Odpověď na příspěvek uživatele JanaJanaJanaJana z 23.06.2023, 13:26:29
ano - třeba taková vepřová packa umí psa dobře ucpat... I na kosti zvyklému dogounovi jsem ji sekerou sekala podélně napůl. Asi to nutné nebylo - ale raději opět platí míň než víc.
I proto v dotazu na výživu rostoucích štěňat zmiňuji víceméně stále kuřecí skelety. Protože při rychlosti růstu komerčního drůbežího masa jsou to kosti měkké, a je ve skeletu i hodně chrupavčitých částí. Není to ideální - ale když ten vápník je potřeba někde vzít... a není ho potřeba málo
myslím, že relativně malý pastevák (já vím, že to zní divně, ale jsou i větší, než briard) nebude mít růstové problémy. Obecně pastevci umí vyžít z mála a nejsou tak hákliví na chybky ve výživě, jako třeba ta doga...
Krmila jsem štěně kombinovaně - granule pro mamuty a k tomu skelety s mletou zeleninou. A to vše do jedné misky. Občas pro změnu nejakou svalovinu, kus jater - ale jinak opravdu skelety (nejčastěji "polévková směs" - občas v tom byly i krky, žaludky... i zbytky stehenních řízků byly přibaleny). Jinak klasická vylepšení typu - kydanec jogurtu, vajíčko... A v době extrémního růstu (Yoda nabíral 10 kilo za měsíc a to je děsně moc - a to jsem ho držela zkrátka) jsem přidávala vitamín C (pomalu vstřebávací).
Nyní už v misce ubyly granule a přibylo maso. Už to není jen chudý ořez, ale většinou celé kuře, odkrojky hovězího, nějaké ty žaludky a srdíčka v akci...
Pamlsky jsem nějak nepřepočítávala ... dostával kdeco (játrové sušenky, které vlastně doplňují i přísun vnitřností, sušené maso, piškoty, kousky sýra) ale s ohledem na kila štěněte to nebylo až tak moc velké procento krmné dávky.
Nejsem úzkostná - klidně i štěně dostane zbytky (speciálně nežravá vnoučata jsou skvělý zdroj pochutin). Čím víc různých věcí se štěně naučí žrát, tím menší jsou později problémy se zažíváním. Použijte zdravý selský rozum - nic se nesmí přehánět a míň je často lepší varianta. Nehrotit příliš doplňků... a hlavně koukat na to štěně. Aktivní, veselé, s pevnými bobky, nesmrdící... je v pohodě. Prošlapů byste si jistě všimla... pak to chce zpozornět...
Odpověď na příspěvek uživatele chvd z 22.06.2023, 12:13:47
čím byste dotoval potřebu vápníku pro rostoucí štěně mamuta?? Prostě mi další doga vyrostla převážně na syrových kuřecích skeletech - já vím, že babišovská kuřata nejsou značka ideál... ale pořád mi to přijde lepší, než nějaké granule či krmné masové směsi neznámého původu dotovat "syntetickým vápníkem"... Hospodářství nemám, domácí zdroje tudíž nejsou...
a hlavně - pokud má přítelkyně sen mít velkou kočku - a vy jí chcete udělat radost... zapojte ji do výběru. Já si neumím představit, že bych vysněné první dogátko dostala od manžela... Ne - nevyhodila bych ho se štěníkem 😉 ale ta radost výběru, hledání, společných diskuzí... patří k tomu těšení.
Zvířata se nemají darovat - je to společné rozhodnutí...
Odpověď na příspěvek uživatele Janča z 22.06.2023, 06:44:02
a proč nemají každá svou misku?? Je běžné, že každý pes má jiné množství, jinou značku, jiné doplňky. A je na vás, abyste ohlídala, že každá má hubu ve své misce a nežere dávku té druhé...
v zahraničí často kastrují štěňata (obou pohlaví) a mají radost, že zůstanou hraví, nekonfliktní, věčně štěněcí. Že to nejde dohromady třeba se solidní výchovou či dokonce výcvikem (hlavně u psů samců je to potíž), jim nevadí. Prostě mají doživotní děti... Ten pes nikdy nedospěje, nikdy se neukáže jeho osobnost... podle mě je to týrání, hlavně u velkých plemen, která dospívají pozdě.
Přišla tato móda i sem... a bohužel i řada veterinářů to odsouhlasí. O možné inkontinenci a jiných radostech se nemluví.
Nejsem fanatický odpůrce kastrací, znám hodně kastrovaných fen (bohužel ale i dvě silně inkontinentní), ale kastrace štěňat mi přijde opravdu ujetá.
Odpověď na příspěvek uživatele biaca z 21.06.2023, 17:49:24
kavalír sice byl šlechtěn jako malý lovecký pes... ale dávno tomu již. Známé kavalírky vychází doma s kočkou i kocourem... obecně platí, že když si štěně přinesete ve standardním věku kolem dvou až tří měsíců - nemívají pak psi s domácími kočičáky žádnou potíž. Možná vybraná plemena (teriéři, bullové...) můžou později problém mít, ale kavalír??
