Jinak dodávám odkaz na forum v zahraničí,kde se řeší CHS JINOPO.
Jsem si tedy početla diskuzi starou 12 let, kde se překupníci dohadují. Co s tím má společného váš pes?
Když se něco pokazí u výrobku (např auto v AAA),tak to taky zabolí,nebo se pletu?
Záleží na kupní smlouvě. Jestli vám chovatel nabídnul:"Kontaktovali jsme chovatele a bylo nám nabídnuto,aby jsme vratili naše štěně,že nám dají jiný." je to fér, jestli to tak bylo ve smlouvě.
Terven:Týjo, díky. Vikina byla cca rok na pankreatický dietě, což je fůra sacharidů a málo vlákniny. Ráj pro klostridie…🙄…jsem přesvědčená, že tohle je příčina nebo to aspoň hodně tomu přispělo.
Pokud se někdy objevil průjem, brala jsem to tak, že slinivka dělá “ty-ty-ty” a přitvrdila jsem v dietě. A pak vyšel slinivkovej náběr úplně v cajku.
Na sonu taky vše ok, jen ty klostridie ve výtěru. Takže jsme je bez úspěvhu zkoušeli nějak potírat, až došlo na ten Entizol. Během léčby byla stolice učebnicová. Po vysazení bylo do pěti dnů vše ve starých kolejích. Kecám, je to horší než před léčbou.
Syrovýho se zatím bojím. Ale tak nějak tuším, že možná je to menší zlo než klasická protiprůjmová dieta s rejží a mrkví, čili sacharid, kam se podíváš.
Zdravím a přemýšlím ohledně svých zkušeností, takže zakřivený úhel pohledu.
Terven, já bych brala v potaz u Vikiny hlavně tu slinivkovou epizodu. U mého Vořecha se projevovaly občasné blicí příhody, občas zvláštní hovno, ale všechny testy vyšly v pořádku, zdravý pes dle všech možných diagnostik, vetové byli poněkud bezradní.
Asi měl pes své trávicí ústrojí už nějak chronicky porouchané vevnitř odmala, sebelepší dieta a strava na to byla krátká. Pak stačilo trochu a sesypal se s akutní pankreatitidou.
7 týdnů Entizolu je hodně, zkusila jste Vikinu vrátit na pankreatickou dietu? Nemyslím doma vytvořenou, ale nějaké low fat grancle jí i dříve vyhovovaly, co si pamatuju?
Já neděkuji, já se ptám. Před přechodem na novou verzi jsem zde u IP takéto cd a letopočty neměla, jsem tedy nově zde vyformátovaná, jipijajej. I když se stejným připojením, ze stejného přístroje. Cookies nějaké mám odsouhlasit kde, prosím? Ptám se, neb mě před změnou zlobily, vůbec jsem je pak radši neodsouhlasovala, pak zmizely, teď je nikde nevidím.
Že jsem tak smělá, proč mám oproti jiným tak zvláštní IP, čím jsem si to zasloužila?
balu:Poslega, prga - to je nějaká pražština nebo středočeština, ne? Tyto výrazy tady na Moravě neznáme. Když jsem poprvé slyšela, že “planeta je prga”, říkala jsem si CO že je planeta? Dodnes nemohu rozdýchat, čím jsou krmeny děti na “déčku”. Jsem ráda, že už nemám malé děti.
To jsme v minulým století říkali při vybice. Když prvni protihráčka padla, byla prga prda. 🙂
Slav, píšete, že předky má čistý, takže jakože se u předků štěněte tři generace DKL nevyskytovala? Pak jedním dechem dodáte, že rádoby CHS a takoví lidé by psy chovat neměli. Jak to je? Ono, shit happens, také jsem měla fenu jiného plemene, jako jediná z vrhu si prošla xy kolenními operacemi. Chovatel není bůh a štěně není odlitek, někdy se holt něco šupne blbě i přes veškerou snahu chovatele i majitele. Trojky má na obou loktech? Operace byla z důvodu přesně čeho, nějaký ten úlomek nebo?
