Příspěvky uživatele

Nemyslím si, že až tak záleží na povaze psa. Vychovaný a vycvičený pes, splní mé přání/povel/žádost (říkejte si tomu, jak chcete). Obojek a vodítko je od první chvíle s námi součást běžného života, buď se jde na vodítku, nebo se čeká na vodítku nebo vodítko třeba 14 dní nevidí. Vodítko není na hraní, vodítko nahrazuje ruku, kterou dáte dítěti, když potřebujete jít rychleji nebo bezpečně přes přechod. Nebo udržet pesu na místě, aniž by se musela neustále slovně umravnostňovat. Je mi protivné neustále opakovat povel, který mají naučený na chvíli, to je radši uváži na vodítko k plotu.

Nevím, co máte za vodítko, ale protože i během odložení pes na vodítku je skoro neustále sleduji, nepřipadá v úvahu, že by některá vodítko překousla. A pokud by to fakt některá dokázala a ještě opakovaně, uvazovala bych ji v takových případech na kus řetízku. Je to součást povelu a chci, aby byla u plotu a tak tam prostě bude stát/sedět/ležet. Není to každý den několik hodin o samotě.  

Stává se to tam, kde se dominantní štěně ocitne v rodině, kde se vychovává láskou a domluvou. Vše se omlouvá (je malý, nerozumí tomu, ten je roztomilý) a štěně se do ničeho nenutí, nic se nezakazuje (je to přece psí osobnost). Pes se stává rozcapenější a rozcapenější a když pak dojde k situaci, že je potřeba psa k něčemu přinutit nebo ho omezit, neváhá kousnout. Když štěně není dominantní, stává se z něj uňafaný vynervovaný uzlíček, který je neustále ve středu, sice tak rychle nekousne, ale hysterčí a nakonec taky kousne. Naopak, štěně, které má od mala stereotyp, jasná pravidla, ví, co může, co nemůže, co musí, co se kdy bude dít, prostě má řád, je pohodový.  

Půjčují se i sportovní psi. Pes champion může závodit třeba s dítětem (vlastním nebo cizím), aby dítě získalo pozitivní zkušenosti. Nebo závodník si vezme cizího psa začátečníka na pár tréninků, aby pro změnu pes získal pár pozitivních zkušeností. Šikovný pes v dobré kondici běží s dobrým běžcem (canicross), protože páníček, ač by chtěl, svému psovi prostě nestačí.  

balu:

Ano, jak to píšete, to dává smysl. Ale budete to trénovat “nasucho” když máte jednoho psa a dalšího neplánujete pořídit? Nebo máte více psů a vyplyne to z toho, že jezdíte po závodech a vaši psi se učí od sebe za provozu, tedy mladý pes okouká chování staršího, který bude na úvaze vedle něj? Tak bych to dělala já. 

Jsem asi jiného ražení, nic netrénuji “nasucho”, protože mne ani nenapadne, že bych to měla trénovat. Spíš to mám celý život stylem: hop a plav :-). Vyplývá to ze situace.  

Úvaz jsme taky netrénovali, prostě bylo potřeba dělat něco, bez asistence pesy, tak než první pesu pořád umravnostňovat (protože odložení mají natrénováno krátké na startech), šla na vodítko třeba ke stromu nebo plotu. Pesa vidí, co se děje a čeká. No a jak pesy přibývaly, tak najednou byly uvázané 2 nebo všechny 4, když je potřeba, aby neasistovaly. U jednoho psa, který nesportuje to může být třeba potřeba na návštěvě, kam jsem z nějakého důvodu dorazila i se psem a vím, že jim pes na zahradě vadí, protože pes očůrá kytky, fena vypálí flek na trávníku, atd. Tak, když už tam se psem dorazím a chci si dát kafe, klidně psa někam připnu na vodítko. Nebo vyrazím s dítětem na dětskou oslavu, den dětí, beru psa, protože je to hezká procházka, ale asistence psa je nežádoucí, tak ho klidně uvážu ke stromu nebo plotu. Ani tohle bych netrénovala dopředu nasucho, ale prostě psa uvázala, aby na mne viděl a já na něj. Neumím to zdůvodnit, ale všechny moje pesy, ať hromadně nebo po jedné by chvíli stály, koukaly, co se děje a pak by si lehly a dál koukaly. Když by to bylo na koukání nezajímavé (kafe s kamarádkou), asi by i spaly. 

balu:

My jsme jednu dobu trochu trénovali i úvaz, že psa uvážu, sednu si pár metrů od něj mimo dosah, vytáhnu knížku a strávím tak hodinku dvě (tři, čtyři …). Pes má ležet na místě, pokud dělá něco jiného, přijdu ho opravit, případně napomenu na dálku, atd. Cílem je podpořit vzorec “nelíbí se mi tu a nudím se - tak budu spát”.

