Anonymní:Aha děkuji, dneska se mi podařilo zachytit toto
Střevlíček, asi rod Harpalus (kvapník).
Skeeve:Pro leguána bych zvážil - dovoluje - li to konstrukce terária - přilepit nebo jinak připevnit masivní kůry k zadní stěně, aby šly poté obnovit.. Moc nevěřím, že by jeho drápům odolalo dlouho jiné pozadí, i s nátěrem.
Pravda, co jsem popisoval je spíš pro lehčí zvířata, i když ten epoxidový povrch je odolný skutečně hodně. K těm masivním kůrám - vhodný je třeba starý topol, ten má borku skutečně silnou. Dělal jsem to tak, že prohnuté kusy kůry jsem na rubu vystříkal montážní pěnou a nechal vytvrdnout zatížené na fólií pokrytém skle. Přetoky pěny se pak odřežou, co je vidět se zatře fasádní barvou a kůra jde přes tu rovnou pěnu přilepit na sklo silikonem. Pokud je kůra tak silná, že jde srovnat do roviny na hoblovce, je to jednoduché a přilepí se rovnou.
Anonymní:teda když to tak vidím připadá mi to jako samička roháče obecného. Jaký je rozdíl mezi samičkou roháče a roháčkem kozlíkem?
Na té původní fotce je samec roháčka kozlíka. Samička roháče obecného je podstatně větší a ne tak zploštělá.
Anonymní:Mohl by mě někdo prosím poradit, jak se dá vytvořit zadní stěna terárka pro leguána, když chci aby vypadala jako betonoskalnatá přírodní stěna? Nikde jsem nenašel žádnej návod, jak takovou stěnu vytvořit. Všude jsou jen rady, jak by asi terárko mělo vypadat, což je trochu málo. Díky každému předem za příspěvek.
Například lze zadní stěnu vymodelovat ze silné desky pěnového polystyrenu pomocí odporového drátu nebo improvizované drátěné smyčky připojené k pistolové, aspoň 100W trafopájce. Povrch polystyrenu se pak pořádně natře lepidlem na dlažbu a finální úprava se udělá pomocí vhodně barevně natónované akrylátové omítky (například Dufa D10, ale i řada dalších). Hezčí a odolnější, ale náročnější je finální nátěr stěny dvousložkovým epoxidem smíchaným s velmi jemným pískem a třeba i práškovým dolomitovým vápencem, který dodá narůžovělou barvu. Stěna se vlepí do terária akvaristickým silikonem.
Anonymní:Dobrý den. Četl jsem článek o výskytu svižníka písečného na Třeboňsku. Je možné že jsem ho viděl i v okolí Kladna? Bohužel nemám fotku. Přikládám tu z článku.
V databázi ISOP z okolí Kladna hlášen není. Možná to byla spíš Cicindela hybrida nebo sylvicola, jsou dost podobné.
Anonymní:Dobrý den, prosím o určení. Děkuju.
Saperda perforata.
Anonymní:Prosím o určení, při včerejší vycházce.
Páteříček žlutý.
Prosba:Takže když jsme jej našli v zahraničí v šatní skříni, nic nehrozí ? 🙂
Děkuji moc za odpovědi 👍🏻
Nic nehrozí, pořád je to Ectobius.
Prosba:Zdravím všechny,
můžete mi pomoci při identifikaci tohoto brouka ?
Moc děkuji !
Venkovní šváb - rusec. Asi Ectobius laponicus.
Petra:Dobrý den, mohu poprosit o radu a identifikaci, o co se jedná za hmyz? Děkuji moc! Petra
Kloš.
Marcela:Dobrý den,na okně se nám poslední dobou objevuje tenhle brouček. Je hnědý, létá. Neví někdo co je zač?
Červotoč spížní.
Hanka:Ahoj lidičky,mám takovej možná hloupej dotaz.
Bylo by teoreticky možné krmit malého pavouka (B.vagans) rybenkami?
Zkoušel to někdo?
Děkuju Hanka
Možné by to jistě bylo. Dokonce se ke krmným účelům chovají teplomilné rybenky Thermobia domestica.
Je to Trichius, ale dál se to takhle určit nedá - žijí u nás tři podobné druhy.
J5:Co se týká létání střevlíků tak mám dojem že to u střevlíků mírného pásma nebude žádná sláva páč jich má mnoho srostlé krovky. Zase si to vynahrazují dravostí a snad i “chemickým útokem”. Takže do čtvrtého patra jedině pěšky. On nám to možná Cvrk objasní.
Ano, uvádí se, že z našich střevlíků mají schopnost letu C. granulatus a C. clathratus, a to ještě ne všichni (u clathratus, který je u nás kriticky ohrožený a s velmi omezeným areálem výskytu možná létají jen východní populace mimo naše území). S tím chemickým útokem je to spíš chemická obrana, používají směs řady smradlavých organických kyselin. No a vysoko v paneláku bych střevlíka nečekal, možná C. intricatus co rád loví na stromech. Jen jestli to byl střevlík, taky to teoreticky mohl být létavý krajník hnědý nebo menší potemník kovový.
lesnizinka:Děkuju👍 Jéé, tak poetické jméno pro celkem velkého brouka bych nečekala🙂 Překvapení to není, vrby jsou asi dva metry od baráku😉 Sežere mi je? Jdu ho nastudovat🙂
Lamia textor je mizející druh. Nelétá, takže má velmi omezené možnosti šíření. Buďte ráda, že tam jsou.
kometa:A co si trochu zagůglit?
Mě to inspirovalo a zjistila jsem - mnohonožky max 3 cm, stonožky 30 cm - Stonoha obrovská (viděla jsem takovou v Albertu - gumovou🙂).
No, mnohonožky třeba rodu Archispirostreptus by s těmi třemi cm asi nesouhlasily…
Dělají to pavouci ze skupiny plachetnatek.
Anonymní:To je nádhera, je to nosorožík kapucínek? To přezimuje larva i dospělec?
Naši nosorožíci přezimují jako imaga. Ta larva je už L3, když to nedala vloni, zakuklí se na podzim. U nás je vývoj myslím typicky dvouletý, ale záleží to na teplotě a kvalitě potravy larev a může být i delší. Larvy potřebují staré vlhké dřevo, pokud jsou jen v kompostu a dřeva je tam málo nebo žádné, samečkové pak mají špatně vyvinutý roh. Pokud někdo chce nosorožíky na zahradě podpořit, měl by kompost “dokrmit” třeba štěpkou, hoblinami nebo silnějšími starými větvemi. Kupodivu můžou být i v borovém mulči.
Anonymní:Může být kobylka zelená i predátor? Uloví i malé kobylky nebo jiný hmyz?
Kobylka zelená je především predátor, ale dá si i rostlinnou potravu.
Býložravé a všežravé kobylky žijí i u nás.