Co se stravy týká, grancle máte od Megi schválené, klidně bych zařadila ješte poctivé, masové kuřecí skelety. 100x lepší než hovězí kosti. Skelet pomlátit tupým koncem sekyrky nebo naporcovat, když máte hltouna.
A do budoucna bych se vůbec nebála nějaké psí rehabilitace. Vlastně co nejdříve bych si v okolí našla zkušeného psíhofyzio, ať si černé ušaté torpédo (krasec! 🙂 ) zvykne na ťapání na pásu v rámci hydroterapie, masáže, dornovku, cílené cviky s páníčkem na balanc a tak podobně.
Jů a Hele, to jsou změny. Díky, jste šikovní. 👍 Nefrfňám na nic, zvyknu si, líbí se mi to v zeleném režimu. V rámci tématu nemám radu, nápad, mám jen pochvalu.
Edit: Stále máte v kontaktu překlep, upozorňovala jsem na něj už dávno, pardon. “Kontkatujte nás”
Když u vás to bylo rychlý. Jakože se to houplo, sešuplo a nebylo už cesty zpět. Někdy to je takhle lepší, i když to bolí stejně hrozně v srdci. 💔
Ano, vyčerpávající ten Vořechův případ je hodně, nemá terminální diagnózu, tam bych neváhala. Nejde o to, že bych si ho sobecky chtěla udržet na živu co nejdýl. On je prostě zase normální pes. No nic, nechám to volovi, až přijde další krize.
Já jsem taky hodně optimista.
Vořechovi se zase ulevilo, je to opravdu pakárna jak u předchozích 2 L. dávek. Přiznám se, že dumám o nějakým budoucnu. Jenže. Jenže. Jenže ty vedlejšáky i po minimální dávce zase byly na zhruba 2-3 dny takové, že jsem s ním málem jela na uspání na pohotovost. Pak jak když prstem luskne, zase teď mám postaršího a běžně fungajícího psa, který si s nadšením venku ťape a má radost ze života, teď se tu fackuje tlapičkama s čubou. Opravdu nevím, jak to vyřeším, až vyprchá současná dávka L.
Jestli do toho jít s tím, že mu bude zase po zhruba 2 týdnech na pár dní zle, že ho bude bolet pes a bude mít neuro problémy. Že se na to nebudu chtít dívat, že si zase budu říkat, že stačilo. Dneska je středa, já ho v sobotu oplakala a chtěla to jet druhý den ukončit. V neděli ráno happy dog, nic mi není, tadááá, jdeme ven?
Kompromis neexistuje. Buď bude mít další L. minimální dávku, kéž by až za hodně dlouho (a to jsem psala, že mu ji už nedám, přijdu si jak blázen), zase přijdou vedlejšáky. Nebo pes nebude.
Pardon za výlev, hodně mě dneska zabolela ztráta Placičky od Efe, tak si tu tak nahlas přemýšlím…
Efe, držte se. 🌈😢
Já tam byla, dokonce jsme spolu mluvily. Ptala jsem vás po poslušnosti, kolik drobeček váží, stihnul mi osliznout ruku. Moc pěkný jste to měli. 👍
Ano, on měl 4 dávky po týdnu. První dostal 5. 9. Protokol dodržen. I tak mi veti říkali, že u Osteopenu mají zkušenosti, že zabírá tak u 50 % psů.
Psích plačivých period Plaka prožila plno. Přesto protentokrát pociťuje převeliký pres při představě prázdna… Posebrat psychiku, provést patřičné pigáro, psíka partie přestanou pobolívat. Psychické peklo, píšete, přesně popsáno. Plkat při péčkách pomáhá přestat přemýšlet, plánovat pitomý proces.
Arosku
Hele ale … kdyz vemu jak rychle jde vyvoj kupredu, treba vymyslej jeste neco dalsiho a jeste lepsiho.
Toho už se Vořech nedožije. Ale jo, taky doufám, že vývoj půjde kupředu a vychytají se vedlejšáky co nejvíc.
