na Gagu byl Yoda, když začal divně chodit a odlehčovat jednu zadní (evidentně nějaká potíž s vazy či šlachami - neb RTG zcela čisté) - a myslím, že to pomohlo. A tyto tablety žere rád - klidně by je bral i jako pamlsek… Protože nám loni “půl kýble” zbylo - dojídá je preventivně nyní, když tak řádil v hlubokém sněhu
keriton:Tak se přiznám, že v tomto případě vic “slintám” nad fenou než nad štěnětem… Njn, zatížení na rotvíky se mi asi jen tak snadno nevymaže 😄
Fena byla krasavice už od malička. Mám pro ni slabost, co ji Plaka má… Ve všech směrech vydařená fenka. A je moc velká škoda, že se neuplatní v chovu.
balu:Moc pěkné. Jela bych v létě k Baltu na dovolenou. Před covidem jsem to měla v plánu , ale v jeho důsledku z toho sešlo a tak je Polsko stále v pořadí. Ale tolik hodin v autě v jednom dnu by pro mě nebyl výlet, nýbrž mučení. A to nemluvím o chodce. Té by se to nelíbilo ještě víc. Řekla bych - jste šílenci! Myšleno v dobrém.
pes má v kufru měkký pelech - a umí v něm i spát - i když většinu času nespí… Na cestách v pohodě žere, pije, blbne… a aktivit pohybových měl docela dost - asi půlhodina u sochy, pak krátké venčení u benzínky (jedlo auto i my), dvě hodiny pro něj náročných pobřežních aktivit (hodně se bál na dlouhém mole, do kterého zespodu narážely vlny…) a cestou zpátky zase dvě delší zastávky na protažení nohou.
Pepa řídí rád a dobře. A jsme zvyklí si v autě povídat a plánovat třeba dovolenou a koukat po krajině… Takže je to pro nás společně strávený čas
takže pár fotek ze včerejšího adventního výletu (vyjeli jsme v šest ráno, v devět protáhli nohy u sochy, v poledne byli u moře, ve dvě vyrazili zpátky, v půl sedmé si užili pohádkovou zahradu kolem zámku a v devět večer byli doma…) Ne - nejsme normální
nejprve nejvyšší socha Krista (kam se hrabe Rio 😉 - mimochodem v roce 2011 získala anticenu za nejšílenější stavbu) na půlce cesty od nás k moři. Pak troška vlnobití (foukalo hodně, ale bylo 11 stupňů nad nulou). Racků byla spousta - úžasný byl i ten kovový. No a poslední protažení nohou u námi oblíbeného vodního zámku v Bad Muskau
my se včera zbláznili… padl nápad na adventní výlet - a my nemusíme davy trhů… my vyrazili tam, kde teď nikdo není - projít se po pláži, písek hnal silný vichr, vlny byly veliké, rackové řvali, kormoráni přelétali nízko nad vodou… Prostě jsme si zajeli na otočku na Balt 😲
A cestou došlo i na polské i německé adventní procházení - třeba nasvětlený a vánočně vyzdobený zámek v Mužakově stál za vidění. Ale do parku se nedalo ani nakouknout. Ten srpeček měsíce na osvětlení nestačil
a teď ty nepsí - první není rybník - to je hradčanské letiště s ralskem v pozadí, pak jsou dva hradčanské rybníky (bezejmenný za letištěm a Držník), pak obleva za humny a dnešní zimní
tak tedy nejprve Yoda - po vzoru pudlích dam jsme vytáhli reflexní nákrčník… schválně volný, kdyby se někde chytil, aby se snadno svlékl… První dvě jsou úterní z Hradčan, dvě z týdne za humny a ta poslední je z dnešní cesty “o patro výš”
my dneska venčili v lese za humny - šli jsme velký okruh přes vrcholek Pilzberku… a podcenili jsme množství sněhu. Takže moc hezký zimní výlet hlubokým mokrým sněhem - ono těch 250 výškových metrů udělalo své… Psík si to užil, ale po návratu padnul a prý nebudit…
Jen nás překvapilo, že se letos nepodařilo zavřít jeleny do zimovací obory. V posledních zimách bylo opravdu u nás minimum zvěře (vysoké i srnčí) - zavírají je po té, co slezou dolů z hor, aby nesežraly výsadbu a neběhali po městě… a letos je mraky zvěře na našich trasách. A podle stop to malé kousky nejsou…
lupus4:nechtěl jsem do toho rejpat , jestli hledal něco podobnýho, tak věřím , že si to mudla je schopen splést i třeba s brkoslavem (velikostní nepoměr ho nezarazí) a naše včelařka je v tom nevinně
taky mě to napadlo. Ale velikostně je to jinde… jestli to byla velikostí sýkorka…
Ronja s motejlem:No ale moc se netváří…to asi proto, že ti ohaři…
taky jsem si říkala, že si říká “hlavně opatrně”… není to tak dlouho, co se ostrost ohařů testovala na kočkách…
