S pesankou jsme dojely vlakem do Vrbatova Kostelce (hezké je to i o stanici dál, jít už od Prosetína). Vyšly jsme po modré turistické podél říčky Žejbro (foto 2 a 3) do Podskály (4). Odtud je hezká procházka přes Podlažice (tam vznikla Codex gigas, Ďáblova kniha) do Chrasti.
Foto 7 - pohled zpět z protějšího svahu nás Podskálu a na skále obec Skálu.
My jsme se vydaly jiným směrem, pokračovaly jsme z Podskály po zelené turistické přes Silnici. Kdysi jsem kdesi četla, že tam vznikla u nás jedna z prvních asfaltových silnic. Už si nepamatuju přesně a nedaří se mi to najít, tak snad nekecám. Má to být část právě z dnešní turistické trasy.
Šly jsme stále po zelené na Smrček a neznačenými cestičkami a cestami do Nasavrk.
Ahoj. Předem na rovinu přiznám, že se v bezobratlých vůbec nevyznám. Píšu sem z důvodu zvědavosti. Doufám, že budete vědět a o své vědomosti se podělíte.
Dneska jsem potkala síť pavučin, zasahovala od okraje pole přes travnatou cestu. Nevšimla jsem si, zda až do křoví, co bylo na druhém kraji cesty. Vidím blbě a nechtělo se mi do toho šlapat. Síť byla dlouhá několik desítek metrů. V nadmořské výšce 300 m.
A mě zajímá, jaký bezobratlí by ji mohli teď, teprve v březnu, vytvořit. Nějací pavouci, housenky, jací? Je sice teplo, ale připadá mi to i tak brzy.
Děkuju všem, co se podělí o názor a vědomosti. Díky.
Ty pavučiny - víte někdo, jestli jsou pavouků, housenek, jakých? Měly jsme cestou na vlak čas, tak jsem chtěla dojít oklikou. Ale rozmyslela jsem si to.
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 15.03.2024, 18:16:03
Ano, pořídila jsem kvůli tomu loni plastový náhubek, zpředu není mezera na protlačení fujtajxlů. Nakonec nebyl třeba, protože s tím prakticky přestala. Teď po roce se situace začíná opakovat. Ještě teda myš nesežrala. Vyčenzovala jsem myš za pamlsky a schovala pod velký kámen. Křoví nebo strom nebyl blízko.
Ona ta černá mrška i vyrazila za slepicí, která zobala skrytě za vesnicí v křoví. A další den za zajícem. A to jsem si notovala, že už vše v pohodě. Pravda, zajícem jsem si nebyla jistá. Tak má smolíka a exponovanými místy chodí zase na vodítku. A k večeru pro jistotu i na dalších místech, kde občas vídávám srnky. Kdyby nechtěla zůstat u zajíců… Tak snad se přes to zase přeneseme. A nebudu to muset řešit každé jaro.
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 15.03.2024, 13:30:51
Nezná, používám jako zákazový jiný povel.
Ale tohle to nevyřeší. Jdeme po cestě, louce, odběhne pár metrů stranou. Běžná věc, pohybuje se kolem mě plus minus 5, 10 metrů. Chování nezmění, nepoznám, jestli zkoumá jen tak nebo ucítila něco zvláštního. Pesemesku, mrtvou myš, nebo jestli jsou na místě kosti, srst, spárky, peří, mršina - zajíc, srnka, liška… Poznám reakci na čerstvý pach myši a dalších hrabošů.
Mršiny nežere, až na myši. Správně uleželé. Ty vyměňuju za pamlsky, ale někdy nestihnu říci ani “ň”. Fakt. První myš sežrala, když byla štěně a měla jsem ji na krátkém vodítku (cca metr). Trvalo to 3 vteřiny. První, než jsem si uvědomila, že v trávě něco našla, druhou, než mi došlo, o co jde - to už ji soukala. Třetí vteřinu už mělo spolknuto, nestihla jsem se ani sklonit.
Ach, jak já rozumím. Také věsím a přemisťuju do míst, kam pesanka nedosáhne. Nohy, růžky, čelisti (celou lebku neunese)… Včera jsem hrst brků (dlouhých jako třetina délky psa) zastrkala do otvoru tyče u ohradníku. Ze začátku jsem nevěřila, že je ratloraptor zkusí sežrat, ale tvářil se velmi motivovaně a odhodlaně.
I teď je furt vídám na řepce. A labutě. Loni i letos je tu jeden pár labutí, nevím, jestli stejný, který se z řepky skoro nehne. A letos i husy. Ty ale nevidím na stejném poli s řepkou vždy, když jdu kolem.
Ještě k tomu hraní s ostatními psy… Nekontrolovatelné puštění psů v parku si nepředstavuju jako dobrý způsob socializace ani hraní. Možná až pro socializované psy je to fajn, pokud to není jediný kontakt s dalšími psy.
Už před odběrem štěněte jste si usmyslela, že je to nemazlivé zvíře. A tak k ní přistupujete. A ona Vám očekávání vrací. Pozor na myšlenky. Ano, může to být tak, že je nemazlivá. Tomu ale neodpovídá, že s ostatními se mazlí.
Podle toho, co bylo při odběru, se nedá posuzovat. Štěně mohlo být nevyspalé, mít bolístky, jeho sourozenci mohli být v tu chvíli v cajku, proto se projevovali jinak.
Kurnik, to taky není ono, to zase nejde zvětšit, tak já to sem hodím v tom článku, tam když otevřete ten článek, tak je pak ta fotka na to klepnete, otevře se to tak, že to je vidět dobře
Nevíme, proč k tomu došlo. Tak těžko soudit. Kde byl majitel v době zásahu policie a hasičů, kteří jsou na fotkách? Okno otevřené, majitel ale zřejmě pryč. Není třeba v kómatu v nemocnici?
Nebo to je fakt jen haj.l a vědomě psa týral?
Na dalších fotkách z práce pes vypadá dobře. Ne jako hračka psychopata. I když i to může být. Pokud se ale z předchozího plného zdraví vyskytlo duševní nebo fyzické onemocnění majitele, proč nereagovala rodina, kamarádi?
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 12.03.2024, 18:47:37
To by mě taky zajímalo. Vzhledem k příbuznosti s hladkosrstými pinči tipuju, že zuby budou v pořádku. I trpasličí pinčové mají zuby údajně v pohodě do vysokého věku. Co je na tom pravdy, uvidím. Snad. Oba trpajzlíci (hladkosrstý i hrubosrstý pinč) mají tlamu dlouhou a hlavu velikostně přiměřenou tělu (nemají velkou hlavu s krátkou tlamou).
Rodiče měli trpasličí jezevčíky, i ta nejstarší (16 let) měla zuby v cajku. Takže ta délka tlamy bude asi rozhodující.
Ale kluci podle GPS naběhají tak třikrát víc, tož jim to snad stačí..
Cvičíme krátce, obvykle cca 20 minut. Jen poslušnost. Je to záhul na hlavičku, ti psi okolo, potřeba se soustředit, odložení (chvíli se nepohybovat je pro tryskomyš obtížné). Fyzicky to náročné není.
Reaktivita je vše, co zahrnuje nepřiměřenou reakci, ne? Je jedno, jestli jde o agresi, nebo třeba o úpornou snahu běžet za každým člověkem, který jde náhodně okolo, a vítat ho.
