Příspěvky uživatele

Pomeranian je docela malý, ne? Ten to chyt od jezevčíka, ten od mini australáka. Třeba. Oni si psi v tomhle poradí…

To má logiku. Ale teda, je to těžká práce množitele. Musí najít vhodné rodiče, nakrýt, vybrat správně vybarvená štěňata a udělat z nich rodiče, občas tam přikřížit čivavu nebo krysaříka s PP, aby zůstala zachovaná velikost a tvar. 

Naučit se genetiku barev asi lze. Mám známou, která má CHS BOC. Své feny má merle a při úspěšném nakrytí ví, jaké barvy se narodí. A narodí se přesně tak, jak avizovala. Věšteckou kouli nemá, protože zastoupení pohlaví a počet štěňat odhaduje podle rtg. 

Vím, že FCI merle neuznává, tzn. že se možná mohla někdy někde merle objevit jako anomálie. Ale u bez PP to byl záměr množit merle štěňata. Upřímně, taky se mi merle líbí a kdyby čivava nelínala, asi mám merle čívu bez PP dávno doma.  

Nevíte náhodou některá, jak se čivavy dostaly k merle? Je mi jasné, že musely být křížené s někým, kdo má merle jako přirozenou srst. Ale, co je tak malinkého, aby to pasovalo k čivavě? Teď už jich tolik není, ale před 5-10 lety byla všude merle “čivava”.   

Klobouk dolů. Vstávání ve  3 (nebo ve 4) ráno by mne asi zabilo a neustálé loučení se psími seniory, kteří se vydají přes duhový most, bych nezvládala. Vím, že dožít v milující rodině je pro každého, natož nechtěného, psa požehnání, ale já bych to loučení nezvládala. Jste skvělá, resp. skvělí, protože na to asi úplně sama nejste. 

Sarah01:

Ano, když to nabízím, tak už to fyzicky mám doma. Určitě to ušít jde, já ale nemám ani mikinu od tepláčků a ani tu gumu s přezkou, musela bych všechno koupit a tak se mi zdálo lepší koupit to rovnou hotové, stálo to pár korun. Proto to nabízím zdarma a kdyby byl zájemce někde tady z Moravy, tak klidně i přivezu.

Reagovala jsem na: Možná bych to zvládla ušít, ale potřebovala bych to vidět, jak to přesně vypadá, neumím šít od oka, potřebuju vždycky nějakou předlohu. A návleky z dětských ponožek se neosvědčily, padají.

To je dobře, že se “mladí” o psa postarají. Tak to má být v každé rodině a bohužel není. Když  někde čtu, jak maže do útulku 12tiletý nemocný pes po zemřelém majiteli, tak bych dědicům dědictví zabavila ve prospěch toho útulku.  

Ivus:

Vážně nic, jen že už nejsou v módě, podobně jako dalmatini, kteří frčeli po 101 dalmatinu a teď se vidaji málo…

My máme Dášenky dvě, dva kamarádi měli/mají taky (2 a 1) a musím říct, že kromě chovatelů (jeden z našich psů je z Jeseníků a druhá ze Šamorína) a těch dvou kámošů, jsem myslím nikoho s drsňákem nepotkala. 

Přitom to jsou malý, skladník, odolní psi, stále veselí, odvážní, neúnavní, chytří… Pro mě hezčí než Jack Russell (to je spíš takovej válec na krátkých nohách) a hezčí než hladký foxíci. Navíc nelínají… 

Zvláštní….. foxteriéra bych si nepořídila ani z leknutí. Nevím proč, ale myslím si, že jsou to fakt paka, třeba jako jagteriéři.  

Já mám prostě zkušenost, že pokud lidi řeší cenu, tak stejně nakonec jdou do štěněte bez PP a takové ty výmluvy, až jim štěně umře na parvu, že nevěděli, jak se kupuje pes, jsou opravdu jen výmluvy.

