balu:Já na vlasy jedině Plantur 39, fialový nebo zelený.
Myslíte asi šampon, jasně, každému vyhovuje něco jiného, ještěže je toho na trhu tolik. 👍
balu:Já na vlasy jedině Plantur 39, fialový nebo zelený.
Myslíte asi šampon, jasně, každému vyhovuje něco jiného, ještěže je toho na trhu tolik. 👍
Bobca:můžete prosím popsat účinek těch “tekutých vlasů”…to je šampon?..slyším to poprvé…dík.
To je bezoplachová péče. Je to výborné, když vám extrémně padají vlasy, jednu dobu mně to hodně pomohlo https://www.notino.cz/bione-cosmetics/keratin-panthenol-bezoplachova-regeneracni-pece-na-vlasy/
Občas to použiju i na psy, když potřebuju, aby jim někde rychleji dorostla srst.
balu:Znáte kosmetiku české výroby “bione”? Používám ji. Nejraději řadu s medem.
Na pleť mně nevyhovuje, ale vlasovou používám, hlavně Tekuté vlasy.
bambule:Řekla bych, že nabídka u nás odráží recenze a reklamy na netu. Prostě co je hype tak tu koupíte, ale jsou značky o kterých se moc nemluví a jsou super jen jejich nabídka v eshopech je omezená a neucelená.
Teď jsem koukala, že na jiných e-shopech se dá sehnat něco víc než na Notinu, tak příště zkusím třeba tento krém https://www.korejskakrasa.eu/mary-may-idebenone-blackberry-intense-cream-intenzivne-hydratacni-krem-s-komplexem-z-ostruzin-70g/
bambule:Značku Mary-May můžu doporučit, měla jsem od nich nějaké věci ( čistící gel i ten cica krém, sérum) a spokojenost. O tom, že korejská kosmetika nesedí evropské pletí jsem četla , ale také jsem četla názory dermatologů, kteří to vyvracejí. No mě sedí a funguje, takže proč vymýšlet něco jiného.
Ano, škoda, že nemají nějakou ucelenou řadu té péče. Nebo možná mají, ale nedostane se to k nám.
Většinou to kupuju na notino.cz, a to denní krém s SPF 50, aby se mně nedělaly pigmentové skvrny…nejvíc se mně líbí tento https://www.notino.cz/mary-may/cica-soothing-zklidnujici-a-ochranny-krem-spf-50/ . Měla jsem i od Purito, ale ty jsou mastnější, to záleží na každém, jakou má kdo pleť, jsou u toho i recenze zákazníků, podle toho se dá docela dobře orientovat. Oční krém mám tento https://www.notino.cz/isntree/tw-real-ocni-krem-pro-korekci-tmavych-kruhu-a-vrasek/ , je hodně hutný. A noční krém tento https://www.notino.cz/iunik/black-snail-regeneracni-a-hydratacni-krem-se-snecim-extraktem/ , je taky hodně hutný, což potřebuju, takové ty gelové krémy mně moc nevyhovují, ty si myslím jsou spíš pro mladší pleť se sklonem k akné.
tetrivek:Dostali maso jako šelmy a bílá se jako vždy sprasila. Předevčírem se válela v ještě ne úplně zatvrdlém betonu. Ještě že má tu srst samočistící.
Já si už myslela, že to snad byl nějaký narušitel a ona ho eliminovala. 😊
Stelle:Měli by jí zavřít na psychiatrii na furt. Normální člověk, kterej není duševně chorej, si pořád nepořizuje zvířata a netýrá je. Ta ženskà je prostě magor. A má syna, ten je z cela očividných důvodů u pěstounů.
Dnes by ji na psychiatrii nafurt nezavřeli, bohužel. Vemte si třeba tu Barboru Orlovou nebo Michelle Sudků, ty musely někoho zabít, aby je konečně někam zavřeli, a ještě není jistý, jestli od nich bude společnost chráněná napořád.
