uzavirame sazky? 😄 max 40, ale spis kolem 35kg bude mit v dospelosti 😇 ( jestli tedy odpovida vek 😇)
je krasny. Tenhle typ prouzkatych muzu 😍
Tu zase někdo plive jedovatý sliny, fuj, že si nedá pokoj.
Nebudu OT, schválně jsem vyhrabala starý únorový komentář od Ph, abych jí nahlásila, že v necelém roce váží pruhatý netvor jen 25 kg. 😀 Tenkonohé vyzáblo, které prý na lidi dělá dojem zlýho psa, v hlavě to má dost pomotaný, ale což, jednou je náš… Foto ze srpna, achtung, mázlý pes na řetězu a úvazu! 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele Magda z 08.09.2024, 10:57:38
Můj pes měl zřejmě všechny možné existující vedlejší účinky, které jsou v příbaláku popsány. Kromě zánětu močového měchýře. Své zkušenosti jsem tu popisovala průběžně.
Hikoki Librellu nezavrhuji, spíš jsem se loni unahlil a neměl ji nechat aplikovat, a možná si ji nechat jako poslední instanci. Ano. Tak by to mělo být a psala jsem to tady dříve. Poslední instance, volba, když psovi opravdu nic jiného nepomůže. Zvláštní, že vet to někomu (nemluvím o vás) nasadí jako léčbu bolesti u psa po operaci, kdy určitá bolest po vysazení medikace po pár dnech je naopak žádoucí, aby si pes nezrakvil operovanou nohu.
Držím všem psím pacošům, kteří jsou na Librele, palce. Ať se daří, ať nejsou nežádoucí účinky, ať to pejskům ťape. Za chvíli to bude rok, co jsem bez milovaných Pruhů. Kolikrát jsem si zpětně všechno přehrávala, co bych jinak udělala. Výsledek? V tu dobu on chtěl žít, Librela mu pomohla. A pak ho vlastně zabila. Ale to nemohl nikdo vědět, takže asi bych postupovala stejně.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 29.08.2024, 20:12:40
Však psa v okamžiku strachové agrese netrénuji. Trénuji v klidu a pohodě, když mu ovšem něco v hlavě blikne, vše vymazáno, zapomenuto, divý netvor hlodající v oka mžiku. Delete softwaru i hardwaru, nikdy jsem to u psa nezažila.
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 29.08.2024, 08:18:16
Chudák Vasil. ☹️ Zdravotní příčina je opravdu vyloučena?
Já se svým adopťákem pruhatým řeším trochu opačný problém. Vlastně už od štěněcího věku má naprosto neadekvátní reakce na vodu (když pršelo a měl se jít vyčurat, propadnul se jak do depky, klepatura a zalézal ke stěně domu), na předměty v ruce (koště, lux, arpalit, mobil, foťák, sklenička, cokoliv…), také jakákoliv manipulace s jeho tělem je šílenost. Čeho se bojí, z čeho nemá dobrý pocit, co ho bolí = koušu a útočím, bez rozmýšlení natvrdo. Klikr a pozitivno v jeho případě nemá moc smyslu, on vypne mozek a strachová agrese jak vyšitá. Brala jsem si ho jako cca 2měsíčního a je to 8 měsíců vlastně neustálého “boje”, být v pozoru, předcházet krizovým situacím, uklidňovat ho, usměrňovat ho. Myslela jsem, že měl třeba špatné zkušenosti ve vtiskávacím období, ale když ho vidělo pár zkušených lidí nedávno, prý to může být geneticky, epigenetika, vrozený vzorce chování. Je klidně možný, že mu nikdo nemusel ublížit, prostě má tyhle střelenosti v sobě. Navíc je to už teď kus psa, huf, je to pro mě challenge, zlatej rtw. No nic, jen povzdech v rámci Vasila, někdy se pejskům v hlavinkách dějou zvlástní věci a člověk to může jen těžko ovlivnit. Foto netvora níže.
