Příspěvky uživatele

hádanka čtvrtá - tentokrát Yoda zvládl cestu lodí (plavba tam navíc byla v děsných davech, až zpátky měl parník skoro sám pro sebe)

hádanka třetí - dobýt tuto stavbu nám dalo zabrat - celkem přes dvacet kiláčků v horách - převýšení přes devětset metrů - a navíc bylo děsné vedro. Podivná stavba ještě podivnějšího krále (který nás provázel celou dovolenou)

a hádanka z cesty druhá:

od neděle jsme se toulali za hranicemi všedních dní. Kdo pozná zastávku číslo jedna??

váží někde kolem 75 kilíček. Ale na zem padnu zcela výjimečně - a je v tom většinou nevinně (smeknu se třeba po kořenu a on se ještě opře v blbou chvíli blbým směrem…) Za ty roky jsem zvyklá - hlavně Betka nás vycvičila, že člověk musí být připraven. Vždy připraven 😄. Kosatka dravá byla lovec a děsně se u toho smála. Fakt… Night byl slabý odvar (zase byl děsně vysoký a rád chodil po zadních), Yoda se trošku Betě blíží. Že by taky ty barvy kosatky…

a teď trocha nepsích - houby netradiční (korálovec je poměrně vzácný) i troška toho sluníčka… Jo a taky, že Černá Nisa umí být temná. A je po dlouhé době naplněná až pookraj

a je tu další sobota. Nejprve fotky Yodislava… pravda, většinou má sice krásné přivolání, ale někdy se bojím, že mě smete. A někdy mě smete…

mně kdysi řekl zkušený chovatel - “pes, který nekryl, tuší. Pes, který kryl, ví”  a že si mám rozmyslet, jestli bezproblémového velmi klidného psa nechat krýt. Jen poznámka - jednalo se o uchovněného psa.

když jsem poznala první raslici (konec devadesátých let minulého století - fenka zahraničních manželů jezdících na koni), tak jsem byla v šoku. Tryskomyš, která absolvovala tryskovou dvouhodinovou vyjížďku (ne v sedle, ale po svých), pak letěla na seník lovit myši a když ji z něho vyhnali, tak kopala krátery na pískové jízdárně. A u toho vždy využila příležitost vyletět pozlobit naší Aronu. Ta naštěstí jako správná doga prťavce neřešila… jinak by tu tenkrát vzácnou fenečku musela překousnout vejpůl.

Tehdy jsem si řekla - tohle nikdy 😄  Ale byla poslušná, ovladatelná, skvělá pro aktivisty a aktivní život.

pokud nemá čip, nehledala bych v tom plemeno, a dokonce máločetné. Prostě je to nějaký mix dogovitého typu. Už jsme viděla i pár “zaručeně” čistokrevných dog a vypadaly podobně… Přikřížené může být kde co - tam se schová od labradora po bulla cokoli…

dělat si legraci z našeho malého chudáčka… 😉 Má tam svoje kanapátko (staré dvoukřeslo)… u stejného stolku. Tam může sedět i polehávat. Když se cpe do křesla…  Máme i širší křesílka - ale ty nejsou u stolu a mohl by o něco přijít. Ale tam je zase podstatně fotogeničtější, s pradědou mu to sluší. Leze si tam sám, nerad sedá na zemi - dle hesla sedím vysoko, vidím daleko

Vahine:

Z Yody vedle Vás a na tom křesílečku mi spadla brada 😲 je to teda obřík. 👍 To máte co krmit tedy. Není vyšší než byl Night? Co ta prostata, zlepšilo se zdraví, hormony se zklidnily?

Yoda je výrazně menší, než byl Night. Ta fotka “vedle mě” v lese je hra optiky - jsem o kus dál a tedy on vypadá větší. Líp je velikost vidět třeba na té fotce s chrty.

