Hanka:Ahoj lidičky,mám takovej možná hloupej dotaz.
Bylo by teoreticky možné krmit malého pavouka (B.vagans) rybenkami?
Zkoušel to někdo?
Děkuju Hanka
Možné by to jistě bylo. Dokonce se ke krmným účelům chovají teplomilné rybenky Thermobia domestica.
Je to Trichius, ale dál se to takhle určit nedá - žijí u nás tři podobné druhy.
J5:Co se týká létání střevlíků tak mám dojem že to u střevlíků mírného pásma nebude žádná sláva páč jich má mnoho srostlé krovky. Zase si to vynahrazují dravostí a snad i “chemickým útokem”. Takže do čtvrtého patra jedině pěšky. On nám to možná Cvrk objasní.
Ano, uvádí se, že z našich střevlíků mají schopnost letu C. granulatus a C. clathratus, a to ještě ne všichni (u clathratus, který je u nás kriticky ohrožený a s velmi omezeným areálem výskytu možná létají jen východní populace mimo naše území). S tím chemickým útokem je to spíš chemická obrana, používají směs řady smradlavých organických kyselin. No a vysoko v paneláku bych střevlíka nečekal, možná C. intricatus co rád loví na stromech. Jen jestli to byl střevlík, taky to teoreticky mohl být létavý krajník hnědý nebo menší potemník kovový.
lesnizinka:Děkuju👍 Jéé, tak poetické jméno pro celkem velkého brouka bych nečekala🙂 Překvapení to není, vrby jsou asi dva metry od baráku😉 Sežere mi je? Jdu ho nastudovat🙂
Lamia textor je mizející druh. Nelétá, takže má velmi omezené možnosti šíření. Buďte ráda, že tam jsou.
kometa:A co si trochu zagůglit?
Mě to inspirovalo a zjistila jsem - mnohonožky max 3 cm, stonožky 30 cm - Stonoha obrovská (viděla jsem takovou v Albertu - gumovou🙂).
No, mnohonožky třeba rodu Archispirostreptus by s těmi třemi cm asi nesouhlasily…
Dělají to pavouci ze skupiny plachetnatek.
Anonymní:To je nádhera, je to nosorožík kapucínek? To přezimuje larva i dospělec?
Naši nosorožíci přezimují jako imaga. Ta larva je už L3, když to nedala vloni, zakuklí se na podzim. U nás je vývoj myslím typicky dvouletý, ale záleží to na teplotě a kvalitě potravy larev a může být i delší. Larvy potřebují staré vlhké dřevo, pokud jsou jen v kompostu a dřeva je tam málo nebo žádné, samečkové pak mají špatně vyvinutý roh. Pokud někdo chce nosorožíky na zahradě podpořit, měl by kompost “dokrmit” třeba štěpkou, hoblinami nebo silnějšími starými větvemi. Kupodivu můžou být i v borovém mulči.
Anonymní:Může být kobylka zelená i predátor? Uloví i malé kobylky nebo jiný hmyz?
Kobylka zelená je především predátor, ale dá si i rostlinnou potravu.
Býložravé a všežravé kobylky žijí i u nás.
Ano, všechny mají dlouhá tykadla. A na rozdíl od sarančat cvrkají pomocí tření prvního páru křídel o sebe, jako cvrčci. Sarančata cvrkají třením zadních holení o křídla.
kometa:To fakt poznáte - viz Cvrk - kobylky jsou velké, zelené a mají tykadla přes celé tělo. Sarančata jsou výrazně menší, spíše hnědá s krátkými tykadly.
Však si vygůglete.😉
Pro upřesnění - u nás žije cca 40 druhů kobylek, ne všechny jsou velké a zelené - to jsou zejména tři druhy rodu Tettigonia. Třeba celkem běžná kobylka dubová je docela malá.
To se nedá splést, dlouhá nitkovitá tykadla kobylek vs. krátká paličkovitá sarančat. Samice kobylek taky mají šavlovité kladélko, to sarančata nemají. To co skáče zpod nohou na louce jsou sarančata.
Vosa vylétla tou kulatou dírkou.
Je to tak. Občas se někde v odlehlých místech najdou louky, kde to trochu připomíná stav jako před cca padesáti lety, ale je jich žalostně málo. Musím se zajet podívat k zubrům do Milovic, tam je to prý dobré. No a já v krátké sezóně zkrmuji chroustky letní, o ty zatím nemám strach.
Teoreticky to možné je, hmyz z přírody může přenášet parazitické nebo komensální prvoky a “červy” a celá řada z nich je potenciálně patogenní pro obratlovce (známé jsou třeba kryptosporidie). Otázka je, jak moc je to praktický problém při občasném krmení třeba smýkaným hmyzem, který se obecně doporučuje jako nutričně mnohem kvalitnější než hmyz z masových chovů. No a nakonec je k úvaze, jestli třeba těch zmiňovaných kobylek už není v přírodě tak málo, že by si zasloužily spíš ochranu než zkrmování.
Je to hálka nějaké vosy žlabatky, možná duběnkové. Ty se v tom vyvíjejí, tvorbu toho útvaru z rostlinných pletiv chemicky indukují.
Majky dřív bývaly běžně v březnu. Pokud jsou dneska v únoru teploty jak kdysi koncem normálního března, tak se asi není moc čemu divit.
Majky zimují jako larvy. Stádium předkukly a kukly zvládnou v předjaří.
Nejsem si jistý v čem spočívá ten dotaz? Ohledně časnosti nálezu, není to tak výjimečné, majky teď hlásí např. z Vysočiny a Znojemska, pár let zpátky byly taky velmi brzo. Jestli je problém ve velikosti, tak samci jsou mrňaví, samice mnohem větší kvůli zadečku plnému vajíček.
Možná, ale nezdá se mi to. Želvy často mívají roupy, tipoval bych to na ně.
Jo teď koukám že jde o vodní želvu, tak to ten Auloforus asi být může.