Tohle jsem se psem nikdy nenacvičovala. Vždycky stačilo mít nacvičený povel “zůstaň”. Popravdě, nedovedu si představit situaci, kdy psa někam na několik hodin uvážu. Buď budu s ním a tudíž s ním budu i komunikovat a nebudu tupě vyžadovat, aby několik hodin ležel, tedy nezměnil polohu do sedu, stoje, podle toho, jak by chtěl, nebo bude někde uvázán jen mnohem kratší dobu, a na tu bude stačit povel “zůstaň” a bude to klasické odložení byť bude pro můj klid uvázán. 

Tak já si to dokážu představit úplně přesně.

Máte víc psů a jedete s nimi na trénink (závody) a jeden pes cvičí a druhý je uvázaný u stromu ve stínu a střídáte je. Nechcete necvičícího psa vodit do auta, nechcete vytahovat klece z auta, prostě ho uvážete ke stromu. My máme celkem 4 pesy, jedna je stará a slepá, takže už netrénuje. I ona jezdí na tréninky s ostatními, necvičí a je uvázaná pod stromem s ostatními nebo je v ohrádce, ale je s ostatními. Není někde jinde sama. Žádná z nich nevydrží odložená hodiny a tak jsou na vodítkách. Je to bezpečné pro všechny. Zažila jsem na agi závodech, že jeden pes zůstal odložen na volno (páníček asi nesledoval, nevím) a  panička běžela s druhým. Odložený pes vystřelil na parkur a závodil taky. Bylo to krásné, protože to byli stejní psi a běželi stejně, vypadali jako aquabely, krása. Ale zrovna závodicí pes byl v běhu diskvalifikován.                                                        

Tenurri:

Tak ono hodně věcí bude vyplívat ze životního stylu. Takže ano, my musíme některé věci složitě nacvičovat, protože to jsou situace které u nás běžně vůbec nenastávají. Zatímco spousta lidí bude trávit čas večer venku, v hospodě, někde na akcích, tak my jsme nejraději spolu doma a hrajeme třeba deskové hry…a ven jdeme právě s tím psem. Každý má ty situace a život nastaven jinak a podle toho se s tím musí popasovat a řešit to.

Trošku mi uniká (nebo jsem si toho nevšimla), proč se tedy snažíte cvičit samostatnost, když je to zřejmě situace, která nenastane. Většinou se učí samostatnost, protože pes musí být doma sám, když jsou všichni v práci/ve škole. Jestli to dobře chápu, berete si psa do práce, jste s ním doma, ven chodíte jenom s ním….. Proč trénujete samostatnost? Nota bene, když to děláte na sílu, Jack to ví.  

Viděla jsem pár dotazníků a napsala jsem pár vět do mess, sms a emailu. Nevím, co je horší. V dotazníku bylo pár věcí, na které jsem nechtěla odpovídat a u volné tvorby jsem netušila, co by mohlo dotyčné zajímat. Chápu, že dotazníky nebo pár vět, jsou takové síto, ale podle mne je pořád hovor nejdřív po telefonu a potom z oka do oka nejlepší.  

Tori…stačil jeden rozhovor a nebylo potřeba vymýšlet dlouhý dotazník. Odhalila jste je hned na první dobrou. Mne byste třeba otázkou na rozpočet na psa dost rozhodila, nemám rozpočet. Celý život žiji tak, že mi vždy nějaké peníze zbývají, nežiji na doraz od výplaty k výplatě, to bych si žádné zvíře nepořídila. Kolik plánuji za psa měsíčně utratit a kolik utratím v reálu, fakt nevím, prostě nevím. Vím, že ho finančně obstarám a mám i finanční rezervu, a to mi stačí. Tak nevím, jestli bych Tori dostala nebo ne. Jestli píšete o té bílé křížence asi bull se zrzavýma ušima, tak ta se mi moc líbila.

Koupit/pořídit si psa jen podle přání a výběru dětiček je často cesta do pekla. Ale to tady asi všichni víme. 

U štěněte, co vyskočilo z okna, je dobře, že se ho mladí vzdali, kdo ví, jak a kde by skončilo. Nebyli dostatečně vyzrálí a zodpovědní, ona studující 17ti letá, on možná taky studující 18letý. Nevím, kde vzali štěně, ale v útulku určitě ne. U těchto dvou by nebylo potřeba dotazníku, stačil by pohled na 2 mladé a pár správně mířených otázek a psa by jim nikdo nedal. Odhaduji štěně za pár korun z nějakého inzertního serveru nebo sousedství. Jsou prázdniny, chtěli štěňátko na hraní a dál neplánovali. 