my dneska měli z pohledu psa blbou procházku - neboť vodítkovou. Kluci mě vyzvedli u školy, že se vydáme na lítací krátkou lesní… a v "našem” lese se pohybovalo spousta maličkých ječících dítek (v jednu chvíli jsme měla pocit, že si hrají na hejkaly) a uštěkaná fenka borderky je “pásla” s paní učitelkou… A přiznám se, že jsem se bála, aby se Yoda nešel připojit k všeobecnému veselí… Takže sice na dlouhém, ale na vodítku
uhelníčků máme hodně. Skoro jako modřinek (koňadry s přehledem vedou). A máme i párek parukářek. Jen babka se zatím letos neukázala…
a ještě k tomu venčení v zeleni - snad každá zeleň (s výjimkou pěstěných trávníků) je děsně trnitá a pichlavá, opravdu ta suchomilná flóra je trošku jak žiletky…
ještě doplním - je to řazené mezi "robinsonády" - takže kobylky a cikády a zajíci s předlouhýma ušima a divoké želvy a spousta hmyzáků a ještěrek. A ovečky v sousedství… Zmrzlina daleko
nevím, jestli projde odkaz - byli jsme dvakrát 4 dospělí a 4 děti a jedna doga na ostrově Pag (holiday house Borna)
úžasná klidná samota - veliká zahrada starých dubů, takže stín. Vstup do moře jen kousek zpevněný, pak už plný ježků - ale dalo se to v pohodě přeplout - pak už hloubka a spousta živé podmořské nádhery. Kousek dál dvě hezké plážičky - ale chodili tam místní a ti psy nemusí - ale brzy ráno jsme tam mohli být a byli úplně sami.
Náš pes chodil po kolena po zpevněném betonovém vstupu a nelezl mezi kameny (tudíž srážka s ježkem nehrozila). Na pláži brzy ráno s námi plaval. Jinak během dne byl poléván a to mu stačilo.
velké ZOO mají většinou velké kočky na antikoncepci. Pokud je nechtějí cíleně množit a koordinuje to poradce chovu. Průšvih jsou malé ZOO - soukromé - které si odkojením koťátek (přijďte se vyfotit s lvíčátkem, tygřátkem…) a následným prodejem soukromníkům vydělávají peníze… A velké kočky se množí a odchovávají snadno. Je víc velkých šelem u soukromníků, než v ZOO, které jsou v mezinárodní unii zoologických zahrad… A to o něčem svědčí.
V Liberci se chov bílých tygrů utlumuje. Zbývá poslední jeden na dožití. Mají spoustu zdravotních potíží (inu příbuzenecká plemenitba) a navíc už dnes ani nejsou čistokrevná linie tygra indického… Prostě se množí přednostně pro varieté a cirkusy a soukromé chovy…
šli jsme z Hradčan kus po letišti, pak (u mršiny laně včetně lebky - tam Yoda váhal, jestli jít s námi a nebo hlídat “kořist”) odbočka k lesním rybníkům (jsou úplně plné a ještě zamrzlé) a pak jsme neznačenou cestou vylezli na cestě mezi Strážovským rybníkem a Držníkem. Od Držníku chvíli cestou, chvíli necestou zpátky do Hradčan.
Sněhu minimum, bahna tak nějak očekávaně. Krásná procházka - potkali jsme jen jedny dřevaře, jinak ani nohu…
tak tedy už si to sedlo. Já si myslela, že to Růža zvládne rychleji, než jsi plánovala. Neb je to holka šikovná a nikdy sama bez psího kámoše nebyla. A on zase tak rozbitný nebude
Hlavně zdraví !!
u nás v lese děsná břečka - tak 15 čísel těžkého, vodou nacucaného sněhu. Takže jen krátké poběhání, to není terén na dlouhé chození. Zbytek dovolené (ještě zítra) trávíme pečením cukroví… zítra ráno možná vyrazíme někam směr k Efe… tam by mohlo být méněsněžno a díky písku aspoň o trošku méněbahnivo
Buggyra:Počkat, to někdy existovalo, že PP nedostala všechna štěňata z vrhu? Já myslela, že je to mýtus?
to mi vyprávěl známý veterinář… jak u jeho prvního vrhu dog přišel poradce chovu, vybral dle něho dvě nejméně typická štěňata a ta utopil v kbelíku s vodou. Ostatní otetoval a vyplnil zápisový list… Tak to bývalo. Takový hodně drastický výběr… ale pod fenou směl zůstat jen povolený počet štěňat.
No a pak znám ty, kteří nechali štěňata i nadpočetná - a ty před kontrolou vrhu schovali… a pak tajně prodávali jako ta nadbytečná bez PP. Dokonce i na veterinu očkovat ta dvě štěňata jezdili jinam, než se zbytkem vrhu - aby je třeba veterinář neprásknul…
Když jsme si pořizovali v devadesátých letech první dogu, už směl poradce chovu povolit nadpočetný vrh - pokud chovatel prokázal nákup náhražky mléka a to, že bude dokrmovat… Arona byla jako jedna z prvních z osmi “papírových” štěňat
