Plaka:

Jaká je objemově produkce slin v tropech? 🙂

je to zvláštní. Yoda má oproti Nightovi mnohem mohutnější hlavu s výraznými pysky. A produkce slin je proti Nightovi výrazně menší. Yoda je snad nejmenší slintal ze všech našich dog. Dokonce do lesa ani hadr nenosím, stíhá to odmýt v potocích (zatím tečou v každém údolíčku)

a teď ty psí z horkého týdne - ale často chodíme brzičko, takže se psisko vyřádí za chládku

tak nejprve ty nepsí - začíná vykvétat kruštík - letní orchidejka. Máme jich za humny “plantáže”. A potkali jsme i hnilák smrkový

nejbližší kontakt jsme měli mimo krmítko - v rohu zahrady byl velký jeřáb a na jeřabinách hodovaly kvíčaly. A já kousek od jeřábu sbírala prádlo. Najednou poplach, rána na zem a boj o život - tak dva metry od mých nohou. Chytla jsem Betku za obojek (aby to nechtěla jít řešit)… a jen jsme na sebe všechny tři zíraly. Kvíčala prohrála boj o život a ještě dost dlouho trvalo, než se paní krahujcová vydýchala (tělíčko se celé chvělo) a vznesla se i s těžkou kořistí. 

Poměrně často ale má smůlu i po úspěšném lovu. Sojky a straky ječí, poskakují kolem, ale do konfliktu nejdou… ale pokud se objeví šedivky, má draveček smůlu a je hladový.

u nás na zahradě už roky (hlavně v zimě u krmítka) loví paní krahujcová (že ne pan krahujec je dáno velikostí - ta naše uloví totiž i hrdličku). Jen jednou jsem ji viděla nelovit - seděla na naší střeše a probírala si peří. Jinak je to vždy poprask všech opeřenců, rychlý pohyb a pád dravečka s kořistí. Neruším ji - zraněný kos či hrdlička nebo kvíčala by asi stejně nepřežili a tak čekám, až je boj o život ukonce, draveček si odpočine a vydýchá náročný lov a pak si přenese kořist na vhodné místo ke konzumaci.

rhodeský ridgeback i catahoula nejsou lehce zvládnutelná plemena pro začátečníky. Zvláště leopard je často povahově labilní (alespoň ty, co jsem znala) a chtějí hodně specifický přístup a hodně pochopení… U obou těchto plemen se musí počítat i s jistou nesnášenlivostí k ostatním psům.

Žádný z těchto psů nevystačí s delšími procházkami - chtějí práci, zaměstnat hlavu, dlouhé výlety… I labrador je akční lovecký pes… 

A máte představu, jak vypadá labrador, když přijde z procházky v dešti? Nejlépe proložené bahenní lázní v každé kaluži, kterou potká?? Umíte si představit, jak a kde ho v paneláku budete sušit?  I to je třeba promyslet…

poslední okamžiky bazénu pro vnoučátka… je to už dávno, Night byl kachna a kachnil se tak dlouho, až ho ve švech prorazil… tady na fotce již jen zbytky vody.

Ale Night byl extrémní vodomil a vodní šílenec… Tady jako pětiměsíční štěnítko

pes je zvíře smečkové. Samota mu prostě vadí. Když nemůže mít smečku psí, naváže se na smečku lidskou. Spokojení pak bývají všichni. Ne - nemusí každý pes spát v posteli. Klidně může spát i venku (ale musí na to mít věk, srst a kondici. A povahu). Ale i pro venkovní psy je kontakt se smečkou (tedy tou lidskou) hrozně důležitý. Budete s ním na zahrádce? Dlouho? I když bude třeba sychravý listopad, nebo mrazivý únor… Budete se mu každý den věnovat - aby byl vychovaný, poslušný… budete si každý den hrát (aby byl spokojený, měl vás rád), budete chodit každý den ven (aby byl socializovaný a mohl se potkat i s jinými pejsky)…. To vše je třeba zvážit. 

Je to závazek na spoustu let - den za dnem a nedá se vynechat. Je třeba mít zajištěnou péči po dobu dovolených (a nebo plánovat dovolenou se psem - a zase - pokud bude jen zahradní a boudový, dá se s ním jet třeba do apartmánu???, bude zvládat čistotu??), i po dobu nemoci paničky… Pes je obrovská radost, ale i starost a hlavně zodpovědnost. Za tvora, kterého si k sobě připoutáme…

ale štěňata z množíren se přeci neprodávají ve stodolách, chlívech, sklepech… prodávají se buď na parkovištích (k nám je dlouhá objížďka, rozbitá cesta, zrovna odjíždíme a dáme si sraz na benzínové pumpě, ať to nemáte tak daleko…) a nebo v hezkém bytě, kde je jen to právě prodávané štěně… Psí mamina tam nebývá (už má štěňat plné zuby, štěně by plakalo, kdyby vidělo maminku a odjíždělo… ) . A ke kotcům či klecím vás nepustí, i kdyby se množírna nacházela ve stejném místě, jako byt. A schovají to za hygienu chovu, abyste tam náhodou na botách nezanesli nákazu…

nepodceňujte množitele - oni to umí… A i když to náhodou neumí, tak spousta lidí si toho zuboženého drobečka stejně odveze (vždyť ho musí zachránit) a nevidí to, že díky jejich penězům pojede tento styl chovu dál. Protože dokud bude poptávka…

nejmenšího králičího do boudy?? Myslím, že třeba interšampion Mireček by měl jiný názor…

Opravdu ven možná tak ten špic (ven velikostně asi od střeďáka nahoru, pomík by asi nebyl v boudě nejlepší nápad), je to zdravé, odolné, veselé, hlídací… a hlídání zahrady je jejich přirozenost. Ale i tak chtějí procházky, a hlavně přítomnost lidí…