Sardullah:Já tady u toho nikdy nevím….na jednu stranu chápu, že je to milovaný pes a chci udělat maximum…na stranu druhou…
Kdyby se mě takhle zranil pes, tak já bych uvažovala spíše o utracení…pokud ne, pokud by mi veterináři řekli, že je velká šance dát psa zase dohromady, tak bych to řešila půjčkou. Upřímně by mě asi nikdy nenapadlo pořádat nějakou sbírku…na druhou stranu asi nikdy neříkej nikdy, tak nechci soudit.
Navíc já jak jsem paranoidní a opatrná, tak nevím jestli bych přispěla (kdybych ty peníze měla) nějakým no name páníčkům, protože budu já ověřovat, že jejich historka je pravdivá, že si jen nechtějí namastit kapsu s pomocí nějaké srdceryvné historky.
Srdceryvný příběh psaný psem v první osobě, aby se lidi chytli. Nevím no, nějak mám pocit, že lidi už nemají takovou zodpovědnost za sebe a za své psy, jak dřív. Něco se stane a hned se vypíše sbírka. Donio u mě skončilo už tou sbírkou na hypotéku jisté paní. Ale vlastně u mě ani nikdy nezačalo.
Hlavně že to neodneslo nějaké očíčko.
Hm, čistokrevní můžou být jen v tom případě, pokud fena nebyla z nějakýho důvodu uchovněná, otec nejspíš taky. Může to být jen z lenosti, ale to je jedno. A pokud jsou označení jako čistokrevní jen proto, že rodiče vypadají jako zlatí retrívři, tak je dobrej výdrb. Ale jak se říká, každá věc má svého kupce, on se někdo nachytá na to, že ušetří tu desítku.
Na takovou nabídku tykání od mužů jsem alergická a vždy řeknu, že to necháme tak, jak to je. V práci si netykám se všemi a už vůbec ne se svým vedoucím, tomu jsem rovnou kdysi na večírku řekla, že jako s šéfem si s ním tykat nikdy nebudu.
Já mám stejně jako bambule ráda korejskou kosmetiku a taky používám hodně tu přírodní. I když nedávno jsem někde četla, že prý ta korejská se na naši evropskou pleť nehodí. Ale mně nejvíc sedí, nejsem po ní červená, ani se mi nevyrazí žádné pupínky a syn chemik mně tvrdí, že záleží hlavně na PH. Nemám ráda takové ty parfemované krémy, ani příliš silné parfémy. Z naší české kosmetiky se mně líbí hlavně Manufaktura a Nobilis Tilia, slovenský Kvitok jsem taky měla, ale tam mi právě vadí ta specifická vůně. Občas si koupím i něco od Caltha nebo od slovenské Soaphoria, spíš teda šampony, ty používám už skoro 20 let bez SLS. Vlasy si barvím, nemám teda nějak moc šedin, ale barvu vlasů mám takovou zvláštní, nelíbí se mi, aspoň se ji snažím barvit tak, aby byla do jednoho tónu, používám barvu Garnier Color Naturals Creme.
Já vzhledem k tomu, že měřím jen 153 cm a taky jsem vždycky vypadala mladší, jsem se taky vždy setkávala s tykáním a s takovým tím přezíravým chováním, jak píše Dafi. Někdy to bylo doslova nepříjemné, třeba v porodnici, to mně bylo 21, na tehdejší dobu si myslím normální věk k založení rodiny a na tzv. hekárnu přišla sestra a povídá: Další sedmnáctka a ušklíbla se. Nebo při nákupech v obchodech, to už jsem s sebou většinou měla i dítě, tak taky tykání a nebo po mě při nákupu alkoholu chtěli občanku, a to byly za pokladnou holky cca v mým věku.
Teď mně aspoň říkají slečno, když už se jim zdám hodně mladá. To mně nevadí.
