Příspěvky uživatele

Ano, opravdu hledá domov.

Takhle jsem včera venčila já. Ušla jsem docela kus cesty, než jsem si všimla, že za sebou vedu prázdné vodítko a pes se tomu z povzdálí tlemí. 😂

Tak vám taky přidám nějaký před a po. Pojmenovala jsem jí Bailey, jak příhodně, je to holka s kulkama. 😱 Nechcete jí někdo?

Projděte si třeba atlas na rybicky.net, není důvod to tu opisovat do diskuse. 

Bohužel někteří opravdu ne. Možná občas zakňučí, hrábnou packou na dveře, ale jinak oddaně čekají na svého člověka, nevidí v něm tu zrůdu, která je týrá. 

A co teprve válení se v hnusech. 🙈 To už je snad lepší, když to sežerou, jsou aspoň čistý. Zatímco taková koupel v kryse, ze které už je jen tekutý mastný flek s červy…🤮 Andí byla expert, ta měla ve sbírce možná i lidské ostatky, jen jsem nikdy nenašla odvahu ty pytle otevřít. 

Přesně. Já bych se tu mohla chlubit s Trixie a Brook, jak stačí jim to nedovolovat a nenaučí se ty hnusy sbírat. A pak tu mám Megalodoně, co se dostane do úplného transu a jde žrát, věci jako ovčí bobky třeba. Nějaký povel, i kdyby ho měla naučený, je v tu chvíli úplně jedno, je tak přetočená, že nevnímá. Většina smečky je něco mezi. Občas něco schlamstnou, na povel to vyplivnou, občas přijdou třeba s kostí, koňským bobkem nebo suchým kočičincem, že prý jestli bych náhodou nepovolila. (Kočičince nepovolím) 

Mictláněti jsem vždycky hrála divadýlko, když chtěl nějaký hnus sežrat, tvářila jsem se jak kdybych kousla do citrónu, prostě brr, fuj, blé, a on se tvářil jako “mně to teda přijde jako ňaminka, ale když se ti to tak ekluje, tak já to jíst nebudu.” Ale u zvířat to moc nefungovalo. Myší dáreček od koček nebo sraženého vrabce do sebe vcucnul tak rychle, že kdybych nevěděla, že tam byli, ani bych si ničeho nevšimla.

Mě jednou na fakultě ulít samec strašilky, přeletěl celou halu a přistál nějaký prvačce na rameni. A tam teda ječela ona, strašilák se tvářil, že jeho se to netýká. 

Náhodou, blecha je tak krásný zvíře. Viděli jste ji někdy pozlacenou pod mikroskopem? 

Fíkovnice, četla jsem to úplně stejně, ječely ty blechy. 

Xolové ani moc ne, aspoň ne ti holí. Ale u vedlejšího sídliště bývala divoká smečka, jako vyloženě divoká, živili se lovem i vybíráním odpadků, nedalo se k nim přiblížit na padesát metrů, okamžitě zdrhali na pastvinu k napajedlu, nejspíš měli někde tím směrem noru. 

A Maggie vám klidně pošlu. Tady jí stejně nikdo nechce. 🙂 Jsem si myslela, jak bude z domu hned pryč - malá, bílá, chlupatá. A ono nic. Manžel tvrdí, že je vošklivá, že vypadá jak ten klaun z "It". 

já si občas kupuji kalendář klidně v březnu až dubnu. 🙂

Ano, našli jsme ji 15.10.2015, a věk odhadnutý na pět měsíců, takže v očkováku má datum narození 15.5.2015. mimochodem vraceli jsme se ten den co k nám přišla z muzea Huicholů, a pro ně je pětka magické číslo. 

Fíkovnice, vždyť jí je už 9 let. 🙈 Je to hrozný jak ten čas utíká.

Vybrali jsme pro ni fakt fajn rodinu, a ona jim v noci tropila neskutečný scény, řvala u dveří, ať ji pustí (ven) ať může jít domů (k nám). Vydrželi to tři dny. Dál už jsme to nezkoušeli, ona byla odhodlaná zůstat za každou cenu u nás. 

Ze života by tam byla hláška “toto heslo už jste v minulosti použili” nebo něco podobného. 

Já přesně takhle vybírala kdysi dávno účet na googlu. Pořád “toto uživatelské jméno již existuje, vyberte jiné.” Až jsem tam napsala něco ve smyslu f*ck you google a ono to též bylo již zabrané. 

Ano, pokud byste hypoteticky ode mne chtěla psa a přišla by řeč na finance, tak takovéhle odpověď by byla více než uspokojivá. Hypoteticky, protože prakticky by otázka na rozpočet nepadla. 

Rozhovor je fajn, pokud nemáte tolik psů a nebo roztomilé štěně a desítky zájemců o něj. Pak je nějaký prvotní filtr nutný. Já mám radši, když mi prostě zájemce o sobě napíše něco sám, ale pokud neví co napsat, můžou vyplnit dotazník. A většina vybere ten dotazník, nechce se jim přemýšlet co napsat. 

Ano, přesně tu. 🙂 

Tohle na mě ráno vykouklo na fb.  https://www.facebook.com/share/p/goF7AAhnnvnT7sxt/?mibextid=xfxF2i

A přesně kvůli podobným lidem se vás pak v dotazníku z útulku ptají na finance. Ne, neschvaluji vyptávání se přímo na plat, do toho nikomu nic není a stejně vám to neřekne, kolik z toho bude k dispozici pro psa. Ale zeptat se na plus mínus rozpočet na psa není úplně od věci. 

Mně přijde, že si tu všichni projektujeme do těch zájemců o psa sami sebe a pak, když dáváte psa k adopci, tak to setkání s realitou je někdy hodně kruté. Měla jsem zájemce o Tori, fajn lidi, všechno vypadalo super, dokud nepřišla řeč na “adopční poplatek” (pětistovka) a následně na finance. Jejich rozpočet na psa? Nula. Dva dospělí, pracující lidé, kteří splácejí hypotéku a vychovávají dvě děti školou povinné, šli do adopce psa s představou, že se to do jejich rozpočtu nijak nepromítne. Uživí ho zbytky z kuchyně, znáte to, kosti z kuřete, slupky z brambor, jídlo co už se kazí. A proto taky chtěli štěně už plně očkované, aby nemuseli nic utrácet na veterině. A já ke psům dávám obojek s vodítkem, i proto si vybrali Tori. Teď jen ukecat na splátky tu pětistovku a mají to finančně vyřešené. 🙈 Asi čtrnáct dní na to se mi chlubili fotkou mopsočivavy, co si za tu pětistovku koupili ve zverimexu. Jak skončila nevím. A to původně chtěli štěně bernardýna, protože dětičkám se líbil Beethoven. Naštěstí štěně bernardýna zdarma nebylo k mání. 

Záleží na povaze vaší i cizí kočky. Mám kastrovaného kocoura a kočku - sourozence. Většinu koček vyženou, ale s některými se kamarádí a dvě už i pozvali domů. 

Když vám čínská appka počítá kalorie na fotce 😅

https://www.facebook.com/share/r/3dhAa57emXpMCfk1/?mibextid=oFDknk