S tím nesouhlasím. Dám příklad pro představu: chci si pořídit třeba zlaťáka, zaberu výběrem štěněte mnoho času, nakonec se odhodlám a zavolám do několika CHS, kde se dozvím, že cena štěněte se pohybuje mezi 30-50 tis. A je jedno z jakého důvodu se rozhodnu, že takovou cenu za štěně platit nebudu. Můžu se rozhodnout, že půjdu do jakozlaťáka bez PP nebo že si pořídím psa jiné rasy s PP, kde jsou ceny štěněte nižší. Kdybych hned v začátku z inzerátů zjistila, že nejlevnější štěně bude za 30 a to prostě nejsem ochotná nebo schopná zaplatit, nebudu se vůbec hledáním štěněte zlaťáka zabývat a pokud to byl můj sen, nechám si ho na pozdější dobu, až budu schopná cenu akceptovat. 

Mluvím z vlastní zkušenosti, před asi 15 lety (možná je to ještě déle) jsem objevila Biewer teriéra a byla jsem z něj nadšená, teriéry mám a bílý york byl nádhera, ale objevila jsem i cenu 50. Nebyla jsem ochotná za něj takové peníze dát. A ani dnes bych 50 za psa nedala. Nechci chovat ani vystavovat, chci parťáka, který vypadá a chová se tak, jak podle standardu má, proto mám pesy s PP. A k tomu jako dobrý skutek a výzvu jednu wořešici wořechovou z útulku.  

Sarah01:

Nezkoušel jste někdo objednat z Ali toto? https://1url.cz/wuU8M

Možná bych to zvládla ušít, ale potřebovala bych to vidět, jak to přesně vypadá, neumím šít od oka, potřebuju vždycky nějakou předlohu. A návleky z dětských ponožek se neosvědčily, padají. Otlaky sice pravidelně mažu, ale pes si to otírá do dek, takže netuším, jestli to má vůbec nějaký smysl. Je to sakra boj a nezmenšuje se to. Když už si člověk myslí, že našel něco super na mazání, tak zjistí, že až zas takovej účinek to nemá.

Zřejmě už máte vymyšleno a ušito nebo koupeno, ale stejně sem názor napíši. Podle obrázku se mi to jeví, jako rukávy od dětské mikiny nebo nohavice od tepláčků. Já kdysi z rukávů dospělých mikin dělala dítěti nedostatkové tepláčky. A tohle mi přijde dost podobné, jen je potřeba našít tkaničku nebo popruh.  

Ivus:

Je to zrada 🙄. Teď jsem to přečetla a proč lidi nechtějí Dášenky jsem se nedozvěděla. ☹️

Asi to dám Dášenkám roztrhat 🤪

To tam není o Dášenkách nic napsáno? Já zrovna nedávno Dášenku viděla (jmenovala se Iris) a byla to zarostlá kudrnatá koule, že jsem se musela ujistit, že jestli je to foxíková. Ale je fakt, že na sídlišti “Dášenky” nemáme, máme tu 2 foxíky, ale hlaďáky.

Doron:

To mě mrzí,  že v IPO se nesmí používat posunkové povely, ty jsou pro Frama pochopitelně mnohem srozumitelnější a dobře na ně reaguje. 

IPO neděláme, stačí mi “sídlištní poslušnost” :-) 

Krmení mravenců mi připomíná to, co mám se svými pesami od malinka - gesto, které vidí na dálku a beze slov každá ví, co se po ní chce. Vyplynulo to samovolně při velkém větru nebo bouřce, tak jako doprovod povelu ke mně, kdy jsem si nebyla jistá, že mne slyší. Zvláštní je, že přestože odměna je vždy stejná, tak při gestu na dálku pesa radostně běží, při povelu ke mně, zas tak nadšená není. To je možná malinko hra na krmení mravenců, kdy bych se začala beze slov “šťourat v zemi” a podle toho by pes poznal, že má přijít. 

Nejsem tedy natvrdlá, ER vlastně máme, jen to nevím 🙂 

Na FB je skupina, kde se nabízejí a poptávají mláďata zadarmo…. to je materiál 🙂. Nejčastější reakce jsou: odkut ste a mněl bich zájem  

Seriál Goro jsem asi neviděla. Máme přivolání, odvolání a i zastavovací povel a nic dalšího v běžném životě asi nepotřebuji své pesy učit. Chtěla jsem jen pochopit, k čemu by mi ER mohlo být, a event. to své pesy naučit. 

