A tento víkend jsme byly na návštěvě za borderkou. V týdnu jsme chodily jen" kolem baráku".
Minulý víkend jsme prvně přespávali venku. A prvně to bylo i v hamace. Bonnie po zvěři neštěkala. Jsme připravené na turistiku.
Kennelku mám. Pro cestování autem. Učila jsem na ni doma, nejprve s otevřenými dvířky, později na pár minut se zavřenými. Aby toho na Ratloraptora nebylo v autě najednou moc nového.
Proti tomuhle asi nikdo nebude nic namítat. Ale.. Využila jsem kennelku i na dovolené. A jak jsem byla ráda, že ji mám.
Byly jsme s kamarádkou se štěňaty v penzionu. Raptorovi bylo 8,5 měsíce, chlupaté piraně 7,5 měsíce. První noc - všechny jsme byly nevyspalé, piraňa uprostřed noci několikrát se štěkotem vyskočila paničce z postele. Druhý den po dopolední procházce štěňata usínala. Ale v cizím prostředí jim to nedalo, nechala se rozptylovat, nebo jedno provokovalo druhé usínající štěně. Nakonec jsme je daly s kamarádkou do kennelek a jely na dvě hodiny pryč na kafe, i když jsme to předem neplánovaly. Štěňata zvyklá z auta, že v kennelkách se leží a odpočívá, konečně usnula (bez štěkotu, najednou okolí už neřešila).
Jak jsem byla ráda, že jsou na přepravky zvyklá. A možná kdybychom je tam nechaly i přes noc, třeba bychom se všechny čtyři holky vyspaly. Takhle druhá noc měla podobný průběh jako první.
Třetí den byl po dopoledním výletě odjezdový. Štěňata se prospala při obědě v restauraci na Šeráku. A chrápala cestou domů v autě v kennelkách a dospávala to další den doma.
Vnímám naučení na kennelky/klec jako výhodu. Ano, dá se to zneužít, zavírat tam psa, aby “neotravoval”, nerozbíjel. Jako se dá zneužít všechno.
Doron:Jednou se nám stala blbá věc.
Psi v lese rozhrabali vosí hnízdo, který bylo v pařezu.
Utíkala jsem jak šílená, psi za mnou, vosy za námi.
Teda myslím, že to byly vosy.
Nejvíc to odnesla taková menší fenečka, začala rychle dýchat a pletly se jí nožky.
Tak jsem jí vzala do náručí a utíkala domů, to byste nevěřili, jak se blbých patnáct kilo pronese.
Když jsme doběhli domů, byla už v cajku, nakonec jsme ani nejeli k veterináři.
Leželi jsme pak všichni doma, jak parta lazarů😅. Fujky fujky, ani na to nechci vzpomínat 😅 🤣.
To se stalo mně kdysi dávno na dětském táboru. Měli jsme za úkol hledat v lese zahrabaný poklad. U jednoho stromu jsem si všimla načechrané hlíny. Hned mě napadlo, že tam to bude. Skoro jsem se trefila, něco tam bylo, rozhrabala jsem vosí hnízdo. Tuším, že tuhle hru tam hráli naposled 😀
Ronja s motejlem:Nemusíte brát tenhle, pobrouzdejte si po netu, co by Vám vyhovovalo. Mně se líbil tvar a cena. Doporučuju mrknout na youtube na nějaký videa, potrénovat si doma a zvykat i psíka. Držím palce, ať není třeba použítí a užívejte si toulky.
Já věděla, že nějaká doporučení byla na iFauně. Nestihla jsem si je znovu přečíst, než jsem se k tomu rozhýbala.
Jukla jsem včera na pár recenzí toho tazeru, který jste doporučila. A pár testů typu “nejlepší tazery roku 2022” apod. A přišel mi jako dobrá kombinace velikosti, ceny, výkonu, bezpečnostní pojistky a většinou dobrých recenzí. Tak jsem ho včera objednala. Teď mi přišel.
