To tenkrát nebožka thajka. 🤣 Pršelo jako prase a já přijela z nákupu. Otevřela jsem barák a říkám psům táhnite se vychcat. Tak otráveně šli. Já v kuchyni vybaluju nákup a s plnou náručí chlazených věcí jdu do chodby do ledničky. Vejdu do chodby a tam dřepí thajka, zamyšleně čumí z otevřených dveří ven na ten déšť a chčije na koberec. 😂
Zatím se teda vždy přemohla a nakonec v nejvyšší nouzi to ven s útrpným výrazem vynesla 😄.
Nezačínejte Barvou kouzel, ta je divná. Jako je dobrá, ale musíte už být s autorem na stejné vlně. Je lepší začít až dalšími jeho tituly.
Pokud Vám nevadí pohádkový nádech, doporučuji titul Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci. Pokud se chcete zasmát, zkusila bych Soudné sestry. Dobré jsou i tituly se Smrťem, začala bych Mortem. Nebo je taky pro začátečníka, který neví, jestli ho to bude bavit, vhodný Erik.
Nejsou sice ze Zeměplochy, ale poznáte na nich, jestli je sir Terry Vaše krevní skupina.
Vidíte a já zrovna začala Barvou kouzel a dost mě to chytlo. Přitom to byl spíš omyl, knížku po mě jenom někdo posílal a tak jsem nahlédla, co je to zač a nakonec přečetla celou a dost jsem se u ní smála. Ještě jsem nepřečetla všechny, ale už jich mám dost přečtených. Osobně mám ráda Zlopočasnou, pro mě je to nejlepší postava, NacMacFígly…v těch knížkách občas bylo něco čemu jsem se smála až jsem slzela
Já nejen, že jsem neměla žádné funkční boty, ale nemám ani žádné funkční oblečení do chladného počasí na ven 😀 (ve městě to bez psa nebylo úplně třeba)…
koukám po 4 dox zimních kalhotách a nějaké vestě. Není to úplně nejlevnější…vím (myslím?) že si tu někdo 4dox oblečení chválil. Tak jestli to někdo používáte a velikostně to podle tabulky taky sedí?
Teď je to ještě dobrý, ale až bude zima, tak pořádné oblečení na ven bude asi nutnost. Zatím chodím ven v tom, co mám normálně i do práce, akorát když proběhne pes kolem blátem nebo na mě skočí, tak to taky není ideálka …
Já se vybavovala funkčním oblečením kvůli Malině. Teda něco jsem měla, ale ona mi ze začátku tak odhodlaně chodila v dešti, že jsem si kupovala goratexové boty na léto i na zimu a goratexovou slabou bundu. Zimní goratexovou bundu nemám, ale to co mám případný sníh vydrží..no a když jsem se takhle pěkně vybavila, přestala být Malina odhodlaným štěnětem a stala se z ní princezna, která si nejraději ani nožku nesmočí. Jako dneska byla na zahradě jen lehce mokrá tráva. Milostpaní se posadila mezi dveře a oznámila mi, že se můžu vyčůrat za ní, že ona to ještě chvíli vydrží. Marně jsem jí lákala a když jsem teda šla domů a ona teda taky, tak jí povídám “ty jsi teda princezna” a ona vydala zvuk jako princezna takové jakoby “jo” hodně vysoko 😄.
Do práce jsem často chodila ve venčícím oblečení, protože jsem chodila v době, kdy jsem v šatně nikoho nepotkala. Teď ale chodím do kanclu a tudle jsem ráno automaticky vzala své goratexy od lesa…no říkala jsem si, že mi moc lidí na nohy nevidí, tak si nikdo nevšimne a hned v osm při vaření čaje, přišla kolegyně do kuchyňky a hned jsem viděla, že ty moje apartní venčící boty zaregistrovala 🤣. Ostatní kolegyně krásné bílé boty, různé střevíčky a najednou jsem tam stála já v zaprášených goratexových salomonkách 🤭.
Ano prosím, chci další knihu, i když jsem tu první ještě nepřečetla. Dokonce jsem se asi po pár kapitolách vrátila na začátek a musím říct, že mě baví víc než na poprvé, protože to jsem ta písmenka moc hltala a málo vychutnávala. Četla jsem si a pochechtávala se a najednou koukám, jak na mě Malina zkoumavě hledí, zda mě nehráblo a takže jsem se pak chechtala ještě tomu.
