Psa lapit (snad dokážete přelstít štěně, musíte si poradit na co vám reaguje, čekej, ukaž co to máš, hele já mám taky---a-t-d- ) pak mu to z tý tlamy vyklepat, odebrat, zdůraznit, že je to fuj! dát na vodítko , popojít v někakém tvaru, třeba u nohy s nějakou motivací (míček, ňamka) a hodně pochválit , pustit a preventivně několikrát přivolat, dokud má pes dobrou zkušenost (je přístupný spolupráci) Doma trénovat odebírat věci vysoké hodnoty(syrové kosti, cenné hračky) ne přetahováním, naučit čekej a přivolání.Neberte psa, že je to “ještě štěně,” právě teď ho musíte vše naučit …
Pardon, ale mám teď štěně, prcka. Kdybych ho zkoušela lapat, něco mu vyklepávat z huby, říkat fuj, tak jsme v pérdeli. Je to svéráz, asi takovej hodně slabej odvar co se akity týká. Ale vodítko, popojít, povelovat, pustit, přivolat = cesta do pekel. Odebírat věci vysoké hodnoty doma? No to vůbec, akorát by si to začal víc hrdlit a chrtit, hlídat a bránit. Verun, neberte můj text jako útok, prosím, vím, že jsme se vedle na Librelím neshodly. Ale co jste psala, lze aplikovat jen u některých štěňat a i tak mi tam toho hodně nesedí. Ano, máte recht, musíte i odrostlé štěně vše naučit.
Ale přidáváním dobrot do misky. Výměnou hnusu za něco dobrého. Nelapat pejska, ale předvídat a nepustit ho k hnusu. Atd.
Já si nožek všimla už v inzerátu, ale tak si nesednu hned ze všeho na zadel, to nějak zvládnu, neasi, ninjaplaka! 🙂 Ph má s drobečky zkušenosti, bezva, taky bych se ptala na to samé. Štěně mám týden, byl hodně ve stresu, dlouhá cesta, sžívání, do toho očkování. Takže jsem těch pár dní nic neriskovala a je zatím na granclích (kvalitních), aby neměl srajdu. Teď se už rozkoukal, zažívání cajk, takže poslední dva dny dostává i přirozenou stravu, jen jehličkama toho moc zatím neužouželí. Takže mleté/pomlácené kujátko.
Nejsem příznivcem přídavků, méně je mnohdy více, ale u tohodle případu nad tím opravdu dumám. Postupně, ne nějaký hrrr.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 19.12.2023, 08:29:53
To je ta rotvice, která se pýří nad pochvalami své kondice. Přitom by to tak mělo být, žádný válec. Nesnáším lidi, kteří ze svých psů dělají obezitorní válečky, jedno zda je to rtw, vořech, labík, bígl, josefčík…
Hele, když jsme u štěňat, nové Proužky nemají nožky úplně ólrajt, dumám kromě vydatné dotace skelety od řezníka i výjimečně o nějakém “práškování”. Z minulých zkušeností se mi osvědčil Irish Cal, ale je to už dávno. Máte někdo tip na fajn doplněk ohledně růstu pro štěně neznámého původu, bude to mamutík, štěně s tak zvláštníma nohama jsem ještě neměla.
Dafi, to je kouzlo útulkáče. Nikdy nevíš, co ti z něj vyroste. Věk dle jeho mobility, vyzrálosti, jehliček tipuju ke třem měsícům, velikost a vzrůst si tipovat nedovolím. Ale bude ho kusanec.
Keriton, díky za slintání, feňule se povedla, chovatelce za ni patří velký dík.
Xerxová, no co naděláš. Mohla tu být nová krev, takhle mám vykastrovanou kraslici (pyometra na dvou letech). Musím říct, že mě to tenkrát hodně zamrzelo. Škoda hlavně pro chov v ČR.
Já tak nějak tuším, kdo je za úsměvem. 🙂 Třeba se mýlím, ale že vy máte ještě krasavou fenečku, že? 🙂 Držím palce, ať se nenajdou žádné hnusoty a dá se to vyřešit.