Janaa
Osteopen mu zabral, ale vlastně jen krátkodobě. Právě kvůli ústupu jeho účinků jsem volila tu minidávku L. Nebudu už do něj nic dalšího cpát, musím se smířit, že je dobojováno. Představa psa, kterýmu selhávají ledviny, je snad horší než řešit zvíře, co má problémy s pohybem. Víc času pro Vořecha holt už neusmlouvám.
Efe
Fantomová bolest je dobrý příměr. Tak nějak to vypadá. U čeho to měl koník?
Polapit pro příštích pár podzimních podvečerů pořádné potulení, pomazlení, plesky psím plemcákem přes pusu provedené postarším psem. Prožít pěkné pocourání po polňačkách, přihrát ploskou pejskovi placatou pískací potvoru, pacičky poumýt. Pejska pak prosušit podivným pidiplátnem, pejsek půjde plně pouschnut pupíka porozvalit při pokojové pohodě. Plán Plaky pro pár podvečerů. Perikard Plaky puká, pejsek porozbitej, pobojoval převelmi. Přetěžké předčasné PÁPÁ, Plaka pláče, přesto potřebuje připravit psychiku. Prdele.
Tak hlášení od mojí rarity. Po 15 dnech od minimální dávky jsou zpět atypické nežádoucí účinky po L. u Vořechoviče. Hlava do strany, sosák mírně osypaný folikulitidou, špičky uší mírně strupaté, dermatitida ve slabinách tentokrát nulová.
Co mi ale u Vořecha už hodně vadí, jsou neurologické projevy, jinak to nejde nazvat. Opominu jeho problémy s kůží.
Sesumírovala jsem si to tak, že Vořechovi L. opravdu pomáhá. To je fakt. Zároveň tím, jak vyblokuje L. bolest, po zhruba 2 týdnech u Vořecha dojde k nějakému krátkodobému přerušení této blokace v hlavě, mozku, na nějaké nervové dráze. Najednou psa zabolí noha strašně moc, nečekaně se sepne faktor bolesti. Tak mi to přijde, nejde o ortopedický problém ve smyslu nataženého svalu, zad. Zároveň mu nějaký faktor bolesti/autoimunitní zánět zůstal v čelisti. Jde o problém tvořený nějakým výpadkem ve fungování L. v mozku. Jak to mám co nejlíp popsat? Takový opak filmu Záblesk ve tmě, jestli jste viděli, lepší příměr mě nenapadá.
Píšu o psovi, co má zhuntovaný kyčle kvůli nejvyšší DKK, slinivka, játra, ledviny v čudu. Udělala jsem maximum. Další dávku L. už mu dávat nebudu. Je to strasně na palici, když psovi přípravek pomáhá a zároveň ho likviduje. TO PROSÍM NENÍ!!!! nějaká negace na Librelu, to je jen můj osobní povzdech na náš neskutečně neuvěřitelnej příběh.
Ale vždyť na cvičácích skládají zkoušky dle IGP (IPO) a NZŘ pejskové, jejichž majitelé nemají vrcholové ambice. Dělají to pro zábavu svou a psa. Nevím, proč byste měla vypadat nějak blbě v jakémkoliv zkušebním řádu.
Přirozenější pro Framíka - když ho baví stopy (jdou učit i bez čtverců), uděláte si BH a můžete si přesně stopovat dle IGP. Nároďák je taky fajn, spešl stopařina tam už je hodně vyšší dívčí. Vyvrácené hlavy už dávno nefrčí, musí to vypadat přirozeně.
Obedience jako sport vás netáhne? Spolehlivý kliďas pes je fajn “materiál” na vše. Jestli má drajv i na obrany, super, máte mládě, nechte ho rozvinout s šikovným fíkem a uvidíte za čas, kam vás srdce potáhne. Pro IGP i NZŘ je to v obraně zhruba to samé, myslím ty úplné základy pro rekreační kynologii.
Jestli nechcete jen klasické ABC tříoddílové zkoušky, můžete zabrousit i do méně tradičních disciplín - mantrailing, nose work…
Thielli
Jak jste tady psali také, že máme nedocvičeno - vy, kdo máte nějakého toho úhlavního nepřítele ve vsi a došlo by na setkání bez jištění - vaši psi to dají? Pro mě už je výraz “bez jištění” nesplnitelný sen.