Můj ježíšek bude dost rád, když dostane tip, co mi má koupit. Takže já to vlastně ani nedělám pro sebe a vy, Zrzavci, pro mě, ale pro mého ježíška, který se každoročně trápí, co mi má dát a já mu většinou nic moc neporadím a tohle bych mu teda zase poradila 🤭.
Včera se nám jemně ochladilo, ale stejně jsme nevytáhli paty z domu páč pršelo a to dost a Malina říkala, že jí nevadí válet se na gauči a že čůrat vůbec nemusí…no nakonec musela a byla tak laskavá, že s tím nakonec šla ven. Dneska bylo příjemmě, tak jsme se prošli. Jen teda včera večer jsem objevila, že má zlomený dráp na přední noze. Chtěla jsem k veterináři, ale nedovolala jsem se a dnes odpoledne už byl dráp pryč, sama si to nějak ukousla. No ale celkem mě pobavilo, když jsem to objevila a hlásila muži..já vám nevím, ten pes se na mě kouknul pohledem jakože jsem jí zradila a vše vykecala “ty taky koukám musíš všechno vyžvanit co?”. Jen teda nevím, proč jsme to teda měli tajit. Jakože když se o tom začne mluvit, tak se to bude i řešit?
Je super, že tu už je podzim. V tom vedru jsme si ty procházky neužívala ani jedna.
kdysi se selfíčka nedělala..Teda aspoň u nás-nikoho to nenapadlo,že by to nějak šlo..Fotilo se jen dítě..U narozeninového dortu sem tam rodinka,i když spíš jenom děti..Těch mám mraky..První foťák měl brách “Flexaretu”..Do toho se čučelo zhora..Já pak takový větší na film,ale jak mám digitální,tak sem tam s kámoškou,když někde jsme na wellnesu,tak když je pěkné pozadí třeba z rozhledny,tak to selfíčko udělám..foťák zajištěný na šňůrce na zápěstí--kdyby náhodou🤭
Jinak,toťka jsme se fotily s holkama u garáže..jsem se nemohla poznat..se teda nemaluju,ale kdybych začla,tak bych se asi styděla vylézt na ulici,aby se lidi nedivili,co že se to se mnou stalo??
Já taky žádná selfíčka nedělám, ale vždycky se najde nějaký dobrák, který mě s tím dítětem vyfotí taky.
Však malovat se člověk nemusí tak, aby nebyl k poznání, ale tak, aby si lidi řekli, dneska jí to nějak sluší, ale vlastně na to nepřišli, čím to 😉.
Tak tohle, až povím meginkovi, mě nechá zatknout a odvézt do blázince zároveň.
Malina ne že by měla objímání ráda, ale myslím, že má ráda jakýkoliv kontakt, asi by se nechala umazlit. Nemá ráda objímání od dcery. Nevím proč, buď to má ráda jen od “vyvolených” nebo to dcera nedělá dobře, každopádně jí napomínám, že nesmí dělat psu věci, o kterých ví, že je nemá rád.
První pes už jako štěně neměl rád moc mazlení, drbání za oušky a tak podobně to jo, ale jak se to moc přehánělo, tak znechuceně odcházel a pokud ještě po té si někdo myslel, že je zvědavý na nějaké pohlazení, zalez pod gauč tak, aby na něj nikdo nemohl. Třeba chodil spát k našim do postele, táta ho nutil, aby si lehl k němu na polštář, ale to on nechěl, jedině k nohám a nevšímat si ho, maximálně jednou pohladit, jinak odcházel. Až když ho srazilo auto, já ho nosila na čůrání, dávála mu pít po lžičkách a starala jsem se o něj dokud se z toho nedostal, tak si přišel lehnout místo k našim ke mně a dal mi hlavu na polštář. Brala jsem to jako vyznamenání. Když ho naši chtěli pustit před dům, tak místo toho šel za mnou do pokoje a ležel mi nalepený na nohy. Ta nehoda ho změnila, měla jsem pocit, že jsme se na sebe napojili. Timík, druhý pes, byl v tomhle tak na půl cesty mezi Malinou a Stypíkem, tedy prvním psem a Malina je zas zvláštní v tom, že miluje mazlení snad na všechny způsoby, ale že by si někdy lehla a nalepila se na nás, třeba když jsme na gauči, to teda vůbec nedělá. Jen ve stanu to udělala, když jí asi byla zima. Myslím si, že je výhřevná a prostě nemá ráda to teplo z nás. Sama ráda a často leží na dlažbě, což mi přijde zvláštní, jelikož žádný extra mohutný kožich nemá.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 05.09.2024, 14:13:38
Tudle se muž divil, že se maluju na procházku se psem, ale tak nějak platí, že čím hůř vypadám, tím víc lidí potkám a pak blekotaj, že mě málem nepoznali, protože dneska hůř vidí a ptají se mě málem soucitně, jak se mám 😂. Tak to mě naučilo hodit obličej na ten ksicht, i když jdu do lesa a kvůli dítěti se dost často maluji i na doma, protože ty momentky roztomilého dítěte s tou zdrchanou matkou v pozadí nevypadaly zrovna nejlíp 🤣.
