Yoda tento tden - od procházek suchých, vlhkých až po ty mokré…
Příspěvky uživatele
Xerxova
efe:Nakonec jsem je ven vzít musela, jinak by mi z baráku udělali kůlničku na dříví…
kde je ten třetí?? Měl omluvenku??
tady déšť ustal (od půlnoci spadlo 45 mm) - jen mírně mží. Takže jsme se opět vydali na chvíli do lesa - na Yodovi byla vidět určitá nervozita - i když koryto Černé Nisy bylo v bezpečné vzdálenosti… přeci jen se té vody z hor valí děsně moc a hrozně řve
leje a leje. Naplnila jsem všechna krmítka slunečnicí - a je na nich velký provoz. Radost mi udělalo třeba hejnko hýlů. Ale teď jsem řešila chvíli záhadu neznámého ptáčka - drobný, v hnědých tónech obarvený… až po chvíli mi došlo, že je to parukářka, které voda sebrala typickou šošolku. Prostě parukářka s mokrou hlavou je podivný ptáček 😉
my jsme zcela v bezpečí - ale Jizerky už mají všechny toky na trojce… a lejt má až do pondělního odpoledne. Chudáci v údolích 😢
Za včerejšek u nás na zahradě napršelo přes 60 mm a dnes od půlnoci už 22.4 mm. A leje a leje a leje…
pochválím Yodu - ten se ukecat nechá - ani kabát jsem na něj nevytáhla. Takže zatím držíme standardní venčení. Vody spousta - a to má pršet až do pondělního večera
když ono je to těžké - když by odpouštěli zbytečně, zase by jim všichni nadávali, že nejsou zásoby vody na nutný minimální průtok řek, pokud by byla málosněžná zima… A pokud vím, tak na Vltavu původně výstraha nebyla…
U nás odpouští ještě teď - průtok v korytě Černé Nisy je mohutný - to by déšť posledních dní nezpůsobil. Teď jsme tam byli venčit - lesní cestou vysoko nad řekou - a duní to tam hodně. Yoda se totiž odmítá vzdálit od sucha domova - zatímco procházka lesem… to je něco jiného, i když má kožich zcela mokrý. A tak jsme mokli všichni tři - blázni co vozí psa k lesu na desetiminutovou venčíčí procházku.
byli jsme na dovolené za těch třicet let bez psů třikrát. A to v době, kdy “malá panička” studovala vejšku, měla čas a chuť a neměl s tím žádnou potíž ani Xerxes (miloval ji), ani Lída (milovala ho a zvládala ho skvěle). A tak hlídali spolu barák i babičku s dědou.
Starší generaci (a to tchán byl hodně psí) jsme nikdy dogu na hlídání nedali - přeci jen to zvíře má hodně kilo a nechtěli jsme na týden dát psovi k dispozici jen zahradu a na procházku bych dogu nikomu nezvyklému na sílu takového mamuta prostě nesvěřila.
Všech pět našich dog cestovalo bez problémů - a ano, plán dovolené se upravit musí - ale nevadí to nikomu. A jde to od kopců skotské Vysočiny až po pláže Sicílie či kopečky v Alpách. Vždyť i život je o kompromisech - a tak se o dovolených bavíme všichni - my dva, pes i vnoučata (a kupodivu stále ještě s námi jezdit chtějí, i když pubertička již dorazila).
Když jsme plánovali pořízení prvního štěněte, padlo rozhodnutí, že je naše odpovědnost. Naše radost i starost. A tudíž že se odkládat nebude a že to musíme zvládnout…
dneska napršelo na zahradě za dopoledne 15 mm, ale po obědě déšť ustal a i slůňo občas vykoukne. V lese všechna voda vypita, nikde kaluže, potoky stále spíš netečou než tečou. Zato Černá Nisa bouří v korytě - odpouštějí přehradu velmi vydatně… Psík nadšen - chladno, mokro, nepráší se od tlapek… moc pěknou lesní procházku jsme zvládli.
vyza je druh jesetera - tedy velká rybička…
my využili krásného chladného rána a už před sedmou byli na Výpřeži a obešli svižně Černou horu a Dánské kameny. A už před devátou jsme byli v práci a psisko spokojeně vyprocházkované chrápalo doma
teplota už teď klesla pod deset stupňů a je úplně jasné nebe plné hvězdiček. Yodovi se nechtělo domů - ale my ještě nevytáhli podzimní odění - a v kraťasech a tričku jsme se dost klepali… tak jsme poslední venčící procházku zkrátili
kometa:Čtvrté foto - je to slepýš?
nejdřív jsem si myslela, že je to malá užovka - ale ne, byl to slepýš
Orionka:V Jizerkách to pořád krásně teče. Já už z potoka nenaberu.
taky už někde neteče. Myslím, že příští týden se to opraví… Hlavně aby té vody zase nebylo najednou moc. Na ochlazení se těším - však často píšu, že miluju mlhu a déšť a zimu… vedro blbě snáším a tak se těším jak malá holka
a ještě přidám pár fotek z návštěvy Kunratic u Cvikova. Vzali jsme tam minulou neděli ráno moji maminu na výlet - a návštěva Skleněné zahrádky i Křišťálového kostela se jí moc líbila.
a teď ty nepsí - je vidět, že buď jsme chodili večer či ráno a navíc kolem vody…
celý týden děsné vedro - navíc od pátku do dneška jsme neměli páníka - tudíž se venčilo jen málo… přesto něco z večerních či ranních výprav se najde. Takže pes:
včera nám s kytarou odjel až do neděle páník (matici kdesi v Krkonoších vzpomínají na své studentské roky) a tak tedy dneska ráno jen poklidná (a krásně chladná) procházka u nás “kolem plotu”. Nepotkali jsme ani živáčka, bylo to moc fajn. A Yoda četl a četl a čmuchal a čenichal… neboť procházek po civilizaci a parcích má méně, než těch lesních. Takže spokojenost.
A teď opět větrám všemi okny a dveřmi… aby se zase vytvořilo chladné klima, co vydrží alespoň do odpoledne…
dneska mám dovolenou - takže hned ráno jsme se vydali na delší procházku směr Černá Nisa. Bylo chladno - parádně bylo v lese. A už zase sluníčko pálí naplno - ale nám už to neva.
u nás ani kapka… potoky malé netečou, velké maličko a u řady tůněk nadávám Yodovi, že tohle bahno může pít už jen čuně a ne elegantní psík…
Do lesa chodíme brzičko ráno, takže ještě před pracovním procesem je psisko vyprocházkované dostatečně. Kupodivu začaly růst hříbci (praví i kováři), dnes jsme donesli i křemenáčky. Vše mladé a úplně zdravé. Přes den se pes válí doma či na zahradě ve stínu a na večerní procházku chodíme až se setměním. Takže to vedro nějak přežít jde.