Takže to dělá jak dlouho? Pár měsíců, týdnů, dnů? Určitě bych nechala udělat rozšířený krevní rozbor a moč. Nemohl při pažrání sežrat něco opravdu nestravitelného? Znala jsem psa, který měl podobnou epizodu chování, nakonec to byl předmět v žaludku (kousky tenisáku) - psovi to dráždilo trávení, i když neblil, snažil se prostě na první dobrou při nepohodě do sebe něco nacpat. Přišlo se na to až při kontrast rtg.
šla jsem pro poštu a viděla tam stát vodo-topo, potřebovala jsem se něco zeptat. Zapojoval jim bojler, příští týden se nastěhujou. Viděla jsem kuchyň, vlezla do koupelny😉 protože to jsem mu avizovala, že až ji dodělají kouknu, jakovou vymysleli. Chápu to správně, že jste po domluvě s nějakým řemeslníkem vlezla novým sousedům bez jejich vědomí do téměř dokončeného domova?! Jestli to je tak, řeknu jen “no týýý vole!". Nemám slov. Kdyby vám někdo udělal to samé, co by se dělo? Jestli to bylo se sousedy domluvené, bylo by to jiné, ale vaše psané slovo vyznívá spíš opačně.
Brý večír, dneska sem měl plno práce, sem prej i přes včerejší očkování rychlej, že to nejde cvaknout. Jsem tu jen pět dní, ale zatím to ujde. Tak dobrou noc, v psím pokojíčku to chvíli všechno chrápe. 🙂
Coby ta rybička jsem si s láskou dneska vyzvedla bichli. Je to krááásný svazek, Megí, číslování stránek se tuze povidlo. 😀 Pohladila a ukryla jsem knihu před zoubkama zvědavýma, ke čtení papírovýmu se dostanu asi za hodně dlouho.
Plako a ví se, čeho to je křižovatka? Že je to pruhovatý - nějakej picbum bo co? Ale bude to teda pan pes, to bude super dvojka s Žůžou 😍
Neví se nic. Matička křižovatka, otec neznámý. Picbum/stofárd/boxer/volně může člověk dumat dále. Foto matičky níže, z útulku.
Každopádně sbližování s roticí jde kosmickou rychlostí, holt ten novej vesmír. Chvílema jsem tu jen seděla a zírala, jak ty psí komunikační kanály šlapou, jak bezva je prcek vyškolenej z předchozího umístění. Asi by to nebylo pokoukání pro slabý povahy, protože situace obsahovaly spoooouuustu hlasových i výrazových projevů. Přitom tak krásných, jasných, čistých, čitelných výrazů a gest, že oba hned věděli, na čem jsou. S pokorou tedy učím prďolu řeči lidské, snad jsem pro něj taky čitelná. Akorát mi došla Betadina, zítra jedem na vstupní kontrolu na vet, tak si o ni pro sebe požádám, vořeší jehličky dělají své , i když mě nezakusuje natvrdo. 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 11.12.2023, 23:28:43
Doron, já nevím, co z něj vyroste (kindr-puppy vejce), chytrej je jak opice, umíněnej a už teď si umí stát za svým názorem. A je hlavně moc dobře vymazlenej z útulku, kontaktní a fajnej živočich. Kříženec kříženkovatej pruhatej. Každopádně odvolávám, co jsem napsala. Teď v noci došlo k blízkému setkání dvou druhů. 🙂 Ospalý štěně vylezlo z klícky, viděla jsem reakci feny, no tak teda jdeme čůrat. Pospolu na zahradu. Oumajgad, nevím, kdo byl víc šťastnej. Feně se to během dvou dnů! porovnalo v hlavě a už má svý mimi. Mimi má svou kámošku. Já zůstávám zdrojem potravinovým. Pěkně se nám to protnulo.❤️
Odpověď na příspěvek uživatele ajjja z 10.12.2023, 10:41:08
Já už v tomhle tématu nemám moc co říct. Snad jen, že když jsem ho zakládala, neměla jsem nejmenší tuchy, jak to v našem případu dopadne. Jsem “ráda”, že se o Librele mluví v širším slova smyslu, že si to tu majitelé psů přečtou. Že i unikátní reakce mohou nastat, nikdo to nemůže vědět předem. Že je lepší zkusit všechny možné procedury, praktiky, možnosti a další věci ohledně osteoartritidy před nasazením Librely. Zároveň ale Librelu vnímám opravdu jako skvělou věc. Nebudu se opakovat, na OA zabrala u Vořecháčka skvěle. Vaší berňačce přeji pohodu bez bolestí co nejdéle.