Ve útulcích (spolcích, depozitek, dočaskách…) přece taky stačí jeden rozhovor z oka do oka a pohled na to, jak se žadatel ke psům chová. Netřeba dlouhatánských dotazníků, kterými se někde musí probírat. Nevěřím tomu, že jsou v nich lidi upřímní ve smyslu, že když chce někdo psa na řetěz, tak to do dotazníku napíše a tím pásek se sám vědomě vyřadí. Já jsem z pomoci psům “vyléčená”, chtěla jsem pesu z útulku, abych pomohla nějaké nechtěné fence. Když jsem vhodnou fenku objevila, dotyčné si mne posílaly z messengeru do sms a emailu a zpět, kde stále žádaly pořád to samé dokola. Chtěla jsem udělat dobrý skutek, ale v podstatě jsem měla dojem, že obtěžuji svým zájmem. Sice pořád koukám po vhodné fence, a říkám si, že třeba náhodou narazím na tu správnou fenku v “normálním” útulku. Ale když potkám nějakou nechtěnou darovací nebo nevhodnou do chovu nebo krasavici s PP,  pořídím si ji. 

Fikovnice:

Jj, to byl ten Bublina.

Běžel za Rychlonožkou a Rychlonožka:"Pomóc, vzteklej pes, pomóc!" S Bublinou to pak skončilo zle, když jej uneslo Bratrstvo kočičí pracky.😢

Moje nejmilejší čtení v dětství, a asi i v dospívání - Foglarovky a RŠ.👍

Rychlé šípy neznám, nečetla jsem ….. o Bublině Rychlých šípů zpívá Těžkej Pokondr (moje krevní skupiny) 

Sarah01:

Holky, tak Baxi neprošla, paní si pro jistotu tu Bubble napsala rovnou do smlouvy, abych to třeba nezměnila. 😂 Ale říkat jí budou Aimee. Ta Bublina je prý z nějakýho filmu. Já ho teda neznám, mně Bublina evokuje spíš králíka nebo morče.

Nebyla Bublina v Rychlých šípech? 

Nechápu, že trvá na Bubble (kterou si asi vymyslela), když to bude Aimee. Uznávám, jsem divná 🙂 

Sarah01:

Je jich 7, 4 kluci a 3 holky. Jména už mají…kluci jsou Bailey, Beanie, Bruce a Bowie, holky Becky, Bria a Bubble (tady jsem se snažila prosadit jméno Baxi a ještě to zkusím, protože majitelé jí stejně Bubble říkat nebudou).

Jestli to dnes vyjde, tak udělám nové fotky. 

Gratuluji a přeji jim, ať jsou všichni zdraví a krásní a dělají svým majitelům radost spoustu let. Zůstává někdo doma? Mně by se líbila Bubble, ale asi jsem “postižená” Tlapkovou patrolou, kde je mým favoritem pes Rubble. Víc než Baxi by si mi líbila Baxa 🙂. S těmi jmény už jsme to tady řešily/i (nevím, jestli je tu nějaký chlap) několikrát. Chovatel vymýšlí jména, aby…. a majitelé pak štěněti říkají úplně jinak.  

Dnes jsem potkala hnědou labradorku, která je skoro na den stejně stará jako moje nejmladší hruboška a obě byly kastrované během cca 14 dní, tzn. ve stejném věku čerstvých 6 let. Vzpomněla jsem si na tuhle debatu a protože to nepoznám, zeptala jsem se paničky. Labradorka má srst stále stejnou. Znala jsem 2 dogy, obě kastrované také v pozdějším věku a srst byla taky stejná (aspoň z mého pohledu nedogového laika). Známá má wořešici, kupovanou jako NO, která je taková “měla jsem být NO”, srst má takovou jako NO, je kastrovaná asi od 6 let, bude jí 10 a srst se nezměnila.

Takže si fakt myslím, že záleží na věku, kdy byla fenka kastrovaná. Na psy (kluky) názor nemám, asi kastráta, u kterého bych to mohla porovnat, neznám. 

I když jsme pejskaři, asi by se nám taky nelíbilo, kdyby se nám po pozemku proháněli cizí psi a podupali nám zahrádky a ulovili naše zvířata. Takže rozhořčení Leithian, že jí vadí cizí kočky, naprosto chápu. Téma koček je složité, lidi nemají tendence si své kočky hlídat jako to dělají u psů. Pár lidí má kočku zavřenou doma, ale velká spousta má kočku jako spotřební zboží, nevrátí se, někdo daruje další kotě. Kočka by měla být očipovaná a vykastrovaná, aby bylo jasné, čí ta čičina je. Kdyby byly venkovní kočky kastrované, nebylo by tak jednoduché, pořídit si nové kotě. Kdyby kdyby…. je to ještě hůř řešitelné než u psů, psi mají být ze zákona čipovaní a stejně nejsou a když náhodou jsou, nejsou čipy registrované.  

