Doron: S prckem to jde dobře. Se psy a kočkou v pohodě, začíná fest hlídat :)), spinká zatím se mnou v posteli :).
S velkou slávou se naučil "sedni" , venku za mnou chodí úplně vzorně, čistotnost naprosto dokonalá, je to kliďas a mazel velikej :).
Taky se mi už ale stal výchovnej průšvih, kterej mě dost mrzí :(.
Máme takový venkovní schodiště, který má zábradlí jen pro lidi, dole mezera kterou se dá propadnout. Přicházela kamarádka, psi vítali, došlo tam k takový tlačenici, malej couval a hrozilo, že propadne, je to tak metr šedesát hloubka.
Já se lekla, hrábla jsem po něm a rychle si ho přitáhla. Malej se taky leknul, protože jsem ho vzala za kůži na krku, zaječel a pak se mnou půl dne nemluvil :(.
Bylo to fakt blbý, protože jsem viděla, jak ztratil důvěru, sice se mnou chodil, ležel vedle mě, ale ani ohůnkem nezavrtěl..:(, očka ukřivděný..
Tak mi to bylo líto, dolejzala jsem s pamlsky :)) a on je jedl zase tak smutně a ukřivděně a pomalu : ((.
No nic, už je to v pohodě , dala jsem mu postroj, abych ho měla případně za co chytit, je přece jenom ještě hodně neohrabanej a dost těžkej, váží deset kilo.
Jméno se ještě neustálilo, zatím mu říkáme Elfíku :).
To mě mrzí, ale myslím, že Elfik to brzy hoši za hlavu a bude zase vše fajn. Mě už se to taky blíží, ale takové štěstí jako Vy, například s tou čistotností mít určitě nebudu, i když by to bylo fajn, ale jsme připravena na nejhorší, dokonce i manžel. Naštěstí bydlíme kde bydlíme a venku jsme hned
');" onmouseout="UnTip();">
