a teď ty nepsí - nejprve hlenka vlčí mléko červené (i když je růžová), pak trocha podzimu (včetně husic nilských na příšovické pískovně) i dnešní mokrý výlet na vrch Spravedlnost
a je tu konec října - nejprve Yodislav v lese za humny i na dnešním výletě kousek dál - na pomezí Lužických hor a Českého Švýcarska (měl promočený kožíšek, neb pršelo celé tři hodiny)
já si říkám, že jsem Vás rozhodně dvakrát trápit nechtěla… Hub míváme dost, ale zase si solidně v zimě zaposilujeme při házení sněhu - to Pražáci skoro neznají. Ono je to něco za něco 😉
Podložku bych mu vůbec nezaváděla - a začala s výcvikem čistotnosti jako u štěněte. Výhodou může být služebně starší “brácha” i to, že už ovládá svěrač dokonale.
Bude to pro něho jiný svět a do něho bych zařadila venčení jen venku. Myslím, že to půjde rychleji, než postupně odbourávat “plínu”.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 27.10.2023, 15:35:24
stále rostou, tak dlouhou sezónu nepamatuji… Já už vyhlásila embargo na sběr - už se jenom kocháme. Zásoby dostatečné, tak proč je trhat.
To jsou stráně směr Máří či Ořešník?? Nejvíc hřibů jsem zažila v podobném kopci pod Poledníkem - a taky jsme je tam nechávali, neb jsme šli nalehko a nebyly kam dávat…
bez helmy a na koloběžce… a špatně to skončilo - to bylo před pár měsíci i “u nás” v Kateřinkách. Jeli jsme kolem venčit Yodu, když už sanitka odjížděla a policie uklízela zbytky koloběžky a oblečení. Smutně se na to koukalo.
Jinak z venčení tohoto týdne. Teď jsem hledala, co jsme to v mechu na pařezu potkali za houbičky -malé kulaté svítivě růžové houbičky. A ony to nejsou houby - jsou to hlenky, které dnes patří mezi živočichy 😲 A je to vlčí mléko červené - v růžové mutaci...
Konečně chlad a vláha. Krásná vycházka, běh louží, radostné hrátky.
Poslední dvě fotky jsou sice opět mizerné, nicméně dokládají Xerxovic fatální omyl při tvrzení, že pudlové mají hezké postavy 🤣 tímto máváme hnědou tlapou krásnému Yodovi i jeho úžasné paničce. 🙂
neměli jste ji křížit se šarpejem 😉 Náhodou je to holka krev a mlíko - on Yoda taky není žádný krasavec dle standardu…
stanice je na doživotí - nedá se pak měnit název, ani zřídit další. Všechna plemena odchováváte na stejnou stanici (když by Vás časem oslovilo třeba i jiné, nebo další plemeno).
Mezinárodně chráněný název stanice je tedy jasný. Pak potřebujete uchovněnou fenku - samotný průkaz původu nestačí, fenka (nevím přesně jak u faraonů) musí splnit povinnosti předepsané klubem. Většinou nějaká výstava, posouzení komisí, zdravotní testy… ale to se liší plemeno od plemena. Až když máte chovnou fenu, můžete hledat ženicha - zase u některých plemen platí, že krytí musí schválit poradce chovu… a splnit všechny “papíry” - nutné pro odchov štěňat s PP.
Pokud zcela začínáte a ve věci se neorientujete, je fajn se spojit buď s poradcem chovu, nebo třeba s chovatelem vaší fenky - snad rádi a dobře poradí.
hodně vychytané oblečení mívají chrtaři - a ony ty královské pudlice mají také elegantní postavy - třeba by jim nějaké chrtí pláštěnky seděly. Těch firem nabízejících oblečení pro chrty je víc - zkuste kouknout
tak dneska se venčilo podle Yody opravdu blbě. Vyrazili jsme na krátkou volně běhací do lesa. Psík nadšen. Při jednom letu terénem najednou vystřelil pryč dolů ze stráně - ve mně se krve nedořezal, protože už dost dlouho je vzorný… ale on se ihned obloukem vracel k nám, já ho chválila… ale najednou poslední kroky se spíš připlazil, koukal vyděšeně, klepal se… Vlastně se mi ulevilo, když jsem viděla, že je mezi prsty “kouslá” lesní včela, a cestou zpátky k autu na něm vyskákala jedna boule vedle druhé. Na čumáku, na uchu, na krku dvě, na boku čtyři, v tlapce jistě taky - tu jsem vyndala já…
Leží nešťastný na pelíšku, ale kus studeného masa sežral (tudíž stres není tak velký a trubky jsou průchozí)
Světlo bylo skvělé - nejhezčí bylo ráno cestou a pak podvečerní světlo na opravdu velmi akčním nebi cestou zpátky - byli jsme totiž kousek od Berouna pouštět draky - tradiční celodenní rodinná akce na oslavu neteřčiných narozenin - lítala dnes po poli ve čtyřiceti jako za dětských let. Jen tedy už běhá s draky obstojně i ta mladší generace - účastníci byli ve věkovém rozpětí devadesát let až čtyři měsíce … Yoda musel být chudák celou dobu na vodítku - neb se tam setkává se sebevražedným útočícím drsňákem jezofíkem Hubertem… Mile mě Yodas překvapil - už ví, že Huberta nepředěláme a že na něj nesmí tlapu či hubu vztáhnout… Ignoroval ho ukázkově.