Naali:

My už konečně venčíme doma. Máme týden na to se hodit do klidu než přijede návštěva na dovolenou 🙂

Xerxova: Pobavily mě finské kuželky. Já tu hru poznala až tady. Tady v tom pořádají turnaje celé vesnice 🙂

bylo to fajn - vyblbli jsme se všichni - chce to trochu fyzické šikovnosti, trošku strategie, umět sčítat a odečítat… pohodová zábava pro celou rodinu bez ohledu na věk (nejmladší hráč měl osm a zvládal). Na vejšce jsme v čase dávno minulém hrávali gorodky (a psali si to do hodnocení aktivity studijních skupin 😄)- a je vidět, že jsou ty hry příbuzné

Nightovi se dělali jen po dlouhých přejezdech autem - stačilo promazat jelením lojem či vazelínou před cestou. Jinak na ně netrpěla žádná naše doga.

Letití chovatelé dog říkají, že jsou jedinci, kteří můžou být celý život na betonu a otlaky nemají a jiní mají otlaky i když lehají jak princezna na hrášku

Doron:

Xerxová, to jste jim to udělala hezký 🥰!

A vnučka, úžasná psovodka 🙂!

nejen já - děda je taky děsně důležitý… vážně, jinak bychom třeba nemohli jet s vnoučaty k moři, když byla malá přesně dvouletá, bráška o dva roky starší a Night byl půlroční padesátikilové “štěńátko”. Tato trojka neměla chybu… ale tím, že jsme byli schopni oba jak přebalit případnou (tehdy již vzácnou nehodu), uvařit, hrát si na pískovišti nebo dozírat v moři… tak to šlo střídat a užili si to všichni. Teď už je to s nimi skoro nuda…

ještě doplním. V sobotu ráno se to objevilo, v neděli to bylo výrazně menší a v pondělí téměř neznatelné. Od úterka nic. Možná jedno lehce citlivější místo???  

sutrik:

Ta třetí fotka… 😀 

Program s vnoučaty zní skvěle. Klobouk dolů.

já si říkala, co na tom guláši je k smíchu 🤣 Než mi došlo, že jde o jiný soubor fotek… Nojono - létající pysky nemají chybu.

ale jedna smutná zpráva pro nás - rozbil si špičku ocasu. Sice chceme malovat, takže ta předsíň mě nemrzí… ale jeho nadšené vrtichvostění při vítání dětí po celý týden vedlo k opakovaní krvácení. Sice je to malá ranka… ale vím, že z toho může být celoživotní boj… Teď budeme dlouho bez návštěv (a nás tak nadšeně nevítá - a pustím ho hned na zahradu a tam je to zcela v pohodě)… tak se to snad zatáhne a stihne to zarůst…

a teď ty psí - měl pochopitelně jinou psovodku (vnučka si to nedá sebrat), u finských kuželek byl překvapivě hodný (to mě překvapilo, špalky jinak miluje), jinak si řádění užíval - ať při honění s dětmi a nebo boji o deku se švagrovou (prý byl při střelbě hodný a tak bude stará deka jeho)

týden s vnoučaty skončil. Dítka s námi chodili po lese (kreslili jsme kytky a určovali je v atlase i pomocí moderních software, šli bosi korytem potoka mezi balvany a padlými kmeny, hledali vraní oka, rosnatky i odkvétající lilie a vstavače), dobyli jsme rozhlednu, koupali se v přírodních koupalištích, hráli finské kuželky, fotbal, stříleli ze vzduchovky, pinpong, vařili na ohni bramborový guláš i zažili noční výpravu za hvězdičkami…

Pes je mrtev. Zcela. A to nebyl ani v lanovém centru, ani na koupališti… 

nejprve fotky bezpsí

no právě…

ale nebudu mít čas nad tím dumat, prostě se to stáhne a bude klid !! Ode dneška tu bude veselo - naše vnoučata a vnoučata od švagrové se švárou - aneb sportovněturistickoblbnoucí týden. I s devadesátiletou babičkou nás tu bude devět (a dneska v poledne ještě o 4 víc). Takže bude doufám konečně na konci týdne i klidný a unavený pes…

Vahine:

Taky doufám, že je to jen ten hematom a vstřebá se to 🙏 když on hrozně řádí, když na to přijde, podle fotek…tak snad to bude brzo dobré?! 

Opravdu má obřík Yoda nějaké chybky? Vždyť je dokonalý a moc krásný🌷

jsem divná panička - nikdy mi žádný můj pes nepřipadal dokonalý 😉 Ale vážně - Yoda má hezkou hlavu, rovný hřbet a úžasný pohyb. Ale má i krátký krk, ne zcela dokonalý skus a hlavně ocas nosí zakroucený jako prasátko… 

Chybky zdravotní má - a takové podivné. Třeba od malička má nateklou jednu uzlinu. Přičítalo se to “pubertálně” vysypanému čumáku. Čumák se vylepšil, uzlina zůstala… Podivně odlehčuje v klidu pravou zadní - nic se nenašlo, všechna vyšetření o.k. a v pohybu potíž žádná. Ani výrazná zátěž stav nezmění. A teď ten otok…

ještě se zeptám zdejších odborníků - od štípance se tohle udělat nemůže?? Ta tekutá náplň? 

ráno mi otok přišel o hodně menší, teď, když už tu hodinu řádí jak tajfun mám pocit, že je zase znatelnější. Možná se ale víc “vyrýsoval”. Když skáče, obsah se vlní… evidentně tekutý obsah. Ale menší oproti včerejšku to je