J5:Děkuji, už jsem v klidu. Je to odtud? https://lifeunseen.com/insects/beetles/ Ta fotka na kterou jsem si naběhl tak určitě. V galerii je vidět jak variabilní může kresba být, zajímavé, díky.
Vypadá to že ano, konkrétně:
https://lifeunseen.smugmug.com/Insects/Beetles-order-Coleoptera/Buprestidae-Jewel-Beetles/Genus-Melobasis/i-LbFX68R
Podle všeho je to Melobasis purpurascens z jižní Austrálie. Pro info, na délku má cca 9 mm, zatímco Chrysochroa fulgidissima může mít až 4 cm.
lykosa:krasec na obrázku se od C. fulgidissima liší třeba tím že, hlavu má zelenou, druhý modrou, na krovkách má červené fleky, které jsou na C. fulgidissima v úplně jiném uspořádání.
Na barvu hlavy bych až tak nesázel, ty fleky na krovkách jsou významnější. Ale především ta zvířata mají úplně jiné proporce, C. fulgidissima je evidentně mnohem větší.
lykosa:Není to krasec třešňový (Anthaxia candens) ?
Není.
J5:Dohadovat se nemohu protože mně chybí argumenty. Spokojme se tedy s tím že jde o brouka.
Můžeme se shodnout na tom, že to je krasec.
J5:Jakého brouka tedy navrhujete? Mám dojem že jsem se příliš nespletl viz. foto. Rád si však nechám poradit.
Co to je za druh nevím, krasce nedělám, ale když si najdete fotky C. fulgidissima, uvidíte, že to je něco jiného. Že někdo něco napíše pod obrázek ještě neznamená, že to musí být pravda.
J5:Přesně jak píše Skeeve. Pokud to chcete ještě podrobněji tak prosím: říše Animalia, kmen Arthropoda, třída Insecta, řád Coleoptera, čeleď Buprestidae, rod Chrysochroa a druh Chrysochroa fulgidissima. Krasec původem z tropických oblastí jihovýchodní Asie.
Chrysochroa fulgidissima to není. Ta zvířata se liší proporcemi, tykadly, velikostí.
Stelle:Taky nechci zabíjet hmyz. Jenom měla kamarádka( nebo spíš její rodiče) s pisivkami problém, tak jsem poradila. Jedinej hmyz, kterej jsem schopná vraždit , jsou zavíječi, komáři a klíšťata.
Poznámka hnidopicha: klíšťata nejsou hmyz.
Martina K:Dobry den, pozna prosim nekdo toto? Mame doma drevenou podlahu a listy, a vyleta to ven, nyni jsem nasla shromazdovat se je kolem zasuvky. Dekuji
Pisivky.
Anonymní:Aha děkuji, dneska se mi podařilo zachytit toto
Střevlíček, asi rod Harpalus (kvapník).
Skeeve:Pro leguána bych zvážil - dovoluje - li to konstrukce terária - přilepit nebo jinak připevnit masivní kůry k zadní stěně, aby šly poté obnovit.. Moc nevěřím, že by jeho drápům odolalo dlouho jiné pozadí, i s nátěrem.
Pravda, co jsem popisoval je spíš pro lehčí zvířata, i když ten epoxidový povrch je odolný skutečně hodně. K těm masivním kůrám - vhodný je třeba starý topol, ten má borku skutečně silnou. Dělal jsem to tak, že prohnuté kusy kůry jsem na rubu vystříkal montážní pěnou a nechal vytvrdnout zatížené na fólií pokrytém skle. Přetoky pěny se pak odřežou, co je vidět se zatře fasádní barvou a kůra jde přes tu rovnou pěnu přilepit na sklo silikonem. Pokud je kůra tak silná, že jde srovnat do roviny na hoblovce, je to jednoduché a přilepí se rovnou.
Anonymní:teda když to tak vidím připadá mi to jako samička roháče obecného. Jaký je rozdíl mezi samičkou roháče a roháčkem kozlíkem?
Na té původní fotce je samec roháčka kozlíka. Samička roháče obecného je podstatně větší a ne tak zploštělá.
Anonymní:Mohl by mě někdo prosím poradit, jak se dá vytvořit zadní stěna terárka pro leguána, když chci aby vypadala jako betonoskalnatá přírodní stěna? Nikde jsem nenašel žádnej návod, jak takovou stěnu vytvořit. Všude jsou jen rady, jak by asi terárko mělo vypadat, což je trochu málo. Díky každému předem za příspěvek.
Například lze zadní stěnu vymodelovat ze silné desky pěnového polystyrenu pomocí odporového drátu nebo improvizované drátěné smyčky připojené k pistolové, aspoň 100W trafopájce. Povrch polystyrenu se pak pořádně natře lepidlem na dlažbu a finální úprava se udělá pomocí vhodně barevně natónované akrylátové omítky (například Dufa D10, ale i řada dalších). Hezčí a odolnější, ale náročnější je finální nátěr stěny dvousložkovým epoxidem smíchaným s velmi jemným pískem a třeba i práškovým dolomitovým vápencem, který dodá narůžovělou barvu. Stěna se vlepí do terária akvaristickým silikonem.
Anonymní:Dobrý den. Četl jsem článek o výskytu svižníka písečného na Třeboňsku. Je možné že jsem ho viděl i v okolí Kladna? Bohužel nemám fotku. Přikládám tu z článku.
V databázi ISOP z okolí Kladna hlášen není. Možná to byla spíš Cicindela hybrida nebo sylvicola, jsou dost podobné.
Anonymní:Dobrý den, prosím o určení. Děkuju.
Saperda perforata.
Anonymní:Prosím o určení, při včerejší vycházce.
Páteříček žlutý.
Prosba:Takže když jsme jej našli v zahraničí v šatní skříni, nic nehrozí ? 🙂
Děkuji moc za odpovědi 👍🏻
Nic nehrozí, pořád je to Ectobius.
Prosba:Zdravím všechny,
můžete mi pomoci při identifikaci tohoto brouka ?
Moc děkuji !
Venkovní šváb - rusec. Asi Ectobius laponicus.
Petra:Dobrý den, mohu poprosit o radu a identifikaci, o co se jedná za hmyz? Děkuji moc! Petra
Kloš.
Marcela:Dobrý den,na okně se nám poslední dobou objevuje tenhle brouček. Je hnědý, létá. Neví někdo co je zač?
Červotoč spížní.
