psík při procházce přepaden předivokým puberťákem přespůlročním - provedli pozdravení, povrtichvostění… pak pitomec (Yoda) počal povrkávat. Pokárán, pokračoval poklusem přidržován paničkou podzimní přírodou. Pak pozemkové práce… pórky poklizeny, pohrabáno pod peckovicemi. Psík překážel při práci, přinášel plyšáky, pantofle… Po příchodu padl (pelech pohodlný). Pospává, pacinkama pohybuje, poštěkává…
Panička počítačuje - půlsemestrovou písemku propočítává. Přetěžká písemka… pět příkladů.
Paličník je taky dobrý kopec… brouzdali jsme kolem nedávno. Parkovali jsme dole u Bártlovky.
Včera jsme ráno “vyběhli” na Černou Nisu - stále houby rostou, ale jak jsem psala - my už sezónu ukončili a jen se kocháme
a teď ty nepsí - nejprve hlenka vlčí mléko červené (i když je růžová), pak trocha podzimu (včetně husic nilských na příšovické pískovně) i dnešní mokrý výlet na vrch Spravedlnost
a je tu konec října - nejprve Yodislav v lese za humny i na dnešním výletě kousek dál - na pomezí Lužických hor a Českého Švýcarska (měl promočený kožíšek, neb pršelo celé tři hodiny)
já si říkám, že jsem Vás rozhodně dvakrát trápit nechtěla… Hub míváme dost, ale zase si solidně v zimě zaposilujeme při házení sněhu - to Pražáci skoro neznají. Ono je to něco za něco 😉
Podložku bych mu vůbec nezaváděla - a začala s výcvikem čistotnosti jako u štěněte. Výhodou může být služebně starší “brácha” i to, že už ovládá svěrač dokonale.
Bude to pro něho jiný svět a do něho bych zařadila venčení jen venku. Myslím, že to půjde rychleji, než postupně odbourávat “plínu”.
stále rostou, tak dlouhou sezónu nepamatuji… Já už vyhlásila embargo na sběr - už se jenom kocháme. Zásoby dostatečné, tak proč je trhat.
To jsou stráně směr Máří či Ořešník?? Nejvíc hřibů jsem zažila v podobném kopci pod Poledníkem - a taky jsme je tam nechávali, neb jsme šli nalehko a nebyly kam dávat…
Orionka:A fotka nebude? Houby živočicha?
v sobotu 🙃
bez helmy a na koloběžce… a špatně to skončilo - to bylo před pár měsíci i “u nás” v Kateřinkách. Jeli jsme kolem venčit Yodu, když už sanitka odjížděla a policie uklízela zbytky koloběžky a oblečení. Smutně se na to koukalo.
Jinak z venčení tohoto týdne. Teď jsem hledala, co jsme to v mechu na pařezu potkali za houbičky -malé kulaté svítivě růžové houbičky. A ony to nejsou houby - jsou to hlenky, které dnes patří mezi živočichy 😲 A je to vlčí mléko červené - v růžové mutaci...
Thielli:Konečně chlad a vláha. Krásná vycházka, běh louží, radostné hrátky.
Poslední dvě fotky jsou sice opět mizerné, nicméně dokládají Xerxovic fatální omyl při tvrzení, že pudlové mají hezké postavy 🤣 tímto máváme hnědou tlapou krásnému Yodovi i jeho úžasné paničce. 🙂
neměli jste ji křížit se šarpejem 😉 Náhodou je to holka krev a mlíko - on Yoda taky není žádný krasavec dle standardu…
stanice je na doživotí - nedá se pak měnit název, ani zřídit další. Všechna plemena odchováváte na stejnou stanici (když by Vás časem oslovilo třeba i jiné, nebo další plemeno).
Mezinárodně chráněný název stanice je tedy jasný. Pak potřebujete uchovněnou fenku - samotný průkaz původu nestačí, fenka (nevím přesně jak u faraonů) musí splnit povinnosti předepsané klubem. Většinou nějaká výstava, posouzení komisí, zdravotní testy… ale to se liší plemeno od plemena. Až když máte chovnou fenu, můžete hledat ženicha - zase u některých plemen platí, že krytí musí schválit poradce chovu… a splnit všechny “papíry” - nutné pro odchov štěňat s PP.
Pokud zcela začínáte a ve věci se neorientujete, je fajn se spojit buď s poradcem chovu, nebo třeba s chovatelem vaší fenky - snad rádi a dobře poradí.
není to pokus o reklamu? Že Lucka, Mirka i Alice píše z jedné IP adresy?? Jen mi nějak na ta čísla padnul zrak…
bezpsí - jsou ze středečního mrazivého rána a z dnešního výletu na Slovanku a kolem Maxova
venčení tohoto týdne - krásný podzim máme… nejprve Yoda
hodně vychytané oblečení mívají chrtaři - a ony ty královské pudlice mají také elegantní postavy - třeba by jim nějaké chrtí pláštěnky seděly. Těch firem nabízejících oblečení pro chrty je víc - zkuste kouknout
tak dneska se venčilo podle Yody opravdu blbě. Vyrazili jsme na krátkou volně běhací do lesa. Psík nadšen. Při jednom letu terénem najednou vystřelil pryč dolů ze stráně - ve mně se krve nedořezal, protože už dost dlouho je vzorný… ale on se ihned obloukem vracel k nám, já ho chválila… ale najednou poslední kroky se spíš připlazil, koukal vyděšeně, klepal se… Vlastně se mi ulevilo, když jsem viděla, že je mezi prsty “kouslá” lesní včela, a cestou zpátky k autu na něm vyskákala jedna boule vedle druhé. Na čumáku, na uchu, na krku dvě, na boku čtyři, v tlapce jistě taky - tu jsem vyndala já…
Leží nešťastný na pelíšku, ale kus studeného masa sežral (tudíž stres není tak velký a trubky jsou průchozí)
Světlo bylo skvělé - nejhezčí bylo ráno cestou a pak podvečerní světlo na opravdu velmi akčním nebi cestou zpátky - byli jsme totiž kousek od Berouna pouštět draky - tradiční celodenní rodinná akce na oslavu neteřčiných narozenin - lítala dnes po poli ve čtyřiceti jako za dětských let. Jen tedy už běhá s draky obstojně i ta mladší generace - účastníci byli ve věkovém rozpětí devadesát let až čtyři měsíce … Yoda musel být chudák celou dobu na vodítku - neb se tam setkává se sebevražedným útočícím drsňákem jezofíkem Hubertem… Mile mě Yodas překvapil - už ví, že Huberta nepředěláme a že na něj nesmí tlapu či hubu vztáhnout… Ignoroval ho ukázkově.
na čtyřech měsících měl Yoda přes 35 kilo a tedy musel chodit sám (ale měl vrátka na schodišti a tak to chodil výjimečně - pravidelně jen ráno z ložnice a večer do ložnice). Čtyři schody v předsíni se nepočítají - ty chodil nahoru i dolů od malinka.
a dnešní výlet kolem Vítkova - foukalo, mraky se honily a bylo krásně. Zatímco koně a krávy Yoda vůbec neřeší, tak ovečky ho lákaly moc. Nebyla v tom agrese, ale asi zvědavost. A pochod kolem ohrad byl dlouhý. Ke konci už plakal a pískal… to už dlouho nepředvedl. A holky mu to neulehčily - některé přebíhaly, jiné ho ignorovaly a pásly se těsně u ohradníku.
a teď ty psí - Yoda si to užívá - konečně není vedro. Akorát páník si stěžuje, že je blbý světlo na focení