To bude tím, že máte pastevce a já psa kříženého z kamzíkem a ty granule mi přijdou, že voní spíš jako jídlo pro koně, v Malinině případě pro kamzíka 😄. Což nám plně došlo, že máme psa s kamzíkem. až loni v Českém Švýcarsku. V místě, kde pejskaři zůstali raději dole pod skálou se svými miláčky, jedni vzali psa do tašky, tak naší Malině zajiskřilo v očích a že do toho půjde a vypadá to tak báječně nebezpečně. Tak vylezla až nahoru a říkám si, že dolů jí snad nějak sneseme a ono teda koukla, řekla si, že to asi přípískla, ale že to teda zkusí a i se sama dostala dolů a ten krásně šílený výraz absolutního blaha dole pod skálou byl k nezaplacení.
Malina teda yoggies má docela ráda. Jsou to asi jediná značka granulí, které sní bez keců “a kde mám dneska maso a tos upadla na hlavu, tenhle hnus jíst nebudu”. Zatím co jiné značky jsem mohla nechat pytel granulí otevřený a vůbec si jich nevšimla, tyhle musím zavírat, jinak se samoobsluhuje.
Dámy, jestli to u nás není třeba generační problém 😂
Mám ho, ten generační problém. Tuhle jsem nadtím přemýšlela, když se někdo vytahoval, že má doma dvě porshe. Tak si říkám, no a co? Mě zajímá kolik tam narvu věcí a spotřeba a dobrej výkon ocením při předjíždění. Nicméně musím jezdit plynule, aby se mi dcera nepoblila v autě, takže nějaké rychlé zrychlení z nuly na sto mě taky nebere a kolik to vytáhne? Já jezdím podle předpisů 🤣.
Tak ta Šumava teda. Musím říct, že turistů tam bylo dost, ale podařilo se nám najít i místa, kde jsme nikoho nepotkali. Celkem mě zaujalo, když jsme šli na Helfenburt u Bavorova, že les byl plný obřích mraveništ. Našla jsem i dvě, které museli mít víc jak 170 cm na výšku. Já se s takovým mraveništěm nikdy předtím nesetkala.
Oni musej mít aspoň krásný oči, aby vykompenzovali tu povahu. 😂
To je fakt. Ty oči to vykompenzujou. A když kámošce zdrhl v lese a ona odjela domů, ty vyčítavý oči “vždyť jsi věděla, že se vrátím zpátky k autu, tak jaktože jsi tam nebyla?” Nenechal se od ní ani pohladit a dělal, že jí nezná, když si pro něj druhý den jela. Kdyby s sebou neměla svou sestru, ke které se měl, tak by si ti hodní lidé, co ho našli, mysleli, že je nějaká tyranka nebo ten pes není ani její 😄.
Nepsala jsem,že by žádný pes třeba nekńučel,ale když kńučel,škrábal dveře,tak byl okřiknut,poslán na místo.Nedovolovala jsem jim to.Ano někdy to napomínání,korekce trvalo i dlouho,ale každopádně jsem si důsledně trvala na tom,že bude klid.Dřív,či později to pochopili všichni,že to prostě dělat nebudou A to jsme zase u té výchovy a důlednosti.Jsem člověk,co nemá rád,že něco nejde a vždy zkouším všechno možné aby to šlo.Jak se říká:" Neříkej,že něco nejde nebo se najde jiný blbec který to udělá."
Asi milionkrát byl poslán do patřičných míst a stejně pokračoval v kňučení. To snad byla jediná věc, kterou si nedal vymluvit. Jak se něco háralo, tak neviděl, neslyšel a všechno zapomněl. Nicméně netvrdím, že vy byste situaci nevyřešila, nám se to nějak nepovedlo. Vyřešilo to až stáří.