V minulém století měl nebožtík sídlištní teriér dva úhlavní nepřátele. Stačilo, aby je zacítil, hned byl našponovanej. Při prvním projevu tohoto muselo rychle následovat přivolání. Jinak byl schopen se vydat na křížovou cestu za účelem eliminace soka, šel po něm fakt natvrdo. Asi dvakrát se mu to povedlo, jednou chyba moje, jednou páníčka druhého psa, čokle se nenáviděli navzájem. Slušná rvačka, do krve. Omluva obou stran, vyrovnání veteriny, povzdechnutí, že jsme my, lidi, byli málo hbití, a měli jsme si psiska přivolat dřív.
Druhý případ byl u mého nebožtíka rtw, krásný, vychovaný a vycvičený chovný pes. Kamarád měl na cvičáku zhruba stejně starého krásného, vychovaného a vycvičeného chovného samce rtw. Tihle dva pinďouři by se bývali doslova pozabíjeli, kdyby měli šanci. To nebyla jen nenávist, to byla “vražda, smrt, zabití” v jejich očích. Nikdy předtím a ani potom jsem tohle nezažila. Na place fungovali poblíž sebe v rámci cviků poslušnosti, museli. Nikdy se jim nedostalo příležitosti se servat, nikdy se ani košíkama o sebe neťukli. Ale věděli o sobě vždy a všude, i na svodu plemeníků se jen na dálku “načuchli”, dikobraz a pojď mi hop do tlamy…
Co tím chci říct. U opravdu úhlavního nepřítele to bez jištění nejde. Nebo teda jde - včas odvolat svého netvora a na vodítku projít kolem nepřítele. Takže je to zase o přivolání… Nejsem bezchybná, snad to tak tady nevyznívá. Svou litanii myslím jako podporu všem, kdo mají nezbedné pejsky. 🙂
Ještě mě napadá: Dle veterináře, co jí operoval, má už i druhou zadní nohu citlivější v určitých úhlech. Zřejmě tam bylo něco špatně už od štěněte, protože ona si odjakživa ulevovala pozicí do boku. Vsedě i vleže. Když pobíhá, je v pohodě, už i skáče, ale pohyb do lehu a vstávání je u ní jak u starocha, neohrabané.
Thielli, mazejte s ní na psí fyzio. Pokud už tam nejste (chondra nějaká bere?). Jednak se slečně Hnědé uleví, druhak si na sessions navážete spolu úplně jiný vztah. Ve kterém pak můžete doma pokračovat v rámci reha cviků, klidně s oběma fenama. Ona nějaká chronická bolest může psa vystřelovat do nečekaných reakcí, znám to od svého pochroumaného Vořecha.
Ale ono asi nejde jen o lokalitu, já to nerada říkám. Nevíte, co se kdy se hnědé nebude líbit. Jistila bych si ji vždy a všude. Já kdyz zařvu “LEHNI” na čubu rtw, zapikolíkuje se okažitě. Když zavolám “Zpátky”, ví, že bude odměna a přiletí kvůli hračce. Nebude a nesmí řešit, zda je důvod přivolání, zastavení nebo čehokoliv okolojdoucí nevyrovnaný pes, fena, nepřítel.
Ech. Je mi vás líto, jakože v tom dobrým smyslu, že se snažíte a pak totok. Jak říkáte, nesmí se to opakovat. Bo ta vaše fena je vlastně nebezpečný pudl. Dlouhá šňůra v ruce je dobré řešení. Moc držím palce.
No, já jsem ráda, že se psi už sem tam neperou. Nepřijde mi jako hrocení, když někomu pes letí nezvladatelně na druhého, když může dojít k psí rvačce. A že se to člověku nelíbí. Na minulé století mám také skvělé vzpomínky, ale nikdo ve cvičákové partě nevenčil bez košíku, čokle se servávat nenechávali.