Elektronickou knihu jsem už zkoušela číst a vůbec to není ono. Miluju vůni nových knih, šustění papíru a celkem labužnicky dávám do knih záložku a ráda se po každé přečtené kapitole dívám, jak záložka “putuje” knihou k jejímu konci.
Miluju i staré knihy, ty voní a hlavně papír šustí jinak, ještě příjemněji.
Dyť jó, já mám taky světovou novinku, ale někdo to holt potřebuje inzerovat. Mně jednou někdo vyprávěl, že má psa za 100 tisíc a nikdo jiný ho v republice nemá, jak jsem opáčila, že mám psa za 700 Kč ( Timík útulkáč) a taky ho nikdo v republice nemá 🤭.
V čekárně u veterinářky jsme byli před týdnem, před námi jen tři psi, po nás dvě kočky a jedna nesocializovaná, agresivní skoro ovčačka. Naše malá neměla nikdy problém vejít do čekárny s radostí. Ale tentokrát se po ní ohnala ta fena, paní jí nemohla ani udržet a to fenka měla tak přes 20 kg, pak přišla fenka stejně labilní byl to československý vlčák. A já si říkala na co si je pořizovali, proč se jim nevěnovali a nevěnují. Prostě tohle nepochopím. Naše seděla celkem v klidu, jen s jednou border kolií si chtěla pohrát, laškovala s ní. Pak se pomazlila s paní doktorkou, dostala pigáro o kterém ani nevěděla. Smlsla si na pamlsku. V čekárně nám pochválili zlatého retvívra a šli jsme domů. Poslední očkování na tetanus nás čeká mezi svátky. Pak budu klidná,. To naše čunče zase ochutnávalo ovčí hovno a to se snažím ji bedlivě hlídat. Ale kamarádit s ovcemi musí od mala.
Já si třeba o své fence nemyslím, že by byla labilní, ale veterináře teda taky nedává. Jako jiných psů si nevšímá, ale posledně tam udělala tyátr kvůli klíštěti, že tam už bez muže nepůjdu. Sice pak koukala stylem “jé to je trapas, to bylo jako celý?". Náš veterinář je prostě typ chlapa, co se jí nelíbí a ještě jí předtím kastroval, takže fakt není ani trochu důvěryhodný.
Letohrad je myslím, někomu jinému, pokud se nemýlím. - tam bych měla vědět kam to jde.
Trickyvoo - to bé chtít zatlačit - výrazně, někteří jedinci mužského pohlaví mají vchovanou hroznou ignoraci a odolnost vůči přáním manželek a když je nechytíte pod krkem, tak si to prostě nejsou schopní zapamatovat 😀
Měla jste pravdu vy a Megi, on si myslel, že je čas a myslím, že by to na to nakonec zapomněl a to bych asi koukala u stromečku jako Bambi.
Nebojte se, číst umím. Ale vzhledem k tomu, že Ronja v jiné diskuzi píše cosi o tom, že pes má velikost bundy 50 či tak nějak, nejspíš to jenom motejl nebude 🙄
Ale důležitý je mít ve všem hned jasno…
Taky se mi zdá, že je to velmi záludný nick a má jiného psa než motejla.
Odpověď na příspěvek uživatele eena z 01.12.2023, 09:58:08
Vy máte moskovačku? Aha, tak to se asi spíš bojíte o ty vlky že? Já nevím, jak je na tom pastevecký pes s čichem, ale myslím, že vlka by cítil a vlci se zas raději vyhnou vám. S takovým psem bych se nebála vůbec. Myslíte, že by při setkání vlka pronásledoval? Nemá to spíš nastavené tak, že by ochraňoval vás? Možná bych v lese dělala mírný hluk, aby o mě věděli. Třeba trochu mluvit na psa.
Ono jak zadavatelka píše “…nechci to vyloženě opsat…”, tak to dílem asi opsat chce.😀
A to už jí antiplagiátorské programy můžou zachytit. No, stejně se pak už neozvala…
Jo jo, potřebovala něco, aby to nebylo vyloženě opsané 🙂.
Jinak vyloženej dříč je moje Malina. Zrovna dneska mě upozornila na chlapa na poli. Vidím na ní, jak střihne ušima, tak vím, že něco divného vidí a on chlap na běžkách, to prostě takhle v prosinci divné je.
