Efe, vy se na mě budete asi zlobit, ale už jsem vám jednou k jedné fotce psala, že kobylka nemá správný postoj, zadní podkročené(vytáčí kopyta ven?), přední zakročené.ne výrazně, možná podsunuté patky? on je to takový kruh viz. odkaz , já vím, je to focené v písku, ne na tvrdém, ale opět bych se nad tím zamyslela, ona pak ta záda a nenapasování sedel s tím může souviset.
hmm a my musíme pod narkózu, ani jeden špičák nevypadl a už máme problém, jdeme pozdě . Prý budeme mít křivé zuby a říkal vet, že zkusíme gumičkovát ( to je náhrada za rovnátka) , ale nevěřím, že pes gumičky na zubech nechá. Můj říkal, že když tam bude mít místo, že se zuby vyrovnají. Druhé zuby už má dost venku tak na tří čtvrtě. Stále jsem myslela, že vypadnou, vše jsme zkoušely, ale mléčaky drží.
Chulimu je 7měsíců. Výstavy jdou do kelu. Je to malá rasa Ruská barevná boloňka. Tolik psů jsem měla za můj život a nikdy opravdu nikdy jsem neměla psa co má problém se zuby. No jo člověk se musí vyzkoušet vše, ale moc mě mrzí, že štěně musí pod narkózu fuj a že jsem šla pozdě. Nevyplatí se čekat.
Mám, pročetla jsem, nedává vyloženě nějaké návody , jsou to příběhy, neduhy, různých koní a jejich způsob léčení. Může vám to pomoci, že se zamyslíte, že třeba i kopyto může souviset se žaludkem.
No, nejakí turisti tam asi vylezú, ale tam nie sú značené cesty, ani možnosť parkovať autá. Ja som tému krmičov nikdy neriešila, popravde, ani keď som mala kone vedľa turistického a náučného chodníka, ktorý viedol na chatu, kam vyšiel každý. Na planiny si ľudia berú najmä vodu a jedlo pre seba, tam je najbližšia chata 3 hodiny svižnej chôdze a voda je iba v napájadlách pre dobytok.
Mrkva a jablká mi nevadili.
Prítomnosť noričky je istota, že sa ani k hypotetickému krmivu nedostane nikto iný.
To je trochu iný typ turistiky, než papučiarsky, takže neviem, čím by tie kone kŕmili, ja by som im rožok nehodila, lebo proste potom by som nemala pre seba a na planinu je to krutý strmák.
No, podala jste to jako, že budete v okolí vítané zpestření procházek…
Můžu potvrdit, že kopnutí do držky a důrazné hlasové varování na rozběhlou asi pitku dneska zafungovalo, nebo nebyla tak odvážná a my měly štěstí…no měla i elektriku a páníček se snažil, bylo slyšet nějaký signál…ale z toho si nic nedělala a zkoušet “ona nic neudělá” nebudu. Bulina koukala, ona nereaguje nijak , až když by došlo k nějakému kontaktu a nebyl by bez emocí, pak jo…😕
My si naší buli vybrali podle fotky (malé ustarané roztomilé štěňátko s vráskama, prostě krysín jak vyšitej) teda až když už štěňata od různých chovek byla na světě. Kontaktovala jsem chovatelku, dojeli se podívat, řekli si v autě , že tam už nikdy, pak chovatelka volala, jestli teda ano nebo ne, a pokud ano, je potřeba zaplatit rezervační poplatek(část kupní ceny) . Vidím to jako dnes, sedím na gauči s mladší dcerou, koukli jsme na sebe a šla zaplatit. Takže asi tak, žádný štráchy. Když jí vidíš, není pak už co řešit. Zdraví rodičů jsem měla zjištěné(pes certifikát zdraví, fena základ, viděla jsem u chovatelky i její matku ..)
první foto z návštěvy a druhé, už si jí vezem za 2 týdny domu.
U nás na jihu, na sídlišti, už jsou taky….hřivnáči. nebývali tak běžní, ale poslední dobou jich tu je docela dost, chodí po trávníku a nejsou moc plaší….
Taky mám své oblíbené mraveniště. Jenže po zimě je ve stavu rozhrabaném ( ptáci, možná i jezevec - ???), tak jsem zvědavá, jestli v útrobách něco přežilo a objeví se. Zatím nic, ale tady je zima ( i na čepici 🙂)
Todle mraveniště je na vojenském cvičáku a na pneumatice, už jí kouká jenom kousíček.
Ouška ano, ale přestala mi tam růst… dneska jsem okukovala asi nějakou Outlovku, ale nebyla barevná, tak nedostala důvěru.. Hlíva na guláš, polívčičku, k masu…nebo jen tak na kmínu s chlebem… jejda jak já se těším na houby. Minulý rok byla v lese hanba, nic moc.