpověď na příspěvek uživatele Arosek z 12.07.2024, 12:49:19
Já chtěla psa snad od 6 let. Neexistovalo. Když mně bylo asi 6 možná víc, to už si nepamatuju, přinesl otec štěňátko boxera od svýho kamaráda. Bože, já byla v sedmým nebi a plemeno mně bylo úplně fuk. Rodiče tehdy stavěli barák a štěňátko bylo zavřené v nějaké boudě na stavbě, jen já ho chodila venčit a mazlit. Ale byla jsem malé dítě naprosto bez zkušeností. Myslím, že ani jeho fotku nikde nemám. Bohužel to nedopadlo úplně dobře, pejsek musel po čase pryč a nic rodiče neobměkčilo, je mně snad útěchou, že dožil někde na samotě u lesa. Pak byl další pejsek, NO, to taky nedopadlo, ale o tom se mně psát nechce. Cca v 18 jsem chtěla malýho knírače, nepodařilo se, pak přišly děti a potom se do bytu v paneláku podařilo pořídit jen maltézáka. Až pak konečně po cca 16 letech jsem si konečně pořídila velkýho psa, teda spíš pořídil manžel a protože jsem na tom tehdy byla zdravotně dost blbě a nemohla jsem si úplně zjišťovat informace, tak to byla fenka GR bez PP. Povahově a vzhledově byla naprosto úžasná, zdravotně už moc ne, ale do GR jsem se tehdy naprosto zamilovala, i když předtím jsem si vždycky jako velkýho psa přála NO. Takže dnes mám to, co jsem jako dítě vždycky chtěla…smečku psů a vlastní domek k tomu. 😊 Je to to pravý štěstí? Jo, myslím, že je.
Ale jestli myslíš tu mambu, tak to se stalo v Praze, cca 3 - 4 roky zpátky… Viděla jsi to video s odchytem mamby smetákem? Nějak odborník z pražské ZOO.
Jj, ten odchyt jsem tehdy zaregistrovala a že ta mamba byla úplně jinde, než předpokládali. Jak je vidět, tak i přes různá bezpečnostní opatření a podmínky chovu se může stát všelicos.
Tj. - koho, čeho: města, a tedy semena, kolena atd.
To není o městě.
Mně to spíš sedí v množným čísle. V melounu přece není jen jedno semeno, ale jsou tam semena nebo semínka, když už. Takže prostě bez semen nebo bez semínek. A ta jadérka mně popravdě taky víc sedí. Ale co bychom chtěly po obchodnících, když ani nemají jasno, jestli hroznové víno je hrozen nebo hrozno. 😄
Jani, u nás v paneláku…ale uznávám, že před mnoha desetiletími…hadařovi zdrhl had (myslím, že to byl škrtič) a kolem trubek u WC (máme tam takovou jako díru ke společné šachtě či co to je (??)) se proplazil nejen do jiného bytu, ale i o hodně pater jinam. Jinak já vím, že chov jedáků musí být sakra zabezpečen. A případ s mambou si také pamatuji docela dobře… Jinak ta paní ale tehdy umřela.
Jani, a kdy to bylo a kde se to stalo? Jinak nechápu, že může být někdo tak blbej, to musí být hrozná smrt.
Upřímně, furt to rozklikávám a vždycky mě odradí ta cena… ale po výplatě jí objednám… prostě v letním oblečení mi chybí kapsy, hlavně ta velká v zadu, mám bundu, ta jí má taky, jsem zvyklá tam strkat vodítka a teď je mám pověšený kolem krku, když odepnu psy a už jsem si na to odvykla a s hadrama od 4dox jsem max spokojená… tak dám sice bambilion, ale zase vím, že mi vydrží dlouho…
A vůbec… já si nekupuju žádnou parádu, momentálně mám dva hodobóžový outfity a to mi stačí, jinak vlastně chodím jen ve 4dox a neskutečně mi to vyhovuje, takže tu vestu prostě nutně potřebuju.
Podobnou mají i na muttandgo a myslím, že teď do neděle ještě za zaváděcí cenu.