Jak jsme si zde již dříve všimly/i, nabytím nových kukadel jeden nemá čas. Čas fotit, čas se v klidu najíst, čas se vyspat - všechno je v prázdnu, novým vesmíru, který se teprve seskládává. Ven meteleskum bleskum, bacha na uši (sundej si náušnice, tele), baterku si vem ven, ať to nezašlápneš, má to mimikry dokonalý, eště tomu radši dej reflex obojek. Jak nám to pěkně papá a jakej bobeček to udělalo kvalitní - štěstí, že to hovno neudělal na gauči, to bylo taktak. Pořád ve střehu, tak bych to definovala po necelých 9 letech od posledního štěněte (dneska fouká, nemusím být v tenzi, protože tenhle Vořechus to neřeší. Stýská se mi…). Člověk zapomene, jaká to je fuška. Bolí mě záda a nohy, cvalda se i na kraťoučký poponášení pronese. S fenou se sžívá dobře. Ještě se bez omezení ve smyslu zábrany ve dveřích nebo klícky (ano, “týrám” odmala štěně klecí. Přesunu tam spícího nebo hodně unavenýho líbezníka, lehne a chrní. Probudí se = letíme ven.) nepotkali. Prcek by si šel hrát, fena potřebuje svůj prostor a čas. Ale jde to fajně. 🙂 Doma to je jak po výbuchu atomovky, akorát jdu aspoň zamést největší bordel. Fotky? Mám jednu z útulku a pak jednu z hnusodeky od nás, ekl psí, ideál pro štěně. Který se ale líp nafotit zatím nedá. Jo, a ještě teda jednu se spícím štěnětem, který je totál tuhoš ve svý noře i s tím reflex obojkem, povšimněte rtw rypáku vpravo. 🙂
Tyjo, já tenhle krátkej report sepisuju, nekecám, víc než hodinu. Nacvakat, odběhnout, nechat se pohlodat, vyběhnout… 😀 Tádydádydá, to je zatím všechno.
OMG, ano, kouše to a dělá loužičky! 🙂 Po příjezdu z útulku (velká dálka napříč ČR, cesta 4 hodiny, počasí děs) to bylo přetažené, přesto suverenní. Vořechus No. 2, vítej doma! 🥰 Pohlaví: pes, věk: necelé 2,5 měsíce, plemeno: kříženec. Fotky dodám, až se netvor zabydlí.
Tímto strašně moc děkuji této organizaci, nejde o obecní útulek. Nebojím se pochválit nahlas někoho, kdo vybírá pro psy zájemce uváženě, přesto lidi nelustruje a nedává si šílené podmínky. Moc všem odtama děkuji. ❤️
Jak já se těším, až tohle dílo vočuchám naživo, pomazlím se s krásnou papírovou bichlí z tiskárny. Užiju si obrázky vytištěný, budu v klidu číst (pokud mě nový psí oči nechají) všechno znovu. Megí, smekám hlavně před tebou, seš neskutečná. Zrzavcová je grafomanka (který to píše samo, jasně, bez ní by nebyla kniha, taky klobouček), to už víme dávno. Ale udělat z jejího grafomanství knížku, seskládat to, vymyslet, opravdu nemám slov. 🌻🌼🌷 Doufám, že mi tam všechny smečky nechaly aspoň chlup jako záložku, že nějakej při podepisování a balení uvíznul! 🙂