Nebudu ho tahat furt. U nás na vsi je klid, poměrně i v okolí. I když s létem je to horší, potkaly jsme minulý týden s Bonnie např. volně pobíhajícího boxera nějakých chatařů. Vůči Bonnie nebyl konfliktní. Ale stačilo by, aby ji moc otravoval, hárala, bála se velkých psů… A chataři ho začali hledat až po několika minutách…
Taky se Ratloraptor teď drbe víc, než by se mi líbilo. Změny na kůži jsem nenašla, ani cizopasníky. Nejvíc se ale drbe venku a po příchodu z procházek. Napadlo mě, že je poštípaná. I když venku na malé nevidím komáry ani kloše, lítá letos v lese u rybníků bodavé a savé havěti ještě víc než jindy. Mohla by to být možnost i u vás?
To mě mrzí ☹️ Snad se to časem zmírní, držím pěsti.
Anonymní:Rezzy,
Děkuju Vám za odkaz. O paralyzéru jsem přemýšlela, tohle mě rozhoupalo.
S mým miniaturním psem a plánovanými tůrami budu o něco klidnější. Ono na facebooku v pinčích skupinách je hodně případů zle pokousaných mini pinů. Jedno kousnutí a prokousklá lebka, páteř atd. U těhle minatur stačí málo.
Ale když vás muž táhl kopřivami a mlázím, zapomněly jste s dcerou na chvíli na vedro, ne? No vidíte! 😀
Dneska jsme si s Bonnie přivstaly a v 5:15 už byly na cestě ke Chrudimce. Opět do oblíbeného údolí Krkanky a Strádovského pekla.
Za vsí se honily zajímavé mraky. Údolí bylo ráno prázdné, potkaly jsme tam jen jednoho cyklistu.
Pár fotek z tohoto týdne.
Ano, byla to vrba. Měla jsem pěkně nahnáno. Přemýšlím, kam jinam. Nenapadá mě další místo, kam bych za vedra mohla k vodě dojít za 5 minut.
Tahle větev spadla před chvílí, kdy jsme se s Bonnie venčily v tůňce za vesnicí. Stály jsme kousek, při focení jsem udělala tak šest kroků k větvi. Bonnie hrabala u tůňky ještě blíž pádu. Jen jsem slyšela prasknutí a zaječela “ke mně”. Běžela hned, pochopila naléhavost v hlase. Fuj. Ještě mi buší srdce.
Druhá fotka vznikla o pět hodin dřív na stejném místě. Na kmeni z první fotky vlevo za spadlou větví si kamarádka všimla netopýra.
kometa:No, můru jsem už taky dlouho neviděla. Já mladšího kocoura spíš ponoukám, aby chytal mouchy v bytě. Nějak se mu nechce.🙂
Mně kočky do bytu víc přinesou, než v bytě odchytí. Teda jedna kočka. Mňouká jiným tónem, když do bytu něco nese, tím se vždy prozradila. Se štěnětem nestihne zamňoukat, pes si úlovek přisvojí.
Vylíčím zážitek z minulého týdne…
Někdy kolem třetí ráno mě probouzí štěně. Nadšeně si s něčím hraje. Dlouho. V pět se znovu probouzím. Něco mě tlačí na boku. A on to mrtvý krtek, pěkně uklizený přesně doprostřed postele. Hezky zahřátý mým tělem. Po tom člověk fakt touží 😀
Snad nevadí, když se nevyjádřím přímo k Vašemu dotazu. Napadlo mě, že by Vám ta informace mohla pomoci…
Mám křížence primitivního plemene. Takže taky krátký a silný krk, specifická povaha atd., i když je to velikostně pony. Na odvážení v terénu jiným směrem mi pomohlo naučit a procvičovat dovnitř plec. Teď když tuším, že by mohlo kobylku napadnout vydat se jinam, posunu plec opačným směrem. Třeba když vidím koně vlevo a nejsem si jistá reakcí, udělám dovnitř plec “na pravou ruku” (odsunu plec doprava). A nemusím “držet” koně nebo řešit otěže jiným způsobem. Na ovladatelnost koně je dovnitř plec úžasný cvik, doporučuju.
Příští týden bude malé 10 měsíců. Za chvilku nebude štěkanátko, ale štěkna. Utíká to rychle.
Ta třetí fotka… 😀
Program s vnoučaty zní skvěle. Klobouk dolů.
Už se mi zobrazují.
Mně taky ne.
Včera jsme s Bonnie podnikly výlet k přehradě Křižanovice l, dnes jsme šly o pár kilometrů dál po směru toku Chrudimky na dohled nádrže Křižanovice ll (Práčov). Věž vodní elektrárny na první fotce je vidět zdaleka.
