Nechápu. Psala jsem to jako přihlášená a jsem zase anonymní. Přitom jsem byla ve výpisu uživatelů online.
No nic.
Edit - snad pomůžou naše nemilé zkušenosti ostatním. I v rozhodování, kdy Librelu podat. Je to opravdu přípravek “poslední instance”, tedy měl by být.
I já, i já, akorát teda letos vůbec žádný babočky kopřivový. I můr hrozně ubylo.
Nebyla to permazahrada? Permakultura a tak podobně? Ale to není nic ezo, to je funkční věc.
Malůvky v chovu mají svůj význam, pozastavovat se nad estetičnem mi přijde úsměvné. Dělám chytrou, protože občas koukám na tytrubce na kanadskou chovatelku ovcí, která před připouštěním nastříká ovcím na vlnu nad zadkem flekance sprejem. Když beran ovci nakryje (nebo jak se tomu u ovcí říká? pojme? naskáče/připustí? netuším, prozradíte?), sprej se tím setře/rozpatlá/zmatní a chovatelka ví, že u dané ovce proběhl vpich.
Thielli:Dovolím si oslovit všechny majitele vyčůraných inteligentních psů a optat se, zda to také znáte a - pokud ano - zda s tím něco děláte.
Hlavní hrdinka je opět - naše hnědá. Povel ke mně byl prvním učeným, je neustále opakovaným a připomínaným, hlavně protože "město". Hnědá jde a čichá si. Vzdaluje se od mě a blíží se k vysokému domu (u nás se vysoké domy často vyznačují tím, že z jejich oken létají zbytky jídla jako ve středověku). Dávám povel KE MNĚ. A hnědá? Hnědá si okamžitě čapne, předstírá močení, aby získala čas se ještě naposledy rozhlédnout a případně si v mozku poznačit, kam má příště ihned letět. Ledva “dočůrá”, zvedá zadek a přibíhá ke mně, čímž plní povel.
No neudělali byste z ní tři malé trpasličí pudly? 🙄
Pročetla a početla jsem si. Klíče jsem ještě neházela, kdysi jen smotané vodítko s karabinami.
Thielli, kdysi jsem řešila podobný problém s teriérem, se kterým jsem vyrůstala, kterého jsem cvičila. Na sídláku si čmuchal značky, když ho některá extra zaujala, býval by se vyždímal, než by přišel.
Tak jsem přišla já k němu. Asi odlišný přístup od zde podaných rad. Pes nereagoval na první povel, měl šanci ho provést. Jednoduše a v klidu jsem si k němu došla, cvakla na vodítko, přerušila tím jeho činnost, a šli jsme dál. Zase volno, když se někde zapomněl, zase jsem si pro něj došla. Byla jsem v pohodě, ale teroše to natolik štvalo, že se brzy radši rozhodnul přijít na přivolání.
Nevím, nakolik proveditelné je tohle u vás, když pudlička zdrhá před člověkem. Takže zkratkou zpět k Miss Brown - u vás to je asi opravdu o tom přivolání. Nenechat vzdalovat příliš posednou psici, nenechat sondovat okolí. Je to s fenama radost, umanutý jsou až hrůza.
Bože, ta je dokonalá! 😀
Vzhledem k vaší úžasné žížale se nedivím. 🙂
A mně to přijde hrozně bezva, že se nechovatel a nemajitel snaží před pořízením zvířat získat co nejvíc různých informací, byť někdy až úporně. Protože se na zvířátka těší, chce jim zajistit co nejlepší podmínky pro život, když nevím, ptám se předem zkušenějších. I když jde “jen” o slepice z drůbežárny. Navíc se tu coby nemajitel drůbeže dočtu díky těmto “dotěrným” dotazům spoustu zajímavých informací.
Kéž by se takto vyptávali například i budoucí majitelé štěňat. Vyhnuli by se překvápku, že to pak kouše, čurá, kaká…😉
Fikovnice, přijde mi, že se plácáte v diagnozách a vlastně nevíte nic. Jedna vetka tohle, druhá tamto. Nechtělo by to vzít Fida opravdu na kliniku, kde víc hlav víc ví? U svého Vořechoviče řeším spoustu problémů v poslední době, ale vše je na jednom pracovišti, kde na něj koukne v rámci konzultace ortoped, internista, další specialista.
No nic, držím palce, ať se najde řešení. Anebo se (takhle to mám já, takže píši za sebe) postupně připravit na to, že žádné zvíře s námi nemůže být navždy…🌻
Wheatonek je sice vysokonohý teroš, ale s výškou průměrného středního psa a rozhodně nevypada na 30-40 kg.
Namasté. 🙂
A k tomu velkýmu psovi neindefikovatelnýmu. Když jsem viděla zdejšího pejska, už jako štěně udatník, celý bílý byl, má kratší ocas, paspárky na zadních, vypadal jak stredoasiat. Panička mi vyvrátila teorii, prostě má vořecha.
Ještě jsem zkusila se teď přihlásit trvale. A hele, najednou vše funguje, jsem v seznamu online uživatelů, mám ikonku v diskuzi vpravo hore. Takže asi nějaký brouk u lidí, co nechtějí být trvale přihlášení. 🙂
Nemůže editovat, tak druhý link znovu?
Možná je to neohrabaně napsáno ohledně vyhubení původní populace, ale jinak má pravdu, ne? Ráda se něčemu přiučím, vůbec jsem netušila, jak to u nás s divokými prasaty bylo v minulosti.
https://www.kdelovit.cz/cz/clanky/tipy-pro-vas/prase-divoke-historie
Tak u mě je to pořád to samý, i když mám být online coby přihlášený uživatel, nejsem teď ve výpisu online uživatelů, nemám ikonku vpravo nahoře v diskuzi. Sem teď do textu příspěvku píšu jako nepřihlášený uživatel, když to odešlu i bez vyplnění jména, zobrazí se to pod mým nickem.
Dlouhosrsté ne, ale po kastraci terošce dost srst zjemnila a bylo to peklo. Ohledně mazání - jop, jen jemně, ať není z brijárda mastnej hambáč. Optejte se chovatelky, jak tyhle trable řeší?
Přípravky pro koně musí být taky fajn, stejně tak jistě existuje něco spešl pro psy, já jen poskytuju ozkoušenou babskou radu.
Mohl by zabrat i jen obyč slunečnicový/řepkový/olive olej, jemně nanést na ruce a omatlat nohy, hrudník, uši, zkrátka co nejvíc exponovaných míst s delší srstí, kde se můžou potvory chytat. Líp se pak kudlibabky i další bodláky vyčesávají. I v zimě je to i fajn prevence proti kuličkování sněhu na nohách, chlupatých brčkách (jestli nějaký sníh někdy bude). Osobně odzkoušeno na mých psech.
Ojoj, to vám bude Thielli závidět, Framík má tlustší nohy než pudlice, víc se tam toho vejde?🤗
Já bych ráda, ale stařičká tlačítková Nokie…
a když zde budu psát bez vyplnění jména, schválně mrkneme, co to udělá?