Křeslo je jeho oblíbené - často sedává na područce, ale umí si sednout i “správně”. Co krmit máme - ale to je doufám jasné všem, co by dogu zvažovali. I když teď, když dorostl, tak to není až tak hrozné, bylo mnohem hůř…

Na kontrolní sono prostaty jdeme na začátku ledna, zatím ani léčba plně nenaběhla - náběh trvá měsíc, a implantát s hormony má aplikovaný něco málo přes 14 dní. Známky zánětu po ATB ustaly, to je o.k. Jinak se chlapec tváří stále stejně praštěně 🙂

chrty nežereme… zatím… (náhodné setkání ve čtvrtek za humny)

no a Yoda nesmí chybět

pak trocha té přírody za humny - vody bylo dost a dost, ale i sluníčko a měsíček byly občas k vidění 

nejprve výlet minulou neděli - až za hranice s Polskem (nákupy se nekonaly, hledali jsme ruiny věže Wieża Wilhelma). Cestou jsme stírali rosu na kolejích (od roku 1945 uzavřená trať, kudy dnes vede značka… ), viděli zbytky románského kostela (vypálili již Husité) v Jindřichovicích a taky hladový buk u Dětřichovce či netradiční havlovskou lavičku mezi poli

pokud chcete, aby jezdila ráda, vozte ji na krátké “výpravy” za zábavou. Do lesa, na cvičák (pokud ji baví), za kámošem lítacím, k vodě (pokud ráda plave…) Pokud jezdí jen do města (kde se třeba necítí jistá) a na veterinu… pak se není čemu divit, že není nadšená.

Nastupování se dá učit zvlášť - na zaparkovaném otevřeném autě - jako cvik za pamlsek… Jasně že moc dobře pozná, kdy se cvičí a kdy má nastoupit. Mají nás dobře přečtené… Ale každá dovednost, která se hodí, je fajn.

a nebo jak píše výše Balu - nediskutovat a nastupovat.

možná by stálo za to nakouknout do tohoto tématu: https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/15629-chova-zde-nekdo-friskeho-kone/

já vím, že jsem mimo téma - neb to není česká ZOO - ale k tomu safari bez psů. A mně nevadí, že do ZOO psi nesmí, myslím, že je to na každé organizaci, ať si zváží klady i zápory…

byli jsme před nějakým časem s vnoučaty (a dogou - pochopitelně) v Dánsku. A mile nás překvapila Givskud ZOO. Část jsou safari - projíždíte svým autem (a pozor - psa můžete mít s sebou, jen se doporučuje zavřít okýnka) americkou prérií (a jak byli všichni vyděšení, když traktor navezl krmení a stádo bizonů se dalo do cvalu napříč silničkou s auty turistů…), africkou savanou, evropským paloukem… a vždy mezi jednotlivými obřími výběhy byla parkoviště a kolem standardní ZOO. Hodně výběhů bylo průchozích kontaktních (ptáci, lemuři) - ale tam pochopitelně pes nesměl. A pak taky nesměl do lvího safari (mají tam největší smečku lvů v Evropě). Pes se odloží do jednoho z řady kotců (před námi ho vystříkali hadicí, napustili misku s vodou…) a my mohli svým autem vyrazit. Lvi se přetahovali o půlku koně (mršina byla přivázaná řetězem ke stromu, aby si ji nemohla smečka uklidit mimo dosah lidí), máte zachovat klid i pokud lev jeví zvědavý zájem o vaše vozidlo… Hezký zážitek.

Navíc je část ZOO i dinoparkem - a řvoucí plastové obludy zajímaly dítka i trošku víc, než mládě gorily… holt měla dítka zrovna předškolní “dinousauří” věk. No a na závěr obří plocha plná trampolín, aby snad dítka neodcházela nevyřáděná. Skákali jsme všichni… 

Varaxi:

Liberec jsou bílí tygři? Dobré. Asi jak ta Praha, taková průměrná zoo. Tam jsem byla jen jednou, protože to bylo pro mě daleko. Teď to mám za humny, tak bych se tam mohla jít podívat. Co takhle se tam potkat, hm? Plánujeme Var-Meg sraz už nějakou dobu… 
Myslím, že je to Jihlava, kde teď mají pár let postavený pavilon velkých papoušků, na ten se ještě musím jít podívat. To by mohlo přidat té zoo body, papoušky já ráda. 🙂

bílí tygři už nejsou (jen stará bílá tygřice na dožití). Jako v přírodě nepůvodní druh chovaný hlavně pro varieté nemá v moderní ZOO místo… Procházka príma - jen pro nás jedno velké omezení - pes tam nesmí. 

Ale pokud byste tam fakt chtěly vyrazit - dejte vědět, mám to kousek. Pěšky asi půlhoďku…