Kurkuma pomáhá skoro na všechno - co se pohybu týče tak na artitidu, revma, proti zánětům, je to antioxidant, čistí krev, je dobrá na oči, zuby, zažívání…
V Indii se tím léčí i zranění (anti bakteriální účinky). My to léta používáme na rány, především u psa ale i u nás. Prostě když přišel pokousanej, tak jsme mu to foukli do otevrene rány a nikdy pak neměl ani jizvy. A to chodil v Indii potrhanej od psů běžně a hodně.
Údajně je v Indii v jednom kraji taková zvyklost, že si z náboženských důvodů lidi sami rozbijeji hlavy (něco bohyni Kálí) a pak si to taky léčí kurkumou.
Náš starší foxterier se neměl rád se sousedovic psem. Žijeme na samotě na louce v horách, silnice k nám nevede, ploty nemáme. Soused bydlí asi 200m přes louku. Když se psi potkali, tak se prali. Ale sami si udělali hranici - kaštan uprostřed louky. Když šel soused k nám, jeho pes ho doprovázel právě ke kaštanu a dál nešel. Stejně tak naopak, když se šla naše fenka projít až nahoru, náš pes sám zůstal max u kaštanu a žádný konflikt nebyl. Pokud ale jeden pes překročil tuto hranici, tak ho druhý vyprovodil se zlou.
Jó a taky když jsem žila v Dilí tak tam na ulicích jsou smečky toulavých psů. Pokud jde člověk sám, nevšímají si ho, ale pokud jdete se psem, jdou po vás. Velice rychle jsme vypozorovali, že celé to město je rozparcelované na úseky, které ovládají jednotlivé smečky. U našeho baráku byla smečka vedená krásným velkým kastrovaným psem. Ti na nás byli hodní, vždycky nás doprovázeli až na jeden roh ulice a dál už nikdy nešli, nenechali se nijak přemluvit. Na tom rohu začínalo území druhé smečky a tam to pro moje psy už bylo drsné…
Byla sama jen loni v zimě, od března, kdy se narodila Anuška, už jsou dvě. Teď už je Anuška velká jalovička a Klotýnka čeká další kraví mimčo, takže jsou dvě a v květnu budou 3. Ale necháme si jen 2 z nich.
Na druhou stranu takhle se tady prostě krávy chovaly, nevím kolik lidí má doma chlév nebo stáj na víc než 3 zvířata. S výjimkou teda těch, co žijí na statku.
Jinak samozřejmě je máme přihlášené, a veterine (tady na slovensku) vadí, pokud pasete kozu na úvaze, ale pokud je (dokonce i koza) sama, tak jim to je úplně jedno. Osobně naše kráva, když byla sama, tak nijak netesknila. Kozy, když jedna nevidí a druhou, tak křičí, jako by je na nože brali, tam bych jednu samotnou určitě nenechala. Ale u té kravy to bylo v pohodě, prostě si víc navykla na nás.
Vracím diskusi zpět ke krmení psů. O víkendu si jedu pro štěňáka (2 měsíčního), ale zvyklého na granule (Royal Canin Puppy). My psům vaříme - máme vlastní maso, tvaroh, vejce… Od chovatele si přivezeme trochu těch granulek. Jak rychle máme prcka zkusit převést na “maso”? Třeba během týdne? Nebo myslíte, že bychom měli granule se skutečným jídlem kombinovat déle?
Máme jí přes zimu normálně v kamenném chlévě - otevřené okýnko, dřevěná podlaha. Nic speciálního. Jsme 700 m n.m. Na zimu jí naroste taková delší srst.
Schválně jsem je včera vyfotila, ale večer se mi to nepodařilo nahrát. Podle mě vypadají normálně, I kůzlata byly loni normálně velký, mlika kozy loni (při první laktaci) měly (dohromady) 5l za den. Sena mají k dispozici kolik sežerou. Je to naše domácí horské seno, plné kytiček a tak.
My zvonek dáváme přes léto, když je na pastvě. Jen jedné (mámě) krávě. Máme starý plechový zvonek na krávy. Dáváme jí ho protože když u nás byla nová, tak nám utekla a 3 dny chodila po lese. Tak jsme si říkali, že se zvonkem by se líp hledala. Ale teď už by neutekla, už si u nás zvykla. Ale zvonek má prostě pro jistotu.
My jsme je takhle měli I loni, poradila nám to paní od krav až do porodu nedávat zrno, aby neměla kráva velký telátko a aby se jí dobře rodilo. Tak jsme to udělali stejně I u koz. A všechny porody byly úplně v pohodě. Letos kozy měly oves dokud jsem dojila, vždy při dojení. Ale jak se zasusily tak už nic.
Jsou určitě březí, jsou už skoro širší než delší, takovyhle tvar měly i loni a každá měla dvojčata.
Ten oves si krásně rozkoušou a v bobkach to vůbec není, i ječmen takhle stráví když se vrhnou na husi krmitko a vyjedi ho. Ale kráva mi to nežvýkala a taky měla celý zrníčka v hnoji. Tak krávě šrotujeme.
Odpověď na příspěvek uživatele Varaxi z 12.02.2024, 14:36:35
Varaxi já si dovolím nesouhlasit. V mém okolí mám celou řadu holek, které kojí/kojily v průběhu těhotenství. Sama jsem to s některými z nich rozebírala (právě v souvislosti se zasušením krávy, takže mé otázky byly dost necitlivé, no prostě mám v okolí více mladých maminek než chovatelů krav). Jedna holčina mi dokonce řekla, že kojila nonstop až do dne porodu. A údajně se mléko na mlezivo změnilo až právě okamžikem porodu dalšího dítěte. Pravděpodobně to nějak souviselo s hormony při porodu 🤔 ale přesně důvod nevím…
Odpověď na příspěvek uživatele Maja z 12.02.2024, 00:19:17
Teda to koukám jak kozám podstrojujete 👍 Ještě že ty moje neumí číst na internetu, ty by mi daly - od té doby co jsou zasušené, tak už dostávají jen seno a vodu a sůl. Občas sušený jablíčka jako odměnu, ale jinak nic. Když dojíme tak navíc mají oves, ale nešrotuji jim ho, baští ho vcelku.
Není to úplně pravda, já s ním sice chodím ven, ale chlap si s ním hraje (mnohem víc než já, pretahuje, haze mu hračky, honí se s nim) a krmi ho. Navic chodí spát k chlapovi pod peřinu, u mě nikdy nevydrží a vždycky preleze k němu, takze myslím, že rád ho má aspoň stejně, ne-li více.
Každopádně dotaz směřuje na to, jak ho (psa) naučit, aby hledal i někoho jiného než mě? Děkuji
Ahoj všichni, chci se zeptat, jak naučit psa, aby hledal člověka (manžela).
Hrajeme s ním na schovku, ale je to strašně nefér, protože mě pes najde ihned (a to i když jsem třeba půl kilometru od domu skrčená v křoví v lese). Prostě chlap otevře dveře z domu, řekne hledej, případně mu ukáže, odkud přesně jsem vyrážela, a pes prostě běží po mojí stopě dokud mě nenajde. Ale když se prohodíme, chlap se schová, já řeknu hledej, tak jde pes zkontrolovat králíky, pak začne čumět do myších děr…
Zkoušela jsem s ním jít společně po stopě, ale to zase kouká na mě, jako kam teda spolu jdeme místo aby sám hledal. Zkoušeli jsme chlapa schovat blízko, aby ho pes ihned našel a hned ho pochválil, ale to se spíš pes divil, za co ho vlastně chválíme…
