Bobca:tam bych chtěla žít😇..jak v pohádce😊
já myslím, že by tahle pohádka lákala kdekoho, ale skoro každého by brzy přestala bavit. On ten hluboký sníh skoro půlroku na život snadný není… k tomu většinou rozumná cesta nezačíná u vchodu, obchod a doktor jsou z ruky… mnohokrát sníme o něčem takovém… a pak se jen usmějeme a jdeme dál… (takový bývalý Hojerův dům nad Velkou jizerskou loukou se nám jako místo moc líbí 😏)
včera odpoledne jsme venčili za prvního sněhového poprašku - psisko si to užívalo, žral sníh (to si vzpomněl hned, že je to zmrzlinka), řádil. Dneska ráno (učím až odpoledne) jsme vyrazili opět - a pohodička to byla taky. Nikde ani noha, ani kopýtko… neb počasí nebylo zrovna procházkám přívětivé. V lese hluk, jako by jezdily kolem kamiony - to se větříček (síly značné) proháněl v korunách stromů. Sněžilo, pršosněžilo i občas ostré krupky padaly - a vše se větrem hnalo na nás i na nebohého psíčka. Ani se netvářil uraženě, že jsme to poměrně brzy otočili zpátky k autu - raději si prý sedne do křesla a dá si s námi kávičku…
Otepluje se, zahrada už je zase zelená… a voda padá a padá a ptáci na krmítku se cou a cpou… oni ví, že oteplení dlouho trvat nebude
orionka-2:Zkuste severní svahy Jizerských hor. Ano, lidi lezou všude, musíte jít za hnusného počasí 🙂)
tak zrovna Coudas posílat na severní stranu Jizerek… 😉 Ale má Orionka pravdu, že u nás je řada lesů v pořádku. I v Lužkách se něco najde - ale ty kůrovec vzal na řadě míst taky dost…
jen upřesním - jezevčíci od Alušky mají opravdu velkou nálož pohybu v terénu - lítání po lese, lovecká praxe… jsou výborně nasvalení - a pak jim ty schody nevadí. Jezevčík chodící na vodítku po rovných cestách byť na delší procházky…nebude tak nasvalený a bude na potíže s páteří náchylnější.
Takže pokud bude ochotna čerstvá důchodkyně lítat se psem po lesích a hájích - pak je to paráda a jezevčík bude nadšen a řádně nasvalen. Pokud ne - pak je lépe používat výtah…
Anonymní:Poslední náprstník nemá chybu. A ta kamenná miska je prosím kde?
na pasece nad lesní silničkou (se zákazem vjezdu) mezi elektrárnou a rozcestníkem “pod Javorovým vrchem” a dál směr Fojtka. Prostě u nás v lese za humny - v mapách cz má označení skalní věž Hnát.
na té první fotce ze silnice je maličko vidět vedle kmene levého modřínu. Na druhé je Yoda u jeho spodního bloku
a teď Yodislav - řádí, lítá a kupodivu i krásně poslouchá. Že by rozum trošku dostával??
tak nejprve ty nepsí - počasí bylo od sluníčka, přes mlhu, námrazu, první sněžení, déšť… prostě podzim… Stále se dají nalézt krásné houby (jen na focení), až mě to překvapuje
taky krmím - a mizí jak lojové koule, tak slunečnice rychlostí blesku. Druhů ptáků létá hodně - i ten dlask u nás byl dnes také.
strojila jsem jen staré už ne tak pohyblivé dogy a nebo starší psy za opravdu extrémního počasí. Ale postupně vyměkávám (taky tu garderobu máme doma) a když je ošklivo (tedy vichr v zimě a nebo velký mráz), tak dogušu strojím. Zatím jsem oblečky nevytáhla - Yodislav je hodně v pohybu a rozhodně se neklepe.
Betka měla dvě doma ušité (jedna byla původně moje) flísové dečky. Tu větší podědil Night a na jeho poslední zimu jsem mu koupila na míru ušitou zimní bundu. Neb na psa jeho velikosti nekoupíte nic. Bunda byla hodně zateplená a tak jsem byla ráda, když kamarádka (která si na svého dogáka nechala ušít stejnou ale nezateplenou) s chovem dog skončila a nezateplený kabát jsme “zdědili”. Takže má Yodislav oblečků dost - ale zatím je jako mladík skoro nenosí. Nejvíc oblečený chodil jako mimino - přeci jen k nám přijel v lednu… a i když to bylo statné a otužilé (i doma u maminky si chodili hrát na chvilku do sněhu) štěně, tak nosil oblečky popůjčované na katedře (velikost střední pudlík)
fotky: stará Betuška v mé bundě, Night v modrém pyžamku po Betce (všité černé klíny, neb se nevešel), Night v tlusté bundě, mimino Yoda a Yoda loni
u nás včera šedo, ale jen o kousínek výš - v lese za humny byla zimní předsněhová pohádka - namrzlé podzimní trávy, stříbrné buky, jinovatka na každé větvičce a modré nebe a sluníčko.