Našla jsem článek o ER, kdy je v hned v úvodu vysvětleno, k čemu by se ER hodil. Trenérka asistenčních psů naučila asistenční psy na zvuk, při kterém asistenční pes všeho nechá, svého majitele nechá osudu a letí za zvukem. Vysvětleno je to tak, že je potřeba, aby asistenční pes např. při nehodě “opustil” svého majitele a nebránil ho před např. záchranáři (nebo se tam jen nemotal).  Tohle má asi svou logiku - psa spolehlivě odvolá někdo jiný. Ten odvolávající musí ale vědět, že pes takový signál zná. 

Jen nevím, k čemu by se mi hodilo pilovat takový povel u svého domácího rozmazlence. Snažím se mít 100% přivolání a odvolání. K čemu další povel, který znám jen já, pes a pár lidí kolem mne?  Nechci rýpat a dohadovat se tu, chtěla bych si to ujasnit a Šustu číst kvůli tomu nebudu.

https://www.ecanis.cz/clanky/emergency-recall-reseni-v-nouzi-nejvyssi-_2329.html?klic=56

Tenurri:

Kňučel, běhal po ohrádce, opíral se o ohrádku, potom si šel lehnout na pelíšek, protože asi zjistil, že mu dělat bordel nepomůže. Upřímně jsem to čekala asi horší. Ve výsledku to bylo nějakých cca 50 minut, ještě jsem pak seděla na lavičce. Když jsem přišla tak byl takovej rozespalej, nevítáli jsme se, jen jsem ho pozdravila, šla jsem si odložit věci a pustila jsem ho z ohrádky.

Udělejte si “rituál” při odcházení, neutíkejte mu při nepozornosti. Ohrádka je na to ideální - pojď do ohrádky, musím jít do práce, počkej tu na mne, za chvíli přijdu, buď tady hodný, tady máš kostičku a hezky tu na mne v klidu počkej…. Nemusíte používat taková slova a takhle hodně (stačí si vybrat to, co je přirozené Vám), ale vždy při odchodu říkat stejná slova a věty klidným hlasem, žádné bouřlivé loučení, nic se neděje, jdu jen do práce. Těsně před odchodem (třeba už v botách), dát nějakou mňamku a rychle odejít. Já používala takové měkké tyčky, štěně dostalo vždy stejnou tyčku jen při odchodu, nedostalo ji nikdy jindy za nic jiného. Psi jsou v podstatě autisti a milují stereotypy, protože jsou to opěrné body v lidském světě. Při příchodu se vůbec nevítám a rovnou (je jedno, jaký počet pes jsme zrovna měli) jdu venčit, vždy. Prostě když se otevřou dveře od bytu, jde se ven. Tím v naše případě odpadlo radostné vítání a učůrávání, které jsme potřebovali odbourat při první pese a už to tak děláme přes 20 let.

Nepostřehla jsem, jak se Vaše štěndo jmenuje. Jak? 

Nežravky, které se krmí z ruky, protože jsou ve vývinu a je potřeba do nich dostat vše potřebné a časem to přejde, mi nevadí. U tohohle pidipsa jsem byla v šoku, když jsem to viděla na živo, rozmočené granule (značku jsem se nedozvěděla) na kaši do injekční stříkačky, drapnout bránící se fenku za hubičku, otevřít a vstříknout kaši do krku a zavřít. Když jsem viděla množství, nechápala jsem, proč ji tak strašně cpou. Říkala jsem jí, že má minižaludek a není nutné ho narvat 2x denně k prasknutí. Naše mňamky fenka normálně kousala, jejich prý taky kouše, takže se zuby nic nemá. Ptala jsem se, jestli ji moc nekrmí mňamka a piškotama, že by byla nacpaná z nich, prý ne. Dala jsem jim vzorek našich granulí, jestli by jí třeba nechutnaly. Odpověď zatím nemám. 

Pro mne je takové krmení násilím nepochopitelné. Za sebe bych riskovala, že fenka omdlí (nevěřím, že omdlí po celém dni bez jídla), nechala ji přes den vyhladovět bez mňamek a piškotů a pak jí nabídla paštiku nebo nějakou kapsičku (něco, co nemusí kousat) nebo uvařila kousek masa. Nechce se mi věřit, že pes schválně umře hlady.

