Kdyby někdo chtěl jezevčíčka ať si obalí nervy předem 😅…. Výsledek pulhodinové práce našeho zmetka… aneb pomsta že byl ponechán sám jen s tátou, tunou hraček a plnou miskou🤣🤣
(Ta pulhodina byla na etapy v různé dny)
Chápu, chápu, štěně kouše a dělá loužičky a další roztomilůstky. No Malina hned v prvním týdnu vycítila, že je v elektrikářské rodině a ty přece pracují s kabely, tak nám přeštípla kabely u všech spotřebičů v dosahu, takže nabíječka, kabel od vysavače a od pohlcovače vlhkosti…prostě ňuňánci 😂.
Mě teda zaujala ještě jedna věc, ta rampa…to je pro toho diblíka roztomilého, aby mohl s vámi spát v posteli?
No já se přiznám, že už dlouho nějakej nácvik samoty neřeším, defakto mám permanentně už dlouho dva psy a buď jsou doma sami ve dvou a nebo jeden pes se synem… tohle třeba mě přijde nejtěžší na nácviku, aby to pes zvládal. Takže to i trénujeme… já odejdu s jedním psem a syn zabaví štěndo, ale u kavkazandy tohle nefungovalo… viz video níže… jako odejdu já a pohoda, odejde Gina a pohoda, odejdu já s Ginou a je z ní opuštěnej siroteček… upřímně jsem vůbec nevěděla co s tím a prostě jsem s tím a odcházela s Ginou prostě na tajňačku.
Tak jsem si to tu přehrála, Malina šla očichat telefon, nemohla uvěřit,co to slyší za zvuky a dcera to komentovala, že to štěně zní jako rozbitá husa 😂.
No bohužel. Když se člověku nechce do fabriky, zavře do klece vlka, řekne, že je to umění a nechá si za to zaplatit. Nicméně je spousta podivností, které někdo vydává za umění…
Na Okoř je césta, jako žádná zé sta, roubená je stromama….
Dneska skoro 9 km okruh. Zaparkovala jsem o vesnici vedle, pěkně došla na Okoř a zpět k autu. Bylo teplo, tak se Malina zvlažovala v potoce, já si pití zapomněla, tak jsem sušila hubu. Lidí jsem za tolik nepotkala, jak jsem čekala, hlavně když jsem nešla po červené, ale po modré a zelené, tak jsem byla prostě skoro sama. Celkem vtipná byla část zelené trasy, která náhle vedla to hodně prudkého kopce, pak zase dolů a pak ve finále jsem zjisitla, že jsem si to mohla zkrátit po rovince, taková šikana pro hloupé turisty, co sledují značky, nikoliv mapu 😂. Ještěže jsem zrovna plná pocitu, že bych měla zhubnout a ten kopec bylo takové fitko zadarmo 😄.
My dnes procházkovali ve Slaném. Trochu jsme zmokli. Mám nový mobil, žádný dělo, ale se starým to už nešlo. Krom toho, že jsem často vypadl signál, mi dost vadila absence map.cz, bez těch se mi těžko objevovali nové trasy. Chodila jsem proto do lesa s tabletem a připadala jsem si jak japonský turista. První fotka je šneččí schůze, kterou zinsenovala má dcera, pak Malina, klášter ve Slaném
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 25.05.2024, 12:54:52
Nic si z toho nedělej, mně se tohle taky občas stane. Prvního psa jsem zapomněla jednou u krámu. V obchodě jsem potkala tátu, tak jsme šli spolu domů, to jest přešli náměstí, prošli ulicí a šli po schodech a na těch schodech přišla řeč na psa a v tom jsem si vzpomněla, že je na tom náměstí. Tak jsme metli pro něj zpátky a přišli k němu z druhé strany než jsme odešli a můj jindy způsobný pejsek, seděl uprostřed chodníku a vykuleně zíral směrem kudy jsme před tím odešli. Když jsem za jeho zády promluvila, byl fakt šťastný, jeho výraz říkal “tak tohle mi už víckrát nedělej ” 😄
Malině se nyní hrozně líbí běhat u kola, zkoušeli jsme to 2x a tahá jak šílená, touží běhat v tahu. Když jsem dneska na procházce zkusila běžet, tak vystřelila s takovou energií, že jsem se trochu bála, že padnu na hubu. Tak budeme muset pořídit další postroj, protože ten, co má, je k tahu nevhodný.
Chlap, který napadne, natož zmlátí ženu, je totální spodina, míň než štěnice…
Přesně. Uplně se mi vybavilo, jak brácha přišel do hospody a nějaká ženská mu stříkla do obličeje slzák, udělala to asi 10-ti lidem a samozřejmě je nas…., ale neuhodil jí nikdo. Jen teda podali trestní oznámení. Jestli ženská dostala nějaký trest, třeba podmínku, to nevím, ale čemu by asi pomohlo, kdyby jí za to zmlátili a ona pak zemřela, bylo by někomu líp?
Prostě chlap je ubožák.
No a jak píše Sardullah, stát udělá tyty, jede se dál.
Krom toho, že je to komicky málo, by mě zajímalo, jak se tomu chlapovi spí. Já zavinit něčí smrt, tak jsem asi na psychiatrii.
Reakce chlapa je neadektvátní i v případě, že by jela nějak těsně za těmi dětmi. Další věc je, že pak bych spíš vinila jednoho z rodičů, že nejedou jeden v předu a druhý vzadu. Ta mámá od dětí musela být asi docela nána ne? Pardon ten výraz. Což by mě zajímalo, jak se spí jí, když díky její lži muž zmlátil ženu.