Milá Plako, vaše zdůraznění klece v autě spojené s mým jménem je od vás velmi hezké. Vy jste vůbec nepochopila, proti čemu brojím. Pro vaši informaci - proti zavírání psa do klece doma, nebo jinde, třeba u babičky, u dědečka, strýčka,… tedy jsem proti takovému brutálnímu omezení prostoru. V kleci se pes neprojde, neudělá ani pár kroků. A když ho tam někdo zavírá na dlouhou dobu v řádu hodin, třeba když je v práci, tak je to podle mého názoru týrání.
Milá Balu, díky za upřesnění. Nicméně já musím mít svého současného vořecha i doma zavřeného v kleci, je brutálně omezen? Udělá si tam pohodlí, chrápe, ano, není tam zavřen na dlouhou dobu na x hodin. Souhlasím, že zavírat psa na 8 hodin do malé klece je týrání.
A tak já třeba se psama jezdím kempit na velký psí tábor. Tam pes musí být zajištěný. Takže úvaz, klec, vozík, auto. Kdo psal, že nechává psa bez dozoru x hodin někde uvázaného a bude ho nutit u toho ležet? Jsem asi nepostřehla.
Balu Tím dřív myslím před cca čtyřiceti lety. Byla jiná doba, tehdy to smysl mělo. Psa jsem odkládala před obchodem, bez vodítka, jen s náhubkem, který nosil ostatně pořád. Jojo, běž do sámošky a vem rovnou vyvenčit psa. U zábradlí jich tak bylo přivázáno několik, dle stupně vzájemné sídlištní nevraživosti se dodržovaly odstupy.
Rezzy S úsměvem čtu první příspěvek zakladatelky. Rok a něco uteklo jak voda, že? Pořád asi pan božan dle popisu jedna tapeta a dvoje pantofle. 😀
Můj pruhatý netvor samotu nezvládal totálně. Jsem vděčná, že jsem si ho pořídila v zimě a mohl se mnou jezdit do práce v autě (v kleci, ano, Balu, v kleci! protože jinak by ohrozil řidiče i sebe), otrkával se, že nejde o konec světa, někam dojedeme, vyvenčíme, šup do klece v autě a vestičku, aby to nenastydlo i během těch max 2 hodin. Nechat ho doma fakt nešlo, zničil by i pozink klec. Mám porouchanej vzorek psa vořecha, předchozí brouček fungal na myšlenku. Tohle má v sobě geneticky daný věci, se kterýma se postupně seznamuju. Epigenetika, genetická paměť - máte někdo podobný zkušenosti?
První pes v mém životě byl vymodlený erdel s PP, ideální plemeno pro začátečníky a děti. 😊 (Tak dlouho jsme naše ukecávali s bráchou, až nám pejska přivezli.) A vedle erdelíka můj druhý pes v životě. Výcvikový parťák, cvičila jsem ho jedné rodině. Za Svazarmu jsme soutěžili v Lize mládeže dle ZVV2. Ach, to je hodně hluboká historie z minulého století. 😎
Jsem si to tu tak nějak dočetla a pořád nerozumím. Nerozumím tomu štěkání tady na paničku. Která absolutně nezanedbává péči o psa, nechci radši vzpomínat na některá témata na IF. Nechápu to, nechápu, co se to tu děje. Doprdele, ten pes má od začátku vet péči, ano, něco mohlo proběhnout jinak a dřív a blabla - i já jsem si myslela, že dren by býval v počátku otevření rány vhodný, více to oholit, ostříhat… Nepřijde mi fér Pumu od některých lidí takhle grilovat a nedivím se, že z některých příspěvků jí stoupá tlak, ohradí se. Jen ať píše dál, Pumo, davejte průběžný a faktický report, prosím.
Extrémy u adopcí psů určitě jsou. Jsem ráda, že s vořechama jsem zatím měla kliku, současný netvor mi byl dokonce přes půl republiky dovezen rodinou, která si brala netvoří sestru, a měli cestu kolem nás. Jednání s útulkem proběhlo nejdřív po e-mailu a pak telefonicky, úžasný přístup, lustrace minimální.