Já šperky kromě náušnic běžně nenosím, vadí mně to, pak to všude sundávám a zapomínám, kde jsem to nechala. Ale bez náušnic bych nevyšla. A nosím stříbrné.
Buggyra:K tomu bych ráda poznamenala, že my tu máme takový pošahaný systém, že pokud berete obědy, tak máte nárok na příspěvek od zamtele pouze a jedině v případě, že odeberete jeden oběd denně po celý týden. Neexistuje jídlo vynechat, a už vůbec třeba si vzít jindy dvě porce, druhou porci máte automaticky za plnou cenu (ne, že by ta cena byla vysoká, pro někoho, kdo neškudlí na jídle jako já).
Má to prosímvás v zaměstnání někdo také tak? Důvody pro tuhle pakárnu jsou pouze administrativní, aby “se to dobře počítalo”. 🤦♀️
Nemáme. Máme nárok na příspěvek, i kdybychom šli do práce v týdnu jen jeden den a k obědu máme i salát zdarma, ten platí zaměstnavatel celý. Druhou porci bych pochopitelně taky musela zaplatit, to dá rozum, jeden pracovník = jeden oběd. A pokud mám třeba dovolenou, tak si dotovaný oběd taky nemůžu vzít, musím ho zaplatit celý.
balu:Vy, které doma nevaříte, co pořád jíte? Studenou kuchyni, tedy pečivo s něčím? Nebo kupujete hotovky? Já žiju sama, chodím do práce a vařím si. Na obědy nechodím, restaurace a vývařovny nemusím. Do restaurace jdu na dovolené, nebo příležitostně. Nevařím sice každý den, taky se umím odbýt, ale nemohla bych to dělat pořád. A hotovky na ohřátí nekupuji.
Já chodím do firemní jídelny, vaří docela dobře, na výběr je ze 4 jídel, většinou nejím sladká jídla a omáčky. Pokud si nevyberu, tak si uvařím. Ale je to málokdy.
Buggyra:Já vařím a peču proto, že je to ekonomické. Obtěžuje mě to a vadí mi to, ale prostě takhle levně hotové jídlo nekoupím, žiju daleko od zdrojů levného hotového jídla. V práci nám dávají dotované obědy za 25,- a já si z domova donesu levnější porci. Dneska brambory na loupačku, ňamka.
Já nějak neumím vařit pro jednoho, takže radši v práci na to dotované jídlo. I když vařit pro jednoho se spíš asi nevyplatí, snad jedině jíst celý týden to samé.
Já jsem šila dětem oblečení, když byly malé, tak cca do jejich věku 9 - 10 let. Bylo to těsně po 89. roce a pořád v obchodech nic moc nebylo, šila jsem hlavně bundy a oteplovačky, manšestrové kalhoty, občas klukovi košile a mikiny z teplákoviny. Jinak samozřejmě povlečení nebo záclony a závěsy, to tehdy snad každá hospodyňka. Dnes je všeho dost a za pár korun, tak kdo by se s tím dělal. Ani já už ne, protože záda mám jen jedny a už toho moc nesnesou. Co se týká vaření, tak zjišťuju, že dnes je in, aby uměl vařit muž. Dcera třeba vaří jen pro dítě a zeťák vaří vše ostatní, baví ho to a musím říct, že to vždycky výtečně chutná. U nás doma taky dost často vaří nejmladší syn, když přijede z kolejí, většinou si navaří jídlo na týden s sebou. U nejstaršího syna zachovávají vcelku tradiční role, vaří snacha, ale je to taky ona, kdo navrtává poličky, sestavuje nábytek, vyměňuje žárovky atd. Já jsem se třeba dodneška s vrtačkou zacházet nenaučila a některé žárovky, které mají takové ty zvláštní patice ve formě dvou kolíků, taky vyměnit neumím. Ale už umím vyměnit hadici ke sprše. 🙂
megi-the-pes:No, nevim. Neznám nikoho, kdo si myje motýle,
natož v břuchu.
🤣😂🤣