Jinak mě s kamarádkou před lety v Praze téměř na Václaváku napadly skinheadky a taky lidi chodili kolem a nikdo nám nepomohl. Až jsem se já vymanila a běžela sehnat pomoc a to se teprve daly na útěk. Myslím, že kdyby nás tam ubily k smrti, tak by lidi chodili kolem a tvářili se, že nic nevidí.
Vrátím se ke starší kauze pokusané paní v útulku ve Žďáře. Ptala jsem se totiž kamarádů ze Žďáru na ten útulek a neměli o něm ani tušení. Když jsem jim ukázala fotky, tak reakce byla, “aha, to je ta zahrada, jak tam bydlí bezdomovci a oni tam mají psy jo?"
Takže váš dojem, že to je celý nějak pochybný, v podstatě potvrdili a dost by mě zajímalo, jak vůbec na to došlo, že mají útulek. Možná se to nějak dotuje městem a proto se nahlásili? Je to vůbec někde oficiálně vedené?
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 20.05.2024, 09:04:42
Některé jsou opravdu velmi povedné a dost jsem se tu zasmála. Zaujal mě taky ten, jak neordinují a pak mají pauzu od toho neordivání, to znamená asi, že ordinují že? 🤭
Mám to úplně stejně. Mám městského psa, kterého pro své potěšení tahám do lesa😄. V ulicích kouká na lidi se zájmem - co ta paní tam pleje v záhoně, proc to dítě ječí, co ten chlap nese do auta…. Říkám jí : Kelišová nečum a pojď!
Jo tak to je přesné, taky jí občas řeknu, Keliško pojď. Zrovna dneska si paní povídala s mladou slečnou a Malina se postavila k nim, jak nějaká pavlačová drbna a ony si tak povídají a najednou koukají, že dole je černý pes, který se zájmem poslouchá, o čem je řeč…no pokud vedly do té doby vážný hovor, tak je to tímhle přešlo 😄.
Mno jak těžký život u nás Malina má, se ukázalo dnes, když moje dítě mělo celý den být u kamarádky a já si sedla vedle své dcery na gauč a povídám “Ty moje princezno, ještě si tě musím pomazlit, než půjdeš pryč” a už z druhé strany do mě šťouchala Malina, že si teda jde pro to pomazlení, jak jsem říkala 😂. Ještěže mám tak hodné dítě a nevadí jí, že s ní mluvím, jako se psem 😄.
Venčení bylo tenhle týden,že jsem místo po lesích s Malinou chodila po městě a ona si to dost úžívala. Každou chvíli zastavovala a otáčela se po mě a byla nadšená. Sice městem chodíme, ale obvykle spíš jen ke škole a domů nebo z města ven do polí. Asi se jí líbilo křižovat všechny ty uličky, mohla pozorovat paní, co zalévala květiny, chlapa na skateboardu, kterého táhl pes a spoustu dalších věcích, které fakt v poli nepotkáte. Pak už mi přišlo, že na každého člověka koukala “a co zajímavého budeš dělat ty”. V jeden okamžik mi ale začala stávkovat a táhnout mě jinam a pak mi došlo, že mířím cestou kolem našeho veterináře, tak jí říkám “my nejdeme k veterinářovi, jdeme jen kolem”, ona se uklidnila a v pohodě uvolněně prošla kolem dveří. Ještěže si to nechala vysvětlit 😂.
Zítra mám v plánu, ale zase nějaký ten les. To zas dělá dobře na duši mně.
Ano, Kometo, máte pravdu, že při spinálce bývají lidi při vědomí, jen jako lehce v limbu a nic si pak nepamatují. Já byla fakt tuhá, subjektivně určitě. Měla jsem od příjmu dost vysoký tlak, tak mi dávali k mým práškům ještě nějaký jejich navíc a stejně byl vyšší a v den operace mi dali ještě prášek na uklidnění a pak něco do žíly, co dávají i při kolonoskopii nebo gastroskopii, což důvěrně taky znám. No a spolu s tím práškem dohromady ze mě udělali plyšovýho medvěda. Jak mi to dali do žíly, byla jsem v tu ránu tuhoš. A já jsem ráda 😉
Když jsem byla před lety na operaci boule ve stehnu, tak jsem dostala jen nějaký oblbovák a asi mi umrtvili to místo, kde se mělo operovat a vzbudilo mě, jak řval člověk, co vozil na sál, že jede pro tu slečnu a sestra mu odpovídala, že jsem usnula a nějak z toho měli všichni srandu, že mi umrtvili nohu a já usnula jak dřevo celá 😄. Ona totiž na vedlejší posteli byla paní, která měla zrovna rehabilitační cvičení a jak s ní ta sestra mluvila tím klidným hlasem a počítala každý ten cvik, tak to mě prostě dorazilo.
No a když jsem byla na gynekologické operaci, tak tam jsem je vyděsila, že jsem prý nešla probudit a když mě probudili, tak jen mi něco doktor řekl a já zas pár hodin spala. Prý jak mě vezli chodbou a byla jsem extrémně bledá, tak si jedna paní na příjmu myslela, že jsem jim asi na sále umřela a chtěla z nemocnice utéct. Netušila, že jsem bledá normálně a jasně, po operaci jsem svou extrémní bledost ještě vylepšila na průsvitnost.
Mně se do budky uhnízdily sýkorky uhelníčci. Teď jsem přijeli po 5 dnech domů a budku shodil vítr. Budka leží na zahradě vchodem nahoru, zevnitř se ozývá ptačí švitoření a viděla jsem dovnitř zalétnout dospělého ptáčka a teď teda nevím, mám to nechat, jak to je, nebo dát zas budku někam výš? Brácha říká zpět pověsit,aby se na ně nedostal predátor, já se zas bojím, aby jsme svou snahou pomoct nenadělali víc škody než užitku.