Sarah01:

Mám dvě vnučky a miluju je. Pochopitelně vnučka od dcery je taková víc moje, než vnučka od syna, která je zase víc druhé babičky, to je asi normální. Ale úplně NEJ jsou teď pro mě moje mimina. 🥰

Juuuu, Béčka už jsou na světě? To mi nějak uniklo. Jsou to ňuňánci, už se snaží i koukat na svět. Kolik jich je? Mají už jména?  

K názoru, že se to týká věku při kastraci, souhlasím. Nejnižší věk našich kastrovaných pes byl 6 let. 

Máme 3 kastrované hrubosrsté pesy, ta jedna je kastrovaná cca měsíc, tam zatím nevíme. Krmené stále stejnými granulemi. Jedna hrubá je kastrovaná 4 roky a srst se nezměnila vůbec, naopak mi přijde, že zarůstá rychleji a rychleji, podsada je super. Druhá kastrovaná skoro 1,5 roku, srst se nezměnila, podsada byla jemná a řídká už před kastrací a nezměnilo se taky nic. 

Lysiny a kolečka na srsti, může být alergie na cosi. Naše wořešice mívala vylysaná kolečka kolem očí a na bocích. Je to alergie na lepek, takže doporučuji prohlédnout složení granulí. Pár dní trvá než se lysiny kolem očí objeví a je vidět, že ji jako svědí oči, a pár dní trvá, než to zmizí a srst začne zase růst. Druhá se pořád odrbávala a je to alergie na kuřecí, ale i tuk. Stačí jedna porce granulí s kuřetem a 2 dny se odrbává. Takže u granulí sledujeme, jestli tam není lepek a kuře, kuřecí tuk nebo drůbeží tuk (někteří výrobci schovávají kuře pod pojem drůbeží tuk).  Na testech jsme nebyli, jen jsme zkusili vyřazovat. Té alergické na lepek nevadí kuře, té alergické na kuře nevadí lepek. Ostatním nevadí nic, ale všechny pesy mají granule bez kuřete i lepku.

Anglického ani stafordšírského bulteriéra k takhle malým dětem nedoporučuji. Jsou to takové neohrabané “tanky”. SBT je takový lehčí, možná šikovnější, ale k 4 letému dítěti bych si ho nepořídila. Ale AB je opravdu tank, který když Vás přetáhne ocasem radostí, můžete mít klidně modřinu. Když Vás radostí vezme hlavou, může Vám vyrazit zub nebo přerazit nos, takže to bych se k tak malému dítěti bála. Ne, že by chtěl ublížit, ale svou neohrabaností by mohl. No a ještě je třeba počítat s tím, že jsou to teriéři, takže tvrdohlaví, což pro začátečníky může být oříšek. No a 4 a 8 leté dítě bych doma samotné s jakýmkoli psem nenechávala ani omylem. K takovým dětem bych pořídila něco mazlivého jako pudlík, havaňák, bišonek, maltézák, čivava, prostě něco malého.   

To je ta, co měla ty merle jezevčíky? Jezevčíky nesleduji, ale na inzeráty s merle psi občas ano a merle jezevčíků, někdy i s modrýma očima je na inzertních serverech stále dost. Jen nepoznám, jestli je to ona. 

Fikovnice:

https://www.youtube.com/watch?v=mWx8UY1i8QU

Andrea a její partner jsou prý zkušení pejskaři…😛

Pustila jsem si začátek a to se nedá poslouchat.☹️

Tak já jsem si čas udělala, jsem zvyklá poslouchat různé kydy.

Štěně si pořídili někdy začátkem roku, o množírnách netušili. Prý měli psa, který zemřel v lednu 2024 ve věku 14,5 let. Štěně koupili na jiné adrese než byla v inzerátu, dovnitř je nepustili, protože rekonstruovali, údajnou matku SBT viděli (protože ji chtěli vidět). Štěně si koupili, zvracelo už ten den (nesnáší cestování), druhý den pořád zvracelo a už i krev, tak ho odvezli na veterinu. Tam jim řekli, že parva, kterou nakonec přežil. Veterináři bylo jasné, když viděl očkovák, že je to množírna. Podívali se do očkováku i oni a zjistili, že štěně bylo očkované na Slovensku. Údajně mu na Slovensko zavolala, údajně si pamatoval vrh a údajně to není  SBT, ale americký staf.terier. Podala TO, spojila se s dr. Plickou (to bylo někdy v dubnu 2024) a od té doby se nic neděje. Prostě klasika, jen jediné mne zaujalo, oni nemají psa z množírny, mají ho do překupníka, který ho koupil i s jeho sestrou do chovatelky na Slovensku. Překupník je dal mezi nemocná štěňata a pak se ta štěňata (ten jejich a ta fenka, o které věděli, že ji taky inzerovali) sešla na jedné veterině. Že by to mohla být slovenská  množírna je asi nenapadlo.