viděla jsem někde na videu,…. je to po sežrání řepky….srnku zkusit rozchodit.
Ano, taky tipuju řepku. Je hned na vedlejším poli, srnky se tam teď pasou stále. I když mají v lesíku, který byl při focení za mými zády, krmelec se senem. Dávají přednost pastvě. A už vzrostlá řepka je to jediné zelené, co teď vykukuje pod vrstvičkou sněhu. Lepší by byl holomráz, jsou tu i louky.
Tahle srnka už nereagovala, když jsem se šla na ni podívat. Pokud to byla intoxikace řepkou, tak už ve velmi pokročilém stádiu selhávání i nervové soustavy.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 10.01.2024, 17:12:25
Děkuju za pochvalu. Foceno je to jen nejlevnějším iPhonem. Taky mám foťák. Rok a půl nový. Vytáhla jsem ho naposledy před rokem a půl 😀 Na jaře ho ale snad už začnu na některé procházky brát.
Tapetu teď v zimě mám radši barevnou, působí to na mě optimističtěji. Mám jako tapetu tuto fotku.
Jak Dafi tahá psa z postele, tak u nás je to tak celý rok, jako když děti nechtějí ráno vstávat…
včera jsem buli objednala obleček, druhý pokus, tak snad vyjde, ten první asi před dvěma lety nevyšel, tak jsem na to zanevřela a vzala to po staru, návrat k přírodě…😂
Princezna šla ven v -9 ochotně. Po silnici hnala, že jsem ji musela několikrát zastavovat, aby nebyla ode mě daleko. Na pocukrovanou pastvinu jsem ji musela přemlouvat, ale nakonec uznala, že vrstva sněhu není vysoká. I tak měla nohy asi jak v mrazáku, když mrknu na fotku, kam těch pár centimetrů sněhu zasahuje. Dopoledne jsme šly i s piraňou cca 40 minut, odpoledne samy polovic, bo jsem spěchala. Ale jsem i tak nadšená, že Bonnie šla i směrem od baráku ochotně. Potvrdilo mi to, že jí v zimě a chladu vadí hlavně mokro a bahno. O břečce ani nemluvě.
Mrzne, fičí. Bonnie říká, že chvilku to zvládne. Že prý je to lepší než mokro a bláto při teplotách těsně nad nulou. A na loukách se i proběhla.
Když cesta vedla chvíli po nezamrzlém bahně pokrytém popraškem, tak se na mě podívala, jestli to myslím vážně. Zamručela něco o týrání princezen a bahnitou cestu oběhla oklikou. Šťastně jsme se o pár desítek metrů dál znovu setkaly. Když bláto nejde oběhnout nebo se jde vodou, tak vždycky zpomalí, směšně oddálí zadní nohy od sebe ("na buldočka") a vyšlapuje opatrně - hlavně se nenahodit! - dále.
Zato Lusy (chlupatá piraňa) je ve svém živlu. I když je taky bez podsady.
Mě by zajímalo to “laso”. Na fotce to vypadá, že je na něm štěňátko uvázané 🙂
Lano slouží pro ohrazení cesty při pouštění koní z výběhu do boxů. Natáhne se přes cestu směrem ke mně (fotografovi). Koně přibíhají zprava, před provazem se stočí dovnitř do stáje. Zahnuli by i tak, je to jen psychická zábrana, kdyby je před stájí napadlo, že na konci cesty je pěkná a určitě sladká tráva.
Tady je fotka vchodu se stejným kocourem, hned vlevo je sloup s lanem.
Páni blbečci mohou podle zákona zastřelit cca psa společenského plemene. Vše ostatní si prostě označíme - do reflexních hadrů celého psa. Loveckého, ovčáckého,… střelit nesmí. No a toho maltézáčka oni netrefí, to spíše trefí kolegu, takže v pohodě.
A jak tohle je ve skutečnosti, víte někdo? Taky jsem si dřív myslela, že jde o rozdělení podle plemen. Např. že nesmí zastřelit německého ovčáka, irského setra atd. Ale prý je to podle pracovního zaměření. Že nesmí zastřelit psa při lovecké práci, přehánění ovcí atd. Dál jsem to nezkoumala, neměla jsem v tu dobu ještě žádného psa, nezajímala jsem se.
Předkupní právo atd. jsou neplatné, pokud nebyly spojené se snížením kupní ceny.
Kupující může se zakoupeným majetkem (i se psem) nakládat podle svého uvážení. Je to jeho majetek, není vázaný žádnou povinností vůči původnímu majiteli, i pokud je to ve smlouvě uvedené (není to platné). Nemusí původního majitele (chovatele) informovat o svých krocích, může množit bez uchovnění, může psa prodat někomu jinému bez informování chovatele, klidně i sníst…
U nás na vsi je klid. Všichni respektují, že tu jsou koně, ovce… A pokud někdo má potřebu “zabouchat si”, jde dál za vesnici. Jsem vděčná za takové sousedy. Nutno říci, že je tu jen pár baráků. Ohňostroje slyším zdálky z jiných vesnic. Nic strašného nebo výrazně hlasitějšího než střelba myslivců, se kterou se tu setkáváme po velkou část roku. Nedá se to porovnat s městy, jak si to z minulosti pamatuju. Ratloraptor je zvyklý, že se občas během procházky ozve nečekaný výstřel od vedlejšího rybníku. Nebo že na vedlejší louce myslivec měsíc číhá na prasata a slyšíme střelbu i doma.