Pes není kočka - kastrace nutná rozhodně není. U psů k ní nevidím žádný důvod (jasně že zdravotní - prostata), u fenek někdo hodně zvažuje preventivní kastraci ze zdravotního hlediska (nádory, falešné březosti, záněty...) - ale prosím, kastrujte případně až dospělou fenku, ne štěně... Co se týče důvodů uhlídání, tak to snad nehrozí - asi nenecháte běhat bez dozoru háravou čubinu po ulicích... Nebojte, tak složité to s háravkama zase není...
Nemám vůbec chovatelské ambice - a kastrovaného jsem nikdy neměla ani fenu, ani psa...
Odpověď na příspěvek uživatele biaca z 21.06.2023, 16:37:06
jenže chcete štěně zdravé a se skvělou povahou - tj.od chovatelů, kteří to s plemenem myslí vážně (nadstandardní zdravotní testy, chovají na povahově k sobě ladících jedincích...)
A to nebude "chovatel", co neuchovní rodiče pro lenost (či je nestresuje výstavama, ale ani veterinářem) a nebude moc bádat nad vhodným spojením (neb rodokmen a jednotlivé linie ani studovat nebude). Takže můžete mít kliku (pravděpodobnost je mrcha) na skvělého jedince i z chovu bez PP, ale s větší pravděpodobností zdravé, veselé, nebázlivé kavalíře bude ze zavedených chovných stanic.
A nevěřte, že vám neprodají štěně i když dopředu nahlásíte, že výstavy rozhodně nebudou vaší prioritou. Většině chovatelů jde o tom, aby se jejich štěník měl dobře - prožil aktivní život. Já si dovezla drahé štěně ve zahraničí (z velmi známé chovné stanice) a předem byl chovatel informován, že hlavní dogákova role bude dělat "kamzíka jizerskohorského". Nynější dogák je také od chovatelky, která ráda vidí své odchovy na výstavách... A opět jsem netajila to, že se na výstavě možná potkáme - neb tam chodíme jednou za rok okukovat, kam chov spěje... Ale vystavovat nebudeme (to bych musela mít opravdu špičkové zvíře, abych se k tomu dokopala)
U kavalírů bych sahala po štěněti od starších rodičů (přeci jen srdeční vady tam jsou) a pokud starší mamina je ve formě... a jsou vidět její předchozí odchovy, je větší šance na zdravé štěně. A pak pohlídat povahu - veselí, usměvaví, aktivní rodiče mívají i skvělé potomky. Znám kavalírky - kamarádka má již třetí a čtvrtou v pořadí - všechny s PP, všechny skvělé, rozhodně žádní gaučáci. A všechny pořizované na mazla, ani na jedné výstavě nikdy nebyly...
Pokud se budete zajímat delší dobu, tak jistě vám prodají i štěně, které třeba (u kavalírů běžné) nemá správné rozložení barevných znaků... a tudíž nemá velké výstavní ambice. A jeho cena by mohla být příznivější. Ale to chce hledat, ptát se, zajímat se... být v kontaktu s těmi, jejichž chov se vám líbí
já si na tom webu přečetla, kde všude zkoušel najít cestu k výchově svého psa... a tak když mu konečně něco začalo fungovat a měl výsledky, tak asi získal pocit, že má jak pomoci ostatním a ukázat jim "jedinou možnou cestu"...
Někdy si u pubertálních psů říkám, že jsem měla nějaký ten cvičák využít... a pak si zase poslechnu nějaké ty zkušenosti z výcviků (teď vím o trpasličích špicech, kteří nesmí jíst nic mimo ruku s odměnou - a světe div se, trpí zažívacími problémy a když mají možnost žerou všechno i nestravitelné, co vidí)... a říkám si, že zůstanu jen u té základní rodinné rozcapené výchovy...
On se vůbec nedá fotit. Včera a dnes do odpoledne pospával, polehaval, až jsem se bála že mám rozbité štěně. No a teď řádí jak černá ruka, pěkně baštu, kouše, štěká a udělal loužičku.
pár očíček (hezčí musím v těch stovkách fotek najít... a nebo zkusím zítra nafotit aktuální typicky smutné pohledy dogáků všech barev - jedeme na klubovku)
Xerda, Beta, Night a Yodas doplní jeden miniponíček, který miloval Betku (a ona jeho). Aronku okatou nemám... jen v papírové verzi...
já po návratu z procházky hledala, co za minihoubičky roste v potoce...a ona čapulka bahenní. Blbě se to hledalo 😉
V sobotu jedeme na klubovku - nevystavujeme Yodislava, ale jedem se kouknout. Navíc Milan Štourač posuzuje, Garcia Abad posuzuje (od obou jsme měli štěňátko - Xerxes byl Bonoda, Night byl Garaba), chovatelka Yody bude, psí sourozenci budou vystavováni... prostě příjemné setkání s širokou "psí rodinou"