Dneska bylo na nebi šedo, ale snáší se dolů první vločky. Ležet nezůstávají - ale chytají se do pavučin, leží na suchých listech… paní Zima se hlásí. A něž jsem to dopsala, roztrhla se peřina a sype se. Tohle pokud bude chvíli trvat, tak ležet zůstane…
u nás se také do svíčkové dává nové koření
Yoda je děsný hladovec - a tak, aby měl něco i v poledne do pupku… tak dostává trošku masa a zelí. Raději bílé než červené, ale schroupe kus každý den. Jinak taky může skoro všechno - květák, brokolici, papriku, rajče… a ovoce taky miluje. Jo a ještě miluje ředkvičky (a ředkve) a klidně je sežere i s těmi chlupatými listy… Ale on by sežral i sedláka se senem, děvečku s jetelem… nebo jak to v tom Otesánkovi bylo. Nevím - u té chemické kastrace se píše, že může způsobovat žravost… ale taky se tam píše účinnost 6 až 12 měsíců - u velkých plemen méně a u Yody drží už 15 měsíců… Holt nebyl dospělý a sešlo se to všechno blbě
večer jsme vezli vnoučata do Prahy - od Turnova dál mlha jak mlíko. Jen u nás na Severu jasno a krásně. I teď jsme venčili Yodu pod jasným nebem se spoustou hvězdiček
pro Lupuse:
nějaký pevník (plstnatý ??) Ehmmm - zrovna dělám s vnukem “miniatlas podzimních hub” - jasně že to má zítra odevzdat a ví to 14 dní… Ještě že stihnul za ty dva dny u nás nafotit hub dost a něco přihodil děda… a úkol bude splněn.
včera se Yoda šel napít k leknínům a najednou odskočil a opatrně očichával prostor pod skalníkem. Něčeho se bál (je velmi statečný) a říkala jsem si, že na ropuchu už je opravdu zima. A dneska je mi to jasné - teď jsem z okna pozorovala myšici temnopásou, jak si tam hospodaří. Mám radost - už asi dva roky jsem ji na zahradě neviděla…
a teď ty nepsí - z lesů za humny i ze včerejšího Valdštejna s vnoučaty. Na té páté fotce je turisticky značená trasa. Jasně, jde dříví obejít lesem - ale stejně nás to trošku překvapilo…
venčilo se stále dobře - občas šedivák, občas docela teplo. Sluníčka bylo dost. Houby už nesbíráme, ale dalo by se… Yoda je stále hravý a dravý - přihodila jsem pár fotek z našich hrátek (ulov si paničku)
my dnes venčili pro nás netradičně. Páník nás vysadil ve městě - a tak si Yoda užil ruch centra, cestu kolem tří škol, cyklostezku (je to tedy i cesta pro pěšáky - vstup se psy povolen), tam koloběžky, kola, spoustu dětí, kočárků, psů velkých i malých… Jediné místo, kde byl trošku vykulen byl stadion Slovanu - prochází se průchodem pod tribunou a na tréninkových plochách se ozýval pískot trenérů, rány do míčů, a hemžilo se těsně za plotem spousta budoucích Maradonů a Ronaldů… Šli jsme domů něco přes hodinu a celou dobu jsem měla vzorného, klidného, spolupracujícího mamuta.
Myslela jsem, že doma padne - a nee, otravoval s hračkama a když jsem pochvíli chtěla začít pracovat, prudil a nakonec dotáhl svůj pelech - to ví, že mě dozajista zvedne od stroje… byl sprdnut, odvelen na uklizený pelech (a dostal tam žužlací mlsek). Ale stejně byl ve velmi veselém rozpoložení.
Verun:Dotaz: dá se ledňáček v zimě přikrmovat ve volné přírodě? Veme si rybku z větve? a může to být mořská grundle z Kaufu? Na sněhu by to asi snědly kočky, kuny, vydry a jiné lasičky……🤔
podle mě ne. Je to lovec, žere čerstvě ulovenou kořist, přelétá v zimě na nezamrzající místa. Nějak se mi nechce věřit, že by v zimě polykal “zmražené” rybky.
efe:Moc díky, to je sice přesně ono, jenže pro mopse jsou ty mísy moc hluboký :/ Asi hledám něco, co neexistuje…
ta první by jistě šla snížit nůžkama… prostě odstřihnout vršek