Jinak já venčila s rodinu na Šumavě. Byli jsme tam od soboty do včera, v kempu pod stanem. No my s mužem dva dny mimo provoz, průjem a zrvracení. Myslím, že se z toho vzpamatováváme ještě dnes. Ten den, kdy jsme jen leželi ve stanu, tak teda metál zasloužila jak dcera, ktekrá si kreslila, hrála si s koníky a trpělivě čekala, zda rodiče přežijí, ale i Malina, která zas ležela ve stínu před stanem a taky teda čekala, zda přežijem. Pár procházek jsme přece jen stihli, pak dodám fotky.
Musím říci,že jsem tedy s žádným psem kvůli hárání fen žádné velké problémy neměla.Ano,že 1-2 dny nechtěli žrát když se hárala fena doma,to ano,ale to zase nijak neřeším.Chceš,necheš,hubený žádný z nich nebyl,ale že by otěžovali ostatní to ne.Bylo jedno jestli to byl krycí pes,co kryl nebo pes,co nikdy nekryl.Ale já asi v tomhle psy dost cepuju.Nenechávám olizovat čůránky,vyžaduju poslušnost,ale zase se nevyhýbám kontaktu s háravou fenou,kde psa učím se ovládat.Zrovna před asi 14 dny jsme byli s Alanem na procházce a přiřítila se k nám nejmladší fena bordery sousedky.Koukala jsem,kde je panička s ostatními.Byla hodně vzadu,jednu fenu na vodítku a volala,že se ji hárá.Volám,mě to nevadí.Psa jsem nechala s fenou pozdravit a odvolala jsem ho a už mu víc nedovolila fenu nějak otravovat.Zpočátku to byl opruz,neustálé povelování,ale ke konci procházky už si hrál se zbývajíci fenami a háravku neřešil.Doma naprosto vklidu,nekńučel,žral normálně.Druhý den jsme šli okolo,běžel feny k plotu pozdravit a ikdyž se tam háravka u plotu nastavovala,pes nijak nevyšiloval.Zavolala jsem na něj a šel dál.
Tak to jste měla kliku. Timík, pes, co jsem měla před Malinou, ten byl jen lehce neklidný. Nalepený na dveře, chvíli třeba kňoural, ale v noci spal pěkně, ale co dělal můj první pes. No to bylo něco. On vydržel několik hodin kňučet, třeba i v noci a trvalo to týden minimálně, stalo se, že i 14 dní. Docela jsem u něj uvažovala o kastraci.
To si přečtěte…žena - 23 let - má u sebe ještě dalšího psa, co jí nemůže být podle našich skvělých zákonů odebrán. Ti dva psi, mimochodem kříženec NO a fena, byli v klecích zavření víc jak měsíc bez vody a žrádla. A ta žena tam do toho bytu chodila!!
Lhostejní byli i sousedé, přece museli slyšet, že psi štěkají nebo se snaží z kleci vyprostit.
A ano, jistě to bude jen podmínka.
To máte těžký. Já si taky moc sousedů nevšímám. Třeba paní nevypadala zas tak, že by vás napadlo, že tam má psy, na které kašle. Psi třeba nevydávali hluk. Já si třeba myslím, že naše Malina by ani neštěkla. Vůbec by jí podle mě nenapadlo se takhle domáhat pomoci.
Za tohle by měly padat tresty natvrdo, ale bohužel.
Mě jednou na fakultě ulít samec strašilky, přeletěl celou halu a přistál nějaký prvačce na rameni. A tam teda ječela ona, strašilák se tvářil, že jeho se to netýká.
Bývalý spolužák to taky doma měl a vyprávěl mi veselou historku, jak se mu ztratila a nemohl jí najít. Pak k nim přišla nějaká paní na návštěvu a najednou kouká, že jí leze po noze, tak přemýšlel, jestli jí má odchytit a nebo doufat, že si nevšimne a nechat to tak 😄.
U nás se taky bonzuje na ostatní. Pamatuju dědka Máfa s původní smečkou ještě, jak kdysi přišel ze dvora, sedl si naproti mě, kouknul a pomyslel si: hele být tebou, tak se jdu podívat na dvůr. 😂
Trvalo mi to vteřinu, než mi seplo, proč na mě tak čumí. Vyletím z gauče, zdrhám na dvůr a tam otevřená branka a psi běhali po ulici a honili sousedy, co se snažili dostat k brance a zabouchat na ni. 😂
Bonzuje se, aj když mi někdo něco ukradne. Třeba kus snídaně ze stolku. Ostatní si stoupnou bokem, viníka nechají stát na hanbě uprostřed a to my ne, to si vyřiď s ním. 😂
Jojo, jak na mě začne pes se dívat určitým způsobem, tak prostě mi dojde, že mám něco zkontrolovat 😄.