Xerxova:

jinak sestry sousedi mají pomeriánku (tedy už víc pomeriánů). Fenku si ještě zdaleka ne roční koupila jakási rodina pro malou dcerku, která chtěla jezdit po výstavách. Fenka byla s PP, jen to tedy nebyl PP od FCI. Když jim to jejich veterinářka vysvětlila, že moc výstav nenavštíví…tak se naštvali, chovatelce fenku nevrátili (že s ní nechtějí nic mít) a obratem ji prodali s jasně uvedenými informacemi… má PP co není tak úplně PP. A koupila si ji ona sousedka - na výstavy nechtěli, chovat nechtěli... Fenečka byla úžasná, hodná, pěkně jedla, kulatila se (však je to přeci kulaťoučké plemeno), pak začala zalízat do temných koutů (že by jí něco bylo??), pak začala hrabat… a jeli na veterinu a ejhle - měli tři štěňátka - císařem od nedospělé puberťačky… a krmili z lahve a masírovali bříška - a už je nedokázali prodat. A tak nyní, když dorazíme na návštěvu se Yoda nestačí divit - přes plot na něj ječí čtyři stejné, krásné, typické koule… 

Když ječí čtyři stejné koule, tak byla fenka nakrytá ještě chovatelky? Nebo ji stihla nakrýt nová rodina, co chtěla chodit na výstavy?

Trošku mi asi unikla pointa příspěvku 🙂

Nedávno jsem viděla 7měsíční pomeranianku a její PP.  Ty vypadaly “hezky”, byly uvedeny 4 generace předků, jen byly vystaveny organizací Moravia Dog Club. Neměla jsem sílu majitelům sdělit, že na každou výstavu s ní jít nemůžou. Co mne dodělalo bylo, že nemá ani 2 kg a prý nechce žrát, takže jí krmí stříkačkou násilím rovnou do krku, protože jíst musí, jinak by omdlela. Nemá nic se zuby, mňamky kouše, ale granule, paštiky, kapsičky nebo maso prý není. Jako majitelé minipsa vůbec nechápou, že i takhle malý pes je pes a netřeba ho krmit z ruky, neustále osahávat a nosit. Ale roztomilá to teda fakt je. 

Sardullah:

Nekoukal jste někdo na Výměnu manželek, co dávali ve středu večer na Nově?

Rodinka…měli nějakýho kříženečka lehce připomínající nějaké bull plemeno a za úkol od manželky dostali, aby se psem zajel chlap na veterinu ostříhat drápky…jako pejsek v tom pohybu chodil jakoby v podřepu, tak zvláštně, na veterině pak vyměněná manželka s vetkou řešila, jestli není moc hubený…i veterinářce se zdálo, dělali mu nějaký vyšetření, zda to není zdravotní problém…navíc chudák pes byl defakto furt zavřenej sám na studený chodbě….ale co mě teda dorazilo nejvíc, když vyměněná manželka řešila stravu pejska a koukala na složení granclí, co mu kupovali…značku neukázali, ale dle složení (4% masa), tak asi ty nejlevnější marketovky a chlap prohlásil "Řeknu to na rovinu, do voříška nebudu investovat. Kdyby to byl čistokrevný pes, tak neřeknu”, no tak hlavně, že jsou oba kuřáci a prohulej 10 tis měsíčně…fakticky nechápu, co podobný lidi vede k tomu, že si pořídí psa…když je ten pes defakto nezajímá….

A to tvrdil, že ho zachránili, protože byl týraný a v podstatě ho týrali dál. V nějaké diskusi na FB  jsem četla, že již jim byl odebraný. Ale jestli je to pravda a kde skončil, netuším. 

impact:

To je ale flink veterinář. Měl by řádně pes - čip - pas (očkovák) zkontrolovat před každým očkováním na vzteklinu. Protože on je za to očkování zodpovědný.

To mne zajímá…. Očkování proti vzteklině je povinné, čip je povinný, někde jsem četla, že veterinář nesmí naočkovat psa bez čipu proti vzteklině. Takže nečipovaný pes prostě očkovaný proti vzteklině nebude, když má majitele lobotoma?