Jinak asi bych než tady na fóru zkusila asi zagůglit, jak si které plemeno vede ve statistikách. Nebo jestli se to takhle nemůže?
Jo sůl je děs. S Malinou jsem nyní byla na rosvěcení stromu, mínus 5 asi. Malina v naprosté pohodě, zima jí nebyla. Dneska to profukovalo až do morku kostí a zase Malina v pohodě, zimu snaší opravdu velmi dobře, ale ta sůl. Jdeme na námko a tam posolený schody, ona se i zarazila a bylo vidět, že se jí do té soli moc nechce, tak jsem jí řekla, ať jde vedle schodů. Buď uvažujeme stejně a nebo mi rozumí kde co, ale šla vedle těch schodů.
Odpověď na příspěvek uživatele eena z 30.11.2023, 14:13:36
Co máte vlastně za psa? Jinak si myslím, že zrovna pes pro ně není zajímavé zvíře k lovu a vy už vůbec ne. Pokud se bojíte, tak naložte psa a zajeďte se procházet do města někam. Přijde mi děsný se plácat celou zimu na zahradě. My tu také máme nedaleko vlky, ale zatím o žádném útoku na hospodářská zvířata nevím. Sama jsem šla jejich územím letos 3x, ale já ani pes jsme jejich přítomnost nezaznamenali. Nicméně vaše obavy chápu, nejsme na vlky už zvyklí.
Naše Malina na ten sníh nejdřív hleděla, pak do toho zvolna vložila svou pacinku princezny a tázavě se podívala na bráchu “tos objednal ty?” a šla prý domů, že se jí čůrat nechce. To bylo v sobotu. K dnešku už křupeme, kloužeme, čvachtáme a líbí se jí to. Na tlamičce a nožičkách se jí dělají kuličky, ale jí to nevadí. Předešlý pes, Timík, to rád neměl. Škoda, že jsem neznala Thiellinu vychytávku.
Také krmim, začala jsem v říjnu. Ono, jak se ochladí, tak sýkorky začnou nakukovat do krmítka. Mám ho připevněné na zábradlí a hned u něj prastará jabloň a šeřík. Jabloň jsem už před pár lety chtěla pokácet, už moc nerodila, ale kvůli těm ptáčkům jsme to zatím neudělali. Letos mi lítá brhlík, sýkorka koňadra, hrdličky, kos, jednou jsem viděla pěnkavu a stehlíka. Dávám slunečnice, taky nějakou směs. Říkala jsem si vlašáky, ale jestli je dávat vyloupané celé nebo sekat. Zas abych to ptactvo moc nerozmazlovala. Problém je s vánočními svátky. To jsem týden pryč a oni pak ke mně skoro přestanou lítat. Zůstávají jen sýkorky, těm plné krmítko nikdy neunikne. Jak se oteplí, tak už nekrmím, v okolí by snad mělo být potravy dost.
Náš pes měl panickou hrůzu z dětí, štěkal na ně a byl schopný i kousnout. Přesto jsem v těhotenství věřila, že to zvládneme. Dodržovala se pak pravidla, pes měl svoje místo, museli jsme pořád hlídat psa i dítě. Trvalo to pár let, ale nakonec si k dítěti sám chodil lehat a miloval ji.
Já jsem Robina četla až teď, po desetiletem soužití s foxterierem. Je to krásná, vtipná kniha o chytrým psu, svérázným, tvrdohlavym, typickým foxterierovi, pravděpodobně, každý majitel foxe, kdyby měl talent psát, by něco takového mohl napsat taky, jen z vlastních příhod 😂 Jen jsem si při čtení říkala, že si za to, jak zlé to s ním bylo, mohli sami. Robin neměl žádný vycvik, žádné pevné vedení, pokaždé, když zdrhnul nebo něco vyvedl, tak ho zmlátili a pak se divili, že se k nim pes nechce vracet a že utíká ještě víc…
Mohlo by to taky sloužit jako návod jak nevychovávat psa. Ale i tak je za mě Robin super kniha.
Nám první pes taky občas zdrhnul a když se vrátil, tak jsme jásali, chválili ho, nakonec utekl vždy jen na chvilku, zřejmě, aby si pak užil